Až někdo bude vytvářet dějiny evropského navigačního systému Galileo, určitě nevynechá dnešní datum – 15. prosince roku 2016 totiž tento navigační systém začal oficiálně fungovat a nabízet své služby veřejným institucím, obchodním firmám, ale i civilnímu obyvatelstvu. Společně s ostatními navigačními systémy, které již fungují tak může Galileo nabídnout celou řadu různých služeb. Důležité je, že i přes svou vysokou spolehlivost je základní signál z družic GPS dostupný zdarma. K čemu všemu tedy může Galileo pomoci?
- Podpora při mimořádných událostech – Dnes trvá několik hodin, než se podaří zaměřit osobu ztracenou na otevřeném moři, nebo vysoko v horách. Nyní ale přijde systém Search and Rescue Service (SAR). Záchranáři by díky němu mohli využít signálu Galileo u ztracených osob – jejich navigační přístroj by zafungoval jako vysílačka signálu, který se dá zaměřit velmi rychle – specialisté hovoří o 10 minutách, což může zachránit nemálo životů. Do budoucna by se systém mohl vylepšit natolik, že by ztracená osoba dostala na svůj přístroj zprávu, že záchranáři již znají její polohu a pomoc je na cestě.
-
Přesnější navigace pro veřejnost – Galileo Open Service nabídne bezplatné služby pro masový trh – ať už jde o zaměření polohy, sledování trasy, nebo přesný čas. Tyto údaje půjde využít v chytrých mobilních telefonech, které budou obsahovat čipset sytému Galileo, ale i v navigačních systémech aut. Postupně bude přibývat zařízení, která podporují příjem signálu Galileo a budou tak moci přesněji určit polohu uživatele. Od roku 2018 by měl být systém Galileo implementován do každého nového vozu prodávaného v Evropě. To umožní využít mnoho nových možností včetně automatického krizového hlásiče eCall, který v případě nehody zalarmuje záchranné složky a oznámí jim místo události. Lidé, kteří využívají navigace ve městech, kde bývá signál z družic často blokován budovami, zase ocení zvýšení přesnosti díky vyššímu počtu dostupných satelitů a lepší přesnosti systému Galileo.
- Lepší časová synchronizace pro kritickou infrastrukturu – Galileo bude díky svým superpřesným palubním hodinám schopné nabídnout spolehlivou časovou synchronizaci například pro bankovní sektor, telekomunikaci, ale i energetickou distribuční síť. Tyto změny by měly umožnit provozovat tyto komplexní systémy mnohem snadněji.
- Bezpečnostní služby pro veřejný sektor – Galileo pomůže i orgánům veřejné správy, například složkám civilní ochrany, humanitárním organizacím, celníkům a policistům – jim všem se bude hodit režim Public Regulated Service. V jeho rámci získají velmi robustní a plně šifrovanou službu. Ta najde uplatnění mezi vládními složkami při kritických událostech jako jsou třeba teroristické útoky, aby byla zajištěna kontinuita služeb.
Aktuální krok k otevření systému uživatelům znamená, že evropské navigační družice i pozemní infrastruktura pracují správně. Signály jsou velmi přesné, ale nejsou dostupné vždy. Systém se sice otevřel veřejnosti, ale stále se rozvíjí. Funguje totiž v dočasném režimu a pro jeho bezproblémové využívání musí být zatím kombinován s jinými navigačními systémy jako je třeba GPS.
V příštích letech se ale na oběžnou dráhu vydají další navigační družice, které rozšíří flotilu systému Galileo. Tím se zlepší celosvětové pokrytí tímto signálem a z Galilea se stane systém, který dokáže fungovat i samostatně. Zatím to vypadá, že by k dokončení Galilea mohlo dojít v roce 2020, kdy systém přejde ze současného dočasného na plně provozní režim.
Momentálně systém Galileo obsahuje 18 družic, které obíhají kolem Země – v plném stavu bude jejich počet téměř dvojnásobný – počítá se s celkem 30 satelity. Galileo je plně softwarově kompatibilní s GPS, ale oproti němu nabízí vyšší přesnost při určování polohy koncových uživatelů. Je ale potřeba upozornit, že příjem signálu z Galilea nezvládne každý mobilní telefon. Jak již zaznělo v článku – přístroj musí obsahovat speciální modul.
Momentálně si s Galileem poradí pouze jediný smartphone na trhu – Aquaris X5 Plus od španělské firmy BQ, ale ostatní výrobci podle očekávání brzy budou následovat. Na tom budou profitovat i vývojáři aplikací,kteří budou moci ověřit své nápady na skutečném signálu.
