Snímky z Mezinárodní stanice se asi nikdy nemohou okoukat. Pořád nás budou udivovat a fascinovat. Tyhle fotky jsou jedinou spojnicí nás, pozemšťanů s největší lidskou stavbou ve stavu beztíže. A Thomas Pesquet dokáže svými snímky míchat velmi zajímavý koktejl, který obsahuje jak kochací fotky s nejrůznějšími krásnými místy Země, tak i snímky technologické, které nám ukazují, jak fungují nejrůznější systémy na ISS. V dnešním díle se tak opět můžeme podívat na návštěvu na Mezinárodní vesmírnou stanici – a jak už jste zvyklí, fotky budou doplněny originálními popisky přímo od Thomase, které ale jsou přeložené do češtiny.
1/3 Je nádherné pozorovat vypouštění formací těchto mikrosatelitů, jako jsme to udělali v úterý. Peggy pořídila tuhle skvělou fotku a Shane zase točil video. Byla to týmová práce, ale Cupola byla přeplněná :-). Naše vypouštěcí zařízení je připojené na konci japonské robotické paže. Před třemi týdny jsem naplnil vypouštěcí zařízení cubesaty a pomocí japonské přechodové komory v modulu Kibó, jsem jej vysunul ven. Pozemní operátoři v Japonsku pak na dálku ovládali robotické rameno a zachytili s ní vypouštěcí zařízení. Satelity uvnitř jsou hodně malé – jde vlastně o kostky s hranou dlouhou jen 10 centimetrů – takže se jich tam vešlo hodně. Hodně z nich byly studentské projekty, nebo testovaly nové technologie. Vypustili jsme třeba FREEDOM, který vyzkouší možnosti stahování družic z oběžné dráhy, abychom uklidili kosmické smetí. Vypustili jsme i ITF-2 pro radioamatéry, ale i větší EGG, který ověří rozkládání toroidní struktury pro tepelný štít, nebo AOBA-Velox-III, který otestuje pohonný systém založený na zážezích plasmových trysek. Zdroj: https://c1.staticflickr.com/2/3 Je nádherné pozorovat vypouštění formací těchto mikrosatelitů, jako jsme to udělali v úterý. Peggy pořídila tuhle skvělou fotku a Shane zase točil video. Byla to týmová práce, ale Cupola byla přeplněná :-). Naše vypouštěcí zařízení je připojené na konci japonské robotické paže. Před třemi týdny jsem naplnil vypouštěcí zařízení cubesaty a pomocí japonské přechodové komory v modulu Kibó, jsem jej vysunul ven. Pozemní operátoři v Japonsku pak na dálku ovládali robotické rameno a zachytili s ní vypouštěcí zařízení. Satelity uvnitř jsou hodně malé – jde vlastně o kostky s hranou dlouhou jen 10 centimetrů – takže se jich tam vešlo hodně. Hodně z nich byly studentské projekty, nebo testovaly nové technologie. Vypustili jsme třeba FREEDOM, který vyzkouší možnosti stahování družic z oběžné dráhy, abychom uklidili kosmické smetí. Vypustili jsme i ITF-2 pro radioamatéry, ale i větší EGG, který ověří rozkládání toroidní struktury pro tepelný štít, nebo AOBA-Velox-III, který otestuje pohonný systém založený na zážezích plasmových trysek. Zdroj: https://c1.staticflickr.com/3/3 Je nádherné pozorovat vypouštění formací těchto mikrosatelitů, jako jsme to udělali v úterý. Peggy pořídila tuhle skvělou fotku a Shane zase točil video. Byla to týmová práce, ale Cupola byla přeplněná :-). Naše vypouštěcí zařízení je připojené na konci japonské robotické paže. Před třemi týdny jsem naplnil vypouštěcí zařízení cubesaty a pomocí japonské přechodové komory v modulu Kibó, jsem jej vysunul ven. Pozemní operátoři v Japonsku pak na dálku ovládali robotické rameno a zachytili s ní vypouštěcí zařízení. Satelity uvnitř