sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

FCC

Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.

Orbital

Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.

Firefly

Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.

Vast

Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.

NASA

NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.

SatVu

Britský startup SatVu, který se zabývá termovizemi, oznámil 29. června zahájení komerčních služeb s družicí HotSat-2, což znamená návrat k provozování generujícímu zisky poté, co její debutová družice selhala na nízké oběžné dráze Země v roce 2023.

Rocket Lab

Generální ředitel společnosti Rocket Lab uvedl, že akvizice společnosti Iridium touto společností byla logickým dalším krokem v jeho ambicích proniknout na lukrativní trh vesmírných služeb.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejmladší kráter na Charonu?

Dva krátery na Charonu – Organa a Skywalker jsou si na první pohled velmi podobné. Ale když vědci dostali detailní data z infračerveného spektromeru, všimli si, že první jmenovaný kráter – Organa – vykazuje nezvyklou absorbci na vlnové délce 2,2 mikronu. Z toho vyplývá, že se jedná o bohaté ložisko zmrzlého čpavku, jehož výskyt na Charonu nemůžeme označit jako hojný. Vedlejší kráter Skywalker je naopak úplně běžným zástupcem povrchu Charonu – z velké části jej tvoří vodní led. „Jak je možné, že dva podobně velké a ne moc vzdálené krátery mají tak odlišné složení,“ ptá se Will Grundy z Lowell Observatory v arizonském městě Flagstaff.

Vědci mají hned několik teorií, které by vysvětlovaly, proč má kráter Organa nadbytek čpavku. jedna z nich hovoří o tom, že se jedná o mladší kráter, nebo došlo při dopadu cizího tělesa k zásahu podzemního rezervoáru čpavku. Další teorie hovoří o tom, že byl čpavek na Charon dopraven samotným impaktorem.

Složený snímek založený na datech z přístroje Ralph/LEISA pořízený na vzdálensot 81 000 kilometrů od Charonu. Data dorazila na Zemi mezi 1. a 4. říjnem a následně byla data ze spektrometru zkombinována se snímky kamery LORRI. Oblasti ukazující na přítomnost čpavku jsou vyznačeny zeleně. Žlutý obdélník pokrývá oblast o šířce 280 kilometrů.
Složený snímek založený na datech z přístroje Ralph/LEISA pořízený na vzdálensot 81 000 kilometrů od Charonu. Data dorazila na Zemi mezi 1. a 4. říjnem a následně byla data ze spektrometru zkombinována se snímky kamery LORRI. Oblasti ukazující na přítomnost čpavku jsou vyznačeny zeleně. Žlutý obdélník pokrývá oblast o šířce 280 kilometrů.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Rozlišení originálních dat z přístorje Ralph/LEISA je 5 km/pixel. Podkladové fotky z kamery LORRI mají rozlišení 0,9 km/pixel. Snímek v původním rozlišení najdete zde.

Oba krátery mají téměř shodný průměr – okolo 5 kilometrů. Podobné jsou i světlé pruhy vyvrženého materiálu. Liší se jen tím, že ve středu kráteru Organa leží vrstva tmavšího materiálu, pod kterou se může ukrývat materiál bohatý na čpavek. „Je to fantastický objev,“ neskrývá své nadšení Bill McKinnon z Washington University v St. Louis a dodává: „koncentrovaný čpavek je na ledových světech výborným nemrznoucím materiálem a pokud pochází opravdu z nitra měsíce, mohlo by to pomoci vysvětlit vznik terénu na Charonu pomocí kryovulkanismu. Teoreticky mohlo docházet k vyvrhování čpavko-vodního „magmatu““.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-charon_nh3_map.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-charon_nh3-annotated.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.