Vyzrajeme na nemožnost komunikace během návratu do atmosféry?!

Atmospheric Re-Entry Demonstrator (ARD) zdroj: dlr.de

Úspěšný zážeh hlavního motoru proti směru letu, otočení do správné polohy pomocí trysek RCS, rozdělení soulodí a už se návratový modul začíná nořit do hustých vrstev atmosféry. Za okýnkem se astronautům začínají objevovat první žluté jazyky vznikajícího plazmatu až nakonec výhled obklopí jedno ohnivé inferno. V pozemním středisku houstne atmosféra. Do komunikace s astronauty se nejprve vloudí drobné praskání, které za chvíli zcela pohltí radiový šum. Data na obrazovkách terminálů už v tomto okamžiku také nevypovídají nic o tom, co se aktuálně s lodí děje…

Podobné scénáře provázejí sestup každého tělesa z oběžné dráhy. Pozemní řídící týmy nemají tuto fázi letu zrovna v lásce a tak se nelze divit radosti, jež zavládne po opětovném navázání spojení. Jev způsobuje plazma, které vzniká, když se těleso pohybuje v husté atmosféře rychlostí 10 Machů a více. Tím pádem se problém s rušením komunikace netýká jen vracejících se kosmických strojů, ale i hypersonických letadel nebo balistických střel. Takže i armáda má velký zájem na řešení tohoto palčivého problému, protože nyní může tyto stroje jen obtížně řídit, znemožněna je i autodestrukce v případě nestandardního chování a zejména navigace pomocí GPS, jejíž signál je velice slabý a nejsnáze se zaruší.

Problémy se spojením s objekty letícími hypersonickými rychlostmi byly známy dříve, než začal člověk létat do kosmu, ale teprve s počátkem pilotovaných letů se stal problém natolik palčivým, aby se do jeho řešení začalo významněji investovat. Hledaly se frekvence, které budou na rušení plazmou nejméně náchylné – neúspěšně. Návrh na hrot, který by trčel z lodi mimo hlavní oblak plazmatu či změna tvaru „nosu“ lodi na ostřejší, také neprošly. Při programu Gemini se uvažovalo o rozstřikování vody do plazmového pláště s cílem tento narušit. Bohužel by na efektivní deionizaci bylo potřeba poměrně velké množství vody, která by letěla na úkor užitečnějšího nákladu. Jinou látku, která by dokázala deionizovat podobně jako voda a byla například součástí ablativního štítu, přičemž by se uvolňovala, jsme zatím neobjevili, i když několik kandidátů by bylo. Problémem jsou testy, které se dají dělat v menším měřítku ve speciálních větrných tunelech, jelikož rychlosti nad Mach 10 je obtížné docílit. Skutečně relevantní data poskytnou však pouze testy přímo v atmosféře, což vyžaduje těleso dostatečně urychlit a hlavně uřídit. Testy jsou tak extrémně finančně náročné. Díky nedostatečnému počtu testů máme pak nedostatek dat k tomu, abychom mohli provádět skutečně průkazné simulace v počítači.

Kosmickou loď kónického tvaru plasma zcela obemkne a znemožní tak radiovou komunikaci zdroj: nasa.gov
Kosmickou loď kónického tvaru plasma zcela obemkne a znemožní tak radiovou komunikaci
zdroj: nasa.gov

Mezi další nápady, které se během let výzkumu tohoto fenoménu objevily a jsou rozpracovány pouze teoreticky, patří ovládání plazmatu pomocí magnetického pole, využití extrémně výkonných laserů nebo vystřelování drobných projektilů ne nepodobných vzkazu v lahvi. Problém vyřešil až příchod raketoplánu a zejména instalace komunikačních družic TDRS na geostacionární dráze. Dokázal to díky své velikosti, protože malá tělesa plazma snadno obemkne (viz úvodní obrázek Atmospheric Re-Entry Demonstrator). Podstatný také byl jeho tvar, pod jakým úhlem a v jaké poloze vstupoval do atmosféry. V ionizovaném plynu tak vznikl tunel, díky němuž antény na horní části raketoplánu měly volný přístup k TDRS, takže přenos hlasu a telemetrie byl možný.

Při opětovnému přechodu k lodím klasického tvaru se nám problém plazmatem vrátil jako bumerang. S teoretickým řešením přišli dva čínští vědci Xiaotian Gao a Binhao Jiang z Harbinského technologického institutu. Chtějí použít plazmatický plášť, který běžně brání elektromagnetickým vlnám, naopak pro zesílení signálu. Zjistili, že pokud elektromagnetické fluktuace antén jsou synchronizované s fluktuacemi okolí, tak v tu chvíli jev známý jako rezonance může zesílit jejich signál. Dá se to připodobnit k opernímu pěvci, který správným tónem dokáže rozvibrovat sklenici s vínem až se tato roztříští.

V horní části raketoplánu má signál z antén cestu k družicím TDRS částečně otevřenu zdroj: nasa.gov
V horní části raketoplánu má signál z antén cestu k družicím TDRS částečně otevřenu
zdroj: nasa.gov

V reálu by to vypadalo tak, že na povrchu komunikační antény by byly pečlivě navržené izolační vrstvy, které by ukládaly elektrickou energii. V kombinaci s plazmatem by pak tato „uzavřená vrstva“ generovala rezonanční stav a signál by se tak mohl šířit. K zajištění rezonance je nutné aby uzavřená vrstva spolu s plasmatem byly tenčí než je vlnová délka přenášených signálů. Vrstva plazmatu se během letu mění, což komplikuje snahy o generování rezonance. Vědci ale navrhli řešení: Uzavřená vrstva může kompenzovat tyto změny, pokud je vyrobena z materiálu, jehož elektromagnetické vlastnosti mohou být změněny elektricky.

