Sergej Ryžikov, Robert Kimbrough a Andrej Borisenko v době vzniku tohoto článku odpočítávají poslední hodiny pobytu ve stavu mikrogravitace. Dnes přišel čas ukončit 171 dní dlouhý pobyt na stanici a vrátit se domů. Kosmonauti startovali na svou kosmickou misi vloni 19. října a po dvou dnech se spojili s ISS – ve vesmíru tedy stráví dohromady 173 dní. Náš článek vychází v jedenáct hodin dopoledne a už za hodinu začne vysílání NASA TV, která pokryje závěrečnou fázi návratu. Pokud tedy máte zájem sledovat živě celé dění, nabízíme Vám v článku integrovaný přehrávač NASA TV i plánované časy.
Už v 10:45 přišel na řadu první důležitý krok – uzavření průlezu mezi stanicí a lodí Sojuz, čímž pochopitelně předcházelo loučení obou trojic astronautů. Jakmile došlo k oddělení Sojuzu od stanice, začala oficiálně 51. dlouhodobá expedice, jejíž velitelkou je Peggy Whitson. Posádka Sojuzu MS-02 se ale již připravuje na přistání. K tomu by mělo dojít v 13:21 našeho času. Tohle přistání bychom si měli užít, protože Sojuzy většinou přistávají v brzkých ranních hodinách našeho času. Níže najdete termíny plánovaných událostí (v SELČ) i okno s přehrávačem NASA TV.
12:00 – Vysílání NASA TV – závěrečná fáze návratu
12:28 – Deorbitační zážeh (trvání 4 minuty 38 sekund)
12:55 – Rozdělení modulů Sojuzu (výška ~140 km)
12:58 – Vstup do atmosféry (výška ~100 km)
13:06 – Pokyn k vystřelení padáku (výška 11 km)
13:21 – Přistání Sojuzu MS 02 jihovýchodně od kazašského města Džezkazgan
Aktualizace – okno s přímým přenosem jsme nahradili záznamy oddělení od ISS a samotného přistání.
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://farm9.staticflickr.com/8070/29068149365_02e4bfbf29_k_d.jpg
otazka:
preco sa padak pri zostupe stale otvara a zatvar?
dakujem
Pulsuje. Zrychlí, nebere víc vzduchu, zvětšením objemu (a tím i půdorysu) zpomalí, zátěž začne vytlačovat vzduch z kapsy, zmenší se objem a v důsledku toho zase rychlost. A tak pořád dokola. 🙂
Oprava: „nabere“ místo „nebere“, na konci předposlední věty za slovo rychlost patří slovo vzroste. Omlouvám se, slibuji, že příště si to po sobě přečtu před odesláním.
Teda musím Vám říct, že ten kouř pod padákem mě docela vyděsil, ale jakmile na NASA TV řekli o tom H202 tak mi spadnul kámen ze srdce:
Soyuz vents Hydrogen Peroxide, creating a cloud of water vapor around the craft. This avoids a release of H2O2 at the landing site.
Jo a též u těch finálních brzd u země mi přišlo, že zabraly až na poslední chvíli, což vypadalo skrz teleobjektiv jako docela drsný dopad. Neřkuli překlopení a smýkání kabiny až do odpojení padáku. Říkal jsem si v ten moment, jak tam asi v té kabině visí.
Ono se to nezdá, ale i ten dopad byl podle všeho v normě. Jak sám píšete, záleží na úhlu záběru i použitém objektivu.
U takových záběrů si člověk říká, že by řízené motorické přistání nebylo vůbec od věci.
Divím se, že se padák neodpojuje ihned po kontaktu s povrchem. Chápu, že by to mohl být problém při nouzovém přistání někam do lesa, ale to by se dalo případně navolit přepínačem v kabině – když mají kontakt se záchranným týmem a potvrzení, že je okamžité odpojení bezpečné, tak by ho zapnuli.
Přesně;-) Zrovna včera jsem se díval na Star Wars Rogue One a ty padáky jsou ano poněkud archaické. Nechal bych je jako zálohu. Nicméně nevím, zda by se do kabiny Soyuzu vešlo dostatek paliva na rozumné přistání.
Možná to připadá archaické, ale stále je to nejlepší možnost. Pokud padák nahradíte za brzdící rakety, zvyšujete tím hmotnost a snižujete bezpečnost (tady se dá polemizovat).
Každé kilo navíc znamená tisíce, nebo spíše desetitisíce dolarů (pilotované lety jsou dražší), které se musí zaplatit při každém letu navíc. A na začátku stojí konstruktér před otázkou – zpříjemním kosmonautům pár sekund před přistáním, nebo raději ušetřím na každém letu 100kg váhy (řekněme půl milionu dolarů) a ty můžou využít k dopravě užitečného materiálu?
