Firma Astrobotic Technology Inc. včera vydala společně se společností United Launch Alliance tiskovou zprávu, ve které oznámila, že v roce 2019 vyrazí k Měsíci raketa od ULA, která ponese soukromý lander Peregrine. „Jsme nadšeni tím, že můžeme k naší cestě na Měsíc využít raketu od ULA,“ oznámil John Thornton, ředitel firmy Astrobotic a dodal: „Tím, že využijeme tohoto dopravce, můžeme si být jistí, že náš náklad poletí na ověřené raketě, která má svou historii ověnčenou rekordní spolehlivostí. Společně mohou naše dvě firmy uctít minulost a vydat se vstříc lunární budoucnosti.“
To, že firma Astrobotic našla společnou řeč s United Launch Alliance můžeme považovat za velký krok k realizaci celého projektu. Lander Peregrine ponese ve svých útrobách na první misi 35 kilogramů nákladu od různých klientů, přičemž v budoucnu bude schopen toto množství navýšit až na 265 kilogramů. O účast již projevilo zájem 11 subjektů ze šesti států.
Zdroj: https://www.astrobotic.com
První mise plánovaná na rok 2019 (což je mimochodem výročí Apolla 11) má sloužit jako ostrá zkouška všech systémů a zároveň má ukázat NASA, ostatním kosmickým agenturám a zájemcům na celém světě, že navržená architektura je spolehlivá a klienti z celého světa ji mohou využívat. Samotný lander už má za sebou zhodnocení předběžného návrhu – tento důležitý krok byl dokončen v listopadu 2016.
„Technická důvěryhodnost a podepsané dohody jsou pro nás klíčovými body naší snahy, ve které chceme působit jako firma doručující náklady na Měsíc. Naši zákazníci a partneři vědí, že deset let vývoje našich lunárních landerů z nás udělalo světového lídra na tomto trhu,“ sdělil neskromně John Thornton. Velkými slovy nešetřil ani šéf společnosti United Launch Alliance, Tory Bruno: „Jsme nadšeni z toho, že si firma Astrobotic Technology Inc. vybrala pro vynesení landeru Peregrine k Měsíci právě naši společnost. Měsíc je příští velká meta, ale z jiného pohledu, než jaký měli lidé v době přistání Neila Armstronga. Přítomnost technologií, jaké nabízí Astrobotic, umožní lidem žít a pracovat v prostoru mezi Zemí a Měsícem, přičemž budeme moci využívat výhod všech zdrojů v udržitelné úrovni.“
Zdroj: https://www.astrobotic.com
Firma Astrobotic tak do svého smělého projektu získala další velkou rybu. Už dříve zaujala NASA, která jí poskytla některé kvalitní inženýry a návrháře kosmických sond. Firma také získala v rámci programu CATALYST přístup k pozemním zařízením kosmické agentury. Astrobotic Technology Inc. už navázala kontakt i s firmou Airbus DS, nebo s Evropskou kosmickou agenturou. Z množství dalších partnerů bych vybral Deutsche Post DHL Group, která zajišťuje logistiku balíčků a pošty. Ptáte se, jakou roli v projektu hraje? Podle firmy Astrobotic jde o „oficiálního logistického providera pro první let firmy Astrobotic k Měsíci“.
Pojďme se ale blíže podívat na konstrukci landeru Peregrine. Jeho průměr je zhruba 2,5 metru a na výšku měří metr a půl. Jeho úkolem je precizně a bezpečně doručovat náklady na oběžnou dráhu Měsíce a na jeho povrch. Náklad může být připojen k horní nebo spodní desce, přičemž po přistání může zůstat na místě, nebo být podle přání zákazníka vyložen.
Zdroj: https://www.astrobotic.com
Během přistávací sekvence má palubní počítač sbírat informace o sestupu kombinací údajů z kamer, gyroskopů a lidaru (laserového radaru). Díky kombinaci těchto technologií by měl být lander schopen přesnosti přistání na 100 metrů. Palubní elektronika má dosahovat „pozemských výpočetních rychlostí“ a být spolehlivá. Robustní, radiačně odolné počítače umožní automatické přistávání s nevídanou přesností a bezpečností.
Konstrukce landeru je podle slov firmy silná, pevná a jednoduchá, přičemž umožňuje snadné připojení nákladu. Konfigurovatelné desky mohou přijmout prakticky jakýkoliv náklad. Mise s roverem se vypustí ze spodní desky. Tepelná kontrola landeru i nákladu má být zajištěna jak při přeletové fázi, tak i po přistání. Lander disponuje čtveřicí nohou, které při dosednutí pohltí náraz a postarají se o stabilní pozici.
Zdroj: https://www.astrobotic.com
Pohon bude landeru zajišťovat systém nové generace od firmy Aerojet Rocketdyne. Svazky motorů ISE-5 od Aerojet Rocketdyne by měly zajistit orientaci landeru v prostoru a v těle modulu mají být čtyři nádrže obklopené svazkem pěti motorů ISE-100. Tyto hlavní motory jsou koncentrické se středovou osou modulu a budou provádět zážehy pro odlet k Měsíci, pro korekce dráhy, vstup na oběžnou dráhu Měsíce, deorbit, brzdění a přistání.
