Dnes ráno, když hodiny ve střední Evropě ukazovaly 1:45 se od země odlepila soukromá raketa Antares, která měla na oběžnou dráhu vynést zásobovací loď Cygnus. Původně se mělo startovat už o pět minut dříve, ale start se nakonec posunul na konec startovního okna, kdy už se všechno podařilo na jedničku. Let samotný probíhal přesně podle plánu a loď Cygnus je nyní na oběžné dráze a míří vstříc ISS, se kterou by se měla spojit 23. října odpoledne našeho času. V dnešním vyloženě kochacím článku Vám ukážeme mimořádně povedené fotky, které se objevily na Flickr účtu NASA HQ PHOTO.
Zdroje informací:
https://www.flickr.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://farm6.staticflickr.com/5713/29770375443_708f246243_k_d.jpg
https://farm6.staticflickr.com/5686/30323674326_1a7613724f_k_d.jpg
https://farm9.staticflickr.com/8565/30242562342_34d9d3e5f8_k_d.jpg
https://farm9.staticflickr.com/8554/29758438363_ee4aa5d1ad_k_d.jpg
https://farm6.staticflickr.com/5485/29759847794_6582d2fcf9_k_d.jpg
https://farm6.staticflickr.com/5605/29762909794_bdb9792f4f_k_d.jpg
https://farm6.staticflickr.com/5454/29761589883_1a7fb019de_k_d.jpg
https://farm9.staticflickr.com/8136/30279426962_ead89ed154_k_d.jpg
https://farm6.staticflickr.com/5564/30396256645_b5eb564133_k_d.jpg
https://farm6.staticflickr.com/5705/29766925683_cb03768a51_k_d.jpg
https://farm9.staticflickr.com/8558/30101526720_0b59e8cea3_k_d.jpg
https://farm9.staticflickr.com/8137/29768361194_fef0f1c734_k_d.jpg
https://farm6.staticflickr.com/5627/30283027982_3f28519cc8_k_d.jpg
https://farm6.staticflickr.com/5605/30363445546_5346bddd53_k_d.jpg
https://farm6.staticflickr.com/5652/30283032752_edf5f27e82_k_d.jpg
Díky za fotky a hlavně za ty dva poslední přenosy. A tady je „něco málo“ dalších nepříjemností. https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/417921-v-ruskem-stredisku-vyvijejicim-vesmirne-rakety-sojuz-vypukl-pozar.html
Naštěstí podle toho, co se zatím ví, by nemělo dojít k žádnému ohrožení letového hardwaru.
Fotky pěkné, už se stahují (já rád takové věci na disku), jen jsem nahlédl dál na účet a koukám Obama, ten umí zkazit náladu, nesnáším ty jeho politické čachry a především přístup k NASA. Vlastně jaký přístup, ten si na to, že ho kosmonautika zajímá jen hraje a sám žádnou vizi nikdy neměl. Kdyby ano ví, že pokud chce být někdy USA jako stát na Marsu (opět Měsíci) musí se taková věc desetiletí budovat až do fáze, kdy mám technologicky vše (vč. vyzkoušení) co potřebuji. Rušení, obnovování, úspory a přestavba nikam nevedou.
„jen jsem nahlédl dál na účet a koukám XXX, ten umí zkazit náladu, nesnáším ty jeho politické čachry a především přístup k NASA. Vlastně jaký přístup, ten si na to, že ho kosmonautika zajímá jen hraje a sám žádnou vizi nikdy neměl“
…za XXX dosaďte Obamu, Bushe, Clintona, Clintonovou, Sanderse… :-p
Tenhle váš iracionální fearmongering mě fakt moc nebere.
Kosmonautika je dítě politiky, víte? Jinak by nad hlavami létaly pouze a výhradně vojenské satelity připravené k zásahu. Holt touha být zvolen, vyhrát nad soupeřem a zavděčit se kupodivu vedla k dnes úžasným výsledkům. Objevil to ovšem první Chruščov, který vůbec netušil, jaký ohlas Sputnik ( poměrně nechtěné dítko, vytvořené v rámci zkoušek R7) přinese. A rychle zareagoval. No a Kennedy první pochopil, že vítězství ve vesmíru je zrovna tak velké jako ve válce, ale stojí mnohem méně peněz a skoro žádné lidské životy. A tisk pak vyrobil obrovskou komunitu fandů kosmonautiky která už sama vč. poučené veřejnosti vytváří tlak a hlad po nových objevech.
Takže, nadávejme na ně, proto tady jsou (já Obamovi fandil, …. bohužel jsem se mýlil) ale zavrhovat je nemůžeme, oni ten náš milovaný obor vlastně vytvořili a hlavně ti dva starodávní politici, co se uměli dohodnout i o jiných věcech a to neuvěřitelně rychle.
Děkuji, opravdu zajímavé forky, zvláště pak ty z odvodňovacího kanálu, taková zajímavá kompozive z místa odkaď se běžně nefotí…
Rádo se stalo. 🙂
Chcel by som sa opýtať, ako vlastne funguje taká raketová rampa? Raketa je len „položená“ alebo je uchytená aj zboku? Prípadne nejaká laikom zrozumiteľná animácia? Ďakujem.
Rakety mívají hlavní kontakt ve spodní části. Občas se mohou použít třeba explozivní šrouby – ty byly třeba na raketoplánech. Uchycení zboku se použít dá, ale většinou se zboku připojují pouze ramena s nějakými hadicemi, nebo kabely.