Tak ještě že si nekoukal na Star Trek… 😀
Teda to musí být pořádná pecka, když to s nima takhle řápne o zem. Vím, jsou tam brzdící raketové motory a sedačky jsou dělané tak, aby absorbovaly náraz, ale stejně, takhle loď je už neuvěřitelně zastaralá. Ale když by nebylo nic jiného, Moskvičem nepohrdnu.
Vzdyt taky lita od konce sedesatych let :D.. Klobouk dolu co z ni dostanou… Ale jako jo no, chce to neco noveho a nastesti uz snad brzo bude…
Loď je sice asi zastaralá, ale spolehlivá, proto ji zřejmě stále používají.
Ano o spolehlivosti ani slovo, plně s vámi souhlasím, i ten dopad by se dal přežít za vědomí, že letím po půlroce z Vesmíru :-), ale spíše mám na mysli znovupoužitelnost, větší kapacitu pro náklad zpět na Zem atp… v tomto je Sojuz už za Zenitem
Jo, ten „kouř“ je nezvyk, protože asi ještě nikdy nabylo přistání Sojuzu pokryto takhle kvalitním přenosem a hlavně z takové výšky jako dnes. To finální odpálení prachových náloží se spustí metr nad zemí, takže se nebojte, že nezapracovalo včas. Zajímavé je, že na tu přesnou detekci výšky používají jakýsi speciální senzor, který je trochu radioaktivní a proto ho technici vymontují jako první ještě před vytažením posádky.
Mimochodem, přistání na motory vůbec nemusí zaručovat nějaký měkčí dopad. New Shepard od Blue Origin sebou žuchne s úplně stejným přetížením i když to z dálky tak nevypadá.
A i ekonomicky ten padák dopadne líp. Nemusí se dolů nést a hlavně pak ubrzdit ani to palivo, ani ty motory.
U přistání na motory se to pro ekonomický dopad musí nechat letět dolů až nadoraz a těsně na konci těmi motory pořádně zabrat. V tom vidím zase psychologický problém. V Sojuzu (nebo Starlineru) už se kosmonauti několik minut pohupují na padáku, ale kosmonauti v Dragonu pořád čekají napjatí, jak ty motory budou nakonec opravdu fungovat.
New Shephard používá systém velmi podobný tomu u Sojuzu. Tedy neřízené motorické přibrzdění. Žuchne pěkně, to je pravda. Pokud má mít Dragon dost paliva pro záchranu během startu i s trunkem, na přistání to bude stačit bohatě a nemusí ani brzdit až těsně nad povrchem. Krátký zážeh má být už ve větší výšce a pokud nastane anomálie, vystřelí se padák.
Sojuz je legenda. Radšej sadnúť do neho a mať pocit istoty ako do niečoho moderného a čakať kde sa čo pokazí. Tobôž keď ani nieje do čoho iného vlastne sadnúť dnes.
To určitě nemyslíte vážně. Kde by lidstvo dnes bylo, kdyby trpělo takovou filozofií? Koňský povoz byl také kdysi jistota a přesto někteří šílenci vlezli do něčeho poháněného parním strojem 🙂 Tím nechci srovnávat Sojuz s koňským povozem. Je to jen příklad. Ano, Sojuz je spolehlivý a prověřený dlouhou dobou provozu. Ale co Mercury, Gemini, Apollo? Copak byly méně spolehlivé? Kdyby na nich NASA lpěla, tak určitě odváděly dodnes stejně dobrou službu jako Sojuzy. Jenomže NASA to vzala jinou cestou. Přes raketoplány k Orionu. A do toho soukromé lodě. Tady je pokrok. Ne v Sojuzech. Bohužel.
Sojuz má už za sebou niekoľkú modernizáciu takže sa vybavením ako tak drží s dobou. To je ako keby ste tvrdili,že autá sú tu už sto rokov a teda sme sa neposunuli dopredu. Proste na tieto naše výlety na nízku obežnú dráhu je ideálny a preto je tu doteraz. Keby nebol, tak by tu nebol. Myslím si, že sa naň nesťažujú ani kozmnonauti a ani astronauti. Určite treba niečo iné a hlavne také čo nás posunie ďalej. Tomu samozrejme držím palce. Ale myslím, že Sojuz nám tu ešte bude pár rokov slúžiť.
S tím souhlasím. Stroj je to spolehlivý, prověřený a práci, co se od něj očekává, odvádí jak se patří. Není jeho chyba, že na to zůstal sám. A nástup nových prostředků pro lety do vesmíru určitě prospěje všem.
Sojuzy naopak v mnoha ohledech zaostávají za požadavky doby. Dnes nedosahují ani parametrů čínských lodí.
Nezapomeňte, že se jedna o loď vyvíjenou pro let k Měsíci a tedy ne zcela ideální pro lety na LEO.
Hlavní, a možná jediný, důvod proč jej Rusové dodnes používají je ten, že nejsou schopni zprovoznit jakoukoliv náhradu. Buran skončil ještě dřív, než začal, o problémech kolem lodi Federace zde (ne)pravidelně informujeme.
