Raketa Delta IV by měla v tomto týdnu vynést na oběžnou dráhu další družici navigačního systému GPS. Konkrétně se jedná o šestou družici z vylepšené série IIF, která se má stát páteří navigačního systému v příštích letech. Satelit má za sebou finální výstupní kontrolu a pokud bude počasí příznivé, odstartuje z floridského mysu Canaveral na cestu do vesmíru v pátek 16. května.

Meteorologové zatím předvídají dobré počasí – pravděpodobnost vhodných podmínek je momentálně 70%. Zbytek si meteorologové nechávají v záloze – od Baham by se mohla přiblížit tropická vlna a z jihovýchodu USA zase může zahrozit frontální systém. Pokud by k odkladu došlo, tak i za 24 hodin by měly být podmínky na 70% vhodné.  Startovní okno trvá 18 minut a otevírá se ve 2:08 ráno našeho času.

Raketa Delta IV ve střední konfiguraci Medium+ (4,2) vynese svůj náklad na kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 20 459 km skloněnou vůči rovníku o 55°. Od startu do uvolnění satelitu od horního stupně uplyne zhruba tři a čtvrt hodiny. Po dosažení oběžné dráhy bude na satelit čekat několik týdnů trvající série zkoušek a přesun na správné místo v celé síti navigačních družic.

Pojďme si ale říct pár slov o vynášené družici. Systém GPS funguje už od roku 1978. Družice jednak nemohou pracovat na oběžné dráze donekonečna a navíc i vinou technického pokroku zastarávají. Objevují se stále výkonnější družice, které postupně nahrazují své starší kolegyně. Vůbec první série družic nesla označení Blok I (1978–1985). Následoval Blok II (1989–1990) a z něj byly odvozeny všechny další bloky – IIA (1990–1996), IIR (1997–2004), IIR-M (2005–2009) a konečně IIF, který začal fungovat v roce 2010. V dalších letech by se měly do vesmíru dostat nové vylepšené typy – Blok IIIA, IIIB a IIIC.

Aktuálně vynášený satelit patří do bloku  IIF, který má celkem tvořit dvanáct družic. Jelikož je tento satelit šestým letovým exemplářem této série, patří mu označení IIF-6. Stejně jako ostatní družice z bloku IIF jej vyrobila společnost Boeing. Základem je konstrukce AS-4000, ke které se připojí solární panely, elektronika a přístroje, takže finální satelit váží 1 630 kg. Se složenými solárními panely má tvar kvádru o rozměrech 249 x 203 x 224 centimetrů.

Solární panely mají výkon 1 900 Wattů a energie z nich získaná se ukládá do nikl-vodíkových akumulátorů. Ty přijdou ke slovu když družice vstoupí do zemského stínu. Satelit je stabilizovaný ve třech osách tak, aby stále mířil pracovní plochou k Zemi. K drobným korekcím oběžné dráhy slouží 16 malých tryskových motorů na hydrazin. Konkrétně se jedná o 12 trysek s tahem 4,5 N a o 4 trysky s tahem 22,2 N. Pro korekce dráhy je na palubě připraveno 145 kilogramů paliva.

Srdcem celé družice je dvojice superpřesných rubidiových hodin, které doplňují jedny hodiny cesiové. Díky nim pracuje družice s naprosto přesným časem, který je pro správnou funkci navigačního systému naprosto klíčový. Signály z družic bloku IIF dosahují dvojnásobné přesnosti oproti předchozím verzím. Kromě toho tato série poskytuje i možnost kódovaných signálů, které může využívat například armáda. Družice IIF-6 by měla na oběžné dráze fungovat po dobu 12 let a má nahradit dosluhující satelit z bloku IIA.

Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflightnow.com/delta/d365/ula/04.jpg
http://www.ulalaunch.com/uploads/images/GPSIIF6_Sticker.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/180566_orig.jpg