sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Navrhovaná raketa má vynášet malé satelity a měla by zvládnout 30-50 startů. Největším problémem je vyřešení spolehlivosti při udržení nízké ceny.
12. června 10:20
Rubrika:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Je možnost aby Čína nebo třeba kldr koupila firmu space X? Přišlo by mi divné kdyby se takové technologie dostali mimo usa. Děkuji za odpověď.
Pravděpodobnost takové události se limitně blíží nule. 😉
KLDR kupující společnost SpaceX….
Občas zde padají šílené nápady, ale tady musím pogratulovat 🙂
Nereálné minimálně ze dvou důvodů:
1) Elon Musk svou firmu jako celek neprodá nikomu, není už jen jeho, ale z části patří také investorům, ktří do ní vložili nemalé finance. Transformace na akciovou společnost také není na pořadu dne – k to mu podle EM nedojde dřív, než budou pravidelně létat kolonizační lodě na Mars
2) Nedovoluje to US zákon ITAR, který nepovoluje export „vojenských technologií“, kam patří i raketové motory a nosné rakety.
Děkuju, jo, bod dvě, to je to co mě zajímalo, proč jsem se tak ptal.
Takže takovou firmu prostě žádný číňan nekoupí. 🙂
Aby někdo mohl něco kouopit, musí daná věc být na prodej a SpaceX na prodej není a dokud bude soukormou společností, která není veřejně obchodovatelná, tak ani nebude.
Takže se jedná o jiný projekt, než před nějakou dobou prohlášení, že se budou snažit zachraňovat motory?
Nejedná se o žádný konkrétní projekt. Čína je v této oblastí prozatím ve fázi studií a zvažuje dva přístupy – přistání pomocí motorů a přistání pomocí padáků. O záchraně motorů jsem neslyšel. Buď to zpráva prostě nezmiňuje, nebo byl tento způsob vyřazen. Momentálně probíhá výzkum klíčových technologií a vedoucí vědecké a technologické komise přiznal, že největším problémem je vyřešení otázky spolehlivosti za současného udržení rozumné ceny.
Trochu mě překvapuje, že zrovna Číňani mají problém s udržením nízké ceny. Nebo tomu mám rozumět tak, že nejsou schopní postavit znovupoužitelnou raketu, která by byla levnější než jejich současné jednorázové? I to je poněkud překvapující. Z toho by vyplývalo, že SpaceX je ještě dál, než jsem si myslel.