5000 solů pro Opportunity

Mozaika snímků Opportunity z jeho vlastní kamery na robotické paži. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Cornell/ASU

15. února 2018 se legendární robotické vozítko Opportunity probudilo do 5000. dne na povrchu Marsu. Dny zde trvají zhruba 24,5 hodiny, proto je vhodnější používat pojem sol, tedy marsovský den. A ten s číslem pět tisíc se stal nejen dalším historickým mezníkem, ale poprvé během celé předlouhé mise jsme se dočkali naprosto unikátního dárku – autoportrétu v podobě, v jaké jsme jej doposud znali pouze od novějšího vozítka Curiosity. Snímek je to natolik unikátní, že to převažuje i technickou nedokonalost kamery. NASA má u svých robotických průzkumníků Sluneční soustavy bezvadnou politiku uveřejňování snímků a toho se vždy chytla řada nadšenců po celém světě. Ti netrpělivě očekávají nové fotografie a hned si s nimi musí pohrát.

Jeden z nich, Brit Stuart Atkinson, také tušil, že NASA by mohla k pěti tisícům solům na Marsu připravit fanouškům něco speciálního. Ovšem to, co se objevilo mezi prvními přenesenými snímky předčilo i jeho očekávání. „Co to proboha je?“ Kladl si otázku.

Jeden ze snímků z kamery na paži Opportunity. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Cornell/ASU

Jeden ze snímků z kamery na paži Opportunity. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Cornell/ASU

Teprve prohlídka dalších snímků odhalila překvapivý nápad. „Je toto vůbec možné, že se o to pokusili?“ Reagoval Stuart překvapeně asi jako když Ledecká vyhraje v Super-G…

Snímky z Opportunity, které dorazily během solu 5000. Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Snímky z Opportunity, které dorazily během solu 5000. Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Nebylo pochyb, Opportunity využila svoji mikroskopickou kameru na robotické paži, aby nafotila sama sebe. Co na tom, že jde jen o kameru černobílou, která umí ostřit maximálně na 5 cm, nápad to byl skvělý a výsledek ještě lepší. Dámy a pánové – Opportunity v solu 5000. Mozaiku složil James Sorenson a obarvil Don Davis.

Opportunity – upravený autoportrét. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Cornell/ASU/Sorenson-Davis

Opportunity – upravený autoportrét. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Cornell/ASU/James Sorenson/Don Davis

Historický sol 5000 je už minulostí a Opportunity pokračuje v „rutinním“ průzkumu valu kráteru Endeavour v lokalitě nazvané Perseverance Valley. Daleko od našich nadšených zraků, ale jak správně popisuje Stuart na svém blogu, jsme na ni a na všechny ty lidi na pozadí, kteří ji stvořili a ovládají, neuvěřitelně hrdí. Oficiální web JPL uvádí ještě jednu moc hezkou fotografii, která vznikla po východu Slunce o den, pardon – o sol – dříve. Na takové fotografii mnoho vědy neuděláte, ale je nádherná. A o tom byla dnešní vzpomínka.

Východ Slunce na Marsu z Opportunity, sol 4999, 14. 2. 2018. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Cornell/Arizona State Univ./Texas A&M

Východ Slunce na Marsu z Opportunity, sol 4999, 14. 2. 2018. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Cornell/Arizona State Univ./Texas A&M

Zdroje informací:
https://roadtoendeavour.wordpress.com/
https://mars.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://roadtoendeavour.files.wordpress.com/…7580538755348765288_n.png?w=640
https://roadtoendeavour.files.wordpress.com/2018/02/1m572065080ednd1b3p2910m2m1.jpg
https://roadtoendeavour.files.wordpress.com/2018/02/20180217_083627.png?w=564&h=659
https://roadtoendeavour.files.wordpress.com/2018/02/sorenson-davis.jpg?w=640
https://mars.nasa.gov/system/resources/detail_files/21503_pia22221_Sol4999-pcam-dawn_800.jpg

 

5000 solů pro Opportunity, 5.0 out of 5 based on 35 ratings
Pin It
(Visited 4 284 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (35 votes cast)
(Visited 4 284 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


37 komentářů ke článku “5000 solů pro Opportunity”

  1. Samo2 napsal:

    Neuveriteľný to stroj v ešte neuveriteľnejších podmienkach klobúk dole, prvé sondy končili často skôr ako bolo plánované no Oppy už brázdi Mars takmer 56 násobok pôvodného plánu 🙂

    • Alois napsal:

      To by mne opravdu zajímalo které “prvé sondy” končily ” často “dříve než bylo plánováno.

