sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Rychlý letový profil k ISS

Vzpomínky na výcvik

„Máme tady další deštivý a chladný víkend ve Hvězdném městečku. Myslím, že si dneska zase zacvičím v posilovně namísto běhání venku. Co se týče výcviku, projdu si mé poznámky z hodiny týkající se zrychleného letového profilu k ISS během čtyř oběhů. Věřte tomu nebo ne, nedávno jsem se musela vrátit do učebny kvůli teoretickým přednáškám! Jak jste nejspíš slyšeli, cesta k ISS se zkrátila teprve nedávno. Počínaje posádkou Pavla Vinogradova jsme od letošního jara začali experimentovat s rychlým setkáním na oběžné dráze, které přivede Sojuz k dokovacímu portu ISS během šesti hodin (nebo během čtyř obletů Země) od startu.

Neděle 21. července 2013

Dříve zabral let ke stanici dva dny. Po startu a umístění na oběžnou dráhu by pozemní personál sledoval Sojuz, měřil jeho aktuální pozici a rychlost a na základě těchto dat by spočítal údaje potřebné pro zážehy motoru, které by byly nahrány do palubního počítače. Kdy se má motor zažehnout? Na jak dlouho? V jaké orientaci má při tom být loď? Cílem těchto zážehů je samozřejmě dostat se blíže k ISS do takové pozice, ze které může palubní počítač vypočítat další zážehy pro závěrečné manévry a spojení.

Nyní však po stovkách startů Sojuzů a nákladních Progressů mají ruští specialisté mnoho statistických dat a dokážou tak předpovídat s docela slušnou přesností, jak budou vypadat prvotní parametry oběžné dráhy po startu. Data pro první dva korekční zážehy na oběžné dráhy tedy v současnosti nahráváme do palubního počítače ještě na startovní rampě. To nám umožní provést je ihned, jak je to jen možné.

Znamená to také ale, že po startu se všechno děje velice rychle! Já jako palubní inženýr věnuji svou pozornost převážně kontrolním systémům a zkouškám těsnosti, abychom se ujistili, že nám žádný vzduch neuniká do vesmíru. Mezitím Anton monitoruje začátek dynamického módu: v rámci příprav na zážeh motoru se Sojuz sám zorientuje podél lokální vertikální osy („břichem“ k Zemi) a Anton celý proces sleduje v periskopu. Obraz vypadá podobně jako na následující fotografii, s tím rozdílem, že by Anton měl vidět Zemi namísto stanice.

Pohled na ISS přes periskop Sojuzu.
Pohled na ISS přes periskop Sojuzu.
Zdroj: https://plus.google.com/

Samozřejmě, že jako správná posádka se snažíme navzájem kontrolovat a sledovat své počínání přes rameno. Pracujeme tedy paralelně a navzájem se ujišťujeme, že nic nepřehlédneme a jsme na té správné cestě na lidskou základnu ve vesmíru!“

Zdroj informací:
https://plus.google.com/

Zdroj obrázku:
https://plus.google.com/

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.