Letoun od firmy Virgin Galactic se dočkal významného milníku, když při včerejším letu zapálil svůj motor. Tato zkouška přišla po několika misích, při kterých letoun po shození z nosného letadla pouze plachtil na ranvej, kde následně přistál. Čtvrteční test měl zkrácenou dobu hoření – motor pracoval jen po třicet sekund a podle dosavadních informací všechno běželo podle plánu. K zapálení motoru došlo poprvé od ztráty lodi VSS Enterprise v roce 2014.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Bylo 31. října roku 2014, když firmu zasáhla velmi vážná havárie během letové zkoušky. V troskách stroje tehdy našel smrt jeden z pilotů a druhý přežil s těžkými zraněními jen shodou náhod. Samotná havárie zastihla firmu ve velmi nevhodné době. Celý projekt měl již několikaletý skluz a objevovaly se tak otázky, zda tragédie firmu nepoloží. Důležité bylo, že k nehodě nedošlo kvůli nějaké závažné chybě návrhu, kvůli které by se musel kompletně přepracovat návrh stroje.
Vyšetřování ukázalo, že nehodu způsobil pilot, který předčasně aktivoval sklápění křídel letounu. Tento systém slouží ke zvýšení odporu vzduchu ve fázi návratu zpátky do atmosféry. Mnoho odborníků kritizovalo firmu Virgin Galactic, která tyto stroje provozuje i Scaled Composites, která je vyrábí, že jejich produkty postrádají pojistky a zabezpečovací prvky, které by podobným omylům zabránily.
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-e-a.akamaihd.net/
Firmy se tedy poučily a po tragické nehodě došlo k doplnění pojistek a zábran, které mají zajistit bezpečnější let. Ztráta VSS Enterprise znamenala, že musí skončit i testy, dokud nebude k dispozici nový stroj. V únoru 2016 tak společnost představila nový exemplář lodi SpaceShipTwo, označovaný názvem VSS Unity. Byl to první stroj, který postavila The Spaceship Company, sesterská společnost Virgin Galactic.
V dalších měsících přišly na řadu ostré zkoušky. Nejprve jen v podvěsu pod nosným letounem WhiteKnightTwo a v prosinci 2016 se VSS Unity dočkala prvního shozu, po kterém vyzkoušela plachtění k ranveji a následné přistání. Předminulá zkouška, která proběhla 4. srpna 2017, již byla ostrou přípravou na motorický let. Firma tehdy uvedla: „Všechny díly pohonného systému byly na palubě přítomny a byly aktivovány. Jedinou výjimkou byl díl CTN (Case-Throat-Nozzle). Její hmotnost kolem půl tuny nahradila vodní balastní zátěž.“
Zdroj: http://www.space.com
Voda tak posunula těžiště lodi dozadu a Virgin Galactic tak mohla vyzkoušet, jak se stroj chová s různými polohami těžiště. Konkrétně v tomto případě šlo o simulaci situace, kdy by loď musela přerušit práci motoru (nebo je vůbec nezapálila) a musela by přistát i s palivem na palubě. Výsledky srpnové zkoušky byly velmi dobré. „To, co jsme dnes viděli, nás potěšilo. Nasbírali jsme stovky GB dat pro naše analýzy a z pohledu pilota bylo všechno opravdu skvělé,“ uvedl pilot David Mackay.
