sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

SpaceShipTwo Unity poprvé ve vzduchu

31. října 2014 přišla ze Spojených států smutná zpráva – při testovacím letu došlo k havárii pilotované lodi SpaceShipTwo Enterprise, při které zahynul pilot a jeho kolega se zachránil na padáku, byť se zraněními. Firma Virgin Galactic, která by v těchto lodích chtěla vozit platící turisty do výšky 100 kilometrů tak dostala velmi tvrdou ránu. V době havárie už vznikal další exemplář pojmenovaný Unity. Ten byl v listopadu 2014 hotový ze zhruba 65%, letos v únoru byla loď předvedena novinářům a v tomto týdnu se poprvé dostala do vzduchu.

Po každé havárii se musí začít s opatrným testováním, proto i během aktuálního letu byla loď neustále připojena ke svému mateřskému nosiči, dvoutrupému letounu WhiteKnightTwo. Testování separačního mechanismu a hlavně ostré letové zkoušky zapáleného motoru by měly přijít v dalších fázích. Aktuální let ale ukazuje, že havárie firmě nezlomila vaz, jak se někteří na konci roku 2014 domnívali. Stále má na svém pořadníku nemálo zájemců, kteří by se za čtvrt milionu dolarů rádi podívali na vlastní oči na zakřivení Zeměkoule a tmavé nebe nad sebou. Jejich sen se sice stále oddaluje, ale první let letounu Unity jim dává přecijen naději. Neoficiální závod kosmických turistických firem mezi Virgin Galactic a Blue Origin tak může pokračovat.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/VMS_Eve__VSS_Unity_Captive_Carry.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
30 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
8 let před

Nádherná kára. Really exciting. Asi to nikoho nepřekvapí, ale s tímhle se nesvezu. 🙂

Jaroslav Alois
Jaroslav Alois
8 let před

Kombinace rakety a letadla působí nebezpečně. Aerodynamické síly při návratu z výšky 100 km jsou drastické. Hustá atmosféra je tak ve dvaceti km, 80 km se letoun pohybuje prakticky ve vzduchoprázdnu. Systém klasické kabiny a padáků působí v současné technologii mnohem bezpečněji.
Já bych do toho také nevlezl.

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
8 let před
Odpověď  Jaroslav Alois

Ani kdybyste dostal poukaz k narozeninám a nešlo to vyměnit za předměty denní nadspotřeby? 🙂 Na tomhle už létali Němci proti spojeneckým bombardérům, žádná neověřená technologie. 🙂

Vojta
Vojta
8 let před
Odpověď  Rudolf Šíma

Mně se jako větší šílenost zdá mateřský letoun White Knight než vlastní loď.

gg
gg
8 let před
Odpověď  Rudolf Šíma

„Na tomhle už létali Němci proti spojeneckým bombardérům“

Myslíte něco jako Me 163? Na tom se taky spousta lidí pozabíjela.

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
8 let před
Odpověď  gg

Nemyslel jsem to příliš vážně. Vážná byla doba těch „experimentů“. Navíc ty letouny nelze jednoduše srovnávat.

Racek
Racek
8 let před
Odpověď  Rudolf Šíma

Jeden můj kamarád dostal k narozeninám let balonem. No, bylo to prý hezké. Dokud nezafoukal vítr, zanesl balon k paneláku a koš narazil cca ve výši 4 patra o dům. Koš se naklonil a balon sklouzl po zdi domu na zem. Naštěstí se všichni udrželi, takže nikdo nevypadl, jen nějaký zlomeniny byly.
Tohle fakt nevypadá na dostatečně bezpečný let. Poměrně složitý způsob startu a přistání, závislost na pilotech a jejich neomylnosti, přistání bez motorů, nouzové přerušení letu vypadá dost nebezpečně .. prostě trochu předčasná zábava.
Projekt Shepard vypadá mnohem jednodušeji, k dispozici jsou záchranné možnosti v každé fázi letu a přistání je jištěno několika padáky. Ale taky bych tam nevlezl…

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
8 let před
Odpověď  Racek

Co na to říct? Snad, že létání není sbírání bylin. Rozumím Vašim argumentům, cítil bych se provinile, ale letěl bych rád. Jenže je to „já bych kdybych“. Na tenhle vejlet doma v hrnečku tolary nenajdu. 🙂 Přeji jim úspěch, jako ostatně každému nadšenci.

Radim
Radim
8 let před

Jsou zpět! Krásný závěr týdne.

Malky
Malky
8 let před

Taky bych dal prednost BO, ale kdyby mi nekdo nabidl jizdenku zdarma, kdyz umrit, tak stylove. Sice si myslim ze tuhle spolecnost moc uspechu neceka, ale i tak jim drzim palce!

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
8 let před
Odpověď  Malky

Jak to řekl WvB? „Neblázněte, bude to jízda!“ 🙂

Solmyr
Solmyr
8 let před
Odpověď  Malky

Jak rikaji u nas na letisti. Kazdej tam jednou musi, a jen frajeri tam doleti letadlem 😀

dolph1888
dolph1888
8 let před

Těžko hodnotitelný projekt. V tomto případě přeji úspěch, zájemcům i podívanou, jen mi dávno před havárií (i jinými problémy co jsem sledoval) při pohledu na sestavu vrtala (a stále vrtá) hlavou myšlenka, jak to říci, prostě nerobustnost, neodolnost, uspěchanost především té lodi. Jak však říkám, když to bude chodit, bude řekněme 1 havárie při 999 úspěšných startech (100% hodnotu nečekám) povedlo se a já měl zbytečné obavy.

