Včerejší start rakety Falcon 9 měl hned několik prvenství. Šlo o první start po nehodě z 1. září, první misi SpaceX v letošním roce, první úspěšné přistání prvního stupně při letu na polární dráhu, s čímž souvisí i první úspěšné přistání v Tichém oceánu a první úspěšné přistání na plošinu Just Read the Instructions, stejně tak jsme byli svědky prvního startu vylepšené verze Falcon 9 v1.2 z Vandenbergovy základny. Start hlídaly v okolí kosmodromu davy lidí, mezi kterými byli i fotografové. SpaceX také chtěla tuto událost zadokumentovat a proto v okolí rampy rozmístila hned několik fotoaparátů. Nyní na svém Flickru vystavila ty nejpovedenější snímky. Pojďte se tedy ještě jednou pokochat tímto povedeným startem.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/
Zdroje informací:
https://www.flickr.com/
Zdroje obrázků:
https://c1.staticflickr.com/1/356/32308161115_8bb36c459e_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/371/32308162245_99be913c11_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/380/32308163845_d0c1acc1d9_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/581/31467129424_ee10c70288_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/464/31467130374_5258ae5bf8_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/738/31467130724_3d9be4e2d9_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/293/32312415025_abb97ae3df_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/735/32312416415_adf4f021b6_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/435/32312417695_8e1cefb5da_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/759/32312419215_7991e90db9_k.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/529/32312420015_6b2996401c_k.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5556/32312421135_4e9de48e42_k.jpg
Nádhera!
Jak snadno si člověk zvykne, když něco funguje 😀
Tak aby to vydrželo.
Musk si opravdu věří. Na videu na časové ose už jen „Landing“!
Přesně tak, je hezky vidět, jak se některé věci stávají běžnou rutinou. .-)
Super fotky.
Taky mne hned zaujaly a říkal jsem si, že se budou líbit i čtenářům. Kromě jednoho, který dal článku 4 hvězdičky, se asi fotky líbily všem. 🙂
Dusan, je mozne, ze sa niekto netrafi prstom na tolko hviezd, kolko chce dat. Mne sa to parkrat stalo na tablete a neviem, ako to nasledne skorigovat.
I to je možné.
Mě potěšil i údaj o rychlosti v metrech za sekundu, to taky nebylo. Asi Elonovi nainstalovali Kerbaly
Je potěšující vidět přenos, kde se člověk nemusí zatěžovat převody jednotek. 🙂
Ještě k tomu, když víme jak se Američani pořád nemohou rozhoupat k plnému používání metrické soustavy. Aspoň, že v té vědě se hnuli.
Nedavno som cital clanok, kde bolo pekne vysvetlene preco USA a ini neprejdu vo vsetkych oblastiach na SI zo dna na den. Jednoducho si zratali klady a zapory a vyslo im, ze tych kladov je neskutocne malo. Preto to urobia postupne, t.j. dualne oznacovanie na vyrobkoch a inde, kde to bude mozne. Nakoniec ostane metricka sustava. Je to vsak beh na roky (10-20 rokov).
Ten clanok bude asi pochadzat z paralelnej reality, pretoze US je jediny relevantny stat na svete, ktory este oficialne pouziva imperialnu sustavu. UK sa jej zacalo vzdavat v den, ked prijali medzinarodnu milu a postupne sa jej vzdavaju (defakto sa uz pouziva iba na niektore potraviny – pinta piva, libra masla, atd. a meranie rychlosti v doprave). Australia a india sa uz imperialnej miery vzdali uplne.
Samozrejme v hlavach ludi to ostane tak isto ako mne v hlave do konca zivota zostane Slovenska koruna, kde obcas preratavam sumy v eurach na SKK aby som si uvedomil, kolko to cislo ma mat hodnotu.
Ona ta situace je ještě trochu složitější. V US se ve skutečnosti používají tzv. US customary units, tedy Americké tradiční jednotky, které se od imperiálních v něčem liší a není dobré je zaměňovat. A jelikož paradoxně Američani jsou velcí tradicionalisti, tak se svých tradičních jednotek nechtějí jen tak vzdát. Nicméně např. alkohol se na lahvích udává už téměř výhradně v litrech, takže SI jednotky jsou čím dál víc na postupu. Nicméně dle mě bude trvat ještě hodně let, než tradiční jednotky zmizí. A takové jednotky jako pinta asi budou už věčné, protože i když to bude někdy v budoucnosti přesně půllitr a ne skoro půllitr jako dnes, tak tomu budou stejně Amíci říkat pinta a nikdy ne půllitr 😉
Ono imperialna sustava vlastne nie je sustava v pravom slova zmysle, je to skor len zhluk tradicnych jednotiek, ktore boli standardizovane (napr. sa zaviedol tzv. standardny kamen, standardna pinta, standardna laket, atd.) az na to, ze tie standardy su lokalne zavisle. Napr. taka mila je v podstate cokolvek od 60 metrov po 15 kilometrov v zavislosti od toho, kde na zemi ste 🙂
Rozdiel US vs. zbytok relevantneho sveta je v tom, ze v ostatnych statoch, kde sa imperialne miery pouzivali sa pouzivaju minoritne a len velmi izolovane, kdezto v US je to presne naopak. Prevazne sa pouzivaju imperialne miery a miery od nich odvodene a velmi izolovane sa pouziva SI.
