sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Jurij Gagarin má v Praze svou bustu

Kosmonautika, to není jen atraktivní současnost a nadějemi ověnčená budoucnost. Náš milovaný obor má velmi pestrou historii, která si zaslouží, abychom si ji připomínali. Ostatně i na našem blogu pravidelně vychází články, které přináší informace z doby již dávno minulé a připomínají nám často pohnuté osudy vesmírných pionýrů, bez kterých bychom nikdy nebyli tam, kde jsme dnes. Je proto chvályhodné, že se Praha dočkala fyzické připomínky hrdiny největšího – prvního světového kosmonauta Jurije Gagarina.

Pamětníci si jistě vzpomenou, že kosmonautova první cesta do zahraničí po úspěšném letu vedla do Československa. Náš dnešní článek ale bude o události v minulosti mnohem bližší. 10. června proběhlo v pražském planetáriu slavnostní odhalení Gagarinovy busty. Ale dodržujme časovou posloupnost. Po páté hodině večer začala tisková konference, které se zúčastnili i tři bývalí kosmonauti – první Čechoslovák ve vesmíru – Vladimír Remek, první maďarský kosmonaut Bertalán Farkas a druhý bulharský kosmonaut Alexander Alexandrov. U stolu seděl i Oldřich Pelčák, Remkův náhradník.

Zahalená Gagarinova busta
Zahalená Gagarinova busta
Zdroj: Archiv autora

Po úvodních projevech došlo na několik dotazů z publika. Kromě otázek na lety k Marsu se objevil zajímavý dotaz, zda by se pánové ještě jednou nechtěli proletět do vesmíru. Zatímco Oldřich Pelčák tvrdil, že by nabídku vzhledem ke svému věku hodně zvažoval, Bertalán Farkas oznámil, že stejně jako letci, kteří jednou čichnou ke kerosinu, chtějí už vždycky létat, tak stejné je to i s kosmonauty. Všichni přítomní se ale shodli, že by jim zřejmě dělaly problémy potřebné fyzické limity.

Po tiskové konferenci se všichni přesunuli do hlavního sálu planetária, kde už čekal zlatý hřeb večera – busta Jurije Gagarina, prozatím krytá bílou plachtou. Bustu nabídla pražskému planetáriu ruská nadace Dialog kultur – Jednotný svět, prostřednictvím svého předsedy, moskevského podnikatele Ruslana Bajramova. Nadace již umístila busty prvního kosmonauta například v Houstonu, New Yorku, Kolíně nad Rýnem, Bombaji nebo v Pekingu. Autorem busty je ruský sochař Alexej Leonov, který se specializuje právě na tvář Jurije Gagarina a není v žádném příbuzenském vztahu se sovětským kosmonautem stejného jména. Po nezbytných projevech se kolem busty shromáždili kosmonauti a mohli přistoupit k odhalení.

Zleva: Bertalán Farkas - Oldřich Pelčák - Alexandr Alexandrov u Gagarinovy busty
Zleva: Bertalán Farkas – Oldřich Pelčák – Alexandr Alexandrov u Gagarinovy busty
Zdroj: Archiv autora

Po odhalení busty následovalo promítání čtvrthodinového pořadu „Let člověka do vesmíru“. Velmi kvituji kvalitní zpracování tohoto dokumentu. Ať už po stránce obrazové, kdy se autorům podařilo sehnat opravdu úctyhodné množství fotek z období, které nějaké masivní propagaci příliš nepřálo, ale i po stránce informačního obsahu.

Gagarinova busta
Gagarinova busta
Zdroj: Archiv autora

V dokumentu bylo zmíněno mnoho zajímavých údajů – například kolik betonu padlo na stavbu ramp kosmodromu Bajkonur. V tuhle chvíli jsem zalitoval, že s sebou nemám zápisník, protože se jednalo o opravdu zajímavé informace.

Pokud tedy někdy navštívíte pražské planetárium a budete mít možnost zhlédnout film Let člověka do vesmíru, neváhejte. Určitě nebudete litovat.

Bronzová busta zachycující Gagarina v helmě skafandru se pak dostala do obležení desítek návštěvníků, kteří se u ní chtěli zvěčnit. Po přesunu hostů na raut se busty ujali přítomní členové Expedice Mars a přenesli ji do hlavní vstupní haly planetária, kde bude trvale vystavena. Každý návštěvník pražského planetária ji tedy bude moci spatřit na vlastní oči.

Praha, respektive místní planetárium, dali najevo, že si cení historických úspěchů kosmonautiky. V současné napjaté politické situaci se jistě ozve mnoho hlasů, které budou tvrdit, že se jedná o rozmáhání ruského vlivu. Ale jak řekl během slavnostního ceremoniálu zástupce ředitele planetária Jan Šifner: „Dnes tu neodhalujeme Gagarinovu bustu protože to byl občan Sovětského svazu, neodhalujeme ji proto, že to byl Rus. Odhalujeme ji proto, že to byl první člověk ve vesmíru.“

P.S. Perfektní životopis Jurije Gagarina najdete na našem blogu v seriálu Vesmírné osudy.

Zdroje informací:
http://echo24.cz/

Zdroje obrázků:
Archiv autora

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Oxana
Oxana
11 let před

Děkuji Vám za účast a článek! 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
11 let před
Odpověď  Oxana

Já Vám děkuji za pozvání na akci i za její skvělé zorganizování.

MRR
MRR
11 let před

Perfektný článok, mal by som len jednu otázku : je možné niekde vidieť spomínaný dokument „Let člověka do vesmíru“ pokiaľ áno, rád by som si ho pozrel.;)

Inak v prvej vete je chyba : Kosmonautika, to není je(n) atraktivní současnost……..

( neberte to prosím zle- som Vám vďačný za naozaj výborný článok ).

MRR

Dušan Majer
Dušan Majer
11 let před
Odpověď  MRR

Díky moc za upozornění na překlep – opravil jsem to. Myslím si, že tento dokument je možné vidět pouze v prostorách pražského planetária.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.