Snímky z Mezinárodní stanice se asi nikdy nemohou okoukat. Pořád nás budou udivovat a fascinovat. Tyhle fotky jsou jedinou spojnicí nás, pozemšťanů s největší lidskou stavbou ve stavu beztíže. A Thomas Pesquet dokáže svými snímky míchat velmi zajímavý koktejl, který obsahuje jak kochací fotky s nejrůznějšími krásnými místy Země, tak i snímky technologické, které nám ukazují, jak fungují nejrůznější systémy na ISS. V dnešním díle se tak opět můžeme podívat na návštěvu na Mezinárodní vesmírnou stanici – a jak už jste zvyklí, fotky budou doplněny originálními popisky přímo od Thomase, které ale jsou přeložené do češtiny.
1/3 Je nádherné pozorovat vypouštění formací těchto mikrosatelitů, jako jsme to udělali v úterý. Peggy pořídila tuhle skvělou fotku a Shane zase točil video. Byla to týmová práce, ale Cupola byla přeplněná :-). Naše vypouštěcí zařízení je připojené na konci japonské robotické paže. Před třemi týdny jsem naplnil vypouštěcí zařízení cubesaty a pomocí japonské přechodové komory v modulu Kibó, jsem jej vysunul ven. Pozemní operátoři v Japonsku pak na dálku ovládali robotické rameno a zachytili s ní vypouštěcí zařízení. Satelity uvnitř jsou hodně malé – jde vlastně o kostky s hranou dlouhou jen 10 centimetrů – takže se jich tam vešlo hodně. Hodně z nich byly studentské projekty, nebo testovaly nové technologie. Vypustili jsme třeba FREEDOM, který vyzkouší možnosti stahování družic z oběžné dráhy, abychom uklidili kosmické smetí. Vypustili jsme i ITF-2 pro radioamatéry, ale i větší EGG, který ověří rozkládání toroidní struktury pro tepelný štít, nebo AOBA-Velox-III, který otestuje pohonný systém založený na zážezích plasmových trysek. Zdroj: https://c1.staticflickr.com/2/3 Je nádherné pozorovat vypouštění formací těchto mikrosatelitů, jako jsme to udělali v úterý. Peggy pořídila tuhle skvělou fotku a Shane zase točil video. Byla to týmová práce, ale Cupola byla přeplněná :-). Naše vypouštěcí zařízení je připojené na konci japonské robotické paže. Před třemi týdny jsem naplnil vypouštěcí zařízení cubesaty a pomocí japonské přechodové komory v modulu Kibó, jsem jej vysunul ven. Pozemní operátoři v Japonsku pak na dálku ovládali robotické rameno a zachytili s ní vypouštěcí zařízení. Satelity uvnitř jsou hodně malé – jde vlastně o kostky s hranou dlouhou jen 10 centimetrů – takže se jich tam vešlo hodně. Hodně z nich byly studentské projekty, nebo testovaly nové technologie. Vypustili jsme třeba FREEDOM, který vyzkouší možnosti stahování družic z oběžné dráhy, abychom uklidili kosmické smetí. Vypustili jsme i ITF-2 pro radioamatéry, ale i větší EGG, který ověří rozkládání toroidní struktury pro tepelný štít, nebo AOBA-Velox-III, který otestuje pohonný systém založený na zážezích plasmových trysek. Zdroj: https://c1.staticflickr.com/3/3 Je nádherné pozorovat vypouštění formací těchto mikrosatelitů, jako jsme to udělali v úterý. Peggy pořídila tuhle skvělou fotku a Shane zase točil video. Byla to týmová práce, ale Cupola byla přeplněná :-). Naše vypouštěcí zařízení je připojené na konci japonské robotické paže. Před třemi týdny jsem naplnil vypouštěcí zařízení cubesaty a pomocí japonské přechodové komory v modulu Kibó, jsem jej vysunul ven. Pozemní operátoři v Japonsku pak na dálku ovládali robotické rameno a zachytili s ní vypouštěcí zařízení. Satelity uvnitř