Portál novosti-kosmonavtiki přinesl zprávu o ruské snaze o stavbu rakety, jejíž nosnost by začínala na 80 tunách, ale šla by zvýšit na 120 až 160 tun na nízkou oběžnou dráhu. Srdcem rakety se mají stát již existující motory RD-171 (viz náhledový obrázek) na kapalný kyslík a speciální letecký petrolej, které létaly na raketách Zenit. Nejen na prvním, ale ani na druhém stupni by se neměly použít vodíkové motory, přičemž třetí stupeň má být odvozen od těch, které budou létat na raketách Angara. I zde je důvodem snaha o použití již vytvořeného hardwaru a snížení vývojových nákladů. O raketě je zatím jen minimum informací, projekt ještě podle všeho nemá ani název, nedohledal jsem ani plánovaný termín prvního startu. Rusko už dříve o nové supertěžké raketě uvažovalo, před lety se hovořilo i o oživení rakety Eněrgija, ale vždy byl tento projekt po čase bez bližšího upřesnění opuštěn.
Při hledání informací se tedy těžko odlišuje, zda se jedná o pokračování nějaké starší verze, nebo o zcela nesouvisející projekt. Ruské plány je ale potřeba brát s lehkou rezervou – především kvůli masivnímu snížení rozpočtu tohoto oboru, které přišlo na konci loňského roku. Rusko už kvůli tomu muselo snížit tempo vývoje lodi Federace. Prohlášení o použití již ověřených technologií by tedy dávaly smysl a díky nim má projekt jistou naději na úspěch.
Zdroje informací:
http://novosti-kosmonavtiki.ru/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/RD171_ILA2006.jpg/800px-RD171_ILA2006.jpg
můžu se zeptat jakou rychlost je potřeba vyvinout aby kosmická loď vykonala 1 oběh okolo země? Děkuji za odpověď.
Je potřeba první kosmická rychlost, což u Země činí 7,8 km/s.
S takovou rusové za chvíli nebudou vědět, co dělat dříve, jestli oživovat Burana, přistávat na Měsíci/Marsu, stavět novou vesmírnou stanici, nebo vyvíjet supertěžkou raketu. Ono možná by pro začátek stačilo dokončit alespoň tu Nauku.
Přesně.
Oživování Burana by byla docela zbytečnost, neni poptávka po snášení tak tak masivních nákladů…
Energia samotná by už smysl měla, ale Buran těžko.
Mají rusové v plánu něco, co by takovou raketu využilo? A mohlo by to souviset s možnou stanicí u Měsíce?
Teoreticky by to souviset mohlo, otázkou je, zda na tohle využití již není pozdě.
Geniální by bylo, kdyby došlo k novému závodu: kdo první přiveze shora vzácné kovy
Myslím, že ten závod už probíhá. Ale v hlavních rolích nejsou státní agentury, nýbrž soukromé společnosti. Deep Space Industries, Planetary Resources a třeba se vážně zapojí ještě někdo další.
Zaujímavé, že techniku a skúsenosti s tým majú. Asi aj lídra, ktorý chce a vie. Mali by sme sa na čo tešiť. Len či… Kde sú tie časy keď bol cieľ a snaha. Dnes je to len také čo by sme mohli a čo by sa dalo.. Aspoň Spacex stojí za niečo dnes..
Pokud tím lídrem, „ktorý chce a vie“, máte na mysli ruského prezidenta, tak pokud bude civilizovaný svět trvat na svých zásadách, tak právě on Rusko nikam nedovede. Na nějakou bujarou spolupráci může při svém vybraném mezistátním chování zapomenout a bez ní nic pořádného nevybuduje. Samozřejmě může vyhrát Trump a pak je všechno možné, ale jinak to na příliš velké úspěchy rozhodně nevypadá.
ten civilizovaný svet čo si dá za 5 dolárov aj do kolena zavŕtať? Čo všetky fabriky do Číny za 5 dolárov zanesie? A ide kázať o morálke? O demokracii? …… Ľudia chcú byť slepí……
Pořád je i s továrnami v číně neporovnatelně civilizovanější, než Putinovské despotické Rusko…
Ano, přesně tento svět mám na mysli. Jen jsem reagoval na toho vašeho lídra, ktorý chce a vie. Víme všichni, co tento člověk chce a vie, ale rozhodně v první řadě nestojí rozvoj státu a už vůbec ne nějaká kosmonautika. Nemám vůbec nic proti ruskému kosmickému programu ani proti lidem, co se ho snaží tvořit, ale k jejich lídrovi nepociťuji ani špetku respektu. Jeho osoba má obrovský díl viny na tom, kde dnes Rusko je.
