Je zajímavé, že jen pár hodin po vydání našeho článku, který se věnoval prvním krokům k likvidaci kosmického smetí, vydala Evropská kosmická agentura článek, který přináší detailnější informace o projektu e.Deorbit, který jsme již na našem webu zmiňovali. S jeho vypuštěním se sice dříve počítalo na rok 2021 a nyní, pokud půjde všechno dobře, by se mohlo startovat o dva roky později. Půjde ale o historickou misi, protože pokud některá kosmická agentura nezrychlí v tomto směru vývoj, získá ESA primát za první stažení velkého kusu kosmického odpadu z oběžné dráhy.
Družice e.Deorbit by měla vážit zhruba 1 600 kilogramů a na oběžnou dráhu ji v únoru 2023 vynese lehkotonážní raketa Vega. Úkolem družice bude srovnat dráhu s cílovým tělesem, kterým bude s největší pravděpodobností vysloužilá družice Envisat. Cílové těleso je mrtvé a neovladatelné, při přibližování tedy nebude s novou sondou spolupracovat a je pravděpodobné, že bude i neřízeně rotovat. Družice e.Deorbit bude svůj cíl během přibližovací fáze snímkovat a na základě toho určí stav, v jakém se Envisat nachází.
V ESA zatím zvažují dvě možnosti, jak by se e.Deorbit mohla k Envisatu připojit. První počítá s robotickou paží, která by se zachytila za konstrukci Envisatu, druhá (trochu divočejší) pak počítá s tím, že by sonda v dostatečné vzdálenosti vystřelila síť, do které by se cílové těleso zamotalo. Druhá možnost by byla výhodnější, pokud by cílové těleso rotovalo až příliš rychle a standardní zachycení by bylo moc náročné. U sítě se počítá s jejím vyzkoušením na suborbitální raketě.
Družice e.Deorbit by pak s pomocí svých motorů celou sestavu stabilizovala a poté by zažehla svůj motor a stáhla by náklad do atmosféry. K této finální fázi by mohlo dojít v dubnu 2023 a šlo by o první likvidaci velkého kusu kosmického odpadu. Na závěr se ještě sluší poznamenat, že mise e.Deorbit zatím není schválená. O jejím osudu se bude rozhodovat na prosincovém zasedání.
Zdroj: http://www.esa.int/
Překlad: Autor
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/e.Deorbit_closing_on_target_satellite.jpg
http://www.esa.int/…/16063650-1-eng-GB/e.Deorbit_mission_profile.jpg
Tak velký palec nahoru, pokud se do toho pustí, bude to jen dobře. Věřím, že by tím ESA mohla prošlapat cestičku k „úklidu“ oběžné dráhy země 🙂
Každý takový počin, byť zatím jen na papíře je cesta vpřed.
Máme se na co těšit, snad bude projekt schválen.
No, doufejme. Politicky asi moc populární nebude, snad nesporná užitečnost a potřebnost převáží.
Hlavně envisat je poměrně nebezpečnej LEO objekt, takže sundat ho je dost v zájmu všech
Presne tak. Len dúfajme, že za sedem rokov už nebude neskoro. Okolo Envisatu to na danej dráhe totiž pekne sviští, už počas aktívnej služby musel uskutočniť niekoľko manévrov, aby sa vyhol kozmickému odpadu. Teraz, ked je sám mŕtvym a obrovským kusom šrotu je len šťastím, že sa zatiaľ nič nestalo. Ktovie ale, ako dlho to vydrží…
Trochu si dovolím rýpnout do jiných kosmických mocností – plánuje snad něco podobného Rusko? Nebo Čína?
Tady je opět vidět zásadní rozdíl mezi uvažování západu a zbytku světa.
Rusko by se mělo podílet na této mezinárodní stanici, Čína chystá svou stanici na nízké oběžné dráze.
Neviem či som správne pochopil vašu otázku(lebo odpoveď by ste našli v inom článku na tomto portály – ale áno, niečo podobné chystá aj Čína. A nielen chystá ale pri nedávnom štarte rakety CZ-7 aj vyskúšala technologický experiment zameraný na tento problém. A úspešne.
Dobrý den,
rád bych se zeptal, na té oběžné dráze 300 km, by jak dlouho trval samovolný zánik, postupným zpomalováním o zbytky atmosféry?
Dobrý den,
ve výšce 300 km by to trvalo jen pár desítek měsíců – třeba dva, nebo tři roky. Ale Envisat, tedy cílové těleso, obíhá ve výšce 750 km, tady už je tření o zbytky atmosféry mnohem slabší a zánik se počítá na desítky let.