Zatímco Orion, který poletí v roce 2019 už je v pokročilé fázi výroby, kdy se testují jeho elektronické systémy, loď, která nejdříve v roce 2022 dopraví astronauty k Měsíci, prochází teprve úvodními fázemi. V nedávném Kosmotýdeníku jsme Vás informovali o vytvoření části přetlakové kabiny, ve které budou umístěna okna a dnes se na celou výrobu podíváme podrobněji. Díl s okny vyrobený kalifornskou společností AMRO totiž čeká cesta na Michoudovo středisko, kde bude svařen dohromady s dalšími díly, čímž vznikne základní konstrukce prvního pilotovaného Orionu.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Anglické označení „window cone panel“ přesně popisuje účel a umístění tohoto dílu – bude se nacházet na kuželovité sekci v horní části lodi, kde se spodní válec postupně zužuje. Jedná se o první dokončený ze sedmi strukturálních dílů, které postupně dají vzniknout přetlakové kabině, přičemž společnost AMRO z těchto sedmi dílů vyrobí tři. Orion se bude svařovat u New Orleans, kde sídlí Michoudovo středisko (zkráceně MAF). Zajímavé je, že firma AMRO se podílela i na výrobě externí nádrže pro raketoplány, které vznikaly právě na MAF.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Každý panel se vyrábí opracováváním z bloku surového materiálu. „Zpočátku má tloušťku 15,25 cm, délku 530 cm a šířku 270 cm, přičemž my z něj vytvoříme tvar kuželu, který pak začneme opracovávat. Na začátku je to pět a půl tuny těžký kus a když jej dokončíme, zbyde z něj zhruba 90 kilogramový díl,“ vysvětluje Paul Sannes ze společnosti Lockheed Martin. Firma AMRO vyrobí pro každý Orion tři panely tvořící kuželovou sekci – window panel (panel s okny), plain panel (prostý panel) a hatch panel (panel s průlezem pro nastupování posádky). Kromě panelu z okny je již téměř dokončený i druhý díl – plain panel. Jeho výroba již byla dokončena a nyní podstupuje inspekci, která prověří, zda díl splňuje deklarované požadavky..
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Díl s okny se na MAF vydal už v průběhu srpna a další díl má následovat v průběhu září. Třetí díl (hatch panel) by měl vyrazit na cestu zhruba za měsíc. I přesto, že budou panely přijíždět postupně, práce mohou začít ještě před příjezdem posledního dílu. „Jedna z věcí, které musíme udělat, je instalovat přístroje, které během svařování monitorují, jak se svar smršťuje. S touto prací začneme okamžitě po příjezdu panelů, abychom si mohli všechno otestovat a ověřit ještě předtím, než dorazí poslední díl,“ poznamenal Sannes.
Po příjezdu posledního dílu bude moci Lockheed Martin začít pracovat na přípravách ke svařování. „Zatím se zdá, že bychom měli mít všech sedm dílů k dispozici nejpozději na konci října, kdy bychom mohli začít zahájit přípravu na svařování,“ popsal Sannes a dodal: „Samotné svařování začne později a příští rok zhruba v tomto čase by mohla být již dokončená přetlaková kabina na cestě na Kennedyho středisko, kde bude doplněna systémy pro pilotovaný let.“
Misi EM-1 ale zatím potkávají odklady a tak je možné, že v té době ještě bude první Orion v přípravné hale Operations and Checkout Facility. Budova je ale naštěstí velká a tak by se do ní vešly oba Oriony, přičemž jejich příprava by mohla probíhat nezávisle na druhém exempláři.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/2017/09/2017-09-18-230959-350×266.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/09/Z2GGG-350×139.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/09/2017-09-18-231055-350×278.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/15-182diagram.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4190/33859072634_d048ecd8e0_o_d.jpg
Není někde foto jak vypadá ten surový blok? Je to v podstatě 15 cm silný výřez z kužele?
„přičemž my z něj vytvoříme tvar kuželu, který pak začneme opracovávat“ Podle mého názoru jde o válcovaný materiál následně upravený tvářením a frézováním.
To je hodně odpadu. Tak by mne zajímalo, jestli vezmou rovný panel a ohnou ho, nebo jestli ohnutý panel rovnou vyfrézují z obřího bloku.
Podle zdrojového článku to vypadá, že vezmou rovný panel, ohnou ho a pak jej opracují.
To jako fakt? A tím tvářením a ohýbáním se neporuší strukturální pevnost materiálu jako takového?
Podle všeho ne, jinak by to tak asi nedělali. 🙂
Základem je 15 centimetrová deska. Z té vyříznou prstenec (kruh s dírou uprostřed), který vyválcují do kužele. A pak teprve přijdou frézky, které většinu materiálu odfrézují.
