V listopadu jsme vás informovali o aktuálním stavu montáže exemplářů lodí Starliner. Tyto lodě staví průmyslový partner NASA, společnost Boeing v rámci programu NASA, nazvaného Commercial Crew Program. Cílem programu je bezpečná, spolehlivá a nákladově efektivní doprava astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici a zpět prostřednictvím kosmických lodí soukromých společností Boeing a SpaceX. Jsme však omezeni dostupnými informacemi, a přestože listopadový článek popisoval aktuální stav, kvalitní fotografie z tehdejší doby byly uvolněny teprve před několika dny. Rádi vám je nyní představíme.
Na exempláři STA (Structural Test Article) provádí Boeing v Huntington Beach Facility v Kalifornii závěrečné kvalifikační testy hardwaru a softwaru, zahrnující testy zátěžové, šokové a separační. V El Segundo v Kalifornii budou letos provedeny testy systému podpory životních podmínek za různých úrovní hluku, teplot, elektromagnetických frekvencí a tlaků, se kterými se Starliner setká během startu, na oběžné dráze a při návratu do atmosféry Země.
Probíhají i testy padáků, při kterých je používán jiný zkušební exemplář. K dnešnímu dni Boeing dokončil dva z pěti plánovaných kvalifikačních testů. Pro vynesení do výšky 12 kilometrů nad pouští v Novém Mexiku je používán heliem naplněný balon. Do plánu bylo navíc přidáno dodatečné testování padáků s tělesem ve tvaru šipky, shozeném z letounu C-17 poblíž města Yuma v Arizoně.
V budově Commercial Crew and Cargo Processing Facility v Kennedyho vesmírném středisku pokračuje Boeing ve výrobě a vybavení tří lodí Starliner, označených Spacecraft-1 až Spacecraft-3.
Starliner #1 je určený pro zkoušku záchranného systému při aktivaci na rampě. Zkouška nazývaná Pad Abort Test je plánována na duben 2018 a uskuteční se na základně White Sands Test Facility v Novém Mexiku. Cílem testu je ve spolupráci s Aerojet Rocketdyne demonstrace schopnosti bezpečné záchrany posádky pro případ nutnosti nouzového bleskového oddělení kosmické lodi od nosné rakety. Během testu dojde k přibližně šestisekundovému zážehu čtyř motorů záchranného systému a dvaceti motorů manévrovacího systému. Zážehem bude loď vynesena do výšky přibližně 1,5 kilometru, během letu bude oddělen servisní modul, a modul pro posádku přistane pomocí padáků.
Pro nepilotovanou kosmickou misi OFT (Orbital Flight Test) je připravován Starliner #3. Exemplář Starliner #2 je sice v pokročilejší fázi výroby, ale po dokončení jej ještě čeká cesta do El Segundo k sérii akceptačních testů a testů systému podpory životních podmínek. Nosič Atlas V pro Starliner #3 je nyní v závěrečné fázi montáže v závodě v Decatur v Alabamě a druhý stupeň Centaur úspěšně prošel tlakovými testy. Výroba dalších dílů, například aeroskirtu či adaptéru pro připojení Starlineru k Atlasu, probíhá podle plánu. Start z komplexu SLC-41 na Cape Canaveral AFS je předběžně plánován na konec srpna 2018.
Toto datum bude ještě podrobeno dalším změnám podle toho, jak budou pokračovat přípravy na let. Na rampě zbývá dokončit finální přípravu pro zajištění pilotovaných kosmických letů. Úpravy jsou téměř hotové, a to včetně instalace a testování věže a ramene pro přístup posádky do kosmické lodi, čisté místnosti a personálního únikového systému. Hlavním úkolem mise je dvoutýdenní připojení k Mezinárodní vesmírné stanici, během něhož bude získáno velké množství dat. Po odpojení kosmická loď přistane pomocí padáků v západních Spojených státech. Tím bude otevřena cesta pro následující pilotovaný let.