      • Samo2 napsal:

        Prvé teda na začiatku dobývania vesmíru od sputniku v 1957 to je fakt také zložité (sk sa zaujímaš o kozmonautiku) si uvedomiť koľko ich zlyhalo a koľko uspelo? Myslíš že by rover z 1960 vydržal snáď 5000 slov? Alebo máš nejakú speciálnu potrebu komentovať úplne odveci?

      • Martin Gembec napsal:

        Prosím komentujte s citem, pan Alois si jistě rád znovu přečte něco o začátcích výzkumu Marsu nebo Venuše a my mu to nebudeme muset vysvětlovat. Na druhé straně invektivy jsou v jeho případě zbytečné. Všichni jej známe.

        • Alois napsal:

          Oppy je americká sonda, jen jsem chtěl, aby pan S2 doplnil zda má na mysli prvé sondy americké či sovětské, neboť jeho obecná formulace může vést k zavádějícímu závěru, že první americké sondy nesplnily svá zadání. Je obecně známo, že NASA byla úspěšná vždy hned v prvním využitém oknu ke všem tělesům Sluneční soustavy a všechny její první sondy výrazně překročily plánovanou životnost. Pokud má pan S2 na mysli sondy sovětské, nelze nic namítat.

        • Samo2 napsal:

          Myslím všetky bez rozdielu aj Američania aj Rusi, niekde ich bolo viac niekde menej, iný národ iný systém, niekto zverubne testuje pred letom, niekto testuje letom samotným ide o kozmonautiku buďme apolitický neriešme či oni alebo oni škatuľkovanie prináša iba konfikty neposúva nás.

        • Fuji napsal:

          Martin a Samo2, nenásilní leukocyti Komentářů Kosmonautixu. Díky 🙂

        • Spytihněv napsal:

          Samo2: Nevidím nic špatného na škatulkování v případě výzkumu vesmíru. To není o politice, ale čistě o schopnostech.

        • Risa123 napsal:

          Pane Alois když se podíváte do historii tak zjistíte , že ne všechny americké sondy byli úspěšné viz první pioneery k měsíci…

        • Jirka Hadač napsal:

          Nu, já nevím, první sondy k měsíci, na to je krásná přednáška pana Halouska, tam fakt není co vysvětlovat, ty první zásahy Měsíce, to byla spíš I náhoda a nebude často I smůla. A myslím si, že pan Alois o konci 50 a začátku 60 let nemluvil.

        • Risa123 napsal:

          hadač: Jen pro doplnění svým komentářem jsem chtěl říct, že za úspěchy stojí mnoho neúspěchů.

        • Jirka Hadač napsal:

          risa123:
          tak tuto tvou větu lze jen podepsat. Prostě na začátku řešili jak problem nosných raket, navádění atd, tak problem sond samotných. A zjevně se z toho dost poučili. Tam mě spíš fascinuje (v této pionýrské době), že už Luna 2 trefila tak rychle povrch (v podstatě po 4 neúspěších)..

  2. Jana napsal:

    Je to mrcha marnivá. Dělá si selfie a nemaká 🙂 . No dobře, nárok na dovču už má 🙂 , ale stejně, aby si na to moc nezvykala.

  3. Kamil napsal:

    Jak starý otlučený buick, ty jezdí i po padesáti letech

  4. Spytihněv napsal:

    Pořád vypadá pěkně. I v tak pokročilém věku. Teď hlavně aby se těšila přízni vyšších sil tak dlouho, dokud bude schopna provozu…

    Jo a Ester? To je taky frajerka 🙂

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Podle vládního návrhu rozpočtu NASA FY 2019 bude příští rok zřejmě posledním, kdy budou na misi MER-B alokovány nějaké finance. Na FY 2020 je tam plánováno 0,0 USD. 🙁

      • Spytihněv napsal:

        No to jsem právě narážel… neumím si představit, jak někdo Oppy jednoduše “uspí” s tím, že nejsou prachy a “už nic nového nepřináší”. Na druhou stranu nevím, jak moc je náročné řídit tři funkční rovery současně.

