Až doteď běželo u evropské sondy Rosetta všechno přesně podle plánu, v těchto dnech začala kritická fáze, ve které se bude lámat chleba. Rosetta je od cílové komety 67-P/Čurjumov-Gerasimenko vzdálená méně než dva miliony kilometrů a každou sekundu se k ní přiblíží o tři čtvrtě kilometru. Je jasné, že aby mohla vstoupit na dráhu kolem komety, musí zpomalit. Pokud by totiž ke korekcím nedošlo, sonda by 4. června prosvištěla 50 000 kilometrů od jádra a mnohaletá snaha by přišla vniveč. Včera proto přišel první opatrný test manévrovacího systému.

Tento první zážeh se nedělal ani tolik kvůli potřebě korekce dráhy, ale hlavně kvůli tomu, aby pozemní týmy otestovaly spolehlivost tryskových motorů. Dosažená změna rychlosti byla jen malá – pouhých 20 m/s. Už za několik dní totiž přijdou ostré zážehy, které  budou měnit rychlost o téměř 290 m/s. Všechny plánované zážehy jsou přehledně shrnuté v níže přiložené tabulce.

Jeden ze čtyř tryskových motorů, které budou Rosettu zpomalovat.
Zdroj: http://blogs.esa.int/

Cíl těchto zážehů je jediný – srovnat oběžnou dráhu a rychlost sondy co nejvíce s cílovou kometou tak, aby 6. srpna mohla Rosetta začít zkoumat jádro z bezprostřední blízkosti. První čtyři zážehy jsou naplánované s rozestupem dvou týdnů, zbývající pak od sebe dělí vždy jen týden. Možná si říkáte – Proč bude sonda brzdit na několikrát? Nebylo by výhodnější zapálit motor jen jednou a udělat celé zpomalení naráz?

Tato metoda by nebyla dobrá hned z několika důvodů – zážeh by musel být moc dlouhý,což by na pohonné trysky jistě nemělo dobrý vliv. Navíc pokud použijeme metodu postupného zpomalování, budou mít pozemní inženýři dost času na vyhodnocení provedených zážehů. I přesto, že jsou tyto manévry přesně propočítané, tak že ve skutečnosti bude změna o chlup jiná, než se plánovalo. Tyto změny se pak dají korigovat při dalších zážezích.

Kromě výše vypsaných zážehů se plánují další dva drobné – Třetího srpna provede Rosetta zážeh, který nejen sníží vzájemnou rychlost jen na 1 m/s, ale navíc přiblíží místo největšího přiblížení ze vzdálenosti 200 km na 70 km. Poslední pak přijde 6. srpna a sonda s jeho pomocí vstoupí na dráhu kolem komety. Každý zážeh má jen omezené časové okno, během kterého má význam jej provádět – u prvních zážehů se počítá na dny, ale čím bude sonda blíže, tím se bude časové okno zkracovat. I proto je důležité, aby si týmy důkladně osahaly funkce manévrovacího systému.

Vyobrazení čtyř trysek, které se použijí pro brzdící manévry. Trysky se nachází na druhé straně sondy než přístroje a jsou srovnány s osou z.
Zdroj: http://blogs.esa.int/

Rosetta disponuje celkem 24 korekčními tryskami s tahem 10 Newtonů. Ostatně dvousložkové palivo (monometylhydrazin a dimer oxidu dusičitého) tvořilo při startu téměř polovinu hmotnosti celé sondy. Pro zpomalovací manévry však sonda využije pouze čtyř tryskových motorů , které jsou srovnané se směrem letu sondy a jejím těžištěm.  Podle dosavadních informací byl první zážeh úspěšný (jen se místo delta-v 20 m/s sonda zbrzdila jen o 15 m/s, což je ale zanedbatelné), takže se můžeme těšit na další zážehy. Čím blíže bude Rosetta ke svému cíli, tím kvalitnější fotky nám bude posílat. Čekají nás skutečně nezapomenutelné týdny.

Zdroje informací:
http://blogs.esa.int/
http://articles.adsabs.harvard.edu/

Zdroje obrázků:
https://rosetta.jpl.nasa.gov/…/public/featurerotators/Rosetta_in-space-1024×513.jpg
http://blogs.esa.int/rosetta/files/2014/05/s10-26-thruster.jpg
http://blogs.esa.int/rosetta/files/2014/05/rosetta_thrusters_crop.png