Dragon ponese i měřič ozonu

Start rakety Falcon 9 s desátou zásobovací lodí Dragon k ISS je zatím neoficiálně plánován na 14. února. Je tedy pomalu na čase, abychom si řekli pár informací o nákladu, který poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici. Asi největší pozornost si zaslouží přístroj SAGE III ISS, jehož zmenšený model drží v rukou Brooke Thornton na náhledové fotce tohoto článku. Právě tato žena věnovala vývoji tohoto přístroje celých osm let. Instrument, jehož zkratka vychází z anglického názvu Stratospheric Aerosol and Gas Experiment III bude ověřovat atmosférické zdraví naší planety.

Příprava přístroje SAGE III ISS na Kennedyho středisku. Snímek vznikl 16. května 2016, když technici pracovali v čistém stanu uvnitř montážní haly. Speciální ochrana byla kvůli tomu, aby nedošlo ke kontaminaci citlivé palubní optiky. Tato místnost má úroveň čistoty 10K – jde o prostředí ve kterém je méně než deset tisíc částic menších, než půl mikrometru. Má tedy zhruba 150× čistší vzduch, než běžný obývací pokoj.
Příprava přístroje SAGE III ISS na Kennedyho středisku. Snímek vznikl 16. května 2016, když technici pracovali v čistém stanu uvnitř montážní haly. Speciální ochrana byla kvůli tomu, aby nedošlo ke kontaminaci citlivé palubní optiky. Tato místnost má úroveň čistoty 10K – jde o prostředí ve kterém je méně než deset tisíc částic menších, než půl mikrometru. Má tedy zhruba 150× čistší vzduch, než běžný obývací pokoj.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Brooke Thornton pracuje v Langley Research Center ve městě Hampton (stát Virginia) a k projektu SAGE má vpravdě osobní vztah, vždyť je jeho provozní manažerkou. Tento přístroj bude hrát klíčovou roli v celém řetězci dlouhodobých měření, kterými se sleduje stav zemské atmosféry.

Přístroj bude měřit hlavně ozon, ale kromě něj se podívá i na další plyny a drobné částice v atmosféře, tedy aerosoly. SAGE III využije k tomuto výzkumu světla, které přichází ze Slunce, nebo Měsíce. Přístroj využije světla, které prochází skrz atmosféru na okraji zemského disku. Výsledkem bude úzký profil zemské atmosféry z unikátního pozorovacího místa v podobě ISS, která má oběžnou dráhu ideální pro potřeby tohoto experimentu.

Historie projektu SAGE je poměrně bohatá. Vůbec první experiment SAGE začal fungovat už 18. února 1979, přičemž tehdy využil informací od svého předchůdce, kterým byl projekt Stratospheric Aerosol Measurement (SAM), který v roce 1975 při společné misi Sojuz-Apollo ověřoval potřebné technologie. SAM byl prvním experimentem svého druhu, který se kdy dostal do vesmíru. S jeho pomocí mohli vědci identifikovat složky vzduchu tím, že studovali sluneční světlo procházející skrz atmosféru, které následně porovnali se světlem, které procházelo přímo od Slunce bez průchodu přes atmosféru. Po přístroji SAM přišel ještě SAM II a pak už začala éra SAGE. V průběhu let se technologie ze skromných začátků vypilovala téměř k dokonalosti.

Družice ERBS s přístrojem SAGE II
Družice ERBS s přístrojem SAGE II
Zdroj: https://sage.nasa.gov

Přístroj SAGE II byl součástí družice ERBS (Earth Radiation Budget Satellite), kterou v roce 1984 vypustil raketoplán Challenger. Systémy tohoto přístroje fungovaly a poskytovaly data po dobu úctyhodných 21 let. První SAGE-III letěl do vesmíru v roce 2001 na ruském satelitu Meteor-3M, zatímco druhý exemplář byl pečlivě uschován ve skladu. Po několika letech příprav na současnou misi, byl SAGE-III ISS přepraven do Langley Research Center v listopadu 2015, kde se připravoval na start.

Málokdy se stane, že by měl kosmický projekt vliv na politická rozhodnutí. U projektu SAGE tomu tak ale bylo. Právě přístroje z tohoto programu poskytly vědcům data o úbytku ozonové vrstvy. Toto zjištění vedlo ke vzniknu mezinárodní dohody, kterou dnes známe jako Montrealský protokol. Ten 16. září 1987 podepsala většina států, čímž se zavázaly ke snaze redukovat vypouštění látek, které poškozují ozonosféru. Protokol pak začal oficiálně platit 1. ledna 1989.

Výsledek se v dalších letech dostavil. Především se omezilo používání freonů, které mají na ozon nejhorší vliv. Mezivládní panel pro klimatické změny fungující pod křídly Spojených národů v roce 2005 přinesl výsledky měření, které ukazují, že se globální množství ozonu stabilizovalo. Předpovědní modely navíc ukazují, že v dalších desetiletích by se měla ozonosféra začít obnovovat do původního stavu – tedy za předpokladu, že se opět nezačnou používat látky, které ozon poškozují.

