Prvnímu letovému testu nové americké lodi Orion jsme se na našem webu věnovali již v několika článcích. Nyní má za sebou budoucí vlajková loď americké pilotované kosmonautiky několik dalších drobných krůčků, které vedou k její realizaci. Samotný Orion se již začíná podobat kosmické lodi a pozadu nezůstává ani raketa Delta IV Heavy, která poslouží jako nosič.  Přichází proto čas na další sumarizující článek, který shrne všechny střípky pěkně na jednu hromadu.

Hned na začátek ale začneme nepříjemnou informací. pokud jste měli v kalendáři zakroužkované letošní září, pak se začněte shánět po gumovací pryži, protože termín startu mise EFT-1 se přesouvá pravděpodobně na konec letošního roku. Oficiálním důvodem je velký počet misí, které mají na podzim startovat z Floridy a tak jim EFT-1 gentlemansky uvolnil místo. Pravdě je ale trošku někde jinde. Jak si ukážeme na dalších řádcích, tak loď Orion sice udělala za poslední měsíce velký pokrok, nicméně na stroj, který měl za necelých 5 měsíců letět do vesmíru, jsou práce trochu ve skluzu.

Z fotky je jasně vidět, že Orion už ani zdaleka není jen holá kostra, po které se semtam plazí nějaký kabel (viz tento článek z října 2013). Kosmickou loď už zdobí elektronická výstroj potřebná pro úspěšné splnění mise i senzory, které budou monitorovat podmínky během letu. Celkově je v Orionu více než 30 km kabelů. Osmého dubna podstoupila loď zkoušku elektronické výdrže – systémy byly aktivovány na 26 hodin nonstop. Vše fungovalo správně.

Kompletně dokončený už je spojovací konektor válcovitého tvaru. Ten bude mít za úkol spojit loď Orion s horním stupněm rakety Delta IV Heavy. Na začátku dubna jej dokončili technici na Marshallově středisku a už 16. dubna čekala na tento nadměrný náklad cesta do 30 kilometrů vzdáleného města Decatur. Tady totiž sídlí společnost United Launch Alliance, která zajišťuje kromě jiného starty raket Delta. Jelikož leží Decatur na břehu řeky Tennessee, poputuje odsud spojovací konektor lodí na Floridu. Cesta po silnici sice netrvala dlouho, ale jelikož jsme v USA, tak se o transport postaral typicky americký truck značky Kenworth.

Samotná raketa raketa Delta IV Heavy už má také z velké části hotovo. Již letos v únoru se na loď Delta Mariner naložily (kromě jiného) dvě důležité části nosiče – jednak centrální stupeň rakety, ale také jeden z postranních urychlovacích motorů. Loď dorazila na Kennedyho vesmírné středisko na začátku března. Druhý postranní stupeň se spolu s horním stupněm nalodí spolu s výše zmíněným válcovitým konektorem.

Poslední součástí mise EFT-1, o které se dnes zmíníme bude „servisní modul“. Slova jsou v závorkách kvůli tomu, že tahle loď Nebude mít servisní modul v klasickém slova smyslu jak jej známe z jiných vesmírných lodí. Tento servisní modul bude pouze jakousi spojkou mezi horním stupněm rakety a vlastní lodí. Orion totiž bude po celou dobu letu připojený k hornímu stupni Delty, takže úlohu motoru servisního modulu bude suplovat tryska horního stupně rakety. Technici ale musí v čisté místnosti na tento „servisní modul“ nainstalovat tři ochranné odhazovací kryty.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://www.decaturdaily.com/
http://blog.al.com/
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://fbcdn-sphotos-e-a.akamaihd.net/…/617305668339169_7807309584983688521_o.jpg
http://lockheedmartin.com/…/data/space/photo/pressrelease/2014/CM%20Functional%203.jpg
https://fbcdn-sphotos-a-a.akamaihd.net/…/559221377527017_979696730596742662_o.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/orion_clean_room.jpg