Takzvaný intertank bude mít na raketě SLS důležitý úkol – spojovat do jednoho celku dvě velké nádrže centrálního stupně. V jedné bude zkapalněný kyslík a ve druhé zkapalněný vodík. Aby toho nebylo málo, tak právě na tento díl se upíná horní část urychlovacích motorů na tuhé palivo. V Michoudově středisku byla dokončena stavba testovacího exempláře pro strukturální zkoušky a 22. února jej budou moci navštívit novináři, než se tento díl naloží na člun Pegasus, který s ním zamíří na Marshallovo středisko v Huntsville (stát Alabama), kde podstoupí ověřovací zkoušky.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Dá se očekávat, že při návštěvě médií vznikne mnoho pěkných fotek, se kterými bychom Vás rádi seznámili v nějakém příštím článku. Zatím Vám můžeme nabídnout jen oficiální fotku intertanku od NASA. Tento díl je teprve druhým velkým prvkem centrálního stupně, který byl vyroben v Michoudově středisku a nyní se vydá na Marshallovo středisko. Tím prvním byla motorová sekce, která do Alabamy dorazila vloni v květnu a nyní již má testy za sebou. Do konce letošního roku by na Marshallovo středisko měly dorazit i testovací exempláře kyslíkové a vodíkové nádrže.
Tyto testovací exempláře jsou ze strukturálního hlediska identické s letovými díly a jejích úkolem je podstoupit zkoušky, které je zatíží silami, které se očekávají před startem i po něm. K přesunu mezi středisky se použije upravený transportní člun Pegasus. Díky úpravám je delší a uveze i těžší břemena, aby si poradil i s celým centrálním stupněm rakety SLS. Ten je o 15 metrů delší a i s podpůrnými systémy o více než 300 tun těžší než externí nádrž raketoplánu.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://media.al.com/breaking/photo/12787050-standard.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/maf_20180212_p_intertank_sta_breakover_-367.jpg
Rozdiel medzi ET a SLS core 300 ton? Tam bude asi jedna nula navyše 🙂 SLS Core podľa wiki váži 85 t.
S největší pravděpodobností dělají rozdíl právě ty zmíněné podpůrné systémy. V článku na webu NASA se píše, že je (s těmi systémy) o 600 000 pounds těžší než ET. To je 300 000 kg, tedy 300 tun. Ale taky se mi to zdá hodně.
Asi je to špatně, protože 4 motory s potrubím, ty nosné struktury a další úpravy nemůžou vážit více než 3 celé orbitery Shuttlů.
Já myslím, že oni mají těmi podpůrnými systémy na mysli něco jiného. Viděl bych to na konstrukce, které nádrž podpírají, případně celé podvozky, vzpěry pro transport a podobně.
Niečo asi na tom bude podporné systémy som si blbo vyložil a teraz hľadám a našiel som že len podvozky dokopy vážia cez 900 t čo je celkom masaker, no nemôžem ale nájsť hmotnosť transportéru ET našiel som „platety“ na ET v aukcii za 25$ 😀 (http://www.collectspace.com/ubb/Forum36/HTML/000315.htmlale) no k transportéru ani ň. Netuší niekto ako sa priamo volá? Lebo pod Shuttle ET transporter nič.
Deformovaný link tento je správny http://www.collectspace.com/ubb/Forum36/HTML/000315.html
Vdaka za clanok. Aj tu vidiet aky dolezity je vas kosmonautix.cz. Bezny clovek, ktory v klasickych dennikoch narazi sem tam na nejaku spravu z oblasti kozmonautiky, nema ani len sajnu o tom, kolko roznych sekundarnych vydavkov je spojenych „len“ s takym intertankom – transportny cln Pegasus atd. A asi ani o tom intertanku sa tam nic nedozvie.
Kazdy vidi len Saturn V a hned si mysli ze SLS bude hotove za dva roky.
Preto kazdeho diskutujuceho mudrlanta vzdy nasmerujem na kosmonautix.cz.
Děkujeme, toho si opravdu moc vážíme. Lety do vesmíru jsou opravdu mimořádně komplexní záležitost a jsme rádi, že můžeme naše čtenáře informovat o jednotlivých dílčích krocích.
Hmmm, taku si s tym daju pracu, superzlozite (kvoli vodiku), superdrahe a budu to zahadzovat po kazdom pouziti aj s motormi. Mne to pride ako v casoch vykonnych spalovacich motorov s turbom sa vracat k pare a uhliu. Dava to logiku niekomu inemu okrem mna?
