Na to, že na mezinárodní vesmírnou stanici dopravují zásoby soukromé firmy jsme si už tak trochu zvykli. Ještě před deseti lety se to zdálo jako čirá fikce a nyní už se z toho málem stává rutina. Skoro by mohlo hrozit, že by starty raket Falcon přestaly diváky zajímat. Ale SpaceX to očividně nehodlá dopustit a proto v minulých hodinách vypustila do pléna informaci, která zaručeně zvedla tepovou frekvenci všech fandů kosmonautiky. Nebudeme chodit kolem horké kaše – SpaceX chce udělat další výrazný krok ke znovupoužitelnosti svých raket.
Pro jistotu si už teď v kalendáři zakroužkujte 16. březen letošního roku. Prozatím jen obyčejnou tužkou – pokud by třeba došlo k odkladu a museli jste gumovat. Právě v tento den se totiž má na mysu Canaveral, konkrétně na rampě 40 zažehnout devítka motorů Merlin-1D na prvním stupni rakety Falcon 9 v1.1. Na její špičce bude sedět třetí operativní zásobovací loď Dragon, která poveze zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici. Nás ale v dnešním článku Dragon zajímat nebude. Centrum naší pozornosti najdeme na prvním stupni. SpaceX totiž prostřednictvím svého spoluzakladatele Toma Muellera, oznámila, že raketu Falcon opatří zatahovatelnými nožičkami.
O nich se v posledních měsících mluví hlavně v souvislosti s druhou generací testovacího zařízení Grasshopper. Zatímco „jednička“ měla přistávací nohy vystrčené neustále, „dvojka“ už měla mít možnost je po startu v rozložené pozici elegantně přiložit k tělu a tím snížit aerodynamický odpor. Před přistáním se měly nohy s pomocí hydraulického systému opět vyklopit a dosednout na ně. To, že se nožičky jednou objeví i na ostré raketě Falcon se vědělo. Velmi překvapující ale je, že SpaceX k tomuto kroku sáhne hned při misi SpX-3.
Grasshpper 2 totiž zatím neabsolvoval žádný let a systém vyklápění mohl být otestován maximálně na zkušebním stanovišti, kde probíhají statické zážehy. Od SpaceX to může vypadat jako risk a vstup na tenký led. Na druhou stranu pokud by si firma nebyla jistá bezpečností celého systému, jistě by jej na raketu neumístila. Pořád platí, že SpaceX si nemůže dovolit žádné selhání nebo dokonce havárii. Oproti plánovanému použití na Grasshopperu 2 budou mít nožičky na Falconu trochu jiný účel – během startu budou přiložené k tělu – raketu bude držet klasická startovní věž. Vyklopí se díky stlačenému heliu až před plánovaným dosednutím.
Jak bude vypadat vlastní proces vyklopení Vám nejlépe popíše níže přiložené video. Původní obrázek vytvořil uživatel diskusního fóra kosmo.cz Mirek Pospíšil. Následně se obrázku ujal uživatel „rcoppola“ z fóra http://forum.nasaspaceflight.com/ a vytvořil z něj krátkou animaci.
Už tohle samo o sobě vypadá velmi zajímavě, ale firma ještě dodala, že se pokusí o měkké přistání prvního stupně na mořské hladině! Hádáte správně – s vysunutými nožičkami. V této fázi má SpaceX už drobné zkušenosti. Pokud se vrátíme v čase do dne prvního startu vylepšené rakety Falcon 9, vzpomeneme si, že tehdy SpaceX zkoušela před dopadem na mořskou hladinu opětovně zažehnout motory prvního stupně a zpomalit tak dopad. Pokus byl ale úspěšný pouze částečně, jelikož odstředivá síla způsobená rotací rakety neumožnila optimální přívod paliva do motorů. Při letu s družicí SES-8 se SpaceX navíc zřejmě pokusila o opětovný zážeh prvního stupně (bez snahy o měkký dopad).
Březnový start by ale měl přinést už lepší výsledky. SpaceX má zkušenosti z obou minulých brzdících manévrů a hlavně – pokud se přistání nepodaří, tak se nic neděje. Úspěšnost či neúspěšnost mise se bude hodnotit podle toho, zda Dragon dopraví zásoby na ISS či nikoliv. Tady si musíme uvědomit, že se bude jednat o první start lodi Dragon na vylepšené raketě Falcon. Všechny dosavadní Dragon startovaly na původní verzi Falcon 9. Verze 1.1 sice už startovala třikrát, ale pokaždé s družicemi na palubě (Cassiope, SES-8 a Thaicom-6). V případě Dragonu se tedy bude jednat o premiéru. Měkké přistání prvního stupně na mořské hladině je pouze bonus, který, pokud se nepovede, tak se nic neděje.
Zdroje informací:
http://www.nasaspaceflight.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://i.imgur.com/UwzAzpY.png
http://digitalvideo.8m.net/SpaceX/NEW/F9Rleg1.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2014/02/Z3.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2014/02/Z3A1.jpg
Díky za článek.
Ale našel jsem tam jednu informaci kterou slyším poprvé a moc se mi nezdá.
A to: „…měla mít možnost je po startu v rozložené pozici elegantně přiložit k tělu…“
Zatím vždy jsem slyšel, že nožičky se dokážou pouze otevřít. Nikoliv i sami zavřít. Pokud by se měli i zavírat, tak by tam musel být navíc nějaký systém zatahování a to se mi moc nezdá.
Ohledně Grasshopperu 2 je stále příliš mnoho otázek. Oficiální zdroje chybí a tak se musí člověk spoléhat na neoficiální. V tomto případě nebyly zdroje ve shodě. Ale zapojil jsem zdravý selský rozum – Pokud by GH2 startoval se složenými nožkami, musela by jej při startu jistit nějaká startovní věž. GH1 nožky má, takže ji nepotřebuje. Jelikož se ale nikde neobjevuje informace, že by SpaceX začala stavět tuto věž (ať už pro první testy na základně McGregor nebo na hlavní lokalitě Spaceport America), tak mi vychází logičtější, že GH2 bude mít na startu rozložené nohy. Ale možná se mýlím – to je ostatně riziko pokud píšu o technologii, u které není dostatek informací a musí se vycházet z úvah a logických důsledků.