Jistě, zvláště když si vzpomeneme na Rusko před 15 lety, že ano. A Rusové si ho pamatují, a dost bolestně.
Nebýt konstantního růstu cenu ropy za Putinova prezidentování a premiérování (až do loňska), tak Rusko je ekonomicky pořád tam, kde před 15 let, akorát s mnohem centralizovanější správou a utaženými šrouby…
Mimochodem Rusko je dnes závislejší na vývozu surovin než před těmi 15 lety. Putin pro nějaký ekonomický rozvoj Ruska neudělal opravdu absolutně nic.
Rusko drtivě žije především z ropy a plynu. A právě Putin zajistil, že z toho bude mít hodně celý stát a ne jen několik oligarchů, zahraničních těžebních společností a místních gubernátorů, kteří si Rusko za věčně ožralého, jakékoliv akce neschopného Jelcina, pomalu rozebírali. Monstr proces s Chodorkovskim to ukázal jasně. A tohle ti obyčejní Rusové vidí. Však také vděčí Jelcinovi, že udělal dvě dobré věci ve svém kariéře. A to na začátku, kdy hrdinně vystoupil na tanku se svým prohlášním proti komunistickému puči. A pak na konci, když jako svého „následníka“ vytáhl Putina, samozřejmě za slib beztrestnosti pro Jelcinovu hrabavou rodinu.
Obyčejní Rusové hlavně vidí masivní propagandu, která se do nich cpe horem dolem, nerovnost bohatství je v Rusku stále jedna z největších na světě. Ale nechci tu rozpoutat flame mimo téma.
Hmm
Dovolím si předvídat, že při současné hospodářské situaci Ruska je i tento projekt předem odsouzen k neúspěchu.
vhodnejšie by bolo predvídať dáku športu..
*športku* 🙂
V dětství jsme museli ve škole obdivovat sovětské plány na sibiřská města pod skleněnou kopulí. No, nedožil jsem se těch obřích „poklopů na sýry“. Tehdy se to dalo pochopit, něco museli soudruzi lidu slíbit, že to ale funguje i dnes, to nechápu. Vladimír Vladimírovič v současné době slibuje spoluobčanům většinou nové zbraně, tu stíhač PAK-FA, tu bombardér PAK-DA, největší letadlovou loď va vsjom mire, nadzvukový obří dopravní letoun atd. Když chce být realističtější, slíbí padesát nově vyrobených bombardérů Tu 160. Tomu by se dalo věřit, přípravky se snad ještě někde válí, ale nebude ani to. Nevím, jak to celé dopadne, ale o jednom jsem přesvědčen, nová obří raketa nebude. Velká škoda je rakety Eněrgia, prý by se dala s investicí 10 mld dolarů vrátit do výroby, ani ta nebude. Prvenství si v lecčems Rusko udrží, ruští oligarchové budou mít například největší jachty na planetě. Na svých plavbách se ale s Muskem zřejmě nepotkají.
„škoda je rakety Eněrgia, prý by se dala s investicí 10 mld dolarů vrátit do výroby, ani ta nebude. Prvenství si v lecčems Rusko udrží, ruští oligarchové budou mít například největší jachty na planetě. Na svých plavbách se ale s Muskem zřejmě nepotkají.“
řeklbych, IMHO, že mnohé nápady z rakety Eněrgia realizovali právě Elonovi lidé
Je to velmi pravděpodobné. Nikdy jsem nezpochybňoval přínos ruských (sovětských) konstrukcí pro pokrok v pronikání lidstva do kosmu. Té rakety je opravdu škoda, za jiné konstelace mezinárodních vztahů by byl vývoj SLS zbytečný. Pokud se alespoň něco z vytvořeného díla zachrání, je to jen dobře.