Mně jo. Rozhodně do doby, než dokáže cestu k Měsíci a zpět vykonat BFR/BFS v pilotovaném režimu. Zrušit naplánované lety SLS/Orion v tomto okamžiku by byl stejný nesmysl jako zrušení letů Apolla 18 – 20 kvůli budoucímu raketoplánu a vystavení jejich letového hardware v muzeích. Ještě nejsme v časech BFR/BFS.
Vidím to úplně stejně. Navíc by SLS mohla dobře posloužit k vyslání robotických sond do vnější části Sluneční soustavy. Tam se předpokládá zahození minimálně horního stupně a ani BFR/BFS se na to nehodí, pokud na booster neplánují i expendable horní stupeň pro náklad.
Ja ale nehovorim o ziadnom ruseni misii ako takych, ale o slepej ulicke vyvoja a produkcii nosica, ktory je uz v sucasnej dobe prekonany nepomerne lacnejsim a znovupouzitelnym systemom. Vykon SLS s boostrami ma kapacitu vyniest cely Orion alebo iny naklad na jeden start. Fajn, chapem. Lenze tento start stoji niekolkonasobok toho, keby sa tento naklad vyniesol pomocou FH hoci aj na dva- ci trikrat po castiach a hore sa to spojilo.
Prvy SLS nepoleti skor ako na konci 2019, velmi pravdepodobne ovela neskor a do tej doby poleti FH mnohokrat a bude uz overeny a prevereny nosic s vychytanymi muchami.
Dobře. Jak si tedy představujete další postup? Pokud vím, tak SpaceX podobnou nabídku nepodalo a ani nemá k dispozici pilotovanou variantu FH a horní stupeň schopný dopravit Orion k Měsíci. Má SpaceX vše vyvinout na vlastní náklady a podat nabídku, nebo čekat na poptávku, která nepřijde? A proč by tato nabídka neměla být na klíč včetně Crew Dragonu s pořádným servisním modulem, aby uměl manévrovat tak, jako Orion? Není vlastně nakonec lepší současný postup, kdy SpaceX pracuje vlastními silami na BFR/BFS se schopností přistát na Měsíci, čímž může v praxi demonstrovat výhody oproti systému SLS/Orion/LOP-G/lander?
Nejak nerozumiem rozdielu „pilotovana verzia FH“ vs „nepilotovana“. Mozete mi to vysvetlit?? Podla mna je predsa uplne fuk, ci nejaky naklad (bez ohladu na to ci v nom sedia ludia alebo nie) vynesie do vesmiru taky alebo onaky prvy stupen. Samozrejme pokial jeho akceleracia nebude za hranicou, ktoru ludsky organizmus dokaze zvladnut, ale to si nemyslim, ze by FH mal s tym problem. SpaceX moze kedykolvek v buducnosti poskytnut agenture NASA kapacitu, resp. „podat navrh“ (ako vy pisete) na pouzitie FH pre vynasanie ich nakladu, teda Orionu a inych veci s tym, ze cena SpaceX za tuto sluzbu bude (a je) nepomerne nizsia, nez vlastne riesenie NASA v podobe SLS. SpaceX uz teraz ma reputaciu vysokej spolahlivost, a nevidim jediny dovod, preco by nemohli nosice Falcon vynasat hore aj lode s ludskou posadkou. Alebo si to NASA nechava pre seba ako monopol bez ohladu na to, co to stoji? A pokial NASA prijme taku ponuku, pripadne nejaku podobnu poziadavku smerom k SpaceX vznesie, urcite to bude sprevadzane aj prislusnou financnou dotaciou na tento projekt, aby nosice splnali nejake extra poziadavky na vynasanie lodi s ludskou posadkou. Ono napokon tie skusenosti moze SpaceX vyuzit neskor aj pre svoju lod Dragon, ale to je uz ina pesnicka.
Cela pointa toho, co sa tu snazim povedat, je mrhanie peniazmi (a nie prave malymi) na nieco, co SpaceX dokazali tromfnut svojim riesenim. Lepsim, elegantnejsim, lacnejsim. Pokial by NASA bola sukromna firma a investovala svoje vlastne prachy do toho, vobec by ma to nezaujimalo. Ale je to rozpoctovka a platia ju danovi poplatnici. Takze obhajit vyvoj a financovanie niecoho, co sa vdaka inovativnosti a prekvapivemu skoku vo vyvoji vdaka genialite Elona a jeho ludi, stalo v podstate za par mesiacov zastaralym a predrazenym, bude asi velmi tazke. Dava to logiku? 😉
Musím do práce, odpovím večer.