Spíš mě zaráží ty obdélníkové komůrky. Z hlediska poměru pevnosti ke hmotnosti je lepší ta šestiúhelníkovo-trojúhelníková strukturu, kterou předvedl Elon na maketě Dragonu. A těm CNC frézkám je už jedno, jak konkrétně frézují, takže náklady budou na stejné úrovni.
Oprava: vyříznou segment prstence, ne celý prstenec. A ten segment vyválcují do části kuželového povrchu.
Aspon ze hlinikove slitiny se daj recyklovat 🙂
Je ovšem otázka zdali i tyto slitiny…Jsou ze série 8000 (podle EN-AW; hlavním legovacím prvkem je lithium), už jenom to svařování je takový malý technologický zázrak – Neprobíhá elektrickým obloukem, ale třením (nástroj kov doslova zamíchá do sebe), podle všeho jde o nejdelší sváry které kdy byly prováděné touto technologií…
„loď, která nejdříve v roce 2022 dopraví astronauty k Měsíci“
čtěte, v roce 2024 loď dopraví astronauty k Měsící
,pokud v roce 2019 skončí start selháním, projekt nepřežije další volební období.
Nalejme si čistého vína, bez SLS může NASA žít(nová stanice je stejně ve hvězdách), defacto nepotřebuje už ani nosiče, SpaceX v podstatě po spuštění FH může plně drožkařit za NASA, zanedlouho i pilotovaně. Škoda že se s privatizací přepravy na oběžnou dráhu nezačlo dříve.
Věřme tomu, že tento program žádná nehoda nepotká.
Ten komentář mi přijde nevyvážený. Zmiňuje riziko selhání u SLS, ale ignoruje podobné riziko u FH. Dále tvrdí, že SLS není potřebná, protože je nová stanice ve hvězdách, a vzápětí nabízí, že dopravu k té stanici může zajistit SpaceX.
A.D.: Pilotované lety ke stanici, byly myšleny ke stanici ISS.
FH nehodu mít může, připouští to konečně i sám nejvyšší. SpaceX se z neúspěchů(pravda zatím výhradně nepilotovaných systémů) zatím oklepává naštěstí celkem rychle.
FH to sám o sobě nebude mít lehké, pro výkonější nosiče není moc využití, ledaže by vážně začali kroužit s turisty kolem Měsíce, což by bylo samo o sobě super.
Pokud pro SLS nezačnou v brzké době vyrábět náklad(moduly pro stanici, které též uplácavají několik let) a další projekty jako návrat na Měsíc/přistání k asteroidu, tak težko říci jak dlouho obhají udržování celé infrastruktury potřebné pro výrobu SLS.
Je to ještě složitější – SLS bude výkonově top z existujících nosičů, ale k měsíci a planetám jde defacto o HOLÉ MINIMUM výkonu ! Z tohoto hlediska je Falcon Heavy, zvláště při recyklaci prvních stupňů v podstatě ořezátko vhodné na LEO, maximálně na zásobovací mise (jednotky tun) k měsíci.
Pro 3,14ranha:
FH:
na LEO 63 800 kg
http://www.elonx.cz/vse-o-falconu-heavy/
SLS:
na LEO 70 000 kg – 130 000 kg
https://cs.wikipedia.org/wiki/Space_Launch_System
105 tun pro SLS se může (kromě první mise) brát za jistotu (to několikaleté zdržení mezi EM-1 a EM-2 je dáno právě předěláním rampy atd. na 105 tunovou verzi nosiče).
Přitom nosnost na LEO je dost zavádějící údaj, protože podstatná (pro tak výkonný nosič) je nosnost k Měsíci, RESTARTOVATELNOST, stabilita paliva, odolnost proti radiaci atd. Máte samozřejmě pravdu, že kdyby NASA odpískala průzkum hlubšího vesmíru, tak pro takové nosiče prakticky není využití. To se snad nestane, když o stanici Deep space Gateway mluví čím dál víc i politici dokonce i mimo US (japonsko, EU)
Pro porovnání jsem z diskusního fóra vytáhl dny, ve kterých jsme informovali o dokončení jednotlivých svarů Orionu pro EM-1. Je možné, že jsme informovali s několikadenním zpožděním (např. svar 1 byl dokončen 05.09.2015). Svary se prováděly v pořadí, v jakém jsou očíslovány v diagramu v článku.
08.09.2015 – svar 1
15.10.2015 – svar 2
16.11.2015 – svar 3+4+5
20.12.2015 – svar 6
15.01.2016 – svar 7
01.02.2016 – odeslání Orionu na KSC
Orientační souhrn milníků u Orionu pro EM-2 podle článku:
10/2017 – všech 7 dílů v MAF
??/2018 – první svar (citace z článku: „začne později“)
09/2018 – odeslání Orionu na KSC („příští rok zhruba v tomto čase“)
Díky moc za souhrn!