Zdroj: http://www.virgingalactic.com
Po zbytek roku 2017 o firmě nebylo slyšet, ale i přesto se dočkala dvou důležitých milníků. Federální letecký úřad FAA totiž schválil revizi licence, kterou má Virgin Galactic na komerční přepravu do vesmíru. V nově získané licenci dostala firma povolení létat z kosmodromu Spaceport America v Novém Mexiku. Původně totiž měla dovoleno startovat pouze z Mojave Air and Space Port v Kalifornii. Druhým důležitým předělem bylo oznámení, že Saúdská Arabie má zájem investovat pro projektů Spaceship Company, Virgin Orbit a Virgin Galactic miliardu dolarů. Pokud by k tomu opravdu došlo, znamenalo by to pro celý program značné uspíšení a usnadnění vývoje.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Na začátku roku 2018 přišel ještě na jeden klouzavý let a pak už firma rozhodla přejít na vyšší level – letové testy se zapáleným motorem. Loď VSS Unity je poháněna hybridním raketovým motorem, který se jmenuje RocketMotorTwo. Jako okysličovadlo používá kapalný oxid dusičitý a původně měla jako palivo sloužit sloučenina HTPB. V roce 2014 se však firma rozhodla přejít na termoplastickou hmotu na bázi polyamidu, která má zlepšit chování motoru. Nové palivo si svou premiéru odbylo právě při nešťastné havárii.
Ačkoliv nehodu nezpůsobilo použité palivo, Virgin Galactic se rozhodla, že se vrátí zpět k původní pohonné směsi. K tomuto rozhodnutí ji údajně vedly výsledky statických zážehů na testovací základně v Mojave. Včerejší zkouška probíhala v napjaté atmosféře – letoun WhiteKnightTwo vynesl loď SpaceShipTwo VSS Unity do výšky 15,24 kilometrů, kde došlo k jejímu uvolnění. Krátce poté přišel zkrácený zážeh motoru – vůbec první motorický letový test VSS Unity – a loď začala nabírat výšku. Loď, kterou pilotovali Mark “Forger” Stucky a Dave Mackay dosáhla 1,87 násobku rychlosti zvuku (tedy cca 640 m/s) a vystoupala do výšky 25,7 km.
VSS Unity completed her first supersonic, rocket-powered flight this morning in Mojave, California. Another great test flight, another step closer to being #NMReady pic.twitter.com/hVde2oAZWt
— Virgin Galactic (@virgingalactic) April 5, 2018
V ostrém provozu bude zážeh trvat lehce přes minutu, ale Virgin Galactic dává přednost postupnému posouvání hranic, které prosazovala už u minulého modelu VSS Enterprise. Systém je nastaven tak, aby během hoření klesal tah motoru. Tím má být kompenzován odpor vzduchu a také to přispěje k pohodlí pasažérů, kterým by vysoké přetížení v závěrečné fázi hoření nemuselo být příjemné. Po vypnutí motoru poletí loď setrvačností vzhůru, aby si turisté mohli vychutnat stav beztíže.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Po dosažení nejvyššího bodu suborbitální dráhy začne stroj klesat a připraví se na vstup do atmosféry. Právě v této fázi dojde ke sklopení konců křídel stroje, aby došlo ke zvýšení odporu vzduchu. Will Pomerantz, bývalý viceprezident speciálních projektů Virgin Galactic tuto fázi letu lodi přirovnává k míčku na badminton, který se také dokáže přirozeně zorientovat do správné polohy. Letoun pak klouzavým letem bez použití motorů přistane na ranveji.
Původně byly lodě SpaceShipTwo stavěné na to, aby překonaly tzv. Kármánovu hranici. Ta leží ve výšce 100 kilometrů a je považována za mezinárodně uznávanou hranici, kde končí atmosféra a začíná vesmír. Současná loď toho však již není schopna. VSS Enterprise se měla používat jako testovací loď celého programu. Po její ztrátě musela štafetu převzít VSS Unity, která již byla ve vývoji. Loď tak dostala dodatečný hardware nezbytný pro zkoušky. Zvýšená hmotnost způsobila, že maximální dosažitelná výška klesla někam k 80 kilometrům. Během zkoušek tedy určitě nedojde k překonání Kármánovy hranice. Firma Virgin Galactic si je však jistá, že po ukončení testů bude možné snížit hmotnost lodi, což se odrazí na dosažitelné výšce.
