V těchto dnech a hodinách rezonuje internetovým éterem úspěšné přistání prvního stupně rakety Falcon 9, ale řekli jsme si, že naši čtenáři momentálně možná ocení spíše drobné odlehčení. Co byste říkali na vtip týkající se kosmonautiky? Je už docela starý a tak ho možná již znáte, nicméně pro náš dnešní článek je jeho znění velmi důležité: „Když NASA poslala první kosmonauty do vesmíru, zjistila, že psací pera nefungují při absenci gravitace. Vyřešením tohoto problému NASA pověřila studiem problému konzultantskou společnost. Po deseti letech a 12 milionech dolarů, Američané vlastní pera schopné psát v jakékoliv gravitaci a při teplotě mezi 0 a 300 stupni kelvina. Rusové používají tužky.“
Tento vtip se před pár týdny objevil na našem fóru v sekci Vtípky a srandičky z kosmonautiky. Debata mezi uživateli se rozjela do značné aktivity a spekulovalo se, co je na něm pravdy. Jak správně poznamenal třeba uživatel s nickem Amper klasické tužky mají nevýhodu v tom, že i malý kousek grafitu, který by se mohl odlomit, by dokázal ve stavu beztíže způsobit zkrat v palubní elektronice. Stejný uživatel pak dodal, že Rusko odkoupilo 100 kusů Space Pen (z USA) již v roce 1969 a svůj rozbor dokončil konstatováním: „Co jsem našel, tak se opravdu používala voskovka tzv. grease pencil (neco jako tuzky co pouzivaj zensky) a psalo se na plastovou podložku, z které se to dalo smazat. Ta tužka se používala v letectví hodně, např. se tím malovalo na mapy, které byly v plastovém obalu. Tím pádem si pilot mohl namalovat do mapy, co potřeboval a po misi to z obalu smazat hadrem.“ Tato voskovka se také používala v protivzdušné obraně na zapisování a zakreslování pozic z radaru na sklo.
Záhada byla téměř vyřešena, ale pak se objevila fotka Vladimíra Remka, na které je vidět, že má v kapsičce na rukávu právě dvě tužky s gumou. Celý případ se tak značně zamotal a jeho rozseknutí nebylo v možnostech uživatelů. Proto se dva čtenáři našeho fóra – Evžen111 a Amper – rozhodli, že pana Remka kontaktují a napíší mu mail na ambasádu do Moskvy, kde Vladimír Remek pracuje jako velvyslanec. Právě on je totiž v téhle záhadě osobou nejpovolanější.
Odpověď dorazila za pár dní a nás těší, že Vás, naše čtenáře, můžeme seznámit s jejím obsahem:
Pana velvyslance velmi těší Váš zájem a mám vyřídit jeho jménem následující:
Pan velvyslanec Remek si dobře vzpomíná, že v době přípravy na let se používaly obyčejné tužky, na kterých byla na konci guma. Důvodem bylo, že některé úkony jako nácvik připojení lodě ke stanici se zapisovaly do tabulky a jelikož se při nácviku opakovaly, bylo možné předchozí údaje gumou smazat.
Tužky, jak jste správně zaznamenal na fotografii, byly navíc připevněny klipsničkou k oděvu na gumičce dlouhé asi 50-70cm, takže se daly přitáhnout (v případě „upadnutí“).
Pro beztížný stav (za letu) se používala propisovací tužka, zřejmě sovětské výroby (kovové, pochromované), která byla upravená, analogicky jako tužka z USA. Fungovala na stejném principu, tedy konstrukční úpravou byl vytvořen lehký přetlak na inkoustovou náplň (přes dělící membránu), čímž propisovací tužka psala i v beztížném stavu.
Pan Remek měl během letu ještě několik obyčejných tužek jako „rezervu rezerv“.
S pozdravem,
Tomáš Lipták, tajemník velvyslance
Nyní je tedy už v celé otázce jasno. Až tedy opět uslyšíte vtip o drahé americké propisce a ruské tužce, vzpomeňte si na tento článek. Ten zároveń moc pěkně ukazuje zajímavou věc – i obyčejný vtip může vybudit člověka k aktivitě, která rozšíří znalosti mnoha lidí. Ale pojďme si ještě říct pár informací o tématu propisek Space Pen, který jsme na začátku článku nakousli.
