Armádní družice jsou ze své přirozené podstaty obklopené lemem tajemství a informací o nich není nikdy nazbyt. Možná právě proto vzbuzují v lidech odvěkou touhu prozkoumávat. U každého tajného satelitu se proto krátce po jeho startu objeví odhady, k čemu by mohl sloužit. Nejedná se přitom o divoké spekulace, ale o analýzy založené na použité nosné raketě, směru letu a podobně. Většinou bývají takové analýzy k dispozici až po startu, ale v některých případech se vyrojí ještě v době, kdy je raketa na startovní rampě. A tak tomu bylo i nyní, když čekáme na start s krycím označením NROL-37 .- není se co divit z dostuoných informací je jasné, že tentokrát půjde o výjimečný start, který vybočuje i z běžných měřítek tajných nákladů.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Asi tím nejvýraznějším znakem, že se chystá opravdu mimořádný start je použitá nosná raketa – Delta IV Heavy je tím nejsilnějším strojem, jaký mají Američané momentálně k dispozici. Její spodní část tvoří tři spojené „první stupně“ běžných raket Delta IV a ve spojení s výkonným horním stupněm, který má oproti běžné Deltě rozšířenou nádrž na kapalný vodík a prodlouženou nádrž na kapalný kyslík dokáže přímo na geostacionární dráhu umístit náklad o hmotnosti 6750 kilogramů. Takovým výkonem nedisponuje žádná současná jiná raketa na celém světě.
Podle všeho se zdá, že Delta IV Heavy byla vybrána právě kvůli své mamutí nosnosti přímo na geostacionární dráhu, ale i proto, že její horní stupeň dokáže zvládnout sedmihodinovou službu, která je u takových misí nutná – stupeň provádí tři zážehy – jeden pro zakulacení dočasné parkovací dráhy, druhý pro vytažení nejvyššího bodu do výšky geostacionární dráhy a třetí pak v nejvyšším bodě pro zakulacení finální oběžné dráhy. Většině raket stačí jejich výkon pouze pro první dva jmenované zážehy. Pak uvolňují vynášené družice na takzvané dráze přechodové ke geostacionární a satelity samy musí svými motory dráhu zakulatit.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Překlad: Autor
Aktuální start spadá pod hlavičku Národního průzkumného úřadu NRO (National Reconnaissance Office), který má ve svém portfoliu hned několik typů družic – mezi nimi najdeme i satelity určené k monitorování komunikace, nebo přesněji elektromagnetické aktivity. Podle oslovených specialistů je velmi pravděpodobné, že Delta IV Heavy vynese na geostacionární dráhu dalšího zástupce z této kategorie.
Geostacionární dráhu nevyužívají jen telekomunikační družice, které šíří například televizní signál. Najdeme zde i satelity armádní, které využívají toho, že na geostacionární dráze je doba jejich oběhu kolem Země stejná, jako doba otočení planety kolem její osy, takže stále visí nad jedním územím. Po celém světě je mnoho lidí, kteří mají zvláštní koníček – po nocích sledují a snímkují oblohu, aby na fotkách hledali umělá tělesa, říká se jim lovci družic.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Tito lovci družic moc dobře vědí, že mezi geostacionárními satelity jsou velké rozdíly – běžné komunikační družice jsou kvůli vzdálenosti 36 000 km od povrchu Země jen slabé, ale existuje i několik bodů, které jsou mnohem výraznější, než ostatní stroje na této oběžné dráze. „Věřím tomu, že aktuálním nákladem je sedmý satelit z série, které se říká Mentor, alias Advanced Orion, který sbírá signály z geostacionární, nebo skloněné geosynchronní oběžné dráhy. Tyhle satelity patří mezi to největší, co se kdy vypustilo do vesmíru,“ vysvětluje Ted Molczan, jeden z nejvýznamnějších a nejrespektovanějších lovců družic.
Jeho teorii podporuje i prohlášení bývalého ředitele úřadu NRO, který prohlásil, že tento typ satelitu patří mezi největší na světě. Podle všeho jde o družici, která startuje ve složeném stavu a na oběžné dráze rozvine anténu, jejíž rozměry jsou pravdě gigantické – hovoří se až o rozpětí sto metrů, což je pro lepší představu zhruba velikost fotbalového stadionu, nebo šířka hlavního příhradového nosníku se solárními panely na ISS. Právě gigantické rozměry rozložené antény jsou důvodem, proč tyto družice i přes vysokou oběžnou dráhu odráží hodně světla a lovci družic je snadno odhalí.