Spolehlivost Sojuzů je dnes uměle pěstovaný mýtus. Připomínám článek z 18. ledna letošního roku. Sojuz pro první dvoučlennou posádku s v.č.734 byl dodán v takovém stavu, že byl prohlášen za neschopný letu a vyřazen. Takhle si „spolehlivost léty prověřené lodě“, coby argument pro udržování při živote nepředstavuju.
Radim: Tak tohle asi nemůžete myslet vážně. Od té doby uběhlo víc než 40 let a 120 úspěšných přistání Sojuzů v řadě.
Že je Sojuz nevhodný na LEO? Jste se zbláznil? Jestli je něco nevhodné na LEO, tak je to právě Starliner nebo Dragon s namačkaným 7 nebo 5 lidmi na palubě. To jsou jen skůtry, které ty lidi co nejrychlejc dostanou nahoru, ale nedej bože, kdyby v tom ty sardinky měly trčet na LEO dva dny! V Sojuzu se už po nějakých 20 minutách po startu můžete přesunout do orbitálního modulu, sundat skafandr, protáhnout, v relativním soukromí odskočit na vykonání potřeby. Co takového můžete v Starlineru nebo Dragonu? Nic.
Pozor na nedorozumění – v soukromých lodích budou jen čtyři lidé, byť by byly schopné vozit až sedm osob. Co se vnitřního přetlakového prostoru týče, tak Starliner i Crew Dragon (+/- 10 metrů krychlových) budou mít vnitřní přetlakový prostor větší, než Sojuz (7,5 metrů krychlových – při sečtení obou modulů).
Evidentně Ti unikl smysl a podstata dopravy na LEO. Proč by se dneska někdo ploužil na ISS 2 dny? Na to je čas astronautů příliš drahý.
Pohodlí je sice příjemné, ale určitě ne zásadní. Navíc ani 7 astronautů v soukromé lodi nebude tak zmáčknutých jako 3 v Sojuzu.
Tak ti čtyři už jsou únosní. Pak ten poměr na osobu 2,5 m3 už je na stejné hodnotě jako u toho Sojuzu. Už jen nějak vyřešit to soukromí.
Pokud bude soukromí požadováno, tak asi nebude velký problém rozdělit prostor nějakým závěsem. Uvidíme, s čím přijdou, ale dvoumodulární loď (servisní nepočítám) mi na dopravu na ISS přijde jako zbytečný luxus. U Orionu mi ale druhý modul celkem chybí.
Radim: Nejde o ploužení, ale o řešení možných problémů. Pro nějaký výskok na ISS je eufemisticky honosným už ten pojem „pobyt na LEO“. Pro nějaké pobývaní na LEO, tedy ne jen nějaké hopsnutí k něčemu většímu nepřinášejí ty dvě nové kapsle žádný komfort navíc. Vlastně je to tak jak píše Vojta. Ten orbitání modul Sojuzu je luxus navíc, bez kterého se musí obejít, ale zato získají víc místa pro nohy.
Tady jde spíš o ty jiné než „padákové“ metody přistání. Raketoplán byl třeba modernější, ale neměl záchranný systém. A to je něco, co vás velmi zajímá,, když v tom sedíte. Přistávání na motory je zase jiná novinka.
Ono těch nějakých 120 úspěšných přistání Sojuzu za posledních 40 let je docela přesvědčivá šňůra.
A těch vývojových fází Sojuzu taky prošlo několik:
Sojuz 7K-T
Sojuz T 1979
Sojuz TM 1987
Sojuz TMA 2002
Sojuz TMA-M 2010
Sojuz MS 2016
Neřešil bych, jestli Sojuz je nebo není zastaralý. Ale to, že v současné době je (mimo čínské lodě, což je IMHO totéž v bleděmodrém) jediný stroj co je schopen vozit lidi k ISS a zpátky. Nejde o to, že USA by nedokázaly zprovoznit svůj stroj, ale že nechtějí. Jak vlastně dlouho si musí objednávat ruské taxíky a že je hanba nefackuje?
Pozor! Nevím, kde jste došel k závěru, že NASA nechce novou loď. Její vývoj v době provozu raketoplánů nebyl možný z ekonomického hlediska, ale teď už je to jinak. NASA jednak vyvíjí vlastní loď Orion (ale ta nepoletí k ISS), která už má za sebou první zkušební let, ale také podporuje vývoj hned dvou soukromých pilotovaných lodí. Jde o Starliner od Boeingu a Crew Dragon od SpaceX. Obě lodě mají začít létat příští rok. Takže opravdu není pravda, že by NASA nechtěla vyvíjet – opak je pravdou. ISS je mezinárodní projekt a tak je dobře, že se spolupracuje i na poli dopravy posádky. I po zavedení soukromých lodí by měl občas v Sojuzu letět Američan a naopak Rus v soukromé lodi. Není v tom žádná ostuda, jen mezinárodní spolupráce, která je prospěšná oběma stranám.