Při dalším letovém testu CFT (Crew Flight Test) bude na palubě Starlineru #2 dvoučlenná posádka. Plánovací dokumenty ukazují na potenciál uskutečnit tento let nejdříve v prosinci letošního roku. Tato mise bude představovat, stejně jako obdobná mise pilotované lodi Crew Dragon společnosti SpaceX, významný mezník v návratu pilotovaných kosmických letů uskutečňovaných ze Spojených států. Loď bude opět mířit k Mezinárodní vesmírné stanici a opět přistane na západě Spojených států.
V současné době se na počáteční zkušební lety komerčních kosmických lodí připravují čtyři astronauti – Eric Boe, Robert Behnken, Douglas Hurley a Sunita Williams. Výcvik je v plném proudu, závěrečné testy pro Starliner budou v plném rozsahu simulovat návrat astronautů na Zemi v západní oblasti Spojených států. A ačkoli je Starliner určen pro přistání na pevnou zem, provádí se také testování nouzového přistání na vodu. Nejen o přípravě astronautů se můžete více dozvědět v následujících videích.
Po testu CFT a certifikaci ze strany NASA bude moci Starliner začít v příštím roce pravidelně vozit astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici a zpět. Díky Crew Dragonu a Starlineru budou zahájeny střídavé pilotované lety kosmických lodí Spojených států a Ruska, kdy každý mezinárodní partner zajistí dva starty ročně.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
http://www.ulalaunch.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/01/NSF_20180104_184644.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4693/27703800959_8df259433f_b_d.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4727/38811831594_7be6f71e04_b_d.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4639/25649765188_d570e86d40_b_d.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DSuAHjtW0AEjx8v.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4641/39520669211_3fbd0f2bdf_b_d.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4641/25649765408_ec755877cc_b_d.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4687/38624671385_b6f6431a00_b_d.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4638/38811830214_21d68080f6_b_d.jpg
Proste paráda! Moc díky! 🙂
Len by som mal doplňujúcu otázku. Bude mať SS-1 „plnú výbavu“ alebo mu budú oproti SS-2, resp. SS-3 nejaké systémy chýbať?
Není zač. Když se minulý čtvrtek objevily fotografie na flickru, bylo mi jasné, že to tady musíme mít s českým textem. Jen škoda, že jsou už 70 dnů staré…
K otázce. Starliner pro Pad Abort Test bude mít tepelný štít a tepelnou ochranu. Podle zdrojů, které jsem prošel, má mít i stejný systém letové avioniky, jaká bude při pilotovaných letech, elektroinstalaci, elektroniku, kapalinové systémy, a dokonce i spojovací průlez. Tím však nechci Tvoji otázku uzavřít. Třeba má někdo lepší informace.
Předně díky za další super článek. K původní otázce nepřispěji, ale rád bych se zeptal na něco jiného v souvislosti s Pad Abort Test: prekvapilo mě vynesení do výšky jen 1,5 km – sthnout vystřelení a naplnění padáků a ubrzdit tak, aby posádka vydržela náraz. Ptám se jako laik, dík za pochopení 🙂
Není zač. Bez vás, čtenářů, by to nemělo smysl.
Orion se při Pad Abort testu dostal 6.5.2010 do výšky 1,8 kilometru, Crew Dragon při témže testu přesně o pět let později (6.5.2015) do výšky 1,2 kilometru.
Loď Sojuz-T-10-1 dosáhla 26.9.1983 při záchranném zážehu systému SAS s Vladimirem Titovem a Gennadijem Strekalovem výšky jen 0,9 kilometru.
Díky!
Letošní rok bude opravdu bohatý, každý měsíc, počínaje lednem / FH/ se bude něco zásadního dít, ale prosinec bude asi vrchol.
V textu jsem to popsal slovy „Plánovací dokumenty ukazují na potenciál uskutečnit tento let nejdříve v prosinci letošního roku.“
Asi bych měl upřesnit, že v aktuálním plánovacím dokumentu je pro první pilotovaný start Crew Dragonu i Starlineru shodné pracovní datum 31.12.2018, viz
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=32006.0;attach=1468445;sess=0
Osobně z toho usuzuji, že obě lodě pravděpodobně poletí až v příštím roce.
Moze sa stat, ze nakoniec to bude politicke rozhodnutie kto bude letiet ako prvy. SpaceX moze dostat stopku v podobe nutnosti dalsich a dalsich certifikacii na ukor boeingu no dufajme ze sa to nestane a bude to spravodlive.