        Snad se najde nějaká skupina nadšenců, mecenáš, univerzita, která bude ochotna provoz financovat i nadále. Rozhodně existují schopní lidé, pro které by řízení takovéto mise byla ohromná výzva a radost.

      • Martin Gembec napsal:

        Mirku 2,5 roku nazpět se tohle řešilo taky. Nechci tu nalévat optimismus, ale vychází mi to, že raději trochu přiškrtí aktivity týmu a vozítka na povrchu, než aby jej uspali úplně. Je to pro ně už i reklama.

  5. paveler napsal:

    Při této příležitosti vyjadřuji tichou vzpomínku za dvojče Spirit, které již 2805 solů odpočívá v kráteru Gusev.

  6. Lukas napsal:

    Prajem oppymu este vela dust devilov.aby mu oprasili panely

  7. Rado napsal:

    Tá fotka východu slnka má reálne farby? A samozrejme klobúk dole a len tak ďalej. 🙂

    • Martin Gembec napsal:

      Ano, prach na Marsu poletuje vysoko v atmosféře a rozptyluje sluneční záření (nejlépe modrou). Výjimečně i na Zemi po erupci sopky se dá prý vidět takto hodně barevné západy.

  8. Mižu napsal:

    Bobek maly 🙂 …

  9. Pepa napsal:

    Téda, má na sobě krásnou marťanskou patinu. Přeji roveru Opportunity dožití alespoň do přistání dalších plánovaných roverů. 🙂

  10. Alois napsal:

    To S2, kosmonautika je vizitkou toho kterého národa, ” apolitičnost ” je čirý nesmysl. Míchat sovětské neúspěchy s americkou excelentností je zvrhlost. Všechny americké sondy, jako první doletěly a zdůrazňuji na první pokus v prvém použitém okně, ke všem tělesům Sluneční soustavy a žádná, zdůrazňuji žádná, nepracovala kratší dobu než byla programována, naopak všechny, zdůrazňuji všechny, výrazně překročily plánované doby a beze zbytku splnily své úkoly.
    Proto jsem považoval za důležité upřesnit výroky pana S2, míchat zpravidla zcela neúspěšné prvé sondy sovětské ze 100% úspěšnými prvými sondami americkými by bylo možné kvalifikovat jako zlý úmysl, spočívající v křečovitém implantování sovětských neúspěchů do veleúspěšného amerického programu základního výzkumu Sluneční soustavy, který včetně excelentních výkonů trvá dodnes.

    • Dan napsal:

      Rád zapomínáte na Mars Observer, Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander?

      • Miroslav Pospíšil napsal:

        Přesně tak, pan Alois má tak trochu selektivní paměť. K těm už výše jmenovaným bychom mohli přidat i Mariner 3 a Mariner 8, které taky nesplnily původně stanovenou misi.
        Reálná (ne)/úspěšnost sond k/na Mars je přehledně shrnuta v této infografice:
        http://www.spacenewsmag.com/wp-content/uploads/2016/05/nasa_human_exploration_update_gerst2-dragged-2.gif

        • JanHonnza napsal:

          Ta informatika je skvělá, jen těm Rusum se dle ní teda fakt moc nedaří. Vyšla jim nějaká mise na 100%? Nechci se pouštět do politiky, ale musí to být frustrujici, strašně drahe a vlastně blbě pro všechny.

