Systémy jako jsou GPS, nebo Galilelo jsou takzvané globální navigační systémy, které dokážou určit polohu kdekoli na světě. Existují i menší, takzvané regionální navigační systémy, které budují samostatné státy. V roce 2006 vyhlásila Indie záměr vytvořit právě regionální navigační systém s názvem Indian Regional Navigation Satellite System (IRNSS), který se měl skládat ze sedmi družic, které budou schopny kdykoli obsloužit jakékoli místo na indickém území. A skutečně, 15. října odstartovala již třetí družice indického navigačního systému a to ve 22:02 našeho času z indického Satish Dhawan FLP (Satish Dhawan Space Centre First Launch Pad).
Zdroj: http://seradata.com/
Indie tak úspěšně buduje další z velkých kosmických projektů, které vyhlásila. Dá se to jistě označit za úspěch, protože není příliš států, které by dokázaly zafinancovat a v neposlední řadě také technologicky zastřešit složitý navigační systém. Jednalo se tedy již o třetí satelit tohoto systému, který nese označení IRNSS-3C . První IRNSS-1A byla vypuštěna již v červenci 2013, druhá IRNSS-1B v dubnu tohoto roku. K těmto třem by měly do roku 2015 přibýt ještě čtyři – IRNSS-1D – IRNSS-1G.
Satelit, který vynesla raketa PSLV-XL vážil 1425 kg a usadil se na vysoce eliptické dráze 282x20670km, sklon k rovníku přitom činí 17,9 stupně, což je dle prohlášení zástupců Indické kosmické agentury ISRO úspěch a dráha odpovídá zadaným údajům. Satelit má tvar kvádru o rozměru 158x150x150 cm a je napájen dvojicí solárních panelů, které dodávají 1660 W energie. Družice je vybavena vlastním motorem LAM (Liquid Apogee Motor) o tahu 440 N pro dosažení pracovní geosynchronní dráhy. Družice nese přesné atomové hodiny, navigační aparaturu a na straně přivrácené k Zemi je instalován koutový odražeč pro laserovou lokalizaci. Životnost těchto satelitů se odhaduje na deset let.
Zdroj: http://www.thehindu.com/
Satelity už nyní mohou začít pracovat, jako hlavní navigační prostředek pro indické loďstvo. Satelity fungují na podobném principu jako třeba americký GPS, kde musí být k dispozici alespoň tři satelity, aby pomocí triangulace byla určena správná a přesná poloha. Indický systém navíc bude kompatibilní s americkým GPS, nebo evropským Galilem. Později má IRNSS být k dispozici i civilní letecké dopravě a v Indii má být schopen i navigovat skrze mobilní zařízení.
Zdroj: http://www.gpsworld.com/
Tento start byl dalším v řadě úspěšných startů rakety PSLV, která si tak zapsala už dvacátý osmý úspěšný start v řadě a řadí se tak mezi nejspolehlivější nosiče současnosti.
Zdroje informací:
http://www.spaceflightnow.com/
http://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
http://seradata.com/SSI/wp-content/uploads/2014/04/pslvc24-14.jpg
http://www.spaceflightnow.com/pslv/c26/141015launch/irnss1c_400252.jpg
http://www.thehindu.com/multimedia/dynamic/01498/TH24_IRNSS-1A__1498375f.jpg
http://www.gpsworld.com/wp-content/uploads/2013/07/IRNSS_COVERAGE.png
Zkuste najít úchvatně vtipný překlep v poslední větě 🙂
Tento start byl dalším v řadě úspěšných startů rakety PSLV, která si tak zaspala už dvacátý osmý úspěšný start v řadě a řadí se tak mezi nejspolehlivější nosiče současnosti.
Opraveno, díky za upozornění. 😉
Jenom bych doplnil, že tři satelity k určení polohy nestačí. To by musel navigační přístroj mít také atomové hodiny. K určení polohy jsou potřeba minimálně čtyři satelity.