Ještě gif, kde je pořadí svarů názornější:
Už sa veľmi teším na prvý štart rakety SLS. Ale keď vidím, koľko trvá výroba a montáž jednotlivý dielov, neviem či budú schopný postaviť toľko rakiet aby využily štartovné okno na Mars!
Omlouvam se za mozna hloupy dotaz, ale bude Orion znovupouzitelny? Nejsem uplne pravidelny ctenar, tak jestli se to tu nekdy resilo, asi mi to uteklo. Prijde mi ze je to silena (a nakladna) „crcacka“ s necim, co by meli po jednom letu vyhodit.
Přiznám se, že si nejsem jistý – poslední článek na toto téma je 4 roky starý a říká, že by Oriony mohly být opakovaně použitelné, ale co se od té doby změnilo, to nevím.
Puvodne mel byt znovu pouzitelny ale vzhledem k tomu ze bojovali s hmotnosti (byl moc tezkej) a jeste prasklinama tak bych to moc realne nevidel. Je to sice NASA style a clovek je rozmazleny od SpX ale je potreba si uvedomit ze Orion je urceny pro cesty mimo LEO. Asi nikdo nebude chtit zaplatit miliardu za SLS a pak resit ze na odvracene strane mesice neco prasklo protoze se usetrilo par milionu diky pouziti repasovaneho Orionu.
Tady je letošní vyjádření ředitele společnosti Lockheed Martin zodpovědného za Orion:
http://www.lockheedmartin.com/us/news/features/2017/orion-year-in-review.html?__hstc=8956970.e72c280a7921bf0d7ab734f9822a9c39.1496966400124.1496966400125.1496966400126.1&__hssc=8956970.1.1496966400127&__hsfp=1773666937
„Identifikujeme možnosti znovupoužití částí interiéru kosmické lodě, abychom snížili celkové náklady. Extrémní testování použitých částí nám pomůže zjistit, co lze bezpečně znovupoužít při pilotovaných letech.“
Myslím, že hodně věcí se bude moci určit až na základě dat z letu EM-1. Data z návratu Orionu vracejícího se od Měsíce rychlostí 11 km/s zatím Lockheed Martin nemá. Síly působící na konstrukci lodi budou výrazně vyšší než při letu EFT-1 z roku 2014.
Vsem moc diky za odpovedi! Priznavam, ze pokud pouziji jen nejake casti interieru, prijde mi to hodne jako mrhani.
Ostatne, asi jako cela SLS, kdyz vidim jak roky stavi neco, co v par minutach pujde cele „k certu“.
Asi jsem jen moc rozmlsany od SpaceX.
Urychlovací bloky na tuhá paliva by se mohli zachraňovat stejně jako tomu bylo u raketoplánu. Jenže bylo přímo rozhodnuto, že se to nebude dělat.
„kdyz vidim jak roky stavi neco,“
Jsem si téměř jistý, že při dostatečně velkém rozpočtu by to šlo mnohem rychleji – jenže SLS není určena pro komerční náklady, které start zaplatí.
Stejně je tomu i v jiných oborech.
Nebýt Obamy tak by šly veškeré finance do programu Constellation, takže vlastně umožnil privatizaci v kosmickém průmyslu v USA. Lidský potenciál tu byl a rozvíjí se správným směrem. Jen NASA má plány ve hvězdách, protože Orion má letět do Hlubokého vesmíru, čili cíl v nedohlednu A tak by se měl více věnovat soukromým firmám jako třeba SpaceX.
Program Constellation měl obecně problémy s termíny a pro jejich dodržení by NASA musela dostat výrazně, ale opravdu výrazně více peněz, zrušení tohoto programu tak bylo víceméně logické. navíc Ares V přežil jakožto SLS a Orion přežil de facto v nezměněné podobě. Takže se zrušil vlastně jen Ares I a lander Altair.
24. října byla v MAF dokončena revize připravenosti ke svařování tlakové kabiny Orionu pro EM-2. Součástí revize byla inspekce personálu, zdrojů, vybavení, nástrojů a letového hardwaru.
Na str. 9 je fotografie dvou cone panelů Orionu pro EM-2 v MAF, a opět tam figuruje astronaut Butch Wilmore.
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/orion_monthly_newsletter_10-2017.pdf
Díky za info, ale mám dojem, že u tohohle článku si to už moc lidí nepřečte.
Já vím, kdybych měl fotografii jpg, tak bych to napsal do diskusního fóra.