Lander ponese 450 kilogramů paliva (monometylhydrazin) a okysličovadla (MON-25 – směs oxidů dusíku s 25% oxidu dusnatého). Celkové delta-v stroje bude poměrně slušných 3,250 m/s. Samotný řídící systém vychází z dřívějších zkušeností, které byly obohaceny o nové poznatky v navigaci a strojové analýzy obrazu. Lander má disponovat i pokročilými senzory a výpočetními algoritmy pro navigaci během přeletové fáze a na oběžné dráze. Počítač tak dokáže určit pozici a orientaci, k čemuž využije Dopplerův efekt, sluneční senzor, sledovače hvězd a gyroskopy. Během přibližování k Měsíci lander přepne na automatický přistávací systém vyvinutý firmou Astrobotic Technology Inc., který využije všech výše zmíněných technologií, aby bezpečně dopravil lander na povrch.
Zdroje informací:
https://www.astrobotic.com/
https://www.facebook.com/
https://www.astrobotic.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…4daea249f75d0cc9f01d262ae8b18c45&oe=59EFCE2F
https://www.astrobotic.com/peregrine
Urcite velmi zaujimava sprava a drzim im palce, ale aj tak je pre mna zahada ako je Astrobotic Technology Inc. financovana. Na start rakety Atlas V potrebuje desiatky milionov USD a to uz ani nespominam vyvoj zariadenia. Z dostupnych zdrojov som sa docital len o nejakom mensom financovani, ale cela tato misia musi byt velmi draha. DHL alebo Airbus urcite im nemohol dat vyznamnu sumu.
Není mi zcela jasné co je “ revolučního“ na jednosměrné dopravě 35 kg nákladu na povrch Měsíce za dva roky. Před více než padesáti lety to dokázal sovětský “ mluvící míč“ Luna-9 a americký Surveyro-1 , před pár lety Čína, totéž chystá i Indie a v Americe je dokonce vypsána soutěž mezi soukromými dopravci, která má letos vyvrcholit letem landeru na Měsíc.
Uniká mi i spojitost s programem Apollo, ten dopravoval na povrch Měsíce a ZPĚT na Zemi dva astronauty, vybavené dokonce “ džípem „.
Lojza, trochu jsi minul základní informaci: Ano, všechno co jsi vyjmenoval je pravda, Čína, USA, CCCP tam přistáli, to jo, ale to jsou STÁTY s plnýma kapsama z daní. Tadydletydlencti jsou firma. Soukromníci….
Též jsem připomněl, že v rámci soutěže GLXP se řadu let připravují na přistání na Měsíci další soukromníci a chtějí, či lépe mají přistát letos, tedy o dva roky dříve, to jste asi přehlédl.
Tie ich vyhlasenia su klasicke marketingove. „Teraz vynesieme 35kg, ale dokazeme v buducnosti aj 265kg! “ alebo „sme svetova spicka vo vyvoji lunarnych modulov“ pritom sa este ani len neodlepili od Zemskeho povrchu. V podstate to je dcerska neoficialna NASA firma len s inym nazvom, pretoze odtial im islo najviac penazi. Nehovorim ze to musi byt automaticky pracka, z mojho vrecka to nejde a v podstate som len rad ze sa vyvoj posuva dalej a vesmir sa otvara komercnej sfere, je len plus ked si bude moc v buducnosti zaplatit firma, univerzita za vykladku tovaru na mesiac.
Lojzo, v tvém komentáři čtu USA, CCCP, Čína, Indie… ale těší mne že aspoň o těch živnostnících víš.
Takže někdo na Měsíci si konečně po letech pořídil PO box a Deutsche Post tam bude doručovat poštu. Těch 35 kg je tak akorát. To jistě revoluční je.
Velmi dobrý počin pro další akce. Lze předpokládat expanzi společnosti o další firmy a možný vznik dalších následovníků- seskupení. Je patrné, že suroviny na Měsíci jsou v koncentrovanějším stavu než na Zemi.
Ale tohle bude vozit jen NA Mesic.
Vozit cokoliv z Měsíce je nesmysl. Mimo gravitační jámu Země má všechno o dost větší hodnotu. Pokud se tedy začneme považovat za mimo-Zemskou civilizaci, a ne jen upachtěné bahnožrouty.
Já nevím, I helium 3? Pokud vím, toto by mělo být něco, co by mohlo stat za to. Teda, dokud se to nenaučíme těžit z Jupiteru.
Helia 3 neni potreba mnoho. Kolik ho je na Mesici a jak je tezitelne nikdo nevi. A jeho vyuziti na fuzi je pomerne diskutabilni – zatim neumime ani fuzi D+T a fuze D+3He je o dost tezsi. Navic neni aneutronicka, protoze stale umoznuje cestu D+D->3He+n.