SAGE III pro ISS
SAGE III pro ISS
Zdroj: https://fpd.larc.nasa.gov

Právě v tomto směru může pomoci SAGE III, u které se čeká, že by mohla začít sledovat zlepšování ozonosféry. Vědce zajímá, zda jsou jejich předpovědní modely správné a zda se vrstva ozonu obnovuje tak, jak čekali. Samotný přístroj disponuje teleskopem, mřížkovým spektrometrem a detektorem CCD (charge coupled device), což ve výsledku vytváří něco jako hodně sofistikovanou kameru. „Kombinace schopností přístroje SAGE a technik měření solárních zatmění umožňuje přístroji, aby se dokázal sám zkalibrovat,“ vysvětluje Thornton a dodává: „Teď už nezbývá, než doufat, že nám tenhle přístroj ukáže, jak se ozon obnovuje.“

Umístění přístroje SAGE-III ISS na Mezinárodní vesmírné stanici
Umístění přístroje SAGE-III ISS na Mezinárodní vesmírné stanici
Zdroj: https://sage.nasa.gov

Až Dragon dorazí k ISS a bude k ní pevně připojen, sáhne robotická paže do nehermetizovaného nákladového prostoru lodi a vyjme z ní přístroj SAGE III. Opatrně s ním domanévruje k plošině ELC-4 (ExPRESS Logistics Carrier-4), kam jej připojí. Staniční paže bude při této operaci kompletně ovládaná ze Země, čímž se ušetří cenný čas astronautů, kteří se místo toho budou moci věnovat vědeckým experimentům.

Následovat bude velmi podrobná kontrola stavu všech palubních systémů a hlavně základní kalibrace a validace. Teprve až poté bude možné přistoupit k vědecké fázi. Data se budou stahovat na Zemi každý den a mají být k dispozici mezinárodní vědecké komunitě. Celý projekt sice vede Langley Research Center, ale podílí se na něm i mnoho dalších partnerů včetně soukromých firem – ať už z USA, nebo zahraničí. Na projektu se podílela i tři střediska NASA – Kennedyho na Floridě, Johnsonovo v Texasu  a Marshallovo v Alabamě. Svůj podíl má i Ball Aerospace and Technologies Corp. z Colorada, Evropská kosmická agentura a Thales Alenia Space.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://sage.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/lrc-2017-h1_p_brookethornton_011601_2.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2-27245472320_3d91126f12_oa.jpg
https://sage.nasa.gov/wp/wp-content/uploads/2015/05/SAGE2.png
https://fpd.larc.nasa.gov/assets/732828main_sage_iii_iotd-full_full.jpg
https://sage.nasa.gov/wp/wp-content/uploads/2015/05/Remote-sensing_SAGE-III_A.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Dragon ponese i měřič ozonu

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
holom
holom
9 let před

Zajímavá souvislost s montrealským protokolem. Díky za článek..

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  holom

Rádo se stalo. 😉

Spytihněv
Spytihněv
9 let před

Osm let vývoje jednoho malého přístroje…. Pro normálního člověka docela nepochopitelné. Co v tom je? Myšlenka, základní představa, čekání na nové materiály, technologie a objevy?

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Spytihněv

On je ten přístroj poměrně sofistikovaný a právě to prodlužuje jeho vývoj. Dokonce bych řekl, že to u podobně náročných přístrojů není neobvyklé – stačí se podívat třeba na Aladina na družici Aeolus.

Spytihněv
Spytihněv
9 let před
Odpověď  Dušan Majer

Jedna věc je doba od nápadu k plné realizaci a druhá průběh prací. Předpokládám, že se na takovýchto přístrojích nepracuje každý den, ale jen sem tam s dlouhými pauzami. Právě čistý čas skutečné práce na přístroji by mě docela zajímal.

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Spytihněv

To se bohužel nikde dohledat nedá. 🙂

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

  • Space Cargo

    Evropská společnost Space Cargo Unlimited, specializující se na výrobu ve vesmíru, dokončila vývojový model opakovaně použitelného kosmického zařízení REV1 určeného k dopravě užitečného zatížení do vesmíru a jeho následnému návratu na Zemi.

  • NASA

    Administrátor NASA Jared Isaacman představil vizi agentury, která se při zajišťování kosmických lodí a přepravních služeb spoléhá na komerční firmy, ale zároveň si zachovává odborné znalosti a zázemí potřebné k vývoji technologií, do nichž by se soukromý sektor sám nepustil kvůli příliš vysokým rizikům nebo nákladům.

  • Mitsubishi Electric

    Společnost Mitsubishi Electric plánuje při druhém zkušebním letu nosné rakety Miura 5 vypustit demonstrační družici pro připravovanou víceúčelovou megakonstelaci. Španělská kosmická společnost PLD Space, která raketu Miura 5 vyvíjí, plánuje její první start v první polovině roku 2027.

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