Dva krátery na Charonu – Organa a Skywalker jsou si na první pohled velmi podobné. Ale když vědci dostali detailní data z infračerveného spektromeru, všimli si, že první jmenovaný kráter – Organa – vykazuje nezvyklou absorbci na vlnové délce 2,2 mikronu. Z toho vyplývá, že se jedná o bohaté ložisko zmrzlého čpavku, jehož výskyt na Charonu nemůžeme označit jako hojný. Vedlejší kráter Skywalker je naopak úplně běžným zástupcem povrchu Charonu – z velké části jej tvoří vodní led. „Jak je možné, že dva podobně velké a ne moc vzdálené krátery mají tak odlišné složení,“ ptá se Will Grundy z Lowell Observatory v arizonském městě Flagstaff.
Vědci mají hned několik teorií, které by vysvětlovaly, proč má kráter Organa nadbytek čpavku. jedna z nich hovoří o tom, že se jedná o mladší kráter, nebo došlo při dopadu cizího tělesa k zásahu podzemního rezervoáru čpavku. Další teorie hovoří o tom, že byl čpavek na Charon dopraven samotným impaktorem.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Rozlišení originálních dat z přístorje Ralph/LEISA je 5 km/pixel. Podkladové fotky z kamery LORRI mají rozlišení 0,9 km/pixel. Snímek v původním rozlišení najdete zde.
Oba krátery mají téměř shodný průměr – okolo 5 kilometrů. Podobné jsou i světlé pruhy vyvrženého materiálu. Liší se jen tím, že ve středu kráteru Organa leží vrstva tmavšího materiálu, pod kterou se může ukrývat materiál bohatý na čpavek. „Je to fantastický objev,“ neskrývá své nadšení Bill McKinnon z Washington University v St. Louis a dodává: „koncentrovaný čpavek je na ledových světech výborným nemrznoucím materiálem a pokud pochází opravdu z nitra měsíce, mohlo by to pomoci vysvětlit vznik terénu na Charonu pomocí kryovulkanismu. Teoreticky mohlo docházet k vyvrhování čpavko-vodního „magmatu““.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-charon_nh3_map.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-charon_nh3-annotated.jpg
