sociální sítě

Přímé přenosy

Sojuz-2.1a (Sojuz MS-29)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Verde Technologies

Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.

Pegasus XL

Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.

FCC

Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.

Orbital

Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.

Firefly

Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.

Vast

Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.

NASA

NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Rychlý letový profil k ISS

Vzpomínky na výcvik

„Máme tady další deštivý a chladný víkend ve Hvězdném městečku. Myslím, že si dneska zase zacvičím v posilovně namísto běhání venku. Co se týče výcviku, projdu si mé poznámky z hodiny týkající se zrychleného letového profilu k ISS během čtyř oběhů. Věřte tomu nebo ne, nedávno jsem se musela vrátit do učebny kvůli teoretickým přednáškám! Jak jste nejspíš slyšeli, cesta k ISS se zkrátila teprve nedávno. Počínaje posádkou Pavla Vinogradova jsme od letošního jara začali experimentovat s rychlým setkáním na oběžné dráze, které přivede Sojuz k dokovacímu portu ISS během šesti hodin (nebo během čtyř obletů Země) od startu.

Neděle 21. července 2013

Dříve zabral let ke stanici dva dny. Po startu a umístění na oběžnou dráhu by pozemní personál sledoval Sojuz, měřil jeho aktuální pozici a rychlost a na základě těchto dat by spočítal údaje potřebné pro zážehy motoru, které by byly nahrány do palubního počítače. Kdy se má motor zažehnout? Na jak dlouho? V jaké orientaci má při tom být loď? Cílem těchto zážehů je samozřejmě dostat se blíže k ISS do takové pozice, ze které může palubní počítač vypočítat další zážehy pro závěrečné manévry a spojení.

Nyní však po stovkách startů Sojuzů a nákladních Progressů mají ruští specialisté mnoho statistických dat a dokážou tak předpovídat s docela slušnou přesností, jak budou vypadat prvotní parametry oběžné dráhy po startu. Data pro první dva korekční zážehy na oběžné dráhy tedy v současnosti nahráváme do palubního počítače ještě na startovní rampě. To nám umožní provést je ihned, jak je to jen možné.

Znamená to také ale, že po startu se všechno děje velice rychle! Já jako palubní inženýr věnuji svou pozornost převážně kontrolním systémům a zkouškám těsnosti, abychom se ujistili, že nám žádný vzduch neuniká do vesmíru. Mezitím Anton monitoruje začátek dynamického módu: v rámci příprav na zážeh motoru se Sojuz sám zorientuje podél lokální vertikální osy („břichem“ k Zemi) a Anton celý proces sleduje v periskopu. Obraz vypadá podobně jako na následující fotografii, s tím rozdílem, že by Anton měl vidět Zemi namísto stanice.

Pohled na ISS přes periskop Sojuzu.
Pohled na ISS přes periskop Sojuzu.
Zdroj: https://plus.google.com/

Samozřejmě, že jako správná posádka se snažíme navzájem kontrolovat a sledovat své počínání přes rameno. Pracujeme tedy paralelně a navzájem se ujišťujeme, že nic nepřehlédneme a jsme na té správné cestě na lidskou základnu ve vesmíru!“

Zdroj informací:
https://plus.google.com/

Zdroj obrázku:
https://plus.google.com/

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.