Raketa Vulcan, která by měla v příštích letech zbavit Spojené státy závislosti na ruských motorech RD-180 tím, že nahradí momentálně používané nosiče Atlas V a také Delta IV, má za sebou další krok k realizaci. Společnost United Launch Alliance, která za jejím vývojem stojí, totiž oznámila detaily o aerodynamickém krytu této rakety. Špička nosiče, která má za úkol chránit cenný náklad před náporem atmosféry při startu by měla podle dostupných informací ve velké míře využívat lehkých, ale přitom pevných kompozitních materiálů a jejich výrobcem bude ve Švýcarsku sídlící společnost Ruag Space, která má s výrobou aerodynamických krytů mnohaleté zkušenosti.
Tato firma již má na svém kontě aerodynamické kryty s průměrem 5,4 metru, které využívají rakety Atlas V, tedy varianty 5XX. Naopak čtyřmetrové kryty produkuje sama společnost ULA ve svém závodě v texaském městě Harlingen. Podle nové dohody mezi ULA a Ruag Space, která byla oznámena tento týden se budou všechny nové aerodynamické kryty vyrábět v továrně společnosti ULA ve městě Decatur (stát Alabama).
Pole zástupců společnosti Ruag Space začne výroba letového hardwaru v roce 2018 a kryty budou hotové včas, aby se stihl termín prvního startu do konce roku 2019. Jak už zaznělo dříve, Atlasy využívají dvě velikosti krytů – čtyřmetrový a pětimetrový. Se stejnými velikostmi se počítá také u rakety Vulcan, aby bylo možné vybrat správný kryt podle velikosti vynášeného nákladu.
„Od roku 2019 začneme vyrábět druhý typ našeho aerodynamického krytu, který je menší než ten, který nyní dodáváme,“ potvrzuje prohlášení společnosti Ruag Space. Čtyřmetrový kryt používaný na Atlasu V, využívající kovové konstrukce, bude po nasazení rakety Vulcan vyřazen. Počítá se s tím, že nové kryty od společnosti Ruag budou létat i na raketách Atlas, než budou tyto nosiče přeřazeny do důchodu na začátku dvacátých let.
Podle slov Toryho Bruna, ředitele firma ULA, bude firma Ruag vyrábět všechny potřebné kompozitní struktury. „Očekávám, že společnost přinese některé pokročilé technologie na zpracování kompozitů ze své továrny ve Švýcarsku k nám do Decaturu,“ prohlásil Bruno. Výrobní závod ve městě Harlingen zůstane zachován a měl by produkovat kovové struktury pro rakety Atlas V a Vulcan.
Všechno souvisí s tím, že ULA chce většinu potřebných částí vyrábět sama – byť v těsné spolupráci s ostatními partnerskými firmami. „Občas jsme narazili na dodavatele, jehož nabídka se nám zdála cenově výhodně, ale jak šel čas, ukázalo se, že jejich kvalita a celkový výkon nejsou dobré. Takže nakonec jsme vynakládali velké objemy peněz nato, abychom opravili jejich chyby, takže se nakonec ukáže, že takoví dodavatelé nejsou až tak levní, jak jsme na začátku čekali. Právě proto je pro nás výhodnější, když budeme většinu dílů vyrábět sami,“ vysvětlil Tory Bruno.
Čtyřmetrový kompozitní kryt pro Vulcany bude společnost Ruag vyrábět podle podobného designu, ve kterém dnes produkuje pětimetrové kryty pro Atlasy. Vylepšený kryt bude mít hned několik výhod. „Díky tvaru bude mít větší využitelný vnitřní prostor, takže do něj můžeme naskládat větší satelity, než do dnešního kovového čtyřmetrového krytu Atlasu V, aniž bychom museli použít pětimetrový kryt, jehož výroba je pochopitelně dražší,“ vysvětluje Tory Bruno. Dlaší výhodou je, že nový kryt bude lehčí, což se projeví na nosnosti rakety.
