5000 solů pro Opportunity

Mozaika snímků Opportunity z jeho vlastní kamery na robotické paži. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Cornell/ASU

15. února 2018 se legendární robotické vozítko Opportunity probudilo do 5000. dne na povrchu Marsu. Dny zde trvají zhruba 24,5 hodiny, proto je vhodnější používat pojem sol, tedy marsovský den. A ten s číslem pět tisíc se stal nejen dalším historickým mezníkem, ale poprvé během celé předlouhé mise jsme se dočkali naprosto unikátního dárku – autoportrétu v podobě, v jaké jsme jej doposud znali pouze od novějšího vozítka Curiosity. Snímek je to natolik unikátní, že to převažuje i technickou nedokonalost kamery. NASA má u svých robotických průzkumníků Sluneční soustavy bezvadnou politiku uveřejňování snímků a toho se vždy chytla řada nadšenců po celém světě. Ti netrpělivě očekávají nové fotografie a hned si s nimi musí pohrát.

Jeden z nich, Brit Stuart Atkinson, také tušil, že NASA by mohla k pěti tisícům solům na Marsu připravit fanouškům něco speciálního. Ovšem to, co se objevilo mezi prvními přenesenými snímky předčilo i jeho očekávání. „Co to proboha je?“ Kladl si otázku.

Jeden ze snímků z kamery na paži Opportunity. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Cornell/ASU

Jeden ze snímků z kamery na paži Opportunity. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Cornell/ASU

Teprve prohlídka dalších snímků odhalila překvapivý nápad. „Je toto vůbec možné, že se o to pokusili?“ Reagoval Stuart překvapeně asi jako když Ledecká vyhraje v Super-G…

Snímky z Opportunity, které dorazily během solu 5000. Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Snímky z Opportunity, které dorazily během solu 5000. Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Nebylo pochyb, Opportunity využila svoji mikroskopickou kameru na robotické paži, aby nafotila sama sebe. Co na tom, že jde jen o kameru černobílou, která umí ostřit maximálně na 5 cm, nápad to byl skvělý a výsledek ještě lepší. Dámy a pánové – Opportunity v solu 5000. Mozaiku složil James Sorenson a obarvil Don Davis.

Opportunity – upravený autoportrét. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Cornell/ASU/Sorenson-Davis

Opportunity – upravený autoportrét. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Cornell/ASU/James Sorenson/Don Davis

Historický sol 5000 je už minulostí a Opportunity pokračuje v „rutinním“ průzkumu valu kráteru Endeavour v lokalitě nazvané Perseverance Valley. Daleko od našich nadšených zraků, ale jak správně popisuje Stuart na svém blogu, jsme na ni a na všechny ty lidi na pozadí, kteří ji stvořili a ovládají, neuvěřitelně hrdí. Oficiální web JPL uvádí ještě jednu moc hezkou fotografii, která vznikla po východu Slunce o den, pardon – o sol – dříve. Na takové fotografii mnoho vědy neuděláte, ale je nádherná. A o tom byla dnešní vzpomínka.

Východ Slunce na Marsu z Opportunity, sol 4999, 14. 2. 2018. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Cornell/Arizona State Univ./Texas A&M

Východ Slunce na Marsu z Opportunity, sol 4999, 14. 2. 2018. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Cornell/Arizona State Univ./Texas A&M

Zdroje informací:
https://roadtoendeavour.wordpress.com/
https://mars.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://roadtoendeavour.files.wordpress.com/…7580538755348765288_n.png?w=640
https://roadtoendeavour.files.wordpress.com/2018/02/1m572065080ednd1b3p2910m2m1.jpg
https://roadtoendeavour.files.wordpress.com/2018/02/20180217_083627.png?w=564&h=659
https://roadtoendeavour.files.wordpress.com/2018/02/sorenson-davis.jpg?w=640
https://mars.nasa.gov/system/resources/detail_files/21503_pia22221_Sol4999-pcam-dawn_800.jpg

 

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

test1
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

37 komentářů ke článku “5000 solů pro Opportunity”

  1. Samo2 napsal:

    Neuveriteľný to stroj v ešte neuveriteľnejších podmienkach klobúk dole, prvé sondy končili často skôr ako bolo plánované no Oppy už brázdi Mars takmer 56 násobok pôvodného plánu 🙂

  2. Jana napsal:

    Je to mrcha marnivá. Dělá si selfie a nemaká 🙂 . No dobře, nárok na dovču už má 🙂 , ale stejně, aby si na to moc nezvykala.

