Kosmotýdeník vám opět shrne uplynulých sedm dní a to, co se během tohoto času stalo v kosmonautice. Tentokrát se můžete těšit na dvě velké zprávy. Jednak se podíváme na přistání lodě Sojuz TMA-11M a poté zhodnotíme havárii rakety Proton. Závěr kosmotýdeníku bude patřit tentokrát poněkud obsáhlejším mini-zprávám, kde se podíváme na osud sondy Venus Expres, co čeká aktuální misi SpX-3 a ještě na dalších několik zpráv. Přeji vám dobré čtení a užijte si neděli.
Sojuz přistál
Ve středu v ranních hodinách v kazašské stepi přistála kosmická loď Sojuz TMA-11M, na jejíž palubě byl Rus Michail Ťurin, Američan Richard Mastracchio a Japonec Koiči Wakata. Přiletěli po půl ročním pobytu ve stavu beztíže a stanice tak je nyní obývána jen třemi členy posádky. Skončila tak 39. dlouhodobá expedice a začala ta čtyřicátá. A protože jsme o přistání Sojuzu psali již během týdne v tomto článku, podívejte se alespoň na velice vydařené fotografie.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Proton opět zaznamenal havárii
Tentokrát to však nebyla havárie plná plamenů a spektakulárních výbuchů, jak jsme před více jak rokem mohli vidět zde. Nicméně i tak to znamená ztrátu satelitu a další ztracení důvěryhodnosti a spolehlivosti této rakety. Ale zpět na začátek.
Ve čtvrtek 15. Května v 17:36 EDT z kosmodromu Bajkonur vyrazila raketa Proton k nebi. Měla vynést telekomunikační satelit AM4R, který měl zajišťovat telekomunikační služby pro Rusko a okolní země. Cena satelitu se odhaduje na 200 milionů dolarů a jeho váha byla 5,7 tuny.
Start proběhl bez problémů a až do doby, než raketa zmizela ze sledovacích kamer, nenasvědčovalo nic tomu, že by raketa měla problém. Avšak devět minut po startu v době, kdy pracoval třetí stupeň, se ukázaly varovné zprávy a následně byl ztracen kontakt se strojem. Protože stroj neměl ještě dostatečnou rychlost, pokračovaly zbytky rakety po parabolické dráze a svoji cestou skončily dopadem do oblasti ruského dálného východu. Technici se tam již vypravili a snaží se zjistit, co bylo za příčinou selhání.
Zdroj: http://www.astronautinews.it/
V prvních chvílích po havárii se mluvilo o tom, že opět selhal čtvrtý stupeň Briz-M, ale tentokrát se zdá, že selhal skutečně stupeň třetí, tudíž se raketa Proton potýká s dalšími vážnými problémy a zřejmě bude opět na nějaký čas zastaven její provoz. Dokud se neobjeví podrobnější informace, nebudeme vědět, co skutečně za nehodou stálo. Situaci budeme sledovat.
Kosmické mini-zprávy
Tentokrát k malým kosmickým zprávám přistoupíme již po dvou velkých, protože tento týden byl opravdu bohatý na velice zajímavé menší informace a bylo by škoda je nějak neshrnout.
Nejbližší start Falconu 9, který má vynést šest komunikačních satelitů společnosti Orbcomm bude odložen o větší časový úsek. Při tankování před zkušebním zážehem na rampě došlo zřejmě k prasknutí heliové nádrže, která tlakuje nádrž s kapalným kyslíkem. Nový datum startu není znám, až bude, budeme vás informovat. Každopádně se jedná ale o poměrně vážnou závadu, takže je možné, že buďto bude start odložen o delší čas, nebo SpaceX využije nějaký jiný první stupeň Falconu 9.
U SpaceX ještě zůstaneme, ale přesuneme se na orbitu. V Dragonu, který je aktuálně připojen k ISS, je naloženo 1,6 tun nákladu určeného k návratu na Zemi a loď je připravena k odletu. K oddělení od stanice dojde již dnes v odpoledních hodinách a po šesti hodinách přistane ve východním Tichém oceánu. Odpojení bude vysíláno na NASA TV i na SpaceX webcast.
Poslední letový exemplář evropské zásobovací lodě ATV-5 byl přemístěn z cleanroomu S5C do S5B, kde bude v pondělí provedeno její tankování palivem a plyny. Na fotografii je krásně vidět, jak je tato loď velká.
Zdroj: http://www.esa.int/
Mise Venus Express se pomalu ale jistě chýlí ke konci. Konečný zánik v atmosféře Venuše by měl přijít koncem letošního roku. A protože po osmi letech studia planety již není co ztratit, sonda vyzkouší aerobraking.