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/DaCk32NVMAEa5A4?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/B1TIvYGIUAAwyvF?format=png
https://fbcdn-sphotos-e-a.akamaihd.net/…10153990553279297_628830386003688548_o.jpg
http://www.space.com/images/i/000/060/509/original/vss-unity-glide-flight.jpeg
http://www.virgingalactic.com/assets/uploads/2017/08/VG07-MK-1-Web.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/01/2018-04-05-174317.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/01/2018-01-11-184853.jpg
„Vyšetřování ukázalo, že nehodu způsobil, který předčasně aktivoval sklápění křídel letounu.“
Asi nějaké neúplné.
Opraveno, díky za upozornění.
pár informací a zajímavostí, které mám z nedávné návštěvy
– WhiteKnightTwo i SpaceShipTwo mají skoro shodnou avioniku a ovládání řídících ploch je klasické mechanické – lankové, žádná elektronika, žádné fly by wire a ani autopilot, piloti musí pilotovat po celou dobu mise
– mají jeden simulátor, který velmi snadno mohou měnit mezi nosné letadlo a loď, kokpity jsou rozměrově shodné a se svými 190cm tam moc místa nebylo 🙂
– přenastavování nosných ploch ve SpaceShipTwo je pneumatické – stlačeným vzduchem, nikoliv hydraulicky, což by bylo zbytečně složité
– SpaceShipTwo je po dobu vzletu napojena na nosné letadlo a to jak pro přístroje, tak i pro tlakování vzduchem, takže zásoby vzduchu si nese jen na samostatný let po odpojení.
– každý cestující (6) má k dispozici polohovatelné křeslo a dvě okna, jedno naboku a jedno nad hlavou, křesla se polohují podle fází letu, aby byly účinky zrychlení/zpomalení na pasažéry co nejmenší
– finální podoba interiéru bude představena během tohoto roku, neviděl jsem jí, testovací SpaceShipTwo má sedadla vymontovaná a jsou tam racky s přístroji.
– Ve výrobě mají další SpaceShipTwo, přetlaková část už byla slepená křídla zrovna ležela ve formě.
– WhiteKnightTwo má kabinu pilotů v pravém trupu, v levém je také přetlaková část, původně uvažovali, že tam bude testovací svezení pro cestující, aby si zvykli na interiér kabiny a před vlastním letem do stavu beztíže by měli ještě jeden v norném letadle, ale zatím je to jen černá díra bez oken a bez ničeho.
Moc Vám děkujeme za tyto informace.
Diky za clanek i doplneni
Souhlasím, perfektní informace!
Není zač, snažil jsem se podělit s informacemi, které mám z návštěvy u nich v hangáru před měsícem a půl. Snad jsou to zajímavé informace 😉
O tom nemůže být sporu. 😉
To to trvalo. Ale jsou dobří, že hned pálili 30s. SpaceShipTwo snad nikdy nehořela dýl.
Nuda. Pokud to nedosáhne oběžné dráhy, je to jen hračka pro miliardáře. Řekněte prosím Bronsonovi, ať postaví trojku, která tam doletí.
Dokud se najde dost lidí, kteří jsou ochotni zaplatit za suborbitální skok a zážitek stavu beztíže, pak má tato technologie smysl.
USA, pokud vím, měla hranici kosmického prostoru někde těsně nad 80 km a v programu Bell X-15 za její překonání dostávali piloti titul astronauta. Pokud to dosud platí, pak by současný stav měl smysl.
Bell neměl s X15 nic společného, měl jste asi na mysli Bell X1 = 1. překonání rychlosti zvuku 🙂
X-15 byl produktem NAA
O.K. byl to North American. Ovšem pro dosažení výšky 80 km je potřeba alespoň pět machů, to nikdy X-1 nedosáhl a ani dosáhnout nemohl, z tohoto důvodu záměna nepřichází v úvahu, nechápu jak Vás to napadlo. Pro sdělení obsažené v mém příspěvku je zcela nepodstatné, kdo X-15 vyrobil. Zkuste někdy do své reakce vložit nějakou vlastní myšlenku a uvidíte že je to pěkné, daleko lepší než hledání drobných nepodstatných chyb.