Zdroj: http://reseau.echelon.free.fr/
Anténa o takovém rozpětí zachytává signály z území cizích států a pomáhá takzvanému elektronickému průzkumu. K anténě pak jsou s vlekou pravděpodobností připojeny i citlivé radiové přijímače, které zpracovávají zachycené signály a s pomocí dalších palubních systémů je předávají pozemním střediskům. Zatím není jisté, nad kterou oblastí se nová družice usadí a kterou lokalitu má monitorovat.
Zdroj: http://www.b14643.de/
Jak upozorňuje Ted Molczan, je možné, že aktuální družice má za úkol nahradit dosluhující exemplář. Dosavadní satelity z řady Mentor startovaly v letech 1995, 1998 a 2003 na silných raketách Titan 4, v letech 2009, 2010 a 2012 je pak do vesmíru vynesly silné nosiče Delta IV Heavy. Pokud bychom sledovali ne zrovna jasnou vývojovou linku těchto družic, možná bychom se dostali až k satelitům řady Magnum, které byly vypuštěny z nákladového prostoru raketoplánu Discovery v rámci misí STS-51C a STS-33 v letech 1985 a 1989. Stejně tak je možné, že v aktuálním případě jde o rozšíření systému a nová družice má sledovat zatím nepokrytou část planety.
Jelikož jsou starty raket Delta IV Heavy velmi ojedinělé (naposledy tento nosič startoval v prosinci 2014 s lodí Orion na misi EFT-1) a také mimořádně působivé, rozhodli jsme se zprostředkovat Vám celý start s českým komentářem v rámci našich živě komentovaných přenosů. Startovat by se mělo ve čtvrtek 9. června v 19:30 našeho času. meteorologové ale zatím dávají startu jen 40% pravděpodobnost – dá se očekávat výskyt bouřkových mraků i blesků. Pokud by došlo k odkladu, startovalo by se pravděpodobně v sobotu, kdy už meteorologové očekávají 80% pravděpodobnost dobrých podmínek.
Na závěr je ještě potřeba poznamenat, že všechny podobné analýzy a odhady nejsou definitivní, ale vychází ze sofistikovaných odhadů. Vždy je ale potřeba ponechat pár procent pravděpodobnosti i dalším možnostem – třeba že se jedná o nový exemplář z úplně nové série družic, který zatím nelze s ničím srovnat.
Úplně na závěr mám malou prosbu – z minulých článků o armádních projektech máme zkušenost, že někteří čtenáři jsou na tato témata hodně citliví a článku dávají nízké hvězdičkové hodnocení jen kvůli tématu. Takové čtenáře poprosíme, aby se laskavě hodnocení zdrželi, nebo aby zkusili hodnotit tak, jak se má, tedy podle toho, jak se jim článek líbil a ne podle toho, zda byl o tématu, se kterým koresponduje jejich politické přesvědčení. Pokud byste se ale chtěli se svým (klidně kritickým) názorem na připravovanou tajnou družici, nebo na armádní družice obecně, seznámit ostatní, můžete k tomu využít komentářů pod článkem, ale ještě jednou prosím, nevyužívejte k tomu hvězdičkové hodnocení – autor nepochopí Vaše myšlenkové pochody a bude mít dojem, že článek napsal špatně. Pro autora je hodnocení u každého článku důležitým ukazatelem, který mu dává najevo, jak dobře článek napsal. Pokud někdo nehodnotí zpracování článku, ale téma, je to pro autora matoucí, děkuji za pochopení.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/06/NROL37_logo.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/06/d4h.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/06/orbits.jpg
http://reseau.echelon.free.fr/reseau.echelon/images/GIF/Aorion2.gif
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/22/USA202_Thuraya2.jpg
http://www.b14643.de/Spacerockets_2/United_States_5/Delta_IV/Gallery/NROL-32_big.jpg
Tak o tenhle náklad se budu bát. Jen ať na ně dávají bacha. Schválně nepíšu nepíšu na koho, ať neurazím fandy potápění a obdivovatele „stabilních“ společností.
