Na začátku května jsme Vás informovali o výsledcích, které přinesla analýza nových dat ze sondy New Horizons. Šlo o chemický rozbor malého měsíce pojmenovaného Hydra, jehož povrch je podle všeho pokrytý ledovou vrstvou. Od historického průletu už uplynul téměř celý rok, jenže New Horizons stále nepředstavila všechny své objevy – vzhledem k ohromné vzdálenosti mezi Zemí a sondou je přenosová rychlost velmi nízká a bude trvat ještě několik měsíců, než k nám dorazí všechna data, která tento vyslanec lidstva naměřil vloni v létě během několikahodinového průletu. V novém balíku dat našli vědci kromě jiného i důležité údaje o malém měsíci Nix.
Tento měsíc je rozměrově velmi podobný Hydře – má nepravidelný tvar a jeho delší rozměr je zhruba 48 kilometrů, přičemž delší strana Hydry má jen o dva kilometry více. Důležité ale je, že vědci při rozboru získaných dat zjistili, že i povrch měsíce Nix pokrývá led – stejně, jako v případě Hydry. Tento objev je dalším důležitým kamínkem do pomalu vznikající mozaiky popisující vznik Pluta a vývoj celého jeho systému.
Hlavní roli při tomto měření sehrál přístroj LEISA, který má za úkol pořizovat měření spekter Pluta i jeho měsíců – kromě Charonu i malých těles Styx, Nix, Kerberos a Hydra. LEISA analyzovala složení měsíce Nix ze vzdálenosti 60 000 kilometrů s výsledným rozlišením 3,7 kilometru na jeden obrazový bod.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Přiložený snímek ukazuje porovnání výsledků získaných při sledování velkého Charonu, dříve známé Hydry a nově získaného rozboru Nix. Pro srovnání je do grafu přiložena i referenční křivka označující chování čistého ledu. Už na začátku května bylo při analýze Hydry jasné, že absorpční pásma jsou v naměřených spektrech hlubší než v případě Charonu. V případě Nix je to ještě mnohem markantnější a naměřená křivka téměř kopíruje referenční křivku čistého ledu.
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net
Hlubší absorpční pásma na Nix značí, že vodní led, který se na jeho povrchu nachází je velmi čistý a jeho úlomky jsou relativně hrubé. Tvar a hloubka křivky jsou totiž ovlivněny velikostí a chemickou čistotou ledových zrn na povrchu. Pokud jsou tato zrna malá, tedy jemná, nebo pokud jsou znečištěna příměsemi, pak jsou výsledkem mělčí křivky.
„Měsíce Pluta pravděpodobně vznikly společně z mraku úlomků vytvořeného nárazem malé planety do ještě mladého Pluta,“ popisuje Hal Weaver z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory v marylandském městě Laurel a dodává: „Právě proto bychom očekávali, že budou tvořeny stejným materiálem. Silné důkazy přítomnosti vodního ledu na všech třech satelitech tuto teorii potvrzuje. Sice jsme zatím nezískali spektrální měření dvou nejmenších měsíců – Styx a Kerbera – ale jejich vysoká odrazivost naznačuje, že i ony pravděpodobně mají na povrchu vodní led.“
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Rozdíl v hloubce absorpčních pásem mezi Nix a Hydrou ale zároveň otevírá nové otázky. Vědci momentálně vytváří modely, které by vysvětlovaly, proč je na podobně velkých měsících odlišná struktura ledových zrn. Průlet kolem Pluta přinesl i další záhadu – jak je možné, že povrch Hydry je podle dřívějších měření ve specifických vlnových délkách vyšší, ačkoliv Nix je ledovější, což by vedlo k očekávání větší odrazivosti.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/250px-Nix_best_view-true_color.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-spectra-composite.jpg
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…10153592972801772_7191598693796819286_o.jpg
http://www.nasa.gov/…/image/nh-pure-ice_nix_hydra_charon_spectra-composite.jpg
Uz jsem to tu psal minule – nejde o krystaly, pouze o zrna. Mozna jeste vystiznejsi by bylo pouzivat slovo ulomky. Vodni led se pri techto nizkych teplotach chova jako „kamen“ pri teplotach nasich. Povrch mesicu je pokryty regolitem – vrstvou ulomku vzniklych impaktovanim mensimi telesy. O techto ulomcich je ve zdrojovem clanku rec, ne o krystalech.
Po minulém článku jsem se již poučil a v tomto již od začátku píšu o zrnech. Ale dobrá, příště místo zrn použiju úlomky.
Ja reagoval na vetu „zrna jeho krystalu jsou relativně hrube“. To je jedina zminka o krystalech v clanku, jinak jestli to budeme v cestine oznacovat jako zrna nebo ulomky je asi jedno, psal jsem to jako vysvetleni, co to ty „zrna“ vlastne jsou :-).
Díky za upřesnění, opravím i toto jedno místo. 😉
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak názvy objektů Sluneční soustavy (ne)odpovídají charakteru povrchu? Takový Mars s Venuší by se mohly jmenovat i obráceně – bouřlivá Venuše možná připomíná rozohněnou ženu, ale spíš má blíž k bitevní vřavě, naopak Marsovské sopky a kaňony mohou připomínat ženské křivky.
U Nix vzhledem k složení trochu zamrzí, že se nejmenuje spíš podle řeky Styx. Nyx prý byla bohyně noci, což by se hodilo spíš pro temný měsíc.