Dnes ráno ve 2:20 našeho času odstartovala japonská raketa H-IIA, která na oběžnou dráhu ve výšce 500 kilometrů vynesla armádní sledovací satelit IGS Radar-5. Kolem mise není k dispozici mnoho informací, ale spekuluje se o tom, že družice má sledovat přesuny severokorejských a čínských armádních jednotek. Japonská váda sice neupřesnila schopnosti satelitu, ale použití radaru naznačuje, že by mohl dosáhnout rozlišení 1 metr. Jedná se již o šestý japonský průzkumný satelit s radarem. Kromě toho Japonci disponují také optickými družicemi, které pořizují kvalitnější snímky,  ale jen za dobrých světelných a meteorologických podmínek. Mohlo by se zdát, že vypuštění aktuálního satelitu souvisí s událostmi na Korejském poloostrově, ale start této družice byl plánován již několik let dopředu. Zajímavou shodou okolností ale Japonci odstartovali jen pár desítek hodin před Američany. V neděli krátce po půlnoci totiž svou armádní družici vypustí i Spojené státy a v tomto článku můžete start sledovat živě.

V hlavní roli bude raketa Delta IV M+ (5,4), která má startovat z mysu Canaveral. Jejím nákladem bude armádní telekomunikační družice WGS-9, která se usadí na geostacionární dráze. Tento satelit má zajišťovat kvalitní spojení vojáků s řídícím střediskem. Ačkoliv se o WGS_9 hovoří jako o americké družici, skutečnost je mnohem složitější. Satelit totiž bude sloužit i armádám dalších států, které si zaplatily přenosovou kapacitu.Ostatně stačí se podívat na logo mise a objevíme v něm vlajky Kanady, Dánska, Nizozemí, Lucemburska a Nového Zélandu.

Satelit dokáže kromě pokrytí celého disku, na který „vidí“, zajistit i 19 nezávislých oblastí s vyšším pokrytím. 10 z nich pro pásmo Ka a 8 pro pásmo X. Díky moderním technologiím by WGS-9 měla poskytovat datový průtok až 11 gigabitů za sekundu.

Ke startu by mělo dojít v neděli v 0:44 našeho času, přičemž satelit by se měl oddělit od horního stupně cca. 42 minut po startu. K oddělení družice dojde na dráze 434 × 44 000 km, která je o 27° skloněna vůči rovníku. Apogeum leží níže, než bývalo u družic WGS zvykem (až 66 000 km). Souvisí to se snahou o úsporu paliva, které půjde využít pro zážeh, který stáhne horní stupeň z oblohy. Satelit pak svými motory upraví dráhu na geostacionární. Poslední, desátý satelit ze systému WGS by měl odstartovat na konci roku 2018.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/C7FeU_GV4AAwZYk.jpg:large
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/03/16182005/wgs9.jpg