křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Společnost Cowboy Space zveřejnila podrobnosti o nosné raketě Big Iron, kterou vyvíjí pro vynášení plánované konstelace orbitálních datových center na oběžnou dráhu Země.
Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).
Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.
Články
V pátek 30. října ve večerních hodinách by měla z kosmodromu Šríharikota odstartovat raketa GSLV Mk II indické kosmické agentury ISRO. Na oběžnou dráhu vynese navigační družici NVS-03 (IRNSS-1L), která je určena k doplnění a modernizaci indického regionálního navigačního systému NavIC. Jde o třetí družici nové generace, která oproti svým předchůdcům přináší mimo jiné podporu navigačních signálů v pásmu L1. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 30. října v 19:21 SEČ Startovní okno: 18:00 – 22:00 Místo startu: Rampa SLP, Šríharikota, Indie Raketa: GSLV Mk II Náklad: regionální navigační družice NVS-03 Hmotnost nákladu: 2250 kilogramů Doručovací oběžná dráha: GTO Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 19:05 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu. Zdroje informací: https://nextspaceflight.com/ https://www.isro.gov.in/ Zdroje obrázků: https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQou6_GjrikbbIhq6bM6ySTtvJ3wIr7rFKhHA5mIBVvGm48FMrKoZPJUkg&s=10
Vesmír zkoumáme stále dokonalejšími přístroji. Vesmírný dalekohled Jamese Webba nám umožňuje nahlížet do dávné historie kosmu, zatímco nové generace astronomických observatoří slibují otevřít další okna do jeho tajemství. Za každým podobným přístrojem se však skrývá nejen fascinující vědecký cíl, ale také složitá fyzika, náročný technologický vývoj a práce lidí, jejichž jména se do titulků zpráv často nedostanou. Astronomie se mění, věda se posouvá, ale otázek stále přibývá. Jaké možnosti nám v tomto směru nabízejí současné vesmírné teleskopy? Kam se bude ubírat astronomický výzkum v následujících letech a jakou roli v něm mohou sehrát nové technologie? O tom všem, ale také o fyzice, vývoji vědeckých přístrojů a vlastních představách o budoucnosti výzkumu vesmíru jsem si povídal s Vítězslavem Škorpíkem, fyzikem působícím ve švýcarské technologické společnosti Evatec AG, a protože se známe, zvolil jsem méně formální styl a v rozhovoru si tykáme, tak snad mi bude odpuštěno.
Australská vláda předložila Evropské kosmické agentuře (ESA) protinabídku s cílem zajistit australské astronautce Katherine Bennell-Peggové let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Podpora této mise není v Austrálii všeobecná a jeden vládní představitel označil tyto výdaje za „nezodpovědné“. Australský ministr pro vědu Tim Ayres 23. října potvrdil, že vláda formálně odpověděla na nabídku, kterou od ESA obdržela začátkem tohoto roku.
Do startu kosmické lodi Crew Dragon Grace už zbývaly jen poslední sekundy. Už za pár chvil měla mezinárodní posádka s prvním obyvatelem Indie, který navštíví ISS, okusit sílu raketových motorů Merlin. Můžete mít za sebou stovky hodin tréninku, nalétány stovky hodin v kokpitech letadel, ale na start rakety, na jejímž vrcholu sedíte, vás nepřipraví nic. Každá část vašeho těla to cítí, hluk, který není jen hlasitý, ale prostupuje celým tělem, a všechno se to děje strašně rychle. Falcon-9 odstartoval i s posádkou na palubě vstříc ISS, a tak po řadě nepříjemných odkladů začala mise Axiom-4. Byl to Isaac Newton, který při pohledu na padající jablko začal chápat, jak funguje gravitace. Hoď balonkem a máš jistotu, že dopadne nedaleko. Dej do toho více síly a dopadne dál. Pokud však vyvineš dostatečnou sílu tak, že stejný balonek urychlíš dostatečně rychle, už nemusí dopadnout vůbec. Místo toho díky zakřivení Země bude kolem ní obíhat ve stavu nepřetržitého pádu. Říkáme tomu úniková rychlost. Takto hodně zjednodušeně obíhá i Mezinárodní vesmírná stanice ISS okolo
Zkouška shozem v plném měřítku kosmického letounu Space Rider Evropské kosmické agentury (ESA) skončila předčasně poté, co se padákový kluzák testovacího modelu nerozevřel podle očekávání. Jde o druhý případ v letošním roce, kdy byla shozová zkouška Space Rideru přerušena kvůli anomálii, a to po přerušeném pokusu v květnu.
Program lunárního přistávacího modulu Evropské kosmické agentury (ESA) Argonaut představuje evropský autonomní, všestranný a spolehlivý přístup k Měsíci. Od 30. let 21. století budou přistávací moduly Argonaut vynášeny raketami Ariane 6 se čtyřmi pomocnými urychlovacími stupni, aby dopravovaly náklad na povrch Měsíce a podporovaly robotické i pilotované mise.
Francouzští zákonodárci navrhli přidělit symbolické 1 euro na program kosmického letounu VORTEX společnosti Dassault Aviation ve snaze přimět vládu, aby objasnila své finanční závazky vůči tomuto projektu. V pozměňovacím návrhu ze dne 16. října k návrhu francouzského státního rozpočtu na rok 2027 navrhlo 71 poslanců strany La France Insoumise vytvořit v rámci plánovaných výdajů na obranu samostatnou rozpočtovou položku pro program VORTEX.
Do kosmu se podívalo jen velmi málo lidí. Toto číslo sice neustále narůstá, přesto je to pořád výsada pro mizivé procento šťastlivců. To samo o sobě říká víc, než by někdo čekal. Zejména dlouhodobější mise jsou extrémně náročné, a to slovo extrémně přitom ani zdaleka nevystihuje celou podstatu. Jde zkrátka o mezní obor balancující na hranici lidských možností a schopností. Posouvá nás to ale vpřed. Každá mise, každý zásadní projekt nás žene kupředu a otevírá dveře novým možnostem. Příprava na cestu za hranice naší atmosféry nepředstavuje pouhý výcvik – je to nekompromisní prověrka fyzické odolnosti, psychické síly a absolutního soustředění, kde jakékoliv zaváhání ztrácí svůj prostor. Špičková věda se zde střetává s ryzí odhodlaností jednotlivce, jehož úkolem je reprezentovat národ v prostředí, které člověku přirozeně odpírá existenci.
Čínská agentura pro pilotované kosmické lety (CMSA) oznámila na konci října 2024 výběr dvou projektů, jejichž cílem je vývoj komerčních zásobovacích kosmických lodí pro stanici Tiangong. Vybrány byly dva návrhy: nákladní loď Qingzhou, vyvíjená Institutem pro inovace v oblasti mikrodružic Čínské akademie věd (IAMCAS), a znovupoužitelný raketoplán Haolong, vyvíjený Čchengtuským institutem leteckého designu, který je součástí čínské společnosti Aviation Industry Corporation of China (AVIC). Obě kosmické lodě mají doplnit již provozované zásobovací lodě Tianzhou, které v současnosti létají přibližně jednou za devět měsíců.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo!
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
