Dokončeno! Urychlovací motory pro premiéru SLS

Pomocný urychlovací blok na tuhá paliva pro raketu SLS

Nová americká raketa Space Launch System (SLS) bude v první fázi letu spoléhat na pomoc dvou urychlovacích motorů na tuhá paliva, které jsou velmi podobné těm, které pomáhaly raketoplánům. Tyto motory se vyrábí v jednotlivých segmentech a k jejich sestavení dojde až na kosmodromu. Každý ze dvou sestavených pětisegmentových motorů na tuhá paliva bude měřit na výšku 54 metrů a vážit 726 tun. Firma Orbital ATK, která výrobu těchto motorů na tuhá paliva zajišťuje, mohla před pár dny s radostí oznámit: „Máme hotových všech deset segmentů pro premiérový let rakety SLS.“

Před několika dny byl ze speciální licí jámy vyjmut i středový segment pro levý urychlovací blok – desátý díl celé skládačky, ze které ve výsledku budou dva bílé válce. Tyto segmenty se v licí jámě naplní polotuhou hmotnou s konzistencí srovnatelnou s těstem. Tato směs se následně nechá vytvrdnout a v tu chvíli se zní stane skutečně „pevné“ palivo – detaily výroby najdete v našem starším článku. Desátý dokončený segment po vyjmutí z licí jámy zamířil na rentgenovou inspekci, která odhalí, zda je vnitřní struktura v pořádku a zda například nejsou v palivu nežádoucí bubliny.

Zdroje informací:
https://www.facebook.com/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CdCa3ubUkAIk4KP.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

35 komentářů ke článku “Dokončeno! Urychlovací motory pro premiéru SLS”

  1. MIKA napsal:

    Trochu v diskuzi zanikla otázka na recyklaci (znovupoužitelnost) SRB bloků. Také mně to zajímá, a nebylo to nikde zmíněno (tedy pokud jsem něco nepřehlédl). Bloky budou větší a těžší, takže by i padákový mechanismus musel být těžší a taky asi budou opisovat větší balisticku křivku a tudíž padat větší rychlostí. Navíc je otázka nakolik by se to při předpokládané frekvenci startů (max cca 2x ročně) vyplatilo.
    Ještě bych si dovolil otázku, je známo kolik kusů SRB bylo vyrobeno, a zdali se jednotlivé bloky různých exemplářů mezi sebou „míchaly“ anebo se dodržovala jednolitost?

  2. holom napsal:

    Když se provede statický zážeh SRB, tak se segmenty znovu naplní tuhým palivem nebo se musí vyrobit nové?

    • Jiří Hošek Redakce napsal:

      Aniž bych chtěl jakkoli zlehčovat informace na technetu o problémech s těsněním mezi segmenty SRB v letech 1981 až 1986, dovolím si konstatovat, že tyto závady byly následně opraveny, a v letech 1988 až 2011 bylo uskutečněno 110 startů raketoplánů s celkem 220 postranními SRB. Obavy Tovyho ohledně těsnění SRB u SLS z úvodního komentáře proto nesdílím.

      Navíc si dovoluji konstatovat, že na rozdíl od nešťastného postranního umístění orbiteru bude Orion umístěn na špici SLS a bude mít záchrannou věžičku (byť při úvodním nepilotovaném letu neaktivní).

  3. Tovy napsal:

    Proč se nepřešlo k SRB tvořených jedním segmentem? Původně s se s tím počítalo i u raketoplánů, ale nyní, kdy se začíná výroba prakticky od nuly jsem čekal, že se tyto plány realizují.
    Aby zase nevznikly problémy s těsněním mezi segmenty, které potrápilo více raketoplánů…

    Plánuje se návrat SRB jako u raketoplánů, nebo byla jejich repase tak moc komplikovaná, že budou jen na jedno použití?

    • ventYl napsal:

      Predpokladam, ze dovod bude logistika. Booster zlozeny z piatich segmentov sa lahsie prepravuje. Da sa nalozit na kamion, alebo vlak. To je rozhodne lepsie ako nechat ho plavit sa na clne po rieke. Pri prvom stupni ina moznost nie je, pretoze ten by sa na auto ani vlak nevmestil, ale diely SRB su dostatocne male na to, aby sa takto prepravovat dali.

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Řekněme to tak, že už ty stupně pro STS bylo problém převážet. Má li to výšku 45 metrů a hmotnost 590 tun, tak to prostě raději rozdělíš na několik. A taky v případě neopravitelných deformací nezahodíš celé SRB ale jen jeden segment. A to se tu bavíme jen o Shuttlech. Ty pro SLS jsou větší a těžší. Takže důvodem je logistika. Druhá bude samozřejmě výroba, musel bys vyplňovat rovnoměrně obrovskou nádrž, a bylo by to moc komplikované. Dle fotek v přednášce T. Přibyla bylo vidět, že se to pak následně promíchává. A v te hloubce bys to neměl jak udělat.

      • Tovy napsal:

        Samozřejmě, logistika mě napadla jako asi největší důvod. Pokud by například nevznikla montážní hala poblíž kosmodromu. Nikde se moc nemluví, jak jsou snížena rizika spojená se sestavováním boosterů. Navíc je tam o jeden spoj navíc. Je otázka, co je větší problém, zda spoj SRB, nebo vytvoření jednolitého bloku (podle Toufara zvládnutelného už tehdy, samozřejmě nyní trochu většího).