S tím „prvenstvím“, asi víte, co tím chtěl „básník“ říci. Smutný pohled na současné Rusko (Kde není co do huby, tam se tluče na buben …), nevěřím ve zdárné dokončení žádného z halasně oznamovaných projektů. A v současné situaci jsem vlastně rád.
Ano souhlas. Je dobre že ty nápady dál žijí.
V době, kdy se do kosmonautiky montovala ideologie, jsem fandil USA zpoza opony.
Po tom co to naštěstí odeznělo, zůstala úcta co Koroljov a fandové okolo v tak skromných prodmínkách dokázali. Nezapoměl byc ani na cca 15 tisíc německých techniků, kterí pomáhali Koroljovovi připravit půdu než je Adenauer v roce 1955 vrátil domů.
„prý by se dala s investicí 10 mld dolarů vrátit do výroby“
Za takové peníze pravděpodobně SpaceX navrhne BFR hned dvakrát, a ještě to bude létat levněji.
To neumím posoudit, ale srovnával bych to spíš s SLS. Tam se vývoj a zavedení výroby nepořídí za 10 mld dolarů. Vývoj Eněrgije stál určitě pěkný balík, možná stál i zhroucení „tábora socialismu a míru“. 🙂
Schválené rozpočty SLS podle fiskálních roků:
2011: 1,536 mld USD
2012: 1,497 mld USD
2013: 1,415 mld USD
2014: 1,600 mld USD
2015: 1,700 mld USD
2016: 2,000 mld USD
SLS tedy stál do 30.9.2016 celkem 9,748 mld USD.
Do prvního startu to může být odhadem 15 mld USD.
Díky. Někde jsem četl, možná tady, že vývoj bude stát 18 mld dolarů.
No, zkušenosti, lidi i techniku by měli. Dvě rakety už mají za sebou a zejména Energie byla opravdu úžasná a i dnes vysoce moderní. Peněz už méně a smysluplné využití v rámci možností ruské ekonomiky se zdá bohužel nereálné.
Skoro bych sázel na budoucí užší spolupráci s Čínou, i když čínanci nejsou zrovna příjemný partner, zvláště pro specifické zacházení s cizími technologiemi, že. Je asi nesporné, že o vesmírnou stanici ztrácejí rusové zájem a ruské moduly na budoucí čínské stanici by bylo logické řešení, zvláště když její koncepce vč, nového teleskopu ( jeho řešení obsluhy i servisu je velmi elegantní) přímo po spolupráci volá.
A Čína jako Rusko mají či budou vbrzku kompletní řadu raket pro vynášení všech životně důležitých nákladů. Ale vyvíjet novou superraketu v obou zemích, které jsou donuceny spolupracovat, zvlášť je fakt přepych. Takový projekt totiž nemá vojenské využití. Takže je snadné si představit čínskou raketu s ruskými motory. A to by už byla jiná káva. A takový základní modul stanice o hmotnosti 100 tun by skýtal úplně jiné možnosti výstavby a využití.
Příklad podobné spolupráce už běží. Připravuje se společná výroba stíhaček řady SU 27 až 35 v Charbinu. Ruské kapacity v Komsomolsku nestačí krýt poptávku a číňané už disponují vlastní velmi slušnou elektronikou. No a Atlas s Ruskými motory známe. A když to jde zde, tak proč ne jinde, že ano.
já sem mislel jak jak ten jeden oběh jde udělat suborbitálně(psal jsem 1. komentář).Děkuji za odpověď
Suborbitální oběh Země? Při suborbitálním letu nakouknete do vesmíru, ale ihned se vracíte zpět do atmosféry a na přistání. Zemi neobíháte.