Pokial sa pamatam, tak SpaceX vzdy (alebo minimalne posledne roky) uvadzali udaje bud v SI, alebo dualne SI / imperialne.
Pokud si vzpomínám, tak ještě nedávno měli km/h, ale můžu si to plést s Blue Origin. Metry za sekundu mi přijdou lepší.
Ano meli km/h,coz mi vyhovovalo kapku vice- ale I me tu nejde
🙂
Ano, mail tam najprv km/h. Takto je to lepsie.
Mají to tak i tak. Ve vysílání “ technická webcast “ je rychlost v m/s a v komentovaném webu je v km/hod.
Teď ten první stupeň může být klidně ze zlata a stejně se vrátí na zem… což skýtá určité možnosti do budoucna.
Když člověk sleduje přenos přímo z rakety, jak to píchne zpátky přímo na plošinu… to snad ani nemohlo spadnout.
Snad se začne soukromý sektor zajímat i o dalekonosný sondy někam za hranice sluneční soustavy. Jedna New horizon je docela slabota.
SpaceX na svém webu u Falcon Heavy uvádí nosnost k Plutu 2900 kg, což vypadá velice slušně. Ale upřímně – asi všichni víme, že kosmické sondy nespoléhají jen na možnosti nosných raket. Jde o komplexní proces a s žádným dalším průzkumníkem Pluta se v nejbližších letech bohužel nepočítá.
Pluto nás asi sto let nebude moc zajímat, neboť mu zamrzne atmosféra a nebude toho moc k měření. Stávající data se budou zpracovávat ještě spoustu let.
Taková Europa by mohla být mnohem zajímavěší.
Elon sa vyjadril, ze kazdy halier, ktory zarobi, pojde na jeho ‚marovsku viziu‘. Od SpX mozeme ocakavat, ze bude predavat nosice na cokolvek aby zarobili a nasledne investovat do Marsu.
Neviem si predstavit situaciu, kedy by sukromny sektor v sucasnosti zaujimali planety alebo asteroidy, kedze tazba z nich je nerentabilna a z prieskumu vela nezarobia. Prieskum objektov slnecnej sustavy je zakladny vyskum, cize v kompetencii statnych subjektov.
Ahoj,
Mohl by mi, prosim, nekdo pomoci vysvetlit 8mi letemu synovi jak je mozne na jedne rakete vynest tolik druzic aby potom byly rovnomerne rozdelene kolem Zeme? Kdyz preci posledni stupen s deployerem zrychli, aby te vypustene druzici uletel, tak se dostane na vyssi drahu… To pak vypustena druzice brzdi?
Moc dekuji i za krasne fotky.
P.
Družice se vysazují na tzv. doručovací dráhu. Skutečná dráha bývá o něco výš a každá z těch družic už použije jen malý impuls vlastními motorky ve správný okamžik. To už si zajišťuje provozovatel těch satelitů.
Hezký den,
upřímně řečeno, osmiletému dítěti se orbitální mechanika vysvětluje poměrně složitě. Pokusím se to co nejvíce zjednodušit. Družice Iridium obíhají kolem Země po celkem šesti rovinách. To jsou ty sady satelitů, které obíhají na jedné kružnici. Každá mise Falconu míří na jednu oběžnou rovinu a uvolněné družice se pomocí vlastních motorů postupně rozmístí po celé oběžné dráze. Možná bych doporučil to Vašemu synovi přirovnat k autům na dálnici – některá zrychlí, některá zpomalí a nakonec mezi nimi budou shodné rozestupy.
P.S. Až bude Vašemu synovi cca. 10 let, doporučil bych Vám, abyste jej seznámil s PC hrou Kerbal Space Program. Ta totiž dokáže velmi jednoduše a hravou formou naučit hráče základům orbitální mechaniky. Je to skvělá hra, která krásně ukazuje, jaký vliv má rychlost na tvar oběžné dráhy. Jen potřebuje trochu vyspělého hráče, který pochopí její principy. Možná bude potřeba, abyste svému synovi zpočátku trochu pomáhal a vysvětloval mu základní principy orbitální mechaniky. Ona je v zásadě logická, ale potřebuje určitý impuls, aby ji člověk pochopil a vstřebal. Mladí lidé mají výhodu v tom, že jejich mozky jsou jako houby a snadno nasávají nové informace. Držím Vám palce při snaze vychovat z Vašeho syna člověka, který se zajímá o ědu. áte naši plnou podporu a kdykoliv se nám ozvěte. Budeme se maximálně snažit Vám pomoci.