  3. Kamil napsal:

    Jak starý otlučený buick, ty jezdí i po padesáti letech

  4. Spytihněv napsal:

    Pořád vypadá pěkně. I v tak pokročilém věku. Teď hlavně aby se těšila přízni vyšších sil tak dlouho, dokud bude schopna provozu…

    Jo a Ester? To je taky frajerka 🙂

  5. paveler napsal:

    Při této příležitosti vyjadřuji tichou vzpomínku za dvojče Spirit, které již 2805 solů odpočívá v kráteru Gusev.

  6. Lukas napsal:

    Prajem oppymu este vela dust devilov.aby mu oprasili panely

  7. Rado napsal:

    Tá fotka východu slnka má reálne farby? A samozrejme klobúk dole a len tak ďalej. 🙂

  8. Pepa napsal:

    Téda, má na sobě krásnou marťanskou patinu. Přeji roveru Opportunity dožití alespoň do přistání dalších plánovaných roverů. 🙂

  9. Alois napsal:

    To S2, kosmonautika je vizitkou toho kterého národa, “ apolitičnost “ je čirý nesmysl. Míchat sovětské neúspěchy s americkou excelentností je zvrhlost. Všechny americké sondy, jako první doletěly a zdůrazňuji na první pokus v prvém použitém okně, ke všem tělesům Sluneční soustavy a žádná, zdůrazňuji žádná, nepracovala kratší dobu než byla programována, naopak všechny, zdůrazňuji všechny, výrazně překročily plánované doby a beze zbytku splnily své úkoly.
    Proto jsem považoval za důležité upřesnit výroky pana S2, míchat zpravidla zcela neúspěšné prvé sondy sovětské ze 100% úspěšnými prvými sondami americkými by bylo možné kvalifikovat jako zlý úmysl, spočívající v křečovitém implantování sovětských neúspěchů do veleúspěšného amerického programu základního výzkumu Sluneční soustavy, který včetně excelentních výkonů trvá dodnes.

  10. Alois napsal:

    Pan S2 jasně definoval PRVÉ kosmické sondy a z textu se dá usoudit, že k Marsu. Dále definoval vliv kosmického prostředí na skončení činnosti sondy dříve než bylo plánováno, což se amerických sond rozhodně netýká.
    V případě sond Mariner 1/ k Venuši / a Mariner 3 je zcela nekorektní je připomínat, nejen, že dvojník sondy v totožném okně byl zcela úspěšný, ale sondy které neodstartovaly / M1 / nebo se neoprostily od aerodynamického krytu/ M3/ tudíž nemohly být vystaveny kosmickému prostředí a nelze je posuzovat zda splnily či nesplnily cosi pod vlivem prostředí.
    Zcela nekorektní je účelově do diskuze míchat neúspěšné americké sondy z devadesátých let, pan S2 uvádí PRVÉ sondy a to sondy z devadesátých let rozhodně nejso

    • Risa123 napsal:

      To bych bral kdyby nebylo vašeho křečovitého zdůrazňování slova „všechny“ a beze zbytku splnili

      • Alois napsal:

        Jestliže pro to které startovní okno k Marsu jsou postaveny dvě identické sondy, aby se zvýšila pravděpodobnost splnění zadaného úkolu a jedna program beze zbytku splní je namístě hovořit o 100% splnění zadání. Každá sonda je jen součástí mise v tom kterém okně. Američané pro každé okno s výjimkou prvých dvou oken k Jupiteru stavěli vždy zcela novou kosmickou sondu s kvalitativním posunem, u Sovětů tomu tak nebylo, na mise se snažili posílat stále stejné sondy v následujících oknech, v liché naději, že se to musí jednou podařit.
        Úspěšnost prvních amerických misí k planetám zejména vynikne ve srovnání se Sověty, kdy ani trojice či dokonce čtveřice sond vypuštěných v jednom okně nedokázala splnit zadaný úkol.
        Jen pro doplnění : ani po padesáti letech výzkumu Marsu se dosud nikomu nepodařilo krom Američanů na Marsu přistát, viz poslední dva neúspěšné pokusy ESA z poslední doby.
        TO Risa 23 : pokud si pozorně přečtete můj příspěvek zcela jistě pochopíte že termíny VŠECHNY a BEZE ZBYTKU jsou omezeny první částí věty.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.