2x „nepíšu“. To se mi opravdu, ale opravdu nepovedlo. Mělo být „nepíši“. 🙂
Stometrová anténa, hmm. Pár takových drobečků by se mi líbilo ve službách radioastronomie někde daleko od Země. Pozemní stanice jsou fajn, ale jejich rozlišení je limitováno rozměry Země.
Jak asi udržují tvar mísy. Tepelná roztažnost žeber musí být značná.
Zaujimave info o lovcoch druzic. Raz mozno aj ja vyskusam nejaku ulovit.
Apropo: Quis custodiet ipsos custodes?
Sami strážci se kdysi rozhodli, že dopustí paritu sil a zaručené vzájemné sebezničení. Vděku a uznání se za to nedočkají, to je jasné, ale budoucnost nám zcela jistě ukáže, zda byla sázka na zdravý rozum správná. Zatím to funguje. Takže odpověď: „Hlídače by měl ohlídat zdravý rozum.“
Jen pro zajímavost.. Dneska ráno jsem poslouchal rádio Beat a o tomto tématu se ve zprávách zmínili s odkazem na Kosmonautix. Je fajn, že média si vybírají pro čerpání informací i tento super web!!:)
To je parádní informace, díky moc! Rádio Beat o našich aktivitách informovalo již několikrát – většinou to byly pozvánky na naše přímé přenosy. Velmi nás to těší, ale nejde o žádnou dohodu – rádio o nás takto informuje samo od sebe, což je pro nás ještě cennější.
to me celkem prekvapilo vzhledem ke kvalite ceskych radii.. ukladam Beat do predvoleb!
Na tenhle start se moc rád podívám. I ten předpokládaný satelit je maximálně zajímavý. Škoda, že už z logiky věci se o něm nic přesného jen tak nedovíme.
Som nemilo prekvapený, že viacerý čitatelia absolútne odignorovali autorovu prosbu o nezaujaté hodnotenie. Článok je totiž vynikajúco napísaný a navyše sa zaoberá veľmi zaujímavou témou. Naozaj nerozumiem, prečo je to niektorým čitateľom proti srsti. 🙁
Tak třeba se někomu nelíbil styl článku, nelze to lidem vyčítat. Jen jsem chtěl, aby se nehodnotilo podle tématu.
dobrý den,jednoznačne bezkonkurenčná stránka o kozmonautike.prajem všetko dobré.Pozdravujem vás redakciu.
Děkujeme Vám za pochvalu, které si velmi ceníme. Ať se Vám daří! 😉
Tento článok ukazuje rozdiel medzi týmto webom a inými weby.
Děkujeme, doufám, že se odlišujeme v dobrém 🙂
Na tenhle start se opravdu těším, tuhle raketku člověk nevidí každý den.
Akorát to logo vypadá jak odznáček nějaké ultrapravicové organizace 🙂
Já bych zase řekl, že je to jedno z velmi povedených log. Je to tajný satelit, který má vazby na armádu, takže je docela logické, že využije symbolů síly.
Dbrý den,chtěl by sem se zeptat kgde by se dal sledovat přenos z dnešního startu Ariane 5.Děkuji.
Hezký den,
start Ariane 5 byl odložen kvůli poruše na potrubí, které spojuje horní stupeň s rampou. Náhradní termín startu zatím neznáme.
Kdyby se objevil termín tak mi prosím dejte vědět.Děkuji a přeji hezký den.
Prominte ja jsem minulí komentář odeslal dřív než jsem chtěl,tady je zbytek,až se termín zjistí dejte mi odkaz napřenos.kosmonautix je nejlepší stránka kterou na počítači lze najít!Ahoj.
Zkuste sledovat náš Facebook, tam se ta zpráva objeví určitě dříve. 😉
EchoStar XVIII a BRIsat budou na Ariane 5 startovat 16. července ve 22:30 našeho času.
Článek zhlédlo 1.600 lidí. 135 jich , jestli tomu dobře rozumím jej “ hvězdičkovalo“. Z toho plyne čistě matematicky, že 125 jich dalo 5 hvězd a jen 10 jednu hvězdu. Myslím že je to povzbudivý poměr ve prospěch inteligence.
Částečně máte pravdu, ale čtenáři dávali i jiné počty hvězdiček – ne jen jednu a pět. 🙂
Ale i tak je to potěšující.