Kromě Sojuzu, který je přidržovaný několika rameny za prstenec těsně nad urychlovacími bloky. Nebo se pletu? Uchycení zboku se snad u orbitálních raket nepoužívá vůbec, protože jsou těžké, věž by musela být mnohem robustnější a rakety by kvůli postranní výztuži v místě uchycení neměly symetricky rozloženou hmotnost.
Tak nebo tak jsou při startu nejvíce namáhané úchyty motorů (kromě motorů samotných), tak je nejjednodušší raketu postavit na konstrukci, která je s nimi spojená.
Říkáte to naprosto přesně.
Odpálení šroubů u raketoplánu třeba zde (4:38):
https://www.youtube.com/watch?v=rWmYgqwDyt4
a hezká animace (průlet) u rakety např. tady:
https://www.youtube.com/watch?v=HOZ00J-0jhY
Ďakujem za odpovede
Že by konečně bylo zrušeno to prokletí.Doufám,že teď budeme sledovat dlouho jen pozitivní vývoj v kosmonautice.Díky za fota.
Rádo se stalo a já doufám, že zítra tenhle úspěšný týden korunujeme oběma důležitými úspěchy! Mám na mysli jak Sojuz, tak dění u Marsu.
Mám jeden technický dotaz, konec plamene z motorů vypadá že je namodralý, tedy pokud to není stylem focení, případně úpravami potom. Jak je to možné? To je způsobeno tím, že motory pracují v uzavřeném cyklu a spalování je za vyšší teploty, případně chudší směsí?
Tipnul bych to na focení, protože na videu tato barva vidět není. Ale mohu se mýlit.
No já bych v tomhle věřil spíš fotkám, než videu, zvlášť, když je to stejné na záběrech z různých přístrojů. Může to být zvýrazněné, ale rozhodně tam podle mě musel být modrý základ. Navíc na videu je taky vidět, i když se tam víc míchá se žlutou.
To je pravda. Ono je to možná i tím, že je to focené v noci a proti černému pozadí to více vynikne.
Uzavřený cyklus s tím stěží může mít něco společného, protože tam rozdíly končí už ve spalovací komoře.
Jedna, možno až príliš laická otázka. Čím to je, že vývoj raketových motorov v USA akoby v minulosti stagnoval a teraz kupujú, prípadne upravujú motory z Ruska. Niekedy mám pocit, akoby v bývalom „Sajuze“ boli, čo sa týka motorov, na míle pred svetom. Samozrejme, že mi je jasné, že sa jedná o modernizované motory, prípadne o deriváty z čias N-1, Energija atď. Samozrejme, že aj motory pre SLS sú modernizované jednotky SSME, prípadne sa idú modernizovať J-2 a F-1. Proste mám pocit, akoby sa nové nič nevyvýjalo. Budem rád, ak ma niekto z diskutujúcich vyvedie z omylu.
Raptor, BE-4 nebo Saber vam nic neříká?!
Isteže, nemal som však na mysli súkromný sektor. Otázku som teda trocha nevhodne formuloval.
Raptor je průměrný motor, další dva čeká doufám zářné budoucnost, ale ta je ještě pár let daleko. Prostě USA trochu zaspalo ve vývoji. Ale dobré nosné rakety měli a mají stále k dispozici, takže ohroženi nikdy nebyli.
Samozřejmě, problém je ISS . Ale Rusové byli celkem spolehliví a náhrada je za 2 – 3 roky tady.
Raptor je průměrný motor? Ale no tak 🙂
Raptor asi není úplně průměrný motor, ale rozhodně nijak moc nevybočuje z řady. Nevypadá to na žádnou revoluci, v lepším případě menší vylepšení proti dnešku. V tom horším další slepou uličku, tak jak to dopadlo s vodíkem…
Funkční Saber by byl jiné kafe, ale tomu bohužel do finále schází pár milionů/miliard dolarů.
Ehhh, trochu jsem se uříz.. Myslel jsem pochopitelně Merlin. Na Raptor si ještě hezkou chvíli počkáme.
Pro Orbital ATK byly NK-33 i s repasí podstatně levnější, než cokoli na trhu, předpokládám, že RD-181 budou také levnější, než americká produkce. Ano, ten Váš pocit je na místě – ruské RD-XXX jsou světová špička v keroloxech.
Ale že by v Americe zaháleli, to si nemyslím. S keroloxy je to teda dost slabé, nechci vytahovat pro „malý“ Antares naprosto nevhodné F-1, čímž tu zůstávají docela nové Merliny, ale třeba metanové motory (Raptor, BE-4) jsou v pokročilé fázi vývoje a z moderních hydroloxů si u sebe mohou vybírat i v rámci výkonové třidy, kam by padla RD-181.
Btw, není Skylon/SABRE anglický projekt?
Moje laická odpověď zní, že na vývoj prostě chyběly peníze.
Svou nešťastnou roli v tom možná sehrál i raketoplán. Nejdřív spolykal ohromné množství prostředků na vývoj, pak na provoz a nakonec spolykal kromě peněz i vložené naděje a očekávání.
Představuju si, že kdyby si někdo přišel pro peníze na vývoj motoru „klasické“ rakety, dostal by v sedmdesátých letech odpověď: „Ne, budeme mít raketoplán.“. O deset let později „Ne, máme raketoplán.“ A na začátku 21 století „Ne, podívejte kolik jsme vrazili peněz do raketoplánu a jak to dopadlo…“.
Naštěstí to teď o deset let později už vypadá nadějněji.
Dúfajme. A hlavne súkromný sektor by mohol nakopnúť „starých kozmických mazákov“.