jsou hodně malé – jde vlastně o kostky s hranou dlouhou jen 10 centimetrů – takže se jich tam vešlo hodně. Hodně z nich byly studentské projekty, nebo testovaly nové technologie. Vypustili jsme třeba FREEDOM, který vyzkouší možnosti stahování družic z oběžné dráhy, abychom uklidili kosmické smetí. Vypustili jsme i ITF-2 pro radioamatéry, ale i větší EGG, který ověří rozkládání toroidní struktury pro tepelný štít, nebo AOBA-Velox-III, který otestuje pohonný systém založený na zážezích plasmových trysek. Zdroj: https://c1.staticflickr.com/Vítr modeluje duny na Sahaře a nikde v dohledu není žádná voda. Zdroj: https://c1.staticflickr.comSopka Vesuv vypadá z vesmíru impozantně, ale město Neapol hned vedle to asi příliš netěší. Zdroj: https://c1.staticflickr.comMyslím na Řím a Itálii. Pořád vypadáte prostě nádherně. Zdroj: https://c1.staticflickr.comMartinik: Přírodní ráj a klenot Karibiku. Až se vrátím na Zemi, určitě se sem podívám. Zdroj: https://c1.staticflickr.comVyužívání krajiny a dopady lidské činnosti na přírodu jsou dvě kritická témata. Město, zavlažovaná pole a poušť v Arizoně. Zdroj: https://c1.staticflickr.comTohle je letiště v Kolíně nad Rýnem, ale je tu vidět i moje pracoviště, když jsem na Zemi – Evropské středisko přípravy astronautů. Zdravím vás všechny! Zdroj: https://c1.staticflickr.comZávoj mraků plyne zlověstně nad zasněženou plání. Není to zrovna nedělní chvilka poezie, ale běžný výhled na Zemi. Zdroj: https://c1.staticflickr.comMísto, kde dokonce v zimě zamrzá moře – Ukrajina a její černomořské pobřeží. Zdroj: https://c1.staticflickr.comKrajina plná zasněžených polí na Středozápadě si zaslouží být zvěčněna v galerii. Zdroj: https://c1.staticflickr.com1/2 Ženeva a její jezero vypadají během tohoto zimního dne velmi klidně. Na téhle fotce můžete vidět i známou fontánu. Zdroj: https://c1.staticflickr.com2/2 Ženeva a její jezero vypadají během tohoto zimního dne velmi klidně. Na téhle fotce můžete vidět i známou fontánu. Zdroj: https://c1.staticflickr.comMont-Saint-Michel je známý tím, že se k němu dostanete jen za odlivu. Měli jsme štěstí, že jsme nad ním přelétali ve správnou chvíli, abychom zachytili krásu jeho stínu – letmou siluetu v písku. Zdroj: https://c1.staticflickr.com
Je radost sledovat podobná zlepšení. Co se prodloužení mise týče – vyloučit se nedá nic, už dříve jsme zažili případy, kdy se návrat posádky pozdržel klidně o měsíc. Pokud se nepřekoná garantovaná životnost Sojuzu, je to v pořádku. 😉
Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.
Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.
Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.
Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.
Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.
Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.
To je opravdu potěšení. Díky
Nádhera! Kdyby byl u prvních tří fotek titulek „artist’s concept“, klidně bych uvěřil, že jsou to ilustrace:-)
Tak mi to připadá, že se nám Thomas pěkně zlepšuje. Co díl, to víc perel. Nechcou ho tam nechat o něco déle? 🙂
Je radost sledovat podobná zlepšení. Co se prodloužení mise týče – vyloučit se nedá nic, už dříve jsme zažili případy, kdy se návrat posádky pozdržel klidně o měsíc. Pokud se nepřekoná garantovaná životnost Sojuzu, je to v pořádku. 😉
Ten vesmírný záběr Vesusu je přímo velkolepej!