Neviete nahodou ci bude moct aspon SpX vozit zasoby na ISS s nepilotovanou verziou Dragon V2? Pokial sa tato verzia dostane k ISS iba zo zasobami tak to obrovska vyhoda, kedze sa takto moze otestovat lod priamo v praxi a nebude to stat SpX skoro nic, kedze to pojde na ukor povodneho programu vramci zasobovacich misii.
Inak velmi dobry clanok!
Díky za pochvalu!
Před demonstračním pilotovaným letem Crew Dragonu SpX Demo-2 (nejdříve 30.8.2018) je v plánu pouze jeden nepilotovaný let této verze – SpX Demo-1 (nejdříve 31.12.2018), který je připravován v rámci programu Commercial Crew.
V úvaze o „úmyslné úřední zdržovací taktice certifikace Crew Dragonu“ je nutno si uvědomit, co je ve hře. V květnu 2019 se vrátí na Zemi Sojuz MS-11 a až do příletu americké komerční pilotované lodě by na ISS byla pouze tříčlenná posádka.
„SpX Demo-1 (nejdříve 31.12.2018)“ nieje to preklep? SpaceX DM 1 je plánované na apríl a DM-2 na august.
To už neplatí. Mým zdrojem je NSF, ale nové termíny jsou např. i na
http://www.elonx.cz/planovane-starty/
Aha to prečo tak dosť rapídny posun?
Důvod posunu zatím není veřejně známý. Informace pochází z nejnovějšího harmonogramu letů k ISS (FPIP), který je na NSF v neveřejné sekci L2.
Mimo L2 prosákly před šesti dny dva výřezy z tohoto harmonogramu. Červené údaje označují skluz oproti předchozímu harmonogramu:
1) nepilotované testy
2) pilotované testy
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=32006.0;attach=1468445;sess=0
Díky za článek.
Jsem zvědavej, jak se popasují s automatickým dokováním k ISS. A to neřízené přistání na pevnině bude taky hodně zajímavé.
Letos je fakt na co se těšit.
Jsem rád, že se Vám článek líbil.
Jen info,prosím. Píšete že v misi S-3 je plánovaná doprava dvou astronautů. Jaká je max.kapacita osadky?
Jinak tyhle články, paráda&velký dík.
Nejprve budou zkušební lety na ISS s dvoučlennými posádkami – Starliner Boe-CFT (Spacecraft-3) a Crew Dragon SpX-Demo 2. Obě lodě mají nyní pracovní datum 31.12.2018
První operační lety na ISS mají pracovní datum duben 2019 (USCV-1, SpaceX) a květen 2019 (USCV-2, Boeing). Momentálně to vypadá, že minimálně při USCV-1, ale zřejmě i při USCV-2, poletí pouze dvoučlenná posádka.
Nejpozději při USCV-3 (listopad 2019) a při všech dalších letech by měly být na ISS dopravovány čtyřčlenné posádky. Důvodem omezení na čtyři je kapacita stanice; kapacita obou komerčních lodí je až sedm astronautů.
Zcela vyčerpávající, diky
Jak to tedy bude. Budou rusové také střídavě létat i na amerických lodích, nebo zustanou sami ve svých Sojuzech a případně vozit evropské a japonské kosmonauty když jim američané vypadnou?
Ve čyřčlenných posádkách amerických lodí má být jeden kosmonaut pro ruský segment stanice. Recipročně má být v tříčlenných posádkách Sojuzů jeden astronaut pro americký segment.
Díky, ještě se chci zeptat zda Japonsko taky vyvíjí nějakou kosmickou loď pro posádku?
JAXA v současné době svoji vlastní pilotovanou loď nechystá. Na ISS jsou připravovány ještě tři nákladní lodě HTV (nosič H2B), od roku 2021 by měly létat nákladní lodě typu HTV-X (nosič H-3). Dále jsou v současnosti formulovány koncepty japonského příspěvku pro stanici DSG, mj. logistického modulu založeného na HTV-X. Vize jsou však ještě větší, viz tato prezentace:
http://www.aprsaf.org/annual_meetings/aprsaf24/data/day17/12_2_K_Wakata.pdf