Jaroslav Alois
Jaroslav Alois
8 let před

Problém křídlatých kosmických lodí je v tom, že křídla slouží až v závěrečné fázi přistání. Rychlost musí klesnout z 27.000 na cca 1000 km/hod. Při skocích do kosmu pak z 5000 km/hod.
To znamená, že kosmická loď celou cestu nahoru a 90 % cesty dolu vůbec křídla nepotřebuje a jsou jen zátěží.
Z hlediska váhy nemohou být robustní a proto jsou náchylná k destrukci.
V tomto případě jejich část působí jako aerodynamická brzda která musí snížit rychlost stroje tak, aby poté zcela rozložené křídlo vykázalo vztlak. To je velice nebezpečná kombinace a případná další havárie vůbec nemusí čekat na lidskou chybu jako tomu bylo v případě prvé havárie.

Vojta
Vojta
8 let před
Odpověď  Jaroslav Alois

Já bych křídlaté lodě neodepisoval. Je fakt, že křídla jsou ve vesmíru k ničemu, ale možnost manévrovat v atmosféře a přistát na dráze není k zahození. Křídla navíc při návratu do atmosféry rozkládají tepelné zatížení letounu a snižují přetížení.

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
8 let před
Odpověď  Vojta

Hlavní je, že se tím někdo vůbec zabývá. Byla by škoda jednu koncepci úplně opustit jen proto, že se jednou ukázala problematická. Nechci nábožně vzhlížet jen k motorickým přistáním. X-37 zřejmě slouží dobře.

Vojta
Vojta
8 let před
Odpověď  Rudolf Šíma

Dokonce se tím zabývá víc společností než motorickým přistáním. Na to vsadily jen SpaceX a Blue Origin. Kosmické kluzáky jsou jen v USA vyvíjené tři a další v režii ESA a Indie. Ostatní jsou zatím spokojeni s neřízeným dopadem na padácích.

ahoj
ahoj
8 let před

můžu se zeptat: jakou rychlost je potřeba vyvinout abychom družici ve výšce 300km vznesli na translunární dráhu?

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  ahoj

Pro tyto výpočty doporučuji vzorce, které jsme pokryli v těchto článcích. S jejich pomocí vypočítáte všechny potřebné rychlosti:

https://kosmonautix.cz/2014/02/rychlost-na-obezne-draze-snadno-a-prehledne/
https://kosmonautix.cz/2014/03/menime-prehledne-rychlost-na-obezne-draze/

Peter P
Peter P
8 let před
Odpověď  Dušan Majer

Teda genialny clanok. Super zhrnutie!

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Peter P

Díky za pochvalu.

Petr Scheirich
Petr Scheirich
8 let před

Zajímavý dokument (z pohledu lidí z Virgin Galactic) o SpaceShip Two je na youtube:
http://www.youtube.com/watch?v=rtBiaI5GB2w

Dost zajímavý je tam především popis toho, jak strašně náročné je ovládání letounu, protože letoun létá (alespoň jeho předchozí verze, tato už tam popisovaná není) v podstatě bez počítače a vše je v rukou pilota.

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
8 let před
Odpověď  Petr Scheirich

Pokud je letoun konstruován jako autostabilní, není počítač nutný. Nestabilní konstrukce se používají u vojenských bojových letounů kvůli zvýšení jejich obratnosti.

dolph1888
dolph1888
8 let před
Odpověď  Rudolf Šíma

Nebo také pro znesnadnění radarové detekce (stealth).

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
8 let před
Odpověď  dolph1888

Myslím, že radarová neviditelnost je dosahována rozptylem mikrovln do různých směrů plus pohlcování energie (nátěry).

Dan
Dan
8 let před
Odpověď  dolph1888

Kdysi jsem viděl dokument o F-117 (a možná obecně o stealth letounech) a tam říkali, že napřed postavili letoun tak, aby měl co nejmenší radarový odraz (a tehdy neměli takový hardware, aby navrhli designově úžasnou B-2, takže F-117 vypadá tak, jak vypadá) a pak ho teprve učili lítat. Stabilita ustoupila neviditelnosti.

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
8 let před
Odpověď  dolph1888

Aha, teď jsem to teprve „pobral“. Jo, takhle myšleno je to samozřejmě pravda. Ta F-117ka dokonce letěla s nějakým poškozením draku a piloti si toho nevšimli, protože počítač si s tím poradil a na pilotáži to nebylo znát. Omlouvám se, včera jsem měl fofr a reagoval jsem v rychlosti bez velkého přemýšlení.

Petr Scheirich
Petr Scheirich
8 let před
Odpověď  Rudolf Šíma

To je jasné; padákový kluzák se také obejde bez počítače :-). Neměl jsem na mysli klouzavý let v atmosféře při závěrečném sestupu. Pilot ale řídí i aktivní část vertikálního vzestupu, kdy se letoun chová v podstatě jako raketa.

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
8 let před
Odpověď  Petr Scheirich

🙂 Ano, padákový kluzák je autostabilní. To mi ale připomíná, že jsem se vyjádřil blbě. Jde o to, aby výslednice aerodynamických sil při řízení letounu byla za těžištěm letounu, potom není počítač potřeba. Když je to obráceně, je potřeba „rychlejší pilot“. A je jedno, jestli jde o klouzavý let nebo strmé stoupání na raketový pohon. Video jsem ještě neviděl, podívám se večer.

maro
maro
8 let před

Na tohle téma je hezká jedna úloha: „Když vyhodíte z ISS dozadu papírovou vlaštovku, shoří v atmosféře, nebo dopadne na Zem jako kluzák?“.
Japonci na tom pracovali:
https://en.wikipedia.org/wiki/Paper_plane_launched_from_space
Mimochodem z balónu, z 30 kilometrové výšky to funguje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Paper_Aircraft_Released_Into_Space

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.