Nějaký rozdíl mezi pilotovanou a nepilotovanou verzí FH je, minimálně v nutnosti certifikace. Na tiskové konferenci 5. února řekl Elon Musk, že ideu obletu Měsíce lodí Crew Dragon s komerčními pasažéry zatím odkládají a přestávají usilovat o certifikaci rakety Falcon Heavy pro lety s lidskou posádkou. Jako důvod označil pokračující vývoj BFR/BFS a plán vyslat pasažéry tímto novým dopravním systémem. Musk také řekl, že je možné poslat lidi k Měsíci prostřednictvím několika startů raket Falcon Heavy a doplnění paliva na orbitě, ale moc by to nedoporučoval, protože příští raketa BFR bude lepší volbou. Přestože to tedy Musk nedoporučuje, pojďme si to probrat.
Vynášeným nákladem by byl modul Orionu pro posádku (10,4 tuny) včetně servisního modulu (15,5 tuny) a záchranné věžičky LAS (7,3 tuny), kterou odhodí ve výšce cca 90 kilometrů. Celkem je nutno k Měsíci urychlit náklad o hmotnosti 26 tun. SpaceX uvádí nosnost jednorázově použitelné verze rakety Falcon Heavy 26,7 tuny na GTO (tj. s apogeem v jedné desetině vzdálenosti k Měsíci; se zohledněním hmotnosti LAS to bude ještě méně). Jeden FH je tedy pro let k Měsíci nedostačující.
Zkusme variantu, o které mluvil (a nedoporučil jí) Elon Musk, tedy doplňování paliva na nízké oběžné dráze Země. Doplňování paliva na orbitě zatím SpaceX neumí. Nevím, jestli je druhý stupeň rakety Falcon Heavy dostatečně silný na to, aby po natankování urychlil 26 tun k Měsíci. Problém však vidím i v tom, že doba mise EM-1 je plánována na 26 dnů, přičemž životnost Orionu je 28 dnů. Bylo by tedy nutno uskutečnit dva starty FH během maximálně 24 hodin. To je mimo současné možnosti SpaceX (kapacita hangáru, inspekce rampy, nutnost zkušebního zážehu na rampě a podobně).
re: Magy
Píšete „celý“ Orion, jenže ona životnost návratové kabiny bez servisního modulu se počítá na desítky minut, maximálně jednotky hodin. (Kabina se za normálních okolností odpojí těsně před vstupem do atmosféry)
Jediným myslitelným alternativním řešením (k SLS) by bylo vynést Orion (vč. servisního modulu) na LEO a druhou raketou k němu dodat urychlovací stupeň (časový postup by byl opačný – lidé v Orionu by letěli až by byla jistota, že na ně čeká urychlovací stupeň).
Ale tady už narážíte na omezení nosiče:
– SpaceX zatím pro Falcon Heavy ani vůbec nepožádala o human rated.
– SpaceX zatím nemá vyvinutý adaptér pro startovní sestavu Orionu (Kabina + SM + aerodynamický kryt + věžička LAS) a rozhodně nemá provedené testy na stabilitu letu nosiče s takovým nevyzkoušeným nákladem.
A narážíte na nedostatek vědomostí (u SpaceX, ale v podstatě kohokoli – zatím to nikdo nezkoušel):
– SpaceX (ANI NIKDO JINÝ) nemá vyvinutý systém na připojování urychlovacích stupňů na oběžné dráze (existují plány že by to jednou mohl umět EUS, nebo nový stupeň pro Vulcan od ULA)
– SpaceX nakonec ani nemá vyvinutý, nebo z existujících vybraný stupeň který by vůbec pro NASA mohla nabídnout jako urychlovací
(u prvního letu Orionu bez posádky pomocí SLS k tomu poslouží 2. stupeň ICPS o váze 30 tun a průměru 5 metrů ! U dalších misí se bude používat ještě větší EUS o váze přes 130 tun ! EUS se, ne náhodou, svými parametry moc neliší od horního stupně Saturnu V.)
Večná téma jednorázové rakety a znovupoužiteľné rakety!?
V predchádzajúcom článku: http://www.kosmonautix.cz/2018/02/statistix-6-dil-spacex-v-roce-2017/ sú krásne tabulky:
Od roku 2008 po 2017 štartovalo 46 Falconov, to je:
46 druhých stupňov, ktoré sa zahodili.
46 x 2 aerodynamických krytov, ktoré sa tiež zahodili.
Prvé stupne nepočítam, lebo niektoré leteli aj dva krát.
Síce všetky budú zahodené lebo až stupne Block 5. budú naozaj znovupoužiteľné.
Tieto rakety vyniesli celkovo 217,945 ton nákladu. to je 1,66 rakety SLS
To sa mi zdá logické.
Pokial sa bavíme o vodíkovom pohone, ten je jediný ekologický, keď nám ekológovia zakážu kerosén alebo metán ako palivo prvých stupňov nič íné nám neostane.
