sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Poskytovatel meteorologických informací Tomorrow.io získal 35 milionů dolarů v posledním kole financování, čímž se celková částka zvýšila na 210 milionů dolarů. Finance budou použity na urychlení vývoje konstelace nové generace pro sběr atmosférických dat.
Společnost Astrolab 18. května oznámila, že dosáhla čtyř dohod se středisky NASA o přepravě užitečného zatížení na svém roveru FLEX Lunar Innovation Platform (FLIP), který by měl být vypuštěn na přistávacím modulu Griffin-1 společnosti Astrobotic koncem tohoto roku.
Čínská společnost Zenk Space získala 180 milionů juanů před plánovaným červnovým debutem své rakety Zhihang-1, která používá jako palivo kerolox.
Společnost Virgin Galactic 14. května oznámila, že je technicky i finančně na dobré cestě k zahájení komerčních letů své suborbitální kosmické lodi nové generace do konce roku.
NASA zveřejnila finální žádost o návrhy na telekomunikační systém pro Mars a potvrdila požadavky, které omezují společnosti, jež se o něj mohou ucházet.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Northrop Grumman kontrakt v hodnotě 398 milionů dolarů na stavbu prototypu komunikační družice určeného k demonstraci technologií proti rušení vojenských operací.
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
Náš eshop
Články
Galaktická výduť Mléčné dráhy, bublinovitá oblast, která obklopuje galaktický střed, obsahuje husté soubory hvězd, planet a dalších, volně poletujících objektů. Vědci tuto oblast studují již desítky let pomocí bezpočtu pozemských i kosmických observatoří včetně Hubbleova a Webbova teleskopu. Brzy se k nim přidá i teleskop Nancy Grace Roman, který bude jako první studovat oblast výdutě v rámci svého primárního vědeckého úkolu. Bude přitom vycházet z ze všech dřívějších pozorování. Zorné pole nového teleskopu pokryje větší část oblohy a požadovanou oblast tak nasnímá rychleji než předešlé kosmické teleskopy, což umožní průzkum milionů hvězd a objevení tisíců nových exoplanet.
Když vědci agentury NASA v srpnu 2025 poprvé pozorovali rádiový záblesk ze Slunce, nebylo na něm nic mimořádného. Ale tento záblesk trval a trval a trval. Typicky jsou podobné sluneční rádiové záblesky dlouhé jen pár hodin až dní. Ale tenhle konkrétní byl jiný. Ve chvíli, kdy skončil, měl za sebou 19 dní existence, což dalece překonalo očekávání vědců i předešlý rekord, který činil pouhých pět dní.
V posledních desetiletích učinila věda a technika obecně obrovský skok kupředu. S nástupem výpočetní techniky (a v poslední době také umělé inteligence) dokáží inženýři a konstruktéři simulovat a evaluovat nové principy a technologie v neporovnatelně kratším čase, než tomu bylo třeba před třiceti lety, natožpak před šedesáti. O to více je záhodno smeknout pomyslný klobouk před neuvěřitelným umem všech zainteresovaných, kteří v začátcích éry praktické kosmonautiky dokázali dostávat do vesmíru stroje pouze s využitím logaritmického pravítka a s primitivními počítači pracujícími s děrnými štítky nebo s obrovskými magnetickými pásy. Zkratky jako CFD (Computational Fluid Dynamic) byly v té době hudbou daleké budoucnosti, přesto tehdejší konstruktéři učinili první nesmělé krůčky lidstva do kosmického prostoru. První nosiče a technologie přímo vycházely z vojenských zkušeností a designů. Ovšem když bylo třeba provést malou revoluci jak v oblasti konstrukcí, tak v oblasti materiálové, logaritmická pravítka mnohdy zoufale nestačila. Na pořad dne muselo přijít testování, často iterativní typu pokus-omyl. Výjimkou nebyl ani Dyna Soar. Právě díky němu spatřil světlo světa program ASSET…
Spolupráce kosmických agentur je dnes naprosto běžnou součástí kosmonautiky. Zatímco některá partnerství jsou zcela běžná, třeba Evropa + Spojené státy, jiné spolupráce jsou, diplomaticky řečeno, neobvyklé. Vzpomeňme si třeba na loňský start americko-indické mise NiSAR. Na startovní rampě kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně dnes stojí raketa Vega-C, která pod svým aerodynamickým krytem urývá sondu SMILE, společné dílo Evropy a Číny. Jejím úkolem bude pořizovat během 40 hodin při každém oběhu první snímky zemské magnetosféry v pásmu měkkého rentgenového záření a ultrafialového záření. Na základě naměřený údajů vědci zjistí, jakými způsoby reaguje pozemské magnetosféra na neustálý proud slunečního větru, či jak se na celém procesu podílejí výrony koronální hmoty.