Zdroje informací:
http://europa.eu/
http://aviationweek.com/
http://lionline.sk/
https://dashcamtalk.com/
Zdroje obrázků:
http://space.skyrocket.de/img_sat/galileo-foc__1.jpg
http://media.defenceindustrydaily.com/…Satellite_Galileo_System_Concept_lg.jpg
http://1.bp.blogspot.com/…/kxXHHALi9X0/s1600/Galileo.jpg
http://galileognss.eu/wp-content/uploads/2016/09/bq-aquaris-x5-plus.jpg
Takze geocatching uz nebude mit smysl?
A to jako proč? Že to bude přesnější? Už teď je hromada kešek zaměřená spíš na hru (šifry, pronásledování…) než jen pouhé hledání mrtvé schránky.
Vždyť už dnes máte příjmače GNSS (GPS+GLONAS) schopné dosáhnout v dobrých podmínkách (otevřená krajina) přesnost 1 cm. Stačí pouze měřit fázově a současně příjmat korekce z referenšních stanic.
Trochu mne vždy mate věta „Galileo je plně kompatibilní s GPS“. V další větě se pak dozvíme, že se se zařízeními pracujícími se systémem GPS nebude bavit a budeme potřebovat nové, které umí Galilelo.
To znamená, že když už budou data v přístroji, tak půjdou využít společně. Raději tam pro lepší pochopení doplním slovo „softwarově“.
Takže i Glonass je tím pádem kompatibilní s GPS? Protože také používám v zařízení signál obou systémů.
Tou kompatibilitou je myšleno, že k určení polohy mohu použít třeba dva satelity GPS a jeden Galileo?
Přesně tak. Díky vyššímu počtu družic různých systémů je možné dosáhnout vyšší přesnosti.
Tak to uz vicemene je tato funkcnost davno viz gps s glonass
Skeptikum, co tvrdi ze jiz neni dalsi system zapotrebi chci dat prakticky priklad. Merim fazove + prijem z referencnich stanic (v mem pripade jeden ROVER, jedna BASE).Diky vzajemne radiove komunikaci(ROVER a BASE) v realnem case dosahuji horizontalni presnosti od 5 do 15 mm, vertikalne od 1 do 50 mm. Presnost silne zavisi na poctu satelitu. Ano prijimam data GPS, GLONAS a mam v zarizeni modul na cinsky COMPAS a uz se tesim na na vic a vic druzic Galileo. Americky GPS je v soucasne dobe jediny system s globalnim pokrytim. COMPAS zatim chytnete jen v Cine, Kdybych pracoval jen s GLONASEM tak se 4 ctyrmi druzicemi zamerenymi na jizni polokoulik zadnou praci neudelam, potrebujete 5 a vice. A pocet americkych GPS take behem dne kolisa od 6ti az do 19ti. Vzdalenost referencni stanice od roveru take hraje roli pri urcovani presnosti. Chyba udavane presnosti muze byt vyssi nekolikanasobne… fazove posuny atd. Proc potrebujeme 24h/7d/365d milimetrovou presnost vam odpovi tento clanek z kosmonautixu:
https://kosmonautix.cz/2016/07/top5-prinosy-kosmonautiky/
Něco mimo téma: Tak to vypadá, že všechny tři události, na které jsme se nejvíce těšili v příštím roce (viz Anketa),se přesunuly na rok 2018.
Falcon Heavy se snad stihne, u Crew Dragonu se odkládá jen pilotovaný let. Nepilotovaný by se měl stihnout. Starliner ale už asi v příštím roce nebude.
No to sa v 2018 asi „zbláznime“.
To bude rok, ze kterého mám už teď mrazení v zádech.
No nie je ten zivot uzasny? Namiesto jedneho roku sa mozeme tesit dva roky 😀 😀 😀
Problém je trochu v tom, že některým z nás (mne nevyjímaje) už těch roků tolik nezbývá. Teď jsem zrovna četl na AmericaSpace zajímavý článek o sondách k Uranu nebo Neptunu, které lze očekávat ve třicátých nebo spíše čtyřicátých letech. A to už je bohužel mimo mne.
Suhlasim, no asi s tym nic neurobime. Ja nastastie neviem, kolko rokov mam este pred sebou 🙂 Uz niekolko desatroci dufam, ze este dost.
Hmm, taky si říkám. No, alespoň že máme tu scifi… Ale stejně, stihl jsem Sputnik, Gagarina a i ten Měsíc a teď tu stanici a sondy všude možně i k Plutu…
Ano také si to myslím.
No aj napriek tomu, že mám 54 rokov, posúvam čas aj očami.
Keby som vedel, ze to pomoze, budem sa modlit ku kozmonautickym bohom a bohom vedy, aby nam pomohli urychlit vyskum a vyvoj.
Ako dieta som fakt veril, ze ked budem mat 50, budem si minimalne moct pozriet Zem z vysky niekolko 100km.