Muze se stat, ze nekdy ve vzdalene budoucnosti budeme kvuli fuzi tezit 3He na Mesici, nebo na plynnych obrech, ale uplne stejne se muze stat, ze se na stejne napadu budeme koukat, jako dnes pohlizime na ruzne predpovedi z minulosti: Poroste -li doprava stale stejnym tempem, bude ve mestech za 100 let sestimetrova vrstva konskych exkrementu. Na svete je trh maximalne pro 50 pocitacu (nebo to bylo 20? 200? uz nevim presne). A podobne.
Astrobotic Technology ukázala Peregrine už před rokem a chystala se dopravovat na Měsíc rovery soutěžící o cenu Google. Mám pocit, že tehdy měla v plánu používat Falcon 9. Moc to nevyšlo, ale jako impuls k vývoji Peregrine posloužila GLXP dobře. Doufejme, že Astrobotic nebude mít nouzi o solventní zákazníky, co by chtěli mít svá zařízení na Měsíci a byznys bude fungovat.
„deset let vývoje našich lunárních landerů z nás udělalo světového lídra na tomto trhu“.
Hlavne ze firma bola zalozena v roku 2008, este nic nevyniesla ale uz sa sama pasuje na poziciu svetoveho lidra. Z informacii co sa daju bezne zohnat to vyzera na firmu ktoru si vychovala NASA. Pre mna velmi pochyna firma, ktora len zbiera dotacie a meni stale co ako a kedy vynesie.
PS: Sice trocha neaktualne ale v roku 2011 nacenili 1kg naklad na 1.2mil$ pre lander a 2mil$ pre rover s predplatenim „datovym tokom“ 100MB.
Takhle vypada marketing, ktery spis zakazniky odradi. Silne prohlaseni jako SpaceX, ale i Elon ma 100x vice pokory. Kdyz zkouseli prvni Falcony, tak rozhodne neplacali smesne vety, ze jsou lidrem na trhu … Je to stejny princip jako hodnota desitek Izraelskych bezpecnostnich firem. Hodnota $100 milionu, ale jeste nemaji napsany ani radek kodu, ale maji plnou hubu kecu.
Nějaké video z testů přistání by nebylo? Aby mohl člověk posoudit jak to s tím lidrovstvím je…
Našel jsem tohle. https://www.youtube.com/watch?v=kK-LwUcj2r8
Ďalší Mars One? Ale aj tak im držím palce.
Mars One byl od začátku úplně mimo realitu. Na komerční dopravě zakázek s rozumnou hmotností na Měsíc ale nevidím nic nereálného. Když se najdou zákazníci, co budou ochotni si to zaplatit… Pokud se nenajdou a projekt se pořádně nerozjede, bude to prostě neúspěch podnikatelského záměru. Ale jsem přesvědčen, že dnes už není nic zázračného na dopravě landeru na Měsíc. Jde jen o ty prachy.
V 69tém, co zmůžeme za dalších 50 let, snad podobná situace nenapadla ani největšího skeptika. Jaký smysl má navíc vozit na Měsíc necelé 3 metráky nákladu(max. nosnost landeru). Robotická vozítka mají smysl na vzdálenějších objektech, na Měsíci to nedává moc smysl. Vytypovaná místa pro lunární základnu jsou snad od dob Apolla. 3 metráky jsou pro dopravu čehokoliv, stavebncích dílů, zásob, strašně málo. Ještě bych to chápal opačně, nabrat pár lunárních šutráku a prodat je za draho na Zemi.
Ta revoluce je v tom, že tohle nebude platit daňový poplatník. A to znamená v kosmonautice opravdu hodně.
No nevím. Jakýsi render. Docela mě zaráží, že nemá ani trysky na řízení rotace kolem své svislé osy. Je to ještě hodně daleko.
A fakt nevím co by v tom 35kg nákladu mělo být, aby to nějaký soukromník zaplatil. Možná sbírka měsíčních „cubesatů“. Nebo poněkud morbidní záležitost, že nějaká luxusní pohřební společnost nabídne poslání urny s popelem nebožtíka na Měsíc. To by se nějakému miliardáři mohlo líbit.
Mám úplně stejný dojem. O suroviny, tedy jejich hledání rozhodně nejde, na to je platforma příliš malá.
dV 3250 je krásné číslo, ale že by i tak motory landeru sloužili pro zážeh zajišťující odlet k Měsíci se mi moc nezdá. Nebude pro něj spíše využit horní stupeň Atlasu?
Je pravda, že by to bylo logické, ale na webu firmy je to uvedeno takto.
V pořádku. Jen je to něco, co hráče Kerbalu s nainstalovaným Real Solar Systemem bouchne do očí 🙂
Tady je dva roky starý rozhovor s výkonným ředitelem Astrobotic:
https://www.youtube.com/watch?v=cJcJGH3BSxk
Objasní mi někdo pojem deorbit?
Brzdící zážeh pro sestup z oběžné dráhy na povrch.