Ve vědě nezáleží na tom, jak moc si jsme ve svých teoriích jistí, nic nemůže nahradit zkoumání přírody tím, že jí klademe otázky přímo o ní samotné: prostřednictvím pozorování a experimentů. Někdy to vyžaduje vytvoření podmínek v laboratoři pro vznik určitých jevů, jejichž výsledky poté vědci měří na libovolnou přesnost, jakou potřebují. Jindy to však vyžaduje hledění do kosmického prostoru, do přirozené laboratoře vesmíru, a sledovat, jak se příroda chová. Nezáleží na tom, jaká očekávání předtím vědci měli, při pochopení toho, jaké věci opravdu jsou, nemůže nic nahradit skutečná data.
Ještě než se bude moci sonda SMILE pustit do svého výzkumu, jak Země reaguje na proudy částic a intenzivní záření ze Slunce, musela projít pozoruhodnou cestou na Zemi. V tomto článku najdete video, které rekapituluje její závěrečné předstartovní přípravy na evropském kosmodromu ve Francouzské Guyaně – od tankování, přes uzavření do ochranného aerodynamického krytu až po setkání se zbytkem nosné rakety Vega-C, která má SMILE vzít do kosmického prostoru. Tato sonda poletí konkrétně na misi s označením VV29, půjde tedy o 29. start rakety z rodiny Vega. Raketa Vega-C vysoká 35 metrů a vážící 210 tun již stojí na startovní rampě a chystá se na start v úterý ráno našeho času.
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na Mars, kde ve svém průzkumu už pátým rokem pokračuje vozítko Perseverance. Dále nás čeká průlet sondy Psyche kolem Marsu, start zásobovací mise CRS-34 či testy nově připravované rakety Neutron od společnosti Rocket Lab. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Ve čtvrtek 14. května vydala NASA výzvu k podávání nabídek (RFP = Request for Proposal), protože má zájem o spolupráci s průmyslem na projektu telekomunikační sítě pro Mars. Spolehlivá a širokopásmová komunikace je nezbytná pro přenos vědeckých dat, snímků s vysokým rozlišením a kriticky důležitých informací během marsovských misí. Síť má využívat vysoce výkonné marsovské telekomunikační oběžnice, které by měly pomáhat budoucím povrchovým, orbitálním, či pilotovaným výpravám. Aktuálně vydaná výzva vychází z návrhu vydaného 2. dubna, ale i z poznatků získaných během doprovodného setkání s odborníky z oboru, které se konalo na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu, kde komerční partneři poskytli zpětnou vazbu k cílům agentury týkajícím se telekomunikační sítě na Marsu.
Komerční poskytovatelé startů neustále posouvají vpřed možnosti pohonných technologií, přičemž jejich mimořádnému zájmu se těší kombinace kapalného kyslíku a metanu pro pohon raket i kosmických sond. S tím, jak se systémy zvětšují, aby mohly pojmout další tuny pohonných látek, ale roste i zodpovědnost za plné pochopení bezpečnostních profilů. Inženýři z NASA, kteří mají za sebou desítky let zkušeností s kryogenními a zkušebními činnostmi, provádějí na letecké základně Eglin na Floridě závěrečnou sérii testů s cílem změřit množství energie uvolněné při explozi. Nasbíraná data poskytnou znalosti, které pomohou vládním i průmyslovým partnerům posílit jejich důvěru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