Tahle pera, která byla vyvinuta pro psaní ve stavu beztíže, se v USA běžně prodávají. Inspirátorem tohoto podivuhodného psacího nástroje je strojní inženýr Paul Fischer, majitel továrny na kuličková pera v kalifornském San Fernando Valley. O kuličkovém peru, jehož princip by nebyl založen na využití zemské přitažlivosti, uvažoval mnoho let. Inkoustová náplň v něm musí být pod určitým tlakem, ale jak to udělat, aby nevytékala ven, když to její majitel nepotřebuje? Až jednou ve snu se mu zdálo, že by měl použít tužší náplň. Druhý den šel za kamarádem chemikem a začali hledat vhodnou látku. Dlouho experimentovali s různými druhy pryskyřic, až vyvinuli vhodný druh, který připomínal žvýkací gumu.
Vývoj tohoto pera přišel firmu na milión dolarů, NASA na něj nedala ani cent. Tenhle psací zázrak dnes funguje v podmínkách od deseti stupňů mrazu po padesát stupňů vedra za běžného tlaku na zemském povrchu až do výšky 7-8 km, stejně jako pod vodou. Náplň nevyschne nejméně jedno století. Patentní přihlášku na toto pero podali s Fischerem Herman Schub a Roger A Kennedy v červenci 1967. Následující podzim ho poprvé vyzkoušela posádka Apollo 7. Máte-li zájem, můžete si i dnes toto pero koupit!
Za námět i materiály pro tento článek vděčíme uživateli našeho diskusního fóra s nickem Evžen111. Jak už na minulých řádcích zaznělo, pana Remka kontaktoval i další uživatel našeho fóra s nickem Amper. I jemu patří dík za aktivní přístup při řešení otázky, která možná spoustě lidem vrtala hlavou. Hlavní poděkování samozřejmě patří panu Vladimíru Remkovi i panu Liptákovi, který jeho odpověď zprostředkoval.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.imagehosting.cz/images/russspacep.jpg
http://i.imgur.com/NgzduI9.jpg
http://images.spacepen.com/bg4-s_nix_box_stylus_front_700.png
Konečně sem se dočkal 🙂 Paráda!
BTW, 300 Kelvinů… není to málo Antone Pavloviči?!? To si s nima v létě moc nezapíšou 😀
Takže tu máme novou záhadu, na jaký rozsah teplot byla vynalezena? 0 až 300 K se zdá podivné, jednak zbytečně nízkou hodnotou na jedné straně a zbytečně málo vysokou na druhé. Kdyby šlo o 0 až 300 °F, zní to už lépe, ale tužka by nefungovala ve větším mrazu než asi -17 °C. No tak uvidíme, na co zdejší odborníci zase přijdou 😀
Zase můžeme být rádi, že ty kelviny nešly do záporných hodnot. 🙂
Pera Fisher Space Pen spolehlivě píšou:
– v jakékoliv poloze (i “vzhůru nohama“)
– při teplotách od -35 do 120 °C
– na většinu povrchů
– pod vodou
– v mastnotě
http://spacepen.cz
Zajímavé jako vzpomínkové čtení. Jinak toto je známo už dávno.
Řadě lidí ale třeba ne.
Tak to mě mrzí, že jsem o tomhle peru nevěděl o měsíc dřív. Tátovi bych ho dal jako dárek k vánocům, udělalo by mi obrovskou radost 🙂 Ale jinak díky za článek i za tip na dárek 🙂
Rádo se stalo a třeba dárek využijete při nějaké další příležitosti. 😉
Tužka! Kdybyste raději vzali lepící pásku a šli utěsnit nádobu na SEIS 🙁
Ne vážně. Je to zajímavé číst ochotnou a hlavně rychlou reakci Vladimíra Remka na dotaz. Navíc o věci, se kterou pracoval před téměř 40-ti lety.
Podobně mne kdysi překvapila rychlá odpověď pana Grygara na můj dotaz, který se tuším nějak týkal černých děr. Poslal ji až z Argentiny….
Zkrátka profesionalita, která potěší 🙂
A myslím, že na utěsnění SEIS bude za ty dva roky dost času.
Doufejme, že francouzským odborníkům budou ty dva roky stačit, aby zvládli takovou extrémně náročnou záležitost jako je vyrobit nádobu, která nebude mít nikde díru 🙁
Dvě tato pera NASA jsou v ČR,jedno bylo určitě v kosmu,přivezl jako dar astronaut Feustel.Jedno jest uloženo v muzeu AV Hvězdárny Ondřejov a druhé bylo předáno jako osobní dar.
Toto pero mám, ale nejaký rozdiel v kvalite oproti bežným perám som zatiaľ nespozorovala. Asi treba vyskúšať tie extrémne podmienky. 🙂