Ekologové mají jen takový hlas jaký na ně delegujeme. A asi nikdo nezakáže „kerosenovou“ leteckou dopravu.
Pokud nemyslíte na něco připomínající defenestraci, tak myslím dost podceňujete systém který tady na západě v tzv. zelených tématech (která nemusí nutně být fakticky ekologická), ale i třeba v právech menšin funguje.
Témata navržená odborníky ale i „odborníky“ a odhlasovaná úplatnými, nebo propagandou zmasírovanými politiky, jsou vynucována zákonem.
O biopalivech 1. generace která u nás prosazuje náš stíhaný „premiér“ se ví nejméně 10 let !!! že se v Evropských podmínkách (= mírném klimatickém pásu) na jejich obdělání spotřebuje VÍC fosilní nafty, než se z nich vyrobí bionafty ! Trápí to pana premiéra, nebo bruselské dotovače ? A podpora pana premiéra u voličů zdá se neklesá…
Jak už psal pan Duško. Papír snese hodně, co se počítá jsou kilogramy na oběžné dráze a tady je nutné říct, že dokonce i obyčejný Falcon (se záměrně primitivním designem) teprve letos s blokem 5 začne být opravdu zajímavý. Dál než na LEO může pomýšlet pouze Falcon Heavy
… a na BFR si počkáme třeba dalších 10 let než zahájí komerční provoz pro zákazníky.
Momentálně ta cena na LEO vychází:
2719 dolarů/Kg – Falcon
1410 dolarů/Kg – Falcon Heavy
4761 dolarů/Kg – SLS (při střízlivé ceně 500 milionů)
Jenže SLS není žádná drožka na LEO, takže když to přepočítáte na TMI trajektorii, čísla už jsou trochu jiná:
15422 dolarů/Kg – Falcon
5357 dolarů/Kg – Falcon Heavy
15625 dolarů/Kg – SLS
s tím, že ZAHOZENÝ Falcon k Marsu pošle 4 tuny, Falcon Heavy 16 tun, ale SLS už 32 tun (jen Elon a NASA ví kolik z této váhy požerou rezervy paliva, adaptéry a kolik zbyde na ČISTÝ náklad. Více nosnosti je rozhodně lépe !)
Pozor,
jak jsem teď pochopil z týden starého překladu tweetů na konkurenčním webu, tak expendable Falcon Heavy nestojí 90 milionů (jak jsem se domníval), ale 150 milionů.
To ovšem poměrně dost mění výpočet. Pak není FH od SLS levnější cca 3x, ale méně než 2x (9375 dolarů/Kg poslaných k marsu, při poloviční nosnosti)
Tak použijte semi-expandable verzi, která má stát pod $100M a přitom má pořád 90 % nosnosti expandable verze. Nemluvě o tom, že cena SLS kolem $500M je absurdně optimistická (ano, „papír snese hodně“). Jen nové motory stojí dohromady $200M na raketu. Jak chcete ze zbylých $300M zaplatit zbytek rakety, celý provoz, náklady na infrastukturu apod.? Počítejte s miliardou na start.
Značnou část velmi nákladné a rozsáhlé infrastruktury, kterou Falcon používá při startech v podstatě nezapočítává do ceny vývoje, prostě si ji pronajímá a případně lehce upravuje, protože už je k dispozici 🙂
gg:
(63,8 + 63,8)*0,9 > 70 tun
100 + 100 < $1000M
K čemu jsou tyto nerovnice dobré ve vztahu k tématu článku v situaci, kdy dva FH nejsou schopny realizovat v roce 2020 misi EM-1 v její plánované podobě, zatímco letový centrální stupeň SLS má být do roka hotový?
Motory jsou většinou nejdražší položka nosiče a tyhle motory jsou pekelně drahé (a neuvěřitelně odolné a spolehlivé). To se ovšem bavíme o novovýrobě motorů pro 5. misi a dál (tedy o situaci za cca 10 let).
Tak daleko moje křišťálová koule nesahá. Je teoreticky možné že do té doby Elon vážně zprovozní BFR pro komerční lety. (zmínil jsem to i v předchozím příspěvku)
včera proběhl test “ enhacovaného 🙂 recyklovaného motoru “ RS-25s z programu raketoplánu, oštavili to pořádně na 113 procent designovaného tahu, údajně nejvíc v dějinách….
https://www.youtube.com/watch?v=hFEJuC_4IVY
Přesně tak, čtenáře jsme na zážeh pozvali v krátké zprávě. 😉
jejda , tak to pardon prostě jsem krátkou zprávu přehlédl 🙁
Nic se neděje. 😉
Intertank byl dnes naložen na člun Pegasus, který s ním zamířil na Marshallovo středisko.