Hned je celkem relativní, pokud na to váš koráb má tepelný štít (a palivo :D), může udělat i pěkně dlouhý skok přes >1/2 planety, což by mělo stačit aby si případný turista dostatečně užil mikrogravitaci a pokochal se výhledem 😉
Jedinou nevýhodou může při vysokém apogeu být poměrně strmý sestup a z toho plynoucí přetížení při zpomalování…
ad. suborbitální oběh – pochopitelně to jde, ale kvůli brždění o atmosféru by potřeboval držet tah celou dobu, což by nejspíš znamenalo více paliva než kdyby zrychlil na LEO.
Pokud budeme přísně požadovat, že minimálně jeden kompletní oběh kolem planety znamená, že jsme na orbitě, tak třeba Gagarin toto nesplnil (neberu mu prvenství, Vostok se samozřejmě na orbitu dostat v klidu mohl a také při dalších letech dostával). Suborbitální let nemusí být nutně „pouhý“ několikaminutový skok nahoru a dolů, stačí nabrat dopřednou rychlost o něco málo menší, než první kosmickou a dopadnout 500km před místem startu po oběhnutí 99% obvodu planety – stále se bude jednat o suborbitální let.
Gagarin s Vostokem BYL na orbitě. Pouze záměrně ukončil let na konci prvního oběhu.
Máte samozřejmě pravdu, dík. Elementy dráhy hovoří jasně, 169×327 km. Na orbitě byl, pouze ji neabsolvoval kompletně. V žádném případě mi nešlo o shazování Gagarinova odkazu, jen jsem chtěl (uznávám, že poněkud nepřesně) poukázat na to, že suborbitální let může trvat poněkud déle, než jen pár minut, jak to dělá například New Sheppard.
To nebylo ani tak k tobě, spíš upřesnění
ještě k té první otázce – pokud už chcete provést tento výše zmíněný „suborbitální oběh Země“, tak ta dopředná rychlost nebude o moc menší, než první kosmická, takže, jak vám píše pan Majer, potřebuje nabrat necelých 8km/s (nepočítaje v to něco přes 1 km/s pro dosažení patřičné výšky a překonání odporu vzduchu). ten rozdíl oproti skutečně dosažené orbitální rychlosti činí cca 100 m/s, což je +- typické delta-V pro návrat z orbity zpět na Zemi. Čiže potřebujete zhruba 99% první kosmické rychlosti.
No pokud myslis neopustit atmosferu tak pomalu… SR74 by to zvladlo pri nejakejch Mach3-3-4 ale o moc rychlejc uz to nepujde … ano existuje ezperiment kterej umi Mach 7 ale to je extremAtmosfera je prilis husta,jak rika pan Musk pri Mach4 je jako melasa
Omlouvám se předem za zaujatý příspěvek.
Typická ruská rétorika. Plány mají velkolepé, což o to. Ale při 60% seškrtání rozpočtu a už tak dost chabé státní ekonomice předpokládám (a rád bych se pletl), že nepůjde o konkurenta na poli 100t+ nosičů, ale o přerostlýho Potěmkina. Kdyby obnovili výrobu Eněrgiji, mohlo by je to (soudím) vyjít levněji a přesto jsme z té širé země ohledně obnovení výroby slyšeli pouze pár prohlášení, která typicky nikam nevedla.
Technologicky i materiálově na to mají, jejich motory jsou světová špička, lidské zdroje přes masivní odliv mozků stále také mají, finančně už to je horší.
Není mi navíc moc jasné, k čemu by takový nosič využili, ale jejich omnipotentní Drahý Vůdce a Věčný Prezident v jedné osobě určitě má v rukávu pár es 🙂
Ano, Váš příspěvek je zaujatý, nezmínil jste všechny tituly Vůdce. Letec, potápěč, judista, zkušební jezdec, jezdec na koni, hokejista atd. Ten hokej mu v posledním zápase moc nevyšel, dost se válel, ale v předposledním nasázel sedm gólů a na tři nahrál. Spoluhráč Bure dal jen dva. Kdyby mě snad někdo chtěl obvinit, že jsem OT, tak připomínám, že Bure měl přezdívku Raketa.:-)
Tak v momentě kdy bude hotový Falcon Heavy by Proton i Angara měly problém s konkurencí, těžká raketa může vynášet víc satelitů najednou a několik startů lehčí rakety je určitě dražší, nehledě na to, že těžkej satelit může vynést pouze těžká raketa…
Delta IV heavy je drahý prase, pokud Falcon Heavy uspěje, budou muset s cenou dolů (a i tak by FH měl dokázat víc, což by z Delta IV-H udělalo horší a dražší variantu), Energia (pokud se dá plně věřit číslům který jsou dostupný) by je teoreticky měla zvládat překonat oba (je ale otázka za jakou cenu).