Upřímně si myslím, že KSP by mohl začít hrát klidně už teď. Přecijen žijeme v 21 století a internet je plný návodů ke všemu. Takže si myslím že i 8 let starý kluk zvládne KSP vcelku rychle 🙂 Jde s píš o to, jestli ho hra bude bavit.
Logicke mysleni je u ditete jiz od 6-7 veku. Naopak do deti se cpou nelogicke data, kterymi jim pouze plnime mozek, kdyz by mohl byt vyuzit potencial jejich bistre mysli.
Proc do me hustili v 7 letech, kdo byl u moci pred 1000 lety, shody prisudku s podmetem, vyjmenovana slova.
Toto je mimo jine pozustatek tisice let, kdy jazyk a zkreslene historicke udaje vytvari z obcanu jedince prislusne jedne zemi. Protom je to nesmysl. Clovek je jedna rasa se spolecnym cilem. Velkou cas mladeho veku jedince je vyuzivano k budovani jeho pocitu sounalezitosti k vlasti, pripadne aby ji i svym zivotem branil vuci jinemu statu. Tzn. obcan je prostredkem moci vlade/vudci.
Postupne se globalizaci dostavame k tomu, ze ty nase „interni“ veci mozna nejsou vubec dulezite. Brzdi nas rozvoj jako lidstva. Drive to mozna bylo dulezite k preziti, kdyz nasi jeskyni napadal medved nebo neandrtalci. Bohuzel nam to zustalo.
Kerbal zvladne levou zadni. A az jednou bude treba pracovat ve SpaceX, tak si na neho vzpomene. Urcite bude mit k teto mete daleko vetsi prinost nez balast, ktery je mu bude cpan do hlavy v nasledujicich letech z 80 %.
Skuste to hravou formou. Existuje logicka pocitacova hra „Osmos“. Dnes by sa mohla dat bud stiahnut zadarmo, alebo kupit za hubicku – radovo jednotky eur. Herny mechanizmus je postaveny okolo orbitalnej mechaniky a sily akcie a reakcie, tak si bude moct vyskusat pohyb na obeznej drahe na vlastnom monitore 🙂
Dobrý den. Můžete mi prosím popsat, jakým způsobem je raketa udržena ve stabilní pozici těsně před startem? Děkuji
Dole ji drží čtyři zámky, které ji uvolní po dosažení jmenovitého výkonu všech motorů.
Hezký den,
drží ji čelisti ve spodní části nosiče. Ty se po naběhnutí motorů na plný výkon odklopí.
Mám pocit, že tohle je ono 😉
Tak mne jen napadlo , čím je ta hydraulika poháněná ? Vydrží čelisti více než jeden start ?
Díky! Vše o SpaceX od Vás super ! 😀
Ty hydraulické upínače jsou součástí rampy, respektive startovacího stolu, který je součástí transporteru/erektoru. Tzn. na raketě jsou jen 4 vodorovné trny, na které se zamknou upínky, jež jsou pevně spojeny se zemí. Upínky se otevřou a uvolní nosič pouze v případě, kdy všech 9 Merlinů naběhne na nominální tah a nevykazují žádné anomálie mimo povolené hranice. Pokud by kterýkoli z nich neměl v čase T -0 všechny parametry v normě, upínky se neotevřou, letový počítač vydá povel uzavřít všechny palivové ventily a start je zrušen.
Jasně tomu rozumím , ale já myslel opakované využití čelistí , když jsou těsně vedle a pod tryskami motorů , to znamená , že při startu na čelisti a hydraulické písty včetně hadic jde enormní energie z nuly se rozjíždějící 70-ti tunové masy ! A při představě co vše odvádí kanál pod raketou bokem , tak na ty čelisti té energie zbyde ještě habaděj 🙂
Myslím, že se v článku mohly objevit i fotky od čtenářů / posluchačů Živě a česky. Je skvělé, že někde to sledují i ve více lidech a velkoplošně, nebo třeba na mobilu a nebo na notebooku v autě.
Jasně, chápu, Cílem tohohle článku bylo poukázat na fotky rakety. Mám dojem, že některým čtenářům by se nemuselo líbit, pokud bychom přidali fotky diváků, kteří na různých místech sledovali náš přenos. Ostatně i tenhle článek získal jedno čtyřhvězdičkové hodnocení, takže jeden čtenář nebyl plně s článkem spokojen.