No a napadlo mě TO , protože jste tam VY napsal slovo Bell.
No nic, pro dobrotu na žebrotu, přeji vám pěkný víkend a slibuji, že vaše další případné zjevné chyby už budu úplně ignorovat 😀
Pokud X-1 létal ve výškách nad 80 km a jeho piloti zhusta získávali statut astronautů, pak by Vás TO mohlo právem napadnout. Jinak Váš závazek pokud je míněn obecně je chvályhodný, ještě zkuste vlastní myšlenky a bude vše O.K..
Cože? Alois a vlastní myšlenky? Pane Alois, vy jste především mistr chyb. Prakticky v každém svém příspěvku máte nějaký nesmysl. Přece jen jste už starší člověk, tak zkuste přestat spoléhat jen na vlastní, poněkud děravějící paměť a trochu si ty věci ještě ověřujte. S googlem je to opravdu velice jednoduché. A pak, bez těch nesmyslů, se už vyhnete i těm následným trapným opravným diskuzím.
Pane Maro, chyby dělá každý. Hezky to píše Hašek ve svém Švejkovi. Požadovat na někom neomylnost je nesmysl, zejména v diskuzi. Každý příspěvek rozumný člověk posuzuje dle obsahu a jeho smyslu a reaguje na jeho obsah a merit. Mě osobně velice zlobí hnidopiši, kteří příkladně hledají překlepy ve fantastických článcích autorů na tomto Vebu. V tomto případě se jedná o obdobnou věc, nápad hledat v nesprávném určení výrobce záměnu tak odlišných letounů jako je X-15 a X-1 je mimo veškerou logiku a je zcela zlovolný.
Pokud by se “ oprávce “ spokojil s konstatováním že X-15 stavěla jiná firma a odpustil si zlovolnou dedukci se záměnou předmětných strojů, určitě by tím diskuze skončila.
Samozřejmě nelze zcela vyloučit možnost, že “ oprávce“ je vskutku přesvědčen o tom, že je možné zaměnit X-15 a X-1 co do výkonů a hodnocení jejich pilotů.
Dnes už by to smysl nemělo.
https://www.fai.org/page/icare-boundary
Takovýhle jedovaté smraďošské motory by se vůbec neměli povolovat. Navíc tohle letadlo nemá žádný význam. Je to díra na peníze.
Tento program není hrazen z veřejných peněz.
Ano vím, že to není hrazené z veřejných peněz. A jak to souvisí s tím, že se používá toxické palivo, které má toxické produkty hoření, které pak musí dýchat všichni lidé, zvířata a rostlinstvo? Nově vznikající produkty by měli mít povolenou používat jako okysličovadlo čistý kyslík a produkovat spalováním maximálně H2O a CO2. A jak to souvisí s konstatováním faktu, že to nemá žádný význam? A že to je díra na peníze je dost jasné. Ano na horské dráze se taky dá vydělat dost peněz, ale že by to mělo nějaký smysl to si nemyslím.
Reagoval jsem pouze na poslední větu. S prvními dvěma větami můj komentář nesouvisel.
Ta to pak ok. 🙂
Pokud nedotovaná horská dráha vydělává peníze, má přece smysl. 🙂
Pokud začne vozit turisty, tak by tento projekt mohl vydělávat.
No když se zájemce seznámí blíže s uvedenou technologií letu, vč, dlouhého vývoje se známými problémy, žádný záchranný systém … no nevím, já byl v mladších letech schopen skočit i s padákem, ale do tohohle bych tedy nevlezl. To spíš do té rakety z „Amazonu“. Je to fakt jen pro tvrďáky.
Velmi dobra zprava takhle pri patecnim ranu, diky za clanek.