Jen pro připomenutí, Venus Express obíhá Venuši po eliptické dráze s periapsidou (u Venuše pericytherion) ve výšce 250 km a apoapsidou ve výšce 66 000 km. Aerobraking už sonda jednou provedla, ale jen zlehka a to ve výšce 165 km. Tentokrát se však do Venušiny atmosféry ponoří hlouběji a sestoupí až do 130 kilometrů a pravděpodobně ještě níže. Takový pokus posune naše znalosti nejen o Venuši, ale i o sondě samotné a jejích komponentech zase o kus dál. Provedení aerobrakingu je plánováno mezi 18.6. a 11.7.
Kromě nahlédnutí do atmosféry Venuše a otestování, co sonda všechno vydrží se tímto experimentem také otestuje metoda brždění pro případné budoucí mise, které by tak pro vstup na oběžnou dráhu Venuše nemusely vozit těžké palivo. ESA přiznává, že je možné, že sonda tento pokus nepřežije. Pokud ale zdárně z horních vrstev atmosféry vylétne, bude její periapsida znovu zvýšena a Venus Express bude pokračovat v dalším studiu planety, dokud jí ještě zbývají poslední kapky paliva.
Zdroj: http://i.space.com/
Novinky se objevily i kolem připravovaných misí k Marsu. Mise InSight, která využívá zbylé komponenty z mise Phoenix a má zkoumat podpovrchové vrstvy horniny na Marsu možná přeci jen dostane barevnou kamerou, s kterou by pak mohla dělat i panoramatické snímky. Lander, u kterého jde především o funkci a co nejnižší cenu tak dostane naději, že bude přeci jen moc být prezentována i mediálně a nám fanouškům tak bude moc udělat radost zajímavými fotografiemi.
Druhá zpráva o budoucí misi na Marsu se týká Rover 2020, který konstrukčně má vycházet z vozítka Curiosity. Dle této zprávy by součástí experimentů tohoto vozítka měl být i box s rostlinami, aby se tak v marsovských podmínkách mohlo vyzkoušet, jak budou rostliny zvládat radiaci, méně slunečního světla, či marsovské teploty. Avšak experiment pro vozítko není ještě schválen a zřejmě bude mít velké problémy projít, protože při případné havárii by mohly rostliny infikovat Mars pozemskými organismy.
V pátek 16. května úspěšně odstartovala raketa Delta IV. z mysu Caneveral a poslala tak na svoji misi nový satelit navigačního systému GPS. O tomto satelitu i o nové generaci GPS jsme psali tento článek už přes týden.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.technobuffalo.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://www.sen.com/uploads/articles/inline/5f50b4d9f33b435eabaebbdeabfc8f78.jpg
http://spaceflightnow.com/station/exp39/140515photos/02gctc_600900.jpg
http://spaceflightnow.com/station/exp39/140515photos/05gctc_600900.jpg
http://spaceflightnow.com/station/exp39/140515photos/06nasa_600669.jpg
http://spaceflightnow.com/station/exp39/140515photos/08nasa_600600.jpg
http://spaceflightnow.com/station/exp39/140515photos/09nasa_600400.jpg
http://www.astronautinews.it/wp-content/uploads/2012/11/1351920377.jpg
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2014/05/venus_express_aerobraking/14528123-1-eng-GB/Venus_Express_aerobraking.jpg
http://i.space.com/images/i/000/020/736/original/nasa-mars-insight-lander-art.jpg?1345499125
Moc pěkný článek. Jenom nějak nerozumím tomu, proč měl 5,7 tunovou družici vynášet Proton. Nestačil by na toto Sojuz?
Pokud by satelit směřoval na nízkou oběžnou dráhu, tak ano. Ale satelit na nízké orbitě je poněkud nepotřebná věc, protože obíhá s periodou devadesát minut a moct využívat jeho retranslační schopnosti jen pár minut denně je špatné. Proton mířil se satelitem na vyšší oběžnou dráhu, kam by už Sojuz tak těžký satelit nevynesl. 🙂
Díky za informace.
Ty fotky sojuzu jsou perfektní.
Překvapuje mě jenom, že je návratová kabina tak „očouzená“. U raketoplánu nic takového viditelné nebylo. Možná to budou „saze“ z odpařujícího se tepelného štítu?
To ožehnutí mají na svědomí dva faktory. Jednak má Sojuz ablativní štít, tudíž dochází během průchodu horními vrstvami atmosféry k natavování povrchu štítu, který obtéká kabinu a tím se ochlazuje a za druhé vstup do atmosféry pomocí Sojuzu je o něco příkřejší, než u Raketoplánu, který vstupoval pozvolněji, proto na palubě raketoplánu bylo i menší přetížení, než v Sojuzu a proto byl i raketoplán méně opálen, než Sojuz.