Je to sice věštění z koule, ale nebál bych se tvrdit, že jakmile bude reálná možnost dostat na geostacionární dráhu 20t jednou raketou, tak se zákazníci přihlásí, ať už s několika družicema nebo jednou opravdu obrovskou 😀
Nevím, ale podle mě jde cena za kg na LEO strmě nahoru právě u těžkých nosičů Nechci srovnávat náklady na vynesení Deltou IV-H a Falconem, nebo snad Vegou (u které si cenou za kg nejsem jist, ale vzhledem k designu to nebude tak závratná částka), ta Delta IV-H je opravdu drahý špás.
Kdyby těžké nosiče nabídly konkurenceschopné ceny, tak by tu už dávno byl komerční tlak na vývoj supertěžkých nosičů. Navíc, je trochu problém sehnat víc zákazníků pro jeden let – satelity uvolníte na velmi podobných drahách (u GTO to zas takový problém není), termín startu musí projít konsenzem napříč zákazníky. Neříkám, že to není neřešitelné a jsou zákazníci, kteří chtějí vyslat více kusů najednou (velmi brzy poletí F9 s tuším 9-10 Iridii NEXT, Ariane 5 vynese dvojici Intelsatů), ale prostor pro komplikace tam bývá určitě větší, než u single letu.
Tak jsem to dopsal a koukám na cenu Vegy apod. a docela čumím. Pokud je to aktuální, tak 40M USD je docela dost. SpX na jedné straně a STS na straně druhé mi dost pokřivili náhled na ceny 🙂
Nicméně, tlak na velké nosiče tu moc není – Ariane 6 bude mít poloviční nosnost (za poloviční cenu) právě proto, že pětka je na většinu úkolů příliš silná.
Vynášení několika satelitů jednou raketou možné je a občas se praktikuje, ovšem pronikavě se zvyšuje riziko velké škody při nehodě. Taková nosnost 50 tun může mít kapacitu třeba 5 až 10 velkých satelitů, což při ceně cca půl až miliardu tolárků za kus … ostatně čína i rusové či nyní Ariadne jdou cestou modulárních raket kdy pro každý náklad sestaví odpovídající raketu.
Falcon Heavy je jistě fajn nápad, ovšem mám pocit, že to může být nad síly p. Muska. A komerční využití, no opravdu netuším jaké.
Falcon modulární je. Buď poskládají klasickou devítku nebo těžkou verzi. Vzhledem k tomu, že se to vyrábí na jedné lince, nebude s tím problém.
Ohledně komerčního využití tak velké rakety jsem taky skeptický. Hodí se k budování vesmírné stanice, pro velké vědecké sondy či armádní satelity a pak pro vystřelení Dragonu k Měsíci nebo na Mars. Štosování menších družic na velkou raketu mi nepřijde moc efektivní, když je možné je rozdělit na dvě F9. Možná v budoucnu nějaký těžební robot nebo nafukovací hotel by mohly být zajímavým komerčním nákladem, ale jinak v době iontových pohonů a cubesatů se mi představa obřích komerčních satelitů trochu vzdaluje.
Dle mě nemá Musk plány s FH vynášet ani tak družice, jako právě Dragony k Měsíci a připravovat se tak postupně na Mars. Přeci jen musíme si uvědomit, že Muskův cíl je někde úplně jinde, než jen v komerčním vynášení družic…
Spekulovat Rusové vždycky uměli. S realizací to bývalo horší.
Příspěvek trochu mimo mísu ne?
Trochu, ale ne moc …
První dvě slova nadpisu jsou určitě přesná. 😉