Burta Rutana sleduji jiz desetileti, je to jeden z mych vzoru – takovy by mel byt opravdu kreativni (nejen letecky) inzenyr. Proto me opravdu nepotesilo, kdyz se do veci vlozil Virgin. Ziji totiz leta v Anglii a mistni lide vnimaji Brandsona uplne jinak, nez zbytek sveta. On byval opravdu prukopnik, ale posledni leta jsou jeho firmy ta posledni moznost volby. Mam s nimi osobne tristni zkusenost a pokud muzu, tak se jim vyhybam. Tak snad se tento „spirit of Virgin“ do statu uplne neprenese a kluci to dotahnou do vitezneho konce. Moc jim to preju.
„Tak snad se tento „spirit of Virgin“ do statu uplne neprenese“
Vlaky směr Midlands jsem měl možnost používat, tu ošuntělost doufám nepřenese 🙂
Žiju v Londýně, mám internet od Virgin media, do Manchesteru jezdím Virgin trainem a nestěžuju si 🙂
Virgin je v UK podle mě nejlepší poskytovatel internetu. Nemá konkurenci a to už jsem toho vyzkoušel mnoho.
My mame taky Virgin internet, je to tragicky a custommer service je pro opravdu silne nervy. Mel jsem Virgin Mobile, taky na palici. S Virginem jsem bohuzel letel do statu a rekl jsem si ze naposledy v zivote.
Takze je to opravdu o zkusenosti. Pro me cokoliv se slovem „Virgin“ v nazvu evokuje sluzby na urovni Ceske posty.
Nebojte, za pár let všichni budeme mít internet Starlink, budeme jezdit Teslou, pít Teslaquilu, a kdo nebude mít Teslu, bude jezdit Hyperloopem. 😀
A na dovolenou BFRkem na Měsíc 🙂
Kazdopadne si rikam, jestli by si neslo vsadit kdo bude mit prvniho komercniho „turistronauta“. Sazel bych na Blue Origin, ackoliv SS2 je proste nadherny stroj a memu srdci blize.
Mozna to bude podobne napinave jako Crew Dragon versus CTS-100?
Mame se veru nac tesit.
Moc by me zajimalo, jestli Burt Rutan jeste na necem dela, treba jen pro zabavu. Podle Wiki je uz „retired“ od 2011.
Jak dlouho takovy letovy zazitek nad 15km od odpojeni z nosice bude trvat? Chci rict bylo by hezke kdyby to byly hodiny ale mam obavu ze pujde o minuty.
Bavíme se o minutách. Stroj vystoupá do výšky, tam hned začne padat dolů.
Otázka mimo téma. Jak koluje na internetu, že přistání Američanů na Měsíci byl podvod, že prý by lidi bez těžkého štítu neproletěli Van Allenovými radiačními pásy. Mohl by někdo z oboru vysvětlit jak je to s průletem těmito pásy? Doopravdy se jim dá vyhnout letem přes póly? Jak to udělali, protože v nich museli být celkem dlouho při cestě k Měsíci.
Hezký den,
všechny ty weby, které píší o tom, že program Apollo nebyl pravdivý, pouze lžou a snaží se vypadat zajímavě. Cením si toho, že stojíte o pravdivé informace. Skutečnost je taková, že průlet z skrz van Allenovy pásy se hodně démonizuje. Ano, v dlouhodobém měřítku by pobyt zde škodil elektronice i zdraví kosmonautů, ale kosmonauti zde strávili jen krátký čas (řádově hodiny). Za tu dobu jim žádné velké nebezpečí nehrozilo. Jejich těla sice dostala vyšší dávku záření než obvykle, ale nepřesahovalo to bezpečné limity. Je pravda, že pásy jsou poměrně velké, ale největší koncentrace nabitých částic je v jejich středu, naopak ke krajům intenzita slábne. Takže nejsou tak nebezpečné, jak se může zdát.
https://www.nasa.gov/sites/default/files/files/SMIII_Problem7.pdf
https://www.popularmechanics.com/space/moon-mars/a24678/nasa-van-allen-belts-explainer/
Na anglické wiki se ještě píše (překládám), že vnitřní pás je nebezpečnější, že obsahuje energetické protony, vnější nízkoenergetické elektrony. Přes vnitřní proletělo Apollo v minutách, vnějším cca 1,5h. Dráha byla dopředu upravena, by bylo vystavení radiaci co nejmenší. Apollo bylo stíněno hliníkem kabiny. Odhadovaná dávka je cca 10mSv, tj ekvivalent 3 leté dávky při mořské hladině. Dávka radiace, kterou obdrželi za celou misi se odhaduje na to, co dostane pracovník jaderné elektrárny za 1 rok.
