sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Ledová Hydra

Když se hovoří o misi americké sondy New Horizons, pak se v drtivé většině případů mluví, nebo píše o výzkumu trpasličí planety Pluto. Občas někdo také správně poznamená, že sonda při svém průletu v loňském roce prozkoumala i největší měsíc, který kolem Pluta krouží, tedy Charon. Ale na malé měsíce – Kerbera, Styx, Nix a Hydru se zapomíná. Může to být způsobeno tím, že jsou moc malé a sonda od nich proletěla poměrně daleko, takže se nemůžeme kochat detailními snímky jejich povrchu, ale to neznamená, že by nebyly vědecky zajímavé. Odborníci dokáží z fotek a měření palubních přístrojů prozkoumat i tyto malé měsíce. Sonda New Horizons totiž poslala na Zemi první údaje o složení těchto čtyř malých satelitů, které krouží kolem trpasličí planety.  A právě nyní přichází na přetřes měsíc Hydra. Nová data totiž ukazují, že jeho povrch pokrývá vodní led.

Hydra je měsíc, který obíhá ze všech satelitů nejdále od Pluta a už na prvních snímcích, které nám New Horizons poslala, bylo vidět, že Hydra má velmi světlý povrch, který odráží velké množství dopadajícího světla. Data o chemickém složení, která poslala sonda New Horizons na Zemi pochází z přístroje Ralph/Linear Etalon Imaging Spectral Array (LEISA) a byla pořízena při průletu 14. července 2015 ze vzdálenosti 240 000 kilometrů.

Porovnání spekter z Charonu a Hydry + srovnání se spektrem absolutně čistého ledu
Porovnání spekter z Charonu a Hydry + srovnání se spektrem absolutně čistého ledu
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Údaje o složení jsou v tomto případě zakódovány do infračervených spekter a jejich analýza určitě zabere nějaký čas. Už nyní je ale bez pochyby jisté, že se zde nachází zrnka tvořená vodním ledem s krystalickou strukturou. Spektrum, které vidíme na Hydře je podobné tomu, co jsme získali při analýze největšího měsíce, Charonu. I na něm byl objevem krystalický vodní led. Ovšem v případě Hydry jsou absorbční pásma v naměřených spektrech jakoby hlubší.

Podle vědců by to mohlo být tím, že ledová zrnka na Hydře jsou větší a v určitých úhlech odráží více světla, než v případě zrnek na Charonu. Tato analýza může hodně napovědět i o tom, jak vůbec Hydra vznikla. Zatím se zdá, že se tento měsíc zformoval z materiálu bohatého na vodu. Tento materiál mohl pocházet ze svrchních vrstev dvou těles, která se před zhruba čtyřmi miliardami let srazila a vytvořila binární systém Pluto-Charon, kolem kterého obíhají čtyři malé měsíce.

Analýza naměřených dat také naznačuje, že by Hydra mohla být jen slabě kontaminována tmavšími materiály, které se v průběhu věků nashromáždily na povrchu měsíce Charon. Před vědci nyní stojí nečekaná výzva – z údajů, které sonda New Horizons naměřila by se mělo určit, proč povrch Hydry vypadá mnohem čistěji, než ten na Charonu. „Možná v tom hrají roli nárazy mikrometeoritů, které neustále obnovují povrch Hydry tím, že odstřelují povrchové vrstvy včetně tmavých kontaminantů,“ spekuluje Simon Porter z Coloradského Southwest Research Institute ve městě Boulder a dodává: „Tento proces by byl na Charonu velmi neefektivní, protože tento měsíc je mnohem větší a tím pádem má mnohem silnější gravitaci, která dokáže udržet všechny takto vzniklé úlomky.“

Porovnání velikostí Charonu a Hydry
Porovnání velikostí Charonu a Hydry
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Do celého případu by mohlo vnést světlo porovnání spekter z Hydry a Charonu se spektry ze zbývajících tří malých měsíců – Kerbera, Nix a Styx. Ty jsou svými rozměry mnohem podobnější Hydře a pokud se i u nich objeví podobné spektrální čáry, je pravděpodobné, že slabá gravitace a mikrometeority v tomto případě opravdu hrají významnou roli.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/hydra_solo.jpg
http://www.nasa.gov/…/image/pure-ice_hydra_charon_spectra-composite1.jpg

 

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Petr Scheirich
Petr Scheirich
9 let před

Nejde o krystaly jako takove, ale o zrnka materialu, tvorene vodnim ledem, ktery ma krystalickou strukturu. To „krystalicke“ je v originalnim clanku zdurazneno proto, ze vodni led muze mit dve podoby: amorfni a krystalickou, a ty lze odlisit pomoci spektralniho mereni. Obe formy ledu se lisi zpusobem vzniku – amorfni led vznika namrzanim z plynu za velice nizkych teplot, zatimco do krystalicke podoby prechazi pri naslednem zvyseni teploty.
Na Zemi zname led pouze v krystalicke podobe; tu ma napr. i snih.

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Petr Scheirich

Díky za vysvětlení, opraveno.

Spytihněv
Spytihněv
9 let před

Díky za článek. Těším se na detaily i o dalších malých členech soustavy Pluta.

Jen taková drobnost – měsíc se jmenuje Nix (s měkkým). Byl sice pojmenován po řecké bohyni Nyx, ale protože existuje také planetka Nyx, tak aby se jeden název neopakoval, píše se to takto po egyptsku s měkkým.

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Spytihněv

Díky za info, je to opravené.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.