Skafandr je oděv, který neodmyslitelně patří ke kosmonautům již od počátků dobývání vesmíru. Neobešel se bez něj Jurij Gagarin a stejně tak se bez něj neobejdou současní kosmonauti. Během vesmírných závodů v šedesátých letech sice měl Sovětský svaz krátkou periodu letů do vesmíru bez skafandrů, ale naneštěstí se jim to vymstilo. První vesmírné skafandry používané jak v USA, tak v Sovětském svazu byly odvozeny od obleků výškových armádních pilotů. Ty dnešní již staví na zkušenostech svých předchůdců a pracuje se samozřejmě i na jejich nástupcích, které budou člověka omezovat ještě méně a umožní mu tak například větší rozsah pohybů, delší pobyt v nehostinném prostředí a větší volnost.
Současné skafandry se dělí na dva základní typy podle způsobu určení. První typ se používá pro start a přistání a chrání posádku v případě ztráty tlaku v kabině nebo při případném požáru. V takových situacích se skafandr nafoukne a vytvoří tak kosmonautovi bezpečnou atmosféru uvnitř obleku, která je oddělená od vnitřního prostředí lodi. Tyto skafandry však nejsou nezávislé a musí být napojeny na vesmírnou loď samotnou. Druhým typem jsou skafandry pro výstupy do volného kosmu, které už se dají označit spíše za malé kosmické lodě pro jednoho pasažéra. Obsahují totiž všechno to, co člověk nezbytně potřebuje pro přežití ve vesmírném vakuu. Tyto skafandry jsou tedy nezávislé na kosmické lodi a obsahují jednotky pro recyklaci vzduchu, chladicí systém nebo dokonce i manévrovací trysky pro případ nouze.
V dnešním krátkém článku vám přinášíme přehlídku historických (především) amerických skafandrů používaných od prvních výškových letů testovacích pilotů až po lunární výpravy.
Zdroj: http://www.misleddit.com/p/2wanrl/
První řada:
1. Mk IV Suit, vyrobeno v BF Goodrich, šedesátá léta
2. Mk II Model „O“ Suit, vyrobeno v BF Goodrich, 1956
3. Mk V Modified suit, vyrobeno v BF Goodrich, 1968
4. Mk II Model „R“ suit, BF Goodrich, 1956
5. Mercury Spacesuit, odvozeno od Navy Mk IV, BF Goodrich, 1960
6. RX-3 MOL Prototype, Litton Industries, 1965
7. Svrchní vrstva skafandru AES Apollo Apollo Applications Project Chromel-R, Litton Industries, 1969
8. A4-H Apollo Developmental suit, ILC for Hamilton Standard, 1964
9. SPD-143 Apollo Developmental AX1-L, ILC Industries, 1963
10. A5-L Apollo Prototype, ILC Industries, 1965
11. EX1-A Apollo Applications Project, AiResearch Corporation, 1968
12. Mk V, modified, BF Goodrich, 1968
13. Přetlaková část skafandru G4-C, kterou na sobě měl Gene Cernan při EVA během mise Gemini 9, 1965
Druhá řada:
1. Sokol KV-2, NPP Zvězda, 1980
2. RX-2A, Litton Industries, 1964
3. AX-3, NASA Ames Research Center, 1974
4. Mercury Spacesuit, odvozeno od Navy Mk IV, BF Goodrich, 1960
5. AES, Apollo Applications Project, Chromel-R Cover Layer, Litton Industries, 1969
6. Sokol KV-2, NPP Zvězda, 1980
7. Mk IV, Arowhead, konec padesátých let
8. Nohavice RX-2 s částí trupu RX-2A, Litton Industries, 1964
9. Apollo A7-L EVA Suit, ILC Industries, 1970
10. Apollo A7-LB EVA Suit, ILC Industries, 1971
11. Apollo A7-L EVA Suit, ILC Industries, 1970
12. Mercury Spacesuit, odvozeno od Navy Mk IV, BF Goodrich, 1960
13. SK-1 (Скафандр Космический), ve kterém letěl Jurij Gagarin, NPP Zvězda, 1961
14. G3-C, David Clark Company, 1964
Zdroj informací:
http://www.reddit.com/
Zdroje obrázků:
http://www.cinemablend.com/
http://www.misleddit.com/
tohle mohl být parádní kvíz, připomínající ten, kdy jsme poznávali rakety jen podle trysek a ohně. Věřím, že se brzy dočkáme něčeho podobného!
cakal by som niekolkonasobne vacsie obrazky… na tychto nie je vidno ziadne detaily. alebo si to len ja neviem rozkliknut?
Záleží na velikosti vašeho displeje. Obrázek má na šířku 3000 pixelů a je docela podrobný. Pokud ale máte malý notebook, obrázek se zvětší jen do šíře vašeho displeje. V tom případě doporučuji zdrojový obrázek uvedený pod článkem.
Aha, tak az po vasom vysvetleni som zistil, kde je chyba. V chrome sa mi obrazok otvori len na velkost okna, a neponukne mi ziadnu moznost obrazok zvacsit. Neskusal som to v inych prehliadacoch. Az ked som dal obrazok ulozit a z disku som si ho otvoril, mohol som ho vidiet v plnej velkosti. Asi by to chcelo iny skript na otvorenie obrazku, ktory ho dovoli rozkliknut na plnu sirku nezavisle od velkosti okna.
A kliknutí pravým tlačítkem nepomůže? Mělo by tam být „Otevřít v novém okně“ nebo tak nějak – píšu z telefonu, tak se nemůžu podívat, ale i tady to v Chromu jde…
Ano, tahle možnost existuje.