Ještě k otázce vyhnutí se radiačním pásům: Ano, ve vyšších zeměpisných šířkách jsou slabší, ale zase tam zasahuje proud nabitých částic odkláněných tam magnetickým polem, který v horních vrstvách atmosféry vytváří polární záři. Dráha optimální z hlediska radiace by se musela vyhnout i tomu, ale větší problém je spíš v tom, že je pro let k Měsíci energeticky nevýhodná. Pokud nejde o těžší kalibr než Zemi (třeba Jupiter, u kterého s tím sonda JUNO počítat musí), tak je průlet radiačními pásy přijatelným rizikem. Jsou místa, kde lidé dostanou za rok i desetinásobek přirozené radiace než astronauti z Apolla během letu a nemají s tím problémy.
Nejkomičtější je debata o Van Allenových pásech, o kterých se ví tak málo, že teprve odstartovaly družice pro jejich zevrubné prozkoumání a s SS2 to nemá skoro nic společného. Ještě že je to „pod čarou“
Přiznejme si, že většina kritiku, co tady tento projekt tak kritizuje, kdyby jim to někdo nabídl letět zadarmo tak by okamžitě řekla ano a letěla….
Obávám se že by neletěla. Já bych do toho taky nevlezl. Prostě tomu systému nevěřím. Zdá se mi překombinovaný a nebezpečný. Ale sice jsem si skočil s padákem, ale na horskou dráhu nevlezu, jestli mi rpzumíš. Nicméně nemám nic proti tomu, pokud by si to někdo chtěl zkusit.
V žádném případě bych v tomhle neletěl. Na to mám svůj život až moc rád 😉 Mnohem víc věřím New Shepardu od Blue Origin.
Ja veľmi fandím všetkým súkromným projektom ktoré sa pokúšajú posunúť technologickú úroveň letov do vesmíru ďalej, ale pri hlbšej úvahe sa neviem zbaviť dojmu, že celá myšlienka vesmírnej turistiky na úrovni suborbitálnych skokov smeruje do slepej uličky. Keď sledujem aký potenciál má prevádzka ISS v rukách komerčných spoločností a s narastajúcimi možnosťami komerčných poskytovateľov letov s posádkou na nízku obežnú dráhu to vidím tak, že skôr ako Virgin Galactic ukončí certifikáciu, už bude možné letieť na obežnú dráhu so SpaceX, s Boeingom či možno aj so Sojuzom. Myslím si, že po odovzdaní ISS do rúk súkromných spoločností úplne zanikne dopyt po suborbitálnych letoch, lebo sa bude dať dosiahnuť viac. Reálne, ak má niekto peniaze na let s Virgin Galactic, nebude mať peniaze už rovno na let na obežnú dráhu s Dragonom a pobyt na ISS? Vidím to tak, že myšlienka suborbitálnych skokov vznikla ešte v čase, keď vyhliadka masového dopravovania turistov na obežnú dráhu bola v nedohľadne a vtedy to ešte nejaký zmysel malo. A to nehovorím ešte o tom, ak sa SpaceX podarí BFR. Jednoducho mi tento projekt pripadá ako málo sľubujúci a to nehovorím o spomínaných úskaliach s bezpečnosťou ktoré si neviem predstaviť ako sa dajú prekonať, snáď len ignorovať.
„Když nemáš na dovolenou v Karibiku, spokojíš se s Bulharskem“ 🙂 Myslím, že i krátké levné suborbitální skoky si své místo na trhu najdou poté, co se bude na orbitu létat běžně.