Evropa ve výzkumu Země nezahálí

Jedním z pilířů evropské kosmonautiky jsou satelity snímkující zemský povrch. Za všechny můžeme uvést třeba mimořádně úspěšný EnviSat, nebo momentálně se rozbíhající projekt specializovaných družic Sentinel. Pro vědu jsou nejcennější dlouhodobá měření dat, ve kterých se dají nalézt nečekané souvislosti. Pokud tedy Evropa chce v dalších letech pokračovat v nastoleném směru, je potřeba už nyní dojednat nové družice, které budou v příštím desetiletí svými citlivými senzory monitorovat dění několik set kilometrů pod nimi.

16. října se podařilo podepsat dohodu o vybudování šesti družic MetOp druhé generace. Díky nim by měla Evropa udržet kontinuitu měření po další roky a díky tomu zpřesnit předpovědi počasí a odhady změn klimatu. Nové družice budou společným podnikem Evropské kosmické agentury ESA a evropské organizace Eumetsat (European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites), která se specializuje na meteorologické satelity.

První generace družic MetOp
První generace družic MetOp
Zdroj: http://www.raumfahrer.net/

První generace družic MetOp je dnes jedním z hlavních zdrojů poznatků, které na poli meteorologie máme. MetOp-A startoval z kosmodromu Bajkonur 19. října 2006, MetOp-B ze stejného místa 17. září 2012. Tyto čtyřtunové družice krouží okolo Země po polární oběžné dráze ve výšce 817 km a jeden oběh planety jim trvá 101 minut. Satelity měří velké množství veličin – od vlhkosti, přes rozložení mraků až po intenzitu ozonové vrstvy.

Druhá generace má obnášet celkem šest satelitů, které však budou pracovat ve dvojicích. Tento princip není pro ESA nový – počítá se s ním i u družic Sentinel. Například letos vypuštěný Sentinel 1A bude spolupracovat se Sentinelem 1B, který se má na oběžnou dráhu dostat v roce 2016. Díky spolupráci bude možné pořizovat užitečná data z různých míst země v jednu chvíli, což zase pomůže při vyhodnocování naměřených údajů.

Série A má být tvořena třemi satelity a bude vybavena především na snímkování ve viditelném a infračerveném spektru. Série B se bude skládat také ze tří družic a na jejich palubě bychom měli najít hlavně mikrovlnné senzory. Aktuálně podepsaná dohoda se týká samotné výroby družic, kterou zajistí společnost Airbus Defence and Space. Série A bude vznikat ve francouzských pobočkách firmy v Toulouse, o sérii B se postarají jejich němečtí kolegové z Friedrichshafenu. Airbus už nyní avizuje, že ačkoliv bude hlavním výrobcem družic, tak určitě využije služeb mnoha menších subdodavatelských firem. Možná se tedy dočkáme i české účasti.

Podpis dohody o výrobě družic MetOp druhé generace
Podpis dohody o výrobě družic MetOp druhé generace
Zdroj: http://www.esa.int/

Kromě již zmíněného pokračování v kontinuálním směru dat by měly nové satelity samozřejmě přinést i přesnější měření, než jejich předchůdci. Nové satelity MetOp mají být schopné například detekovat srážky, nebo pozorovat jemnou, cirrovitou oblačnost.

Družice Sentinel 5P
Družice Sentinel 5P
Zdroj: https://earth.esa.int

Spolupráce ale půjde ještě dál, protože série A bude obsahovat některé přístroje, které využije i chystaná družice Sentinel 5. Její specializací má být právě atmosféra a hlavně její znečištění. Druhá generace družic MetOp tak umožní měření ve stejnou chvíli na více místech světa, díky čemuž bude snazší vytvořit globální mapu stavu atmosféry.

Plány zatím hovoří o tom, že se každá družice bude vypouštět samostatně. První zástupce série A by se měl do kosmu podívat v roce 2021, první satelit série B pak o rok později. Všechny družice MetOp budou umístěny na polární oběžnou dráhu ve výšce 831 km, díky čemuž budou pokrývat dění na celé planetě.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/MetOp_Second_Generation_node_full_image_2.jpg
http://www.raumfahrer.net/raumfahrt/raumsonden/images/metop_01.jpg
http://www.esa.int/…/MetOp-SG_contracts_signature_node_full_image_2.jpg
https://earth.esa.int/image/image_gallery?img_id=115968&t=1329913975592

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Evropa ve výzkumu Země nezahálí

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