SLS musí létat co nejčastěji

Nová americká raketa SLS by mohla nastartovat novou éru kosmonautiky, dopravit lidské posádky dál, než kam se člověk kdy dostal. Mohla by vynášet těžkotonážní družice s ohromným vědeckým přínosem a bez přehánění rozjet další fázi světové kosmonautiky. Prozatím má ale nasmlouvané a pevně dané pouze dva starty, což je na nějakou revoluci proklatě málo. Nyní se ale zdá, že si NASA začíná tuto situaci plně uvědomovat a ledy by se tedy mohly dát konečně do pohybu. Svůj zájem kromě vědců navíc začínají projevovat i soukromé firmy a ani armáda jistě nezůstane pozadu.

Co víme o raketě SLS? Že v prosinci roku 2017 poprvé odstartuje na nepilotovaný průlet kolem Měsíce a o 4 roky později dopraví lidskou posádku k Měsíci, snad i k asteroidu, který by tam dopravila nepilotovaná mise ARM. Během výstupu se asteroid prozkoumá, odeberu se z něj vzorky, které se dopraví na Zemi. Ale co dál? Ano, jsou tu plány o tom, jak se bude SLS postupně vylepšovat z původních nosnosti 70 tun na LEO až na téměř dvojnásobek. Ale jsou to pouze plány – na rozdíl od prvních dvou misí, které jsou již relativně pevně dané, tak další lety jsou pouze ve fázi úvah.

Vizualizace ukazující horní část mobilní odpalovací plošiny s připojenou raketou SLS.
Vizualizace ukazující horní část mobilní odpalovací plošiny s připojenou raketou SLS.
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

Ano, někdo by mohl namítnout, že na konkretizaci výběru je zatím dost času, ale na druhou stranu to vypadá trochu nedůvěryhodně. Částečný díl viny na celé situaci nese i to, že SLS je z velké části politický projekt bez pevného zázemí ve vědecké komunitě. Jak ale naznačil náš minulý článek, vědci hodně rychle pochopili, že ačkoliv se jich nikdo neptal, zda SLS potřebují, tak že ji nakonec zřejmě dostanou a začali vymýšlet, k čemu by ji mohli použít.

Čím častěji totiž bude SLS startovat, tím levnější budou jednotlivé starty, mezi které se budou moci rozložit fixní náklady. Ty totiž musí NASA platit ať už se létá nebo ne. Doposud se ale jednalo jen o nezávazné řeči zástupců vědecké obce. Dnešní dny ale přinesly drobný pokrok. Vůbec poprvé totiž vrcholný zástupce agentury NASA, Bill Gerstenmaier (poradce administrátora pro pilotované lety) prohlásil, že SLS musí létat minimálně jednou ročně, aby opodstatnila svou existenci. Technologické podmínky výroby a příprav na start jsou dokonce projektovány i na možnost jednoho startu za šest měsíců.

Padají zde i návrhy využít SLS pro dopravu lodi Orion na ISS (mise DRM – Design Reference Mission), ale ta je velmi nepravděpodobná. Space Launch system vzniká od začátku jako nosič mimo zemské gravitační pole. Vynášet s touto raketou náklady na ISS je podobné, jako kdybyste na nákup do samoobsluhy létali Boeingem 747. SLS je totiž extrémně naddimenzovaná na tyto mise a musela by s sebou nést spoustu balastní zátěže.

Návrh nafukovacího modulu Olympus
Návrh nafukovacího modulu Olympus
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

Na jedné straně NASA Billa Gerstenmaiera ujistila, že SLS bude startovat minimálně jednou ročně, ale na straně druhé je po misi EM-2 jen nejisté temno. To samozřejmě vedlo k aktivitě nejen vědeckou obec (viz odkaz v začátku článku), ale uvažovat začala i armáda a soukromý sektor. Ozval se třeba podnikatel Robert Bigelow známý svými projekty nafukovacích modulů s nápadem vypustit na SLS modul Olympus s délkou téměř 18 a průměrem 12 a půl metru. Spekuluje se sice o tom, že pravděpodobnější je start na Falconu Heavy, nicméně můžeme to považovat za první vlaštovku.

Nabízí se i možnost nabídnout starty na SLS zahraničním partnerům. Novou americkou raketu by tak nemusela využívat pouze NASA, ale třeba i Evropská kosmická agentura, stejně jako Japonci. NASA plánuje, že tuto možnost bude s partnery projednávat na setkání, které proběhne příští rok v Japonsku.

Zdroje informací:
http://www.nasaspaceflight.com/
http://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2014/02/Z93.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2014/02/Z36.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2014/02/Z10.jpg

Rubrika: ,

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

SLS musí létat co nejčastěji

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
SuperRAPIT
SuperRAPIT
12 let před

Nechci to zakřiknout, ale co kdyby SLS 1. dvě starty neúspěšně odstartovala a 3. start odstartovala? Byl by to pro tento nosič konec, jako pro Deltu III? Nebo by NASA nevadila po prvních třech startech 33,333333333333% úspěšnost a snažili se ji ještě zkvalitnit?

Dušan Majer
Dušan Majer
12 let před
Odpověď  SuperRAPIT

To se takhle dopředu říct rozhodně nedá. NASA se bude určitě snažit, aby byla SLS maximálně spolehlivá.

Honza
Honza
12 let před

Obr jako SLS může mít jediné smysluplné využití – kolonizaci Měsíce a Marsu. Pěkně dvě tři rakety ročně s nákladem a sem tak nějaká s osadníky. Něco jako Sojuz na ISS.
Na nějaké šolíchání kolem výzkumu asteroidů nebo dopravu na LEO je to absurdně neefektivní krám.
Pokud k SLS Američani rychle nepřidají velkolepou ideu a ducha pionýrských výprav (a peníze), skončí to pro kosmonautiku dalším fiaskem.

gg
gg
10 let před
Odpověď  Honza

Obávám se, že „absurdně neefektivní“ je právě to, co navrhujete. „Dvě tři rakety ročně“ je ztráta peněz. Sdílet infrastrukturu s něčím, co startuje každý týden nebo dva, je provozně výrazně lepší.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