„Nepotřebujeme znát přesně vlastnosti vrstvy plazmatu, ale potřebujeme znát rozsahy těchto vlastností,“ uvedl Gao v prohlášení pro Space.com. „Uzavřená vrstva bude upravena automatickým řídícím systémem, takže nám stačí znát rozsahy, abychom se ujistili, že celý tento systém může fungovat správně.“

Vědci poznamenávají, že jejich nový přístup má řadu výhod oproti předchozím pokusům o vyřešení problematiky komunikačního blackoutu. Nepotřebujeme měnit tvar tělesa ani spotřebovávat více energie nebo navyšovat hmotnost.

Přesto Gao varoval, že celé řešení je zpracováno pouze v teoretické rovině. „Je třeba jej ověřit dalšími experimenty,“ řekl.

Celá koncepce vypadá docela nadějně. Ostatně využít plazmatu jako antény není nijak nový nápad a tomto směru právě probíhá drobná technologická revoluce u vysokofrekvenčních zařízení.

Zdroje informací:
http://www.space.com/29675-hypersonic-spacecraft-communications-reentry-tech.html
https://www.aip.org/publishing/journal-highlights/communicating-hypersonic-vehicles-flight
http://www.spaceacademy.net.au/spacelink/blackout.htm
http://urgentcomm.com/mag/shuttle-blackout-myth-persists
http://www.scientificamerican.com/article/piercing-the-plasma/
https://en.wikipedia.org/wiki/Plasma_antenna

Zdroje obrázků:
http://www.dlr.de/as/Portaldata/5/Resources/images/abteilungen/abt_rf/rf_ARD1-2.jpg
http://www.nasa.gov/centers/langley/images/content/534809main_unflyable1-720p.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/orion-eft-1-flight-reentry1_1.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Vyzrajeme na nemožnost komunikace během návratu do atmosféry?!

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
8 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Petr M.
Petr M.
11 let před

Když už to tady čtu, co zpracovat článek o návratu z vesmíru obecně. Jak to funguje, co je potřeba, co fyzika apod. a zároveň spoustě lidí objasnit neustále dotazy proč pro letu do vesmíru rakety neshori, ale zpět ano.
Ale možná to tady už bylo 😉

Tomáš Kohout
Tomáš Kohout
11 let před
Odpověď  Petr M.

Obecně, jako téma pro samostatný článek to tu skutečně nebylo. Díky za tip.

gg
gg
11 let před

Optická komunikace by měla zabrat vždy. 😉 „Extrémně výkonný laser“ by neměl být zapotřebí, pouze správný tracking. Bohužel by to obnášelo nějaké ty mechanické součástky. Ale vzhledem k tomu, že optická komunikace nejspíše v budoucnu bude použita na dálkové spoje, tak ji jednoho dne musíme zvládnout tak jako tak.

Tomáš Kohout
Tomáš Kohout
11 let před
Odpověď  gg

Vzhledem k tomu, že laser plazmatem proniká, což je vidět například zde: http://research.ae.utexas.edu/FloImLab/planar.php , tak by použít laserovou komunikaci (LK) šlo. I laser je ovšem plazmatem ovlivněn (což se s výhodou využívá u různých senzorů: http://combustion.mie.utoronto.ca/?page_id=411), takže si nejsem jist nakolik by byla ovlivněna zaklíčovaná informace. Navíc je LK ještě v plenkách, i když pokusy s ní vypadají dost nadějně, ať už ty na ISS nebo třeba na sondě LADEE.

gg
gg
11 let před

Jinak ještě technická poznámka: „control system“ je česky téměř zásadně „řídicí systém“, o žádné kontroly nejde (leda že by ze počítaly vstupy zpětnovazebních smyček).

Tomáš Kohout
Tomáš Kohout
11 let před
Odpověď  gg

Díky, to mi ujelo. Opraveno

Petr Hájek
Petr Hájek
11 let před

Což takle použít ke komunikaci neutrina ,vyrobit je umíme a detekovat taky ,sice špatně a málo ale pro digitální přenos jednoduchých dat možná dostatečně ,nebo je to nesmysl?

Tomáš Kohout
Tomáš Kohout
11 let před
Odpověď  Petr Hájek

Rozhodně to není nesmysl. Je faktem, že neutrina by plazmatem prošla jako nůž máslem. Ovšem výroba a zachycení zatím vyžadují skutečně obrovské stroje.

Na druhou stranu počítače kdysi také zabíraly celé budovy a dnes tentýž výkon nosíme v kapse.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

  • Space Cargo

    Evropská společnost Space Cargo Unlimited, specializující se na výrobu ve vesmíru, dokončila vývojový model opakovaně použitelného kosmického zařízení REV1 určeného k dopravě užitečného zatížení do vesmíru a jeho následnému návratu na Zemi.

  • NASA

    Administrátor NASA Jared Isaacman představil vizi agentury, která se při zajišťování kosmických lodí a přepravních služeb spoléhá na komerční firmy, ale zároveň si zachovává odborné znalosti a zázemí potřebné k vývoji technologií, do nichž by se soukromý sektor sám nepustil kvůli příliš vysokým rizikům nebo nákladům.

  • Mitsubishi Electric

    Společnost Mitsubishi Electric plánuje při druhém zkušebním letu nosné rakety Miura 5 vypustit demonstrační družici pro připravovanou víceúčelovou megakonstelaci. Španělská kosmická společnost PLD Space, která raketu Miura 5 vyvíjí, plánuje její první start v první polovině roku 2027.

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