Aha až teraz som objavil hviezdičkovanie článkov 😀 toľko k inteligencii 😀
Velmi pěkný článek a chválím infografiku ohledně oběžných drah.
Díky za pochvalu – v originálním článku mne zaujala a tak jsem se rozhodl ji přeložit.
Článek je super, vzhledem k faktu, jak málo seriozních (a přespříliš neseriozních) informací je o tajných satelitech k dispozici. Myslím, že by hodně čtenářů by uvítalo, aby třeba jedna ze sérií historických článků (od pánů Šamárka nebo Gembece) byla zaměřena právě na historii tajných družic (tedy pokud již nebyl napsán). Například jsem se kdesi dočetl (o důvěryhodnosti média ovšem mám pochybnosti), že při dvou tajných misích raketoplánů byly vypuštěny satelity co do konstrukce téměř schodné s Hubbleovým teleskopem, ovšem namířené směrem k povrchu a se schopností pořídit fotografie s rozlišením umožňujícím třeba přečíst údaj zobrazený na náramkových hodinkách člověka procházejícího se na ulici a docela by mně zajímalo jak je to doopravdy.
Děkujeme za pochvalu článku i za tip na seriál. Promyslíme to.
Je pravda, že kolem Země krouží „dvojčata“ Hubbleova teleskopu. Jedná se o satelity označované jako KeyHole-11 (Kennan). Ostatně úřad NRO před pár lety daroval NASA dva tyto rozpracované teleskopy, že pro ně nemá využití. Jeden z nich by NASA chtěla přepracovat na teleskop WFIRST.
Ale zpět k dotazu – to, že družice na oběžné dráze umí číst SPZky, titulky novin na lavičce a podobně jsou mezi veřejností hodně rozšířené, ale nejsou pravdivé – jsou to takové moderní báje a legendy,které si lidé předávají mezi sebou bez ohledu na pravdivost. 🙂 Skutečnost je taková, že takového rozlišení nedosahují ani nejmodernější armádní družice, natožpak ty, které byly vypuštěné dříve. Za reálnou hranici rozlišení, kam je možné se teoreticky dostat, je zhruba 7 – 10 centimetrů na jeden obrazový bod a to opravdu nestačí ani na jeden z výše popsaných úkolů.
Zrovna nedávno jsem o tom něco málo četl, vládnete-li angličtinou, je to tady: https://what-if.xkcd.com/32/ . Zobrazení byť jen SPZ auta se zdá být z oběžné dráhy prakticky neproveditelné, možná snad na hraně proveditelnosti s adaptivní optikou, ale nejspíš ani tak ne. Ovšem ty dalekohledy skutečně existují, NASA je dostala nedávno darem od armády, když je už nepotřebovali, a připravují se pro jiné mise (jedním jsem si jistý, ale mám nejasný pocit, že snad možná opravdu dostali dva). Nicméně nápad na články to rozhodně není nezajímavý, historie satelitního špehování je jistě zajímavá (a třeba focení na film a návrat v kapsli před vznikem digitální fotografie je prostě super).
Jen přispěji svou troškou do šeptandy…. Můj blízký kamarád, bývalý spolubydlící je bachař, tvrdil mi že občas hlídají věznici a její blízké okolí pomocí satelitních záběrů, (z kontextu rozhovoru chápejte sledují průběžně v reálném čase- jakoby videopřenos) Na moji otázku- jak přesné to je, řekl, že samozřejmě záleží na počasí, ale často je možné odtušit barvu vlasů chodce, pokud chodec má před sebou otevřené noviny je to viditelné běžně. Věřit-nevěřit, jak jsem nakoupil prodávám, sám osobně jsem neviděl, ale jistojistě nemám důvod jemu nevěřit.
To je zajímavé, ale nechce se mi tomu věřit. Už jen proto, že aby satelit poskytoval v reálném čase pohled na nějakou oblast, musel by být na geostacionární dráze. Ovšem snímkovací satelity bývají naopak co nejníže – nějakých 300 – 400 kilometrů vysoko.
Píšete o barvě vlasů a o tom, že jde poznat, zda drží např. noviny – co do rozlišení by to +/- mohlo odpovídat tomu limitu 7 cm/pixel. Ale muselo by jít o snímky z mnohem nižší dráhy, která neumožňuje online sledování. Čím níže navíc jsme tím těžší je při takto velké zvětšení eliminovat rozmazání posunem.