jsou hodně malé – jde vlastně o kostky s hranou dlouhou jen 10 centimetrů – takže se jich tam vešlo hodně. Hodně z nich byly studentské projekty, nebo testovaly nové technologie. Vypustili jsme třeba FREEDOM, který vyzkouší možnosti stahování družic z oběžné dráhy, abychom uklidili kosmické smetí. Vypustili jsme i ITF-2 pro radioamatéry, ale i větší EGG, který ověří rozkládání toroidní struktury pro tepelný štít, nebo AOBA-Velox-III, který otestuje pohonný systém založený na zážezích plasmových trysek. Zdroj: https://c1.staticflickr.com/Vítr modeluje duny na Sahaře a nikde v dohledu není žádná voda. Zdroj: https://c1.staticflickr.comSopka Vesuv vypadá z vesmíru impozantně, ale město Neapol hned vedle to asi příliš netěší. Zdroj: https://c1.staticflickr.comMyslím na Řím a Itálii. Pořád vypadáte prostě nádherně. Zdroj: https://c1.staticflickr.comMartinik: Přírodní ráj a klenot Karibiku. Až se vrátím na Zemi, určitě se sem podívám. Zdroj: https://c1.staticflickr.comVyužívání krajiny a dopady lidské činnosti na přírodu jsou dvě kritická témata. Město, zavlažovaná pole a poušť v Arizoně. Zdroj: https://c1.staticflickr.comTohle je letiště v Kolíně nad Rýnem, ale je tu vidět i moje pracoviště, když jsem na Zemi – Evropské středisko přípravy astronautů. Zdravím vás všechny! Zdroj: https://c1.staticflickr.comZávoj mraků plyne zlověstně nad zasněženou plání. Není to zrovna nedělní chvilka poezie, ale běžný výhled na Zemi. Zdroj: https://c1.staticflickr.comMísto, kde dokonce v zimě zamrzá moře – Ukrajina a její černomořské pobřeží. Zdroj: https://c1.staticflickr.comKrajina plná zasněžených polí na Středozápadě si zaslouží být zvěčněna v galerii. Zdroj: https://c1.staticflickr.com1/2 Ženeva a její jezero vypadají během tohoto zimního dne velmi klidně. Na téhle fotce můžete vidět i známou fontánu. Zdroj: https://c1.staticflickr.com2/2 Ženeva a její jezero vypadají během tohoto zimního dne velmi klidně. Na téhle fotce můžete vidět i známou fontánu. Zdroj: https://c1.staticflickr.comMont-Saint-Michel je známý tím, že se k němu dostanete jen za odlivu. Měli jsme štěstí, že jsme nad ním přelétali ve správnou chvíli, abychom zachytili krásu jeho stínu – letmou siluetu v písku. Zdroj: https://c1.staticflickr.com
Je radost sledovat podobná zlepšení. Co se prodloužení mise týče – vyloučit se nedá nic, už dříve jsme zažili případy, kdy se návrat posádky pozdržel klidně o měsíc. Pokud se nepřekoná garantovaná životnost Sojuzu, je to v pořádku. 😉
Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.
Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.
Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.
Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.
Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.
Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
To je opravdu potěšení. Díky
Nádhera! Kdyby byl u prvních tří fotek titulek „artist’s concept“, klidně bych uvěřil, že jsou to ilustrace:-)
Tak mi to připadá, že se nám Thomas pěkně zlepšuje. Co díl, to víc perel. Nechcou ho tam nechat o něco déle? 🙂
Je radost sledovat podobná zlepšení. Co se prodloužení mise týče – vyloučit se nedá nic, už dříve jsme zažili případy, kdy se návrat posádky pozdržel klidně o měsíc. Pokud se nepřekoná garantovaná životnost Sojuzu, je to v pořádku. 😉
Ten vesmírný záběr Vesusu je přímo velkolepej!