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Vycházel bych z toho, že rozhodující budou peníze. Co bude levnější bude levnější. 🙂 Ocituju z přednášky T. Přibyla úžasnou větu. Odpověď A. Sheparda, jak se cití před prvním americkým startem do vesmíru. Sedím na raketě, která byla vybrána z důvodu nejnižší cenové nabídky.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Je to tak, manipulace s kolosem o hmotnosti v řádu stovek tun by byla extrémně náročná. A co se týče výrobní linky u kosmodromu, ano, ta by jisté řešení nabízela, ale už při programu raketoplánů se všichni snažili, aby byly výrobní kapacity rozdělené po různých státech, aby se všude podpořila zaměstnanost a aby se to všechno neakumulovalo na jedno místo.
        No a pak jsou tu již zmíněné důvody výrobní – samotný proces výroby takto extrémního válce by byl velice náročný.

      • maro napsal:

        Tak ono je to všechno dáno tím, že tehdejší šéf zaloboval za svůj rodný stát a tak se to prostě začalo vyrábět v Utahu. No, a doprava z Utahu pak už jasně určila, že se to musí rozsekat na díly. Výroba bezpečnějšího SRB složeného z méně dílů by se musela probíhat blíž kosmodromu, takže už by nebyla práce pro Utah. Takové řešení by ovšem rodákovi z Utahu nevyhovovalo.

      • Jirka Hadac Redakce napsal:

        Politika je hold nadrazena vsemu. Po politickem rozhodnuti se neresi jeho racionalita, ale jen a pouze to, jak ho vyresit;-) priklad toho, proc budou delat soukrome firmy levnejsi a zajimavejsi projekty;-) jsou racionalni a optimalizuji. A politiku vyuzivaji, ale nemusi se podrizovat tak moc. Viz Jeff Bezos, co se vyprdl na terminy NASA a financoval si to ze zacatku sam, aby mu do toho nikdo nekecal.A neresil u toho jeste uredniky. SpaceX nezminuju, Elon chce na Mars a plni si sen;-)

      • Tovy napsal:

        Tehdejší problém je známý a už jej nezměníme 🙂 Ale jak je to dnes? Kdo lobuje, když po všech zkušenostech vstupujeme opět do stejné řeky? I když pevně věřím, že ne s těmi samými důsledky. Dá se dohledat vyřešení tohoto potenciálního zdroje problémů?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Je levnější využít existující infrastrukturu, než budovat novou.

      • Jirka Hadac Redakce napsal:

        Plus opet dodam plneni politickeho zadani. Kdyz si vzpomenu na ty prednasky o pilotovane kosmonautice. Tak znelo zadani americkeho kongresu. Vyuzit ze stavajiciho prumyslu co nejvic. Plus ty firmy by asi nepredali svoje know-how. A nekdo by musel zacinat na zelene louce.

      • gg napsal:

        „Je to tak, manipulace s kolosem o hmotnosti v řádu stovek tun by byla extrémně náročná.“

        Možná byla, ale od dopravy obelisku z Egypta do newyorského Central Parku jsou takovéto výmluvy poněkud úsměvné. 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        To je pravda, ale jde o to, kolik jsme ochotni do toho investovat. Ano, lidstvo by toho dokázalo hodně, ale u každé činnosti se zvažuje, jak dlouho by to trvalo a kolik by to stálo. 😉

    • Jiří Hošek Redakce napsal:

      V odpovědi na otázku, proč jsou SRB u SLS vícesegmentové, musím Jirku Hadače a jeho informaci o plnění politického zadání Kongresu opravit. Pravdu má Dušan Majer, že je to levnější.

      V roce 2011 vyhlásila NASA pro nově vznikající projekt SLS soutěžní RFP (žádost o návrhy) postranních boosterů LOX / RP-1, aby získala data o konkurenčních alternativách. ATK se však soutěži vyhnula a informovala vedení NASA, že je připravena podpořit SLS smlouvou o pevných cenách na prvních až 11 misí SLS s využitím stávajících zásob segmentů SRB z programu raketoplánů v jednorázovém režimu, čímž eliminuje náklady na obnovu a renovaci. Přístup ATK byl vyhodnocen z hlediska nákladů a harmonogramu jako velmi působivý.

      • Tovy napsal:

        No, pravdu mohou mít oba dva, přece jen politické zadání mohl být důvod ze začátku a nyní už může být situace jiná. Každopádně informaci o relativně velkých zásobách starých komponentů jsem nevěděl a děkuji za ni.
        Těch startů opravdu moc nebude a pokud je lze použít skladové zásoby, tak to má logiku.
        Vývoj nových SRB pro pár misí nemá cenu, když se budou nahrazovat boostery na kapalné palivo.

        Jen doufám, že se v rámci úspor nebudou opět vykrádat muzejní exponáty, aby tam potom ještě nějaký originální hardware zbyl… 🙂

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Ano, odpovídal jsem přesně na otázku, tj. ohledně SLS.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.