        • Spytihněv napsal:

          Tím, že napíšete něco o tragické ruské bilanci u marsovských misí, se do žádné politiky nepouštíte, at si říká kdo chce co chce. A jestli jim něco vyšlo na 100%? Jediné, co se tomu trochu podobalo, byl Mars 3. První přistání na Marsu. Ale opravdu jen na odškrtnutí, jinak výsledky nula. Údajně 20 sekund vysílání z povrchu a tzv. “první (a jediná) fotka z Marsu”. Posuďte sám. https://regmedia.co.uk/2013/04/11/mars_surface.jpg

        • Alois napsal:

          TO pan S : doporučuji porovnat s posledním snímkem Rangeru 9, který sonda nestačila vyslat celý a jeho druhá polovina obsahuje již jen šum přijímače. Záznam tohoto šumu se podobá sovětskému ” prvnímu snímku Marsu ” jako vejce vejci.

        • Alois napsal:

          Chybí tam Beagle 2 – lander.

        • JanHonnza napsal:

          To Spytihnev: díky, pro vytvoření představy perfektní, ale ať mě čert vezme, jestli vím, co na té fotce vidim. Jako výsledek roční mise….. ufff…

      • Spytihněv napsal:

        Alois to sice trochu přehání, ale jasně definuje, o co mu jde. Takže předhazování MPL, MCO nebo Observeru není na místě. A také je pravda, že třeba v případě Marsu jsou americké neúspěchy bohatě vyváženy tím, co se podařilo. Což se v případě Ruska říci rozhodně nedá. Proto odmítá v jednom z příspěvků výše směšování americké a ruské kosmonutiky a prosazuje škatulkování. Čemuž rozumím.

        • Dan napsal:

          Kdyby se v tom komentáři nevyskytovalo několikrát zdůrazněné slovo “všechny”, tak ten výtah neúspěšných marsovských sond v dikci USA ani zmiňovat nebudu.
          Jasně, jsem také proti házení neúspěchů na poli kosmického výzkumu do jednoho pytle, ale bohužel ani ti Američani to nemají bez chybičky, jak se tady pan Alois snaží naznačit.

  11. Alois napsal:

    Pan S2 jasně definoval PRVÉ kosmické sondy a z textu se dá usoudit, že k Marsu. Dále definoval vliv kosmického prostředí na skončení činnosti sondy dříve než bylo plánováno, což se amerických sond rozhodně netýká.
    V případě sond Mariner 1/ k Venuši / a Mariner 3 je zcela nekorektní je připomínat, nejen, že dvojník sondy v totožném okně byl zcela úspěšný, ale sondy které neodstartovaly / M1 / nebo se neoprostily od aerodynamického krytu/ M3/ tudíž nemohly být vystaveny kosmickému prostředí a nelze je posuzovat zda splnily či nesplnily cosi pod vlivem prostředí.
    Zcela nekorektní je účelově do diskuze míchat neúspěšné americké sondy z devadesátých let, pan S2 uvádí PRVÉ sondy a to sondy z devadesátých let rozhodně nejso

    • Risa123 napsal:

      To bych bral kdyby nebylo vašeho křečovitého zdůrazňování slova “všechny” a beze zbytku splnili

      • Alois napsal:

        Jestliže pro to které startovní okno k Marsu jsou postaveny dvě identické sondy, aby se zvýšila pravděpodobnost splnění zadaného úkolu a jedna program beze zbytku splní je namístě hovořit o 100% splnění zadání. Každá sonda je jen součástí mise v tom kterém okně. Američané pro každé okno s výjimkou prvých dvou oken k Jupiteru stavěli vždy zcela novou kosmickou sondu s kvalitativním posunem, u Sovětů tomu tak nebylo, na mise se snažili posílat stále stejné sondy v následujících oknech, v liché naději, že se to musí jednou podařit.
        Úspěšnost prvních amerických misí k planetám zejména vynikne ve srovnání se Sověty, kdy ani trojice či dokonce čtveřice sond vypuštěných v jednom okně nedokázala splnit zadaný úkol.
        Jen pro doplnění : ani po padesáti letech výzkumu Marsu se dosud nikomu nepodařilo krom Američanů na Marsu přistát, viz poslední dva neúspěšné pokusy ESA z poslední doby.
        TO Risa 23 : pokud si pozorně přečtete můj příspěvek zcela jistě pochopíte že termíny VŠECHNY a BEZE ZBYTKU jsou omezeny první částí věty.

Zanechte komentář