Atlasy používaly kovové čtyřmetrové kryty už od prvního letu Atlasu 1 v roce 1990 – nosič procházel postupnými modernizacemi, ale kovový kryt se udržel až do Atlasu V. Společnost Ruag kromě zakázky pro firmu ULA bude i nadále vyrábět kompozitní kryty pro evropské rakety Ariane a Vega. Jejich výroba se ze Švýcarska nikam přesouvat nebude.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://www.ulalaunch.com/uploads/images/VulcanLiftoff.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/vulcan_400series1.jpg
http://spacenews.com/wp-content/uploads/2015/04/Vulcan_561_Side_grayback-ULA.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/av_gpsiif12_r224201692509PM63.jpg
„Očekávám, že společnost přinese některé pokročilé technologie na zpracování kompozitů ze své továrny ve Švýcarsku k nám do Decaturu“… no být švýcarama, tak bych výrobu nechal mimo ULA. Aby jim chlapci za pár let neukázali dlouhý nos 🙂
Pekný večer pán Dušan.
Aký je Váš názor na možnosť ak by sa na trh dostalo 800 raketových motorov?? http://www.defensenews.com/story/defense/show-daily/space-symposium/2016/04/14/hyten-let-industry-buy-icbms-space-launch-fair-price/83052938/
Rád by som vedela aj Váš názor aké teoreticky by sa vedeli na nich postaviť rakety. 😉
Hezký den, určitě by se z toho něco postavit dalo – ostatně třeba nosič Minotaur vznikl právě podobným způsobem, kdy se na sebe (s drobnými úpravami) posadilo několik motorů na tuhá paliva z armádních raket.
Je to otázka ceny a taky zákazníků. V této oblasti je levná konkurence.
Rusové nabízejí i celou raketu ICBM. Je to prostě vyřazená upravená ICBM SS18, akorát místo hlavice má užitečný náklad.
https://en.wikipedia.org/wiki/Dnepr-1t
Cena za dopravu v přepočtu na 1kg na nízkou oběžnou dráhu je poloviční oproti všem ostatním poskytovatelům.
http://www.parabolicarc.com/2011/03/20/high-cost-reaching-high-frontier/
Provozuje to Rusko-ukrajinská firma a poslední start měli loni v březnu (tedy i v době Rusko-ukrajinského konfliktu).
Ac fandim jakekoli firme co neco posila do vesmiru tak ULA cim dal vic ztraci me sympatie. Prijde mi ze to je takova ta molochoidni firma, ktera dlouhou dobu tezila jen z toho, ze mela na urcite veci monopol nebo alespon jen malou konkurenci (certifikace pro armadu) a mohla nastrelovat vysoke cenny. Ted kdyz ji prisla konkurence, tak sice proklamuje nejake nove veci a inovace ale toho zatim moc videt neni a vse zachranuji obrazkama planovane rakety s pruhy a hvezdami a prohlasenimi jak si americane udelaj vsechno sami (nejsem proti americe, stejne bych se na to dival kdyby jinak krasne soyuzy byly cele v ruske trikolore). Pritom jsem videl dokument (nedokazu odhadnout jak moc byl propagandisticky) o rd180 a jaka byla slava kdyz se zacali prodavat do ameriky (protoze americani uznali, ze takovyto motor s uzavrenym cyklem proste vyrobit neumi) a jak si amici a rusaci podavali ruce. Koukam na to spatne?
Oni by ho ho po nějakym intezivnim výzkumu nejspíš zvládli vyrobit, potíž je v tom že určitě ne tak levně a výzkum by nejspíš stál víc než několik let nakupování motorů z Ruska, soukromej subjekt si tohle na svoje triko neveme (protože nemá záruku že po tom všem budou jeho motory kupovat) a státní zakázky v USA jsou takový…zajímavý…
Celý je to o penězích…
Je to dokument, kde propaganda není. Ale výraz překvapení ve slovech amerických inženýrů a hrdost ve slovech těch ruských inženýrů tam samozřejmě je:
The Engines That Came In From The Cold
https://www.youtube.com/watch?v=TMbl_ofF3AM
Jj a tady ot je cesky:
[youtube https://www.youtube.com/watch?v=VIpgqepDOSA&w=420&h=315%5D