Ačkoliv naši stálí čtenáři dokáží nadpis rozklíčovat, musíme pamatovat i na nováčky, kteří se staršími články nepřišli do styku. Dnes bude řeč o malé raketě Electron, která se vyznačuje unikátním technologickým řešením. Zatímco všechny raketové motory používají turbočerpadla spalující stejnou palivovou směs jako motor, Electron sází na elektrická čerpadla, která berou energii z palubních baterií. Firma Rocket Lab před pár dny oznámila, že na novozélandský kosmodrom již dorazil druhý exemplář tohoto nosiče, který navíc jako první ponese i užitečný náklad tvořený malými komerčními družicemi.

Ke startu nedojde dříve než v prosinci, protože inženýři musí společně s techniky provést celou řadu zkoušek, což zabere několik týdnů. V rámci zkoušek proběhne třeba i cvičný startovní odpočet a možná i statický zážeh motorů prvního stupně, což je praxe, kterou před každým startem dělá SpaceX. Ačkoliv budou na palubě komerční družice, pro Rocket Lab jde stále o testovací misi, čemuž odpovídá i její název „Still Testing“, ostatně první let z 25. května měl označení „It’s a Test!“

„Je skvělé, že máme na rampě další raketu,“ uvedl zakladatel a šéf firmy Peter Beck a dodal: „Pro nové rakety je neobvyklé, aby se druhý start připravoval jen pár měsíců po premiérové misi. Vděčíme za to robustnímu návrhu rakety a pilně pracujícímu týmu v pozadí. Mise Still Testing je významným milníkem v rámci přístupu do vesmíru. Tato mise může odemknout velký potenciál pro zlepšení běžného života milionů lidí.“

Druhý Electron při své misi vynese cubesaty od dvou kalifornských firem. Na palubě bude jeden cubesat Dove od firmy Planet určený ke snímkování Země a společnost mu budou dělat dva cubesaty Lemur-2 od firmy Spire určené ke sledování počasí. Manažer firmy Planet uvedl, že Electron dopraví družice na dráhu ve tvaru protáhlé elipsy – nejvyšší bod má být 500 km vysoko, nejnižší pak o 200 kilometrů níže, přičemž dráha bude vůči rovníku skloněna o 83°. Electron, Planet a Spire uzavřely dohodu o spolupráci při testovacím letu Electronu už letos v září.

„Jsme fascinováni výkonem, který Electron předvedl při své první misi a nyní dychtíme po tom, abychom se podíleli na dalším kroku – uvolnění nákladu,“ uvedl Beck a dodal: „Na raketě jsme nemuseli udělat žádné výrazné změny. To, že jsme nedosáhli oběžné dráhy způsobila chyba třetí strany, která již byla opravena a tak se můžeme soustředit na aktuální výrobu rovnou šesti kusů rakety Electron.“

Na konci května vystoupala raketa do výšky 224 kilometrů, první stupeň dohořel a podle plánu se oddělil od stupně horního, který se následně zapálil. Došlo i k úspěšnému odhození aerodynamického krytu, ale selhal jeden díl pozemního vybavení dodaný třetí stranou. Ten ztratil kontakt s raketou a vydal pokyn ke spuštění autodestrukčního systému. Ten je na raketě pro případ, kdy by se nosič odchyloval z plánované dráhy a bylo by potřeba nouzově ukončit jeho činnost.

V tomto případě však destrukční pokyn přišel po chybném rozhodnutí pozemního vybavení. Následná analýza telemetrie totiž odhalila, že let probíhal podle plánu a systémy na raketě fungovaly normálně, přičemž nic nenaznačovalo jakýkoliv problém. Dá se tedy očekávat, že Electron mohl dosáhnout rychlosti pro usazení na oběžné dráze už při svém prvním letu. Tehdy však na palubě nebyly žádné družice.

I v případě druhého Electronu se však máme připravit na odklady, které byly avizovány už před první misí. Firma bude čekat na vhodné počasí a stejně tak bude kontrolovat i všechny palubní systémy, aby měla absolutní jistotu. „Pořád jsme v testovací fázi, proto se dá očekávat hned několik odvolaných pokusů i před druhým startem. Ohromně si přitom vážíme toho, že vynášíme náklad pro firmy Planet a Spire,“ uvedl Beck. Ten již v srpnu uvedl, že očekává přímý přenos ze startu druhého Electronu. Premiérový let tohoto nosiče totiž nebyl vysílaný živě – videozáznamu jsme se dočkali až se zpožděním.

Ke startu opět dojde z rampy Launch Complex na poloostrově Mahia. Ten leží na východním pobřeží Severního ostrova Nového Zélandu a našli bychom jej 380 kilometrů jihovýchodně od hlavního města Aucklandu, kde se nachází výrobní a řídící středisko firmy Rocket lab. Hlavní ředitelství bychom museli hledat mimo Nový Zéland – až v Kalifornii na Huntington Beach. V budoucnu by se zde měl i vyrábět potřebný hardware, což souvisí s tím, že provoz raket Electron probíhá pod dohledem amerického Federálního leteckého úřadu.

Elektron se řadí mezi lehké rakety, protože dokáže na kruhovou heliosynchronní dráhu ve výšce 500 kilometrů dopravit až 150 kilogramů nákladu. Jedná se o dvoustupňový nosič o výšce pouhých 17 metrů, který spaluje v obou stupních kapalný kyslík a letecký petrolej. Detailně jsme technologie celé rakety rozebrali v tomto článku.

Na prvním stupni bychom našli devět motorů Rutherford a na horním stupni je pak tento motor jediný. Celkovým uspořádáním tak Electron může trochu připomínat zmenšený Falcon 9. Právě motory Rutherford jsou prvkem, který Electron odlišuje od všech ostatních raket. Jejich elektrická čerpadla jsou v kosmické branži unikátní a firma Rocket Lab je vyvinula ze svých prostředků. Až se raketa dostane do běžného provozu, má jeden start Electronu stát 4,9 milionu dolarů a zákazníky chce hledat mezi firmami, které vyrábí malé družice. Ty musí v současné době létat jako spolucestující na větších raketách, které vynáší nějaký jiný hlavní náklad.

Firma založená v roce 2006 dokončila vývoj Electronu za méně než 100 milionů dolarů, přičemž dostala finance od fondu ze Silicon Valley, novozélandské vlády, ale i od firmy Lockheed Martin. Další kolo financování v letošním roce navýšilo investice na 148 milionů dolarů a cena společnosti překonala hranici miliardy dolarů.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.facebook.com/
https://www.rocketlabusa.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/17/2017/01/Rocket-lab-247.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…Mahia-Peninsula_2017_1_preview-678×416.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/C_1O9DEVYAAHWIs.jpg:orig
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/17/2017/01/Rutherford-Photo.jpg