Měl bych dotaz spíše k přistání. Jakým způsobem jsou vyklápěny přistávací nohy? Hydraulicky nebo tam je nějaký jiný mechanismus? Pokud hydraulicky tak jakým způsobem jsou poháněná čerpadla? Nebo jsou tam hydraulické akumulátory?
Zajímalo by mne jak se zajišťuje energie pro chod rakety, všech jejich systémů, palivová čerpadla, natáčení roštových kormidel… Baterie, generátor…?
Vím, že je to pár minut, ale i tak to budou celkem vysoké nároky na energii.
Díky
O elektrickou energii se starají baterie na raketě, ale jejich bližší detaily bohužel neznám. Space obecně nemá ráda pyrotechnické systémy a i separaci stupňů provádí hydraulicky. Hydraulika se uplatňuje při ovládání roštových kormidel, o vyklopení nohou se stará pneumatický systém založený na vysokotlakém heliu. Viz článek na webu SFN101:
During flight, the legs are stowed against the rocket body, covered by the fairings that ensure no additional aerodynamic disturbance is introduced by the legs. Deployment is accomplished by a pneumatic system using high-pressure helium. When deployed, the legs have a span of about 18 meters, capable of supporting the forces of landing and the mass of the nearly empty first stage.
Separace stupňů se provádí pomocí tří pneumatických tlačných trnů/válců. Další pneumatické „pushery“ napomáhají také odhození dvou polovin aerodynamického krytu a iniciují vyklopení přistávacích nohou. Hydraulicky jsou ovládaná pouze roštová kormidla.
Elektrickou síť rakety zajišťují redundantní Li-Ion baterie.
V souvislosti s přistáním – se psalo o tom, že došla hydraulická kapalina těsně před dosednutím a proto havárie – takže nejspíš ty hydraulické akumulátory tam budou.
Palivová čerpadla u motorů jsou poháněna přímo spalovaním části paliva pro pohon rakety. Veškeré elektrické systémy samozřejmě napájeny s baterií – právě že jde jen o krátkou dobu jejich provozu.
To vypotřebování hydraulické kapaliny souviselo s roštovými kormidly.
Nadherne fotky, komentovane video bolo super, sledoval som to nazivo bol to zazitok. Vie sa kedy by mala lod „Just read the instruction“ dorazit k pobreziu a kedy by mali zacat zachranovacie prace? Predpokladam, ze zive video tak ako tomu bolo na Floride sa asi konat nebude. Dakujem
Díky moc za pochvalu – velmi nás těší, že se Vám líbily jak fotky, tak i náš přenos. Plošina JRTi dopluje do přístavu za pár osobně ji tam nečekám dříve, než v úterý, spíše ve středu. Pokud bude nějaký přímý přenos, rádi Vás i další čtenáře budeme informovat v aktuálním článku.
Díky za super fotky!
Jestli se ten jejich raketomet rozjede, tak se na nějakou rachejtli zaletím podívat.
Stejně má někdo kliku, že mu to lítá „za domem“ 🙂
Mam technicky dotaz. Jak je zajisteno startovani motoru u vracejicihonse prvniho stupne? Diky za odpoved.
Zapaluje se úplně stejně jako na rampě při startu – pomocí hypergolických látek označovaných zkratkami TEA TEB. Jde o trietylhliník a trietylbor. Právě od reakce těchto látek vidíme při startu u motorů zelený nádech.
Hlavne se vydela na tom, co se pro tu cestu vybuduje vyzkouma. To se vrati zase nekolikrat. Zisk neni jen z hodnoty vytezene rudy nekde na asteroidu.
A tohle je to, co láká lidi k tomu, aby se zajímali o kosmonautiku 🙂 krása!
Mrzí mě že zde nevyšel článek o neúspěšném startu nosiče SS-520-4 tak jak to píšete na vaších stránkách. http://starty.kosmonautix.cz/
Samostatný článek o něm nebyl, ale zmínili jsme to v minulém Kosmotýdeníku. O havárii není mnoho informací a na článek by to nestačilo.
Mrkněte třeba na tohle video, na čas od startu cca 3:31.
Pod prvním stupněm něco letí zleva doprava. Letadlo to asi nebude 🙂 – že by šlo o klouzající část aerodynamického krytu nákladu, který plánují taky zachraňovat? Je to možné? Je v této fázi letu už odhozený? A mohl by se takto s prvním stupněm vlastně dost těsně minout?
https://youtu.be/NT3iiSVKbcQ
Už se to někde zmiňovalo, aerodynamický kryt to asi nebude, spíše nějaká malá krytka z prvního stupně.