křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

LVM3 (Gaganyaan-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).

Americké letectvo

Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.

SES Space & Defense

Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.

Americké Vesmírné síly

Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.

SpaceX

Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.

Iceye

Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.

Mobilní operátoři

Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Rychlý letový profil k ISS

Vzpomínky na výcvik

„Máme tady další deštivý a chladný víkend ve Hvězdném městečku. Myslím, že si dneska zase zacvičím v posilovně namísto běhání venku. Co se týče výcviku, projdu si mé poznámky z hodiny týkající se zrychleného letového profilu k ISS během čtyř oběhů. Věřte tomu nebo ne, nedávno jsem se musela vrátit do učebny kvůli teoretickým přednáškám! Jak jste nejspíš slyšeli, cesta k ISS se zkrátila teprve nedávno. Počínaje posádkou Pavla Vinogradova jsme od letošního jara začali experimentovat s rychlým setkáním na oběžné dráze, které přivede Sojuz k dokovacímu portu ISS během šesti hodin (nebo během čtyř obletů Země) od startu.

Neděle 21. července 2013

Dříve zabral let ke stanici dva dny. Po startu a umístění na oběžnou dráhu by pozemní personál sledoval Sojuz, měřil jeho aktuální pozici a rychlost a na základě těchto dat by spočítal údaje potřebné pro zážehy motoru, které by byly nahrány do palubního počítače. Kdy se má motor zažehnout? Na jak dlouho? V jaké orientaci má při tom být loď? Cílem těchto zážehů je samozřejmě dostat se blíže k ISS do takové pozice, ze které může palubní počítač vypočítat další zážehy pro závěrečné manévry a spojení.

Nyní však po stovkách startů Sojuzů a nákladních Progressů mají ruští specialisté mnoho statistických dat a dokážou tak předpovídat s docela slušnou přesností, jak budou vypadat prvotní parametry oběžné dráhy po startu. Data pro první dva korekční zážehy na oběžné dráhy tedy v současnosti nahráváme do palubního počítače ještě na startovní rampě. To nám umožní provést je ihned, jak je to jen možné.

Znamená to také ale, že po startu se všechno děje velice rychle! Já jako palubní inženýr věnuji svou pozornost převážně kontrolním systémům a zkouškám těsnosti, abychom se ujistili, že nám žádný vzduch neuniká do vesmíru. Mezitím Anton monitoruje začátek dynamického módu: v rámci příprav na zážeh motoru se Sojuz sám zorientuje podél lokální vertikální osy („břichem“ k Zemi) a Anton celý proces sleduje v periskopu. Obraz vypadá podobně jako na následující fotografii, s tím rozdílem, že by Anton měl vidět Zemi namísto stanice.

Pohled na ISS přes periskop Sojuzu.
Pohled na ISS přes periskop Sojuzu.
Zdroj: https://plus.google.com/

Samozřejmě, že jako správná posádka se snažíme navzájem kontrolovat a sledovat své počínání přes rameno. Pracujeme tedy paralelně a navzájem se ujišťujeme, že nic nepřehlédneme a jsme na té správné cestě na lidskou základnu ve vesmíru!“

Zdroj informací:
https://plus.google.com/

Zdroj obrázku:
https://plus.google.com/

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.