No to asi ne. I pokud by teoreticky takové rozlišení bylo možné a dokonce v reálném čase (!), o čemž silně pochybuji, tak by to byla natolik tajná technologie, že by k ní určitě neměl přístup český bachař 🙂
So všetkou úctou k Vášmu kamarátovi – toto je úplný nezmysel. Už len z toho dôvodu, že prístup k dátam z NRO družíc má len veľmi obmedzený okruh ľudí v samotných USA, nie to ešte nejaký obyčajný bachari v strednej Europe. 😀 Ak nejaký teleoperačný prieskum v reálnom case väznice využívajú, skôr vdaka dronom, určite nie vojenským satelitom.
Starty raket Delta Heavy patří k mým nejoblíbenějším a proto se opravdu těším. Pohled na tuto raketu vzbuzuje opravdu respekt. Navíc, současný nejsilnější nosič nelétá tak často. Díky za článek 🙂
Rádo se stalo, snad se zítřejší start podaří, ale mrzí mne, že jej nebudu moci sledovat živě.
Třeba ho kvůli vám odloží 😀
Netušíte někdo, jestli stále platí, že se počasí slituje jen na 40%?
To nevím, ale pořád věřím, že se NRO podaří vynesení tohoto supertajného objektu nacpat do evropského hlavního vysílacího času 🙂
Zatím jsem nenašel žádný aktuálnější údaj.
Po celá léta se prezentoval Hubblův teleskop jako téměř nedostižný vrchol techniky a jeden z hlavních úspěchů NASA, přitom US armáda “ v tichosti “ jich několik, nejméně dva provozovala a dokonce nyní dva přebytečné předala NASA. Není to zajímavé, kdo by to tušil.
Na Hubbleovi jsou nejunikátnější především ty vědecké přístroje, které jej odlišují od družic KH-11. To jsou sice také krásné kousky techniky, ovšem Hubble je ještě o krůček úžasnější.
Po inženýrské stránce jsou podstatné hlavní komponenty, tj. hlavní zrcadlo, systémy napájení,ovládání a řízení. Jak bude se získanými fotony naloženo, resp. kam bude teleskop namířen je věc druhá. Jsem opravdu zvědav, jak s darovanými “ Hubbly“ NASA naloží, zejména když řádově výkonnější dalekohled se pomalu ale jistě chystá do bodu L a Hubble bude ještě několik let sloužit.
Rozhodující asi bude zájem o pozorovací čas, nebo potřeba pozorovat v nějaké specifické vlnové délce. Raelalizace a provoz by vyžadovaly velké peníze a jde o to zda NASA dlouhodobě ufinancuje dva velké dalekohledy v kosmu.
Jeden z nich by se měl použít pro infračervený teleskop WFIRST.
Niektore komponenty (velkosti zrkadiel, obal, solarne panely) HST ako aj spionaznych dalekohladov budu priblizne rovnake kvoli velkostnej limitacii. Vnutornosti budu vsak odlisne-HST isto nebude potrebovat adaptivnu/aktivnu optiku, taktiez citlivost a rozlisenie detektorov v zavislosti od vlnovych dlzok budu znacne rozdielne. Poziadavky fyzikov a astronomov su diametralne odlisne od poziadaviek spionov 🙂
Ja zábavné pozorovat, jak se někdo stále diví, že armáda má kosmickou techniku, která předčí tu civilní. Včetně takové techniky jako jsou dalekohledy typu Hublova teleskopu.
Armáda bude vždycky dál než civilní kosmonautika. Je to přímo její povinnost kvůli bezpečnosti dané země. I ten projekt Corona začal s přípravami už v roce 1956, tedy rok před tím než zemi obletěl první Sputnik. A první satelity tohoto programu letěly do vesmíru už na začátku roku 1959 nějakých 15 měsíců po prvním Sputniku!
Spíš by mě zajímalo, jak řeší právě to, že si nějaká země zavěsí svůj geostacionární satelit nad území jiné země. Typicky USA, Rusko a Čína si asi budou ten „svůj“ prostor, tedy spíš úsek nad rovníkem, hlídat. I když ta geostacinární dráha je tak daleko, že asi vždycky jde umístit geostacionární vojenskou družici nad mezinárodní vody a přitom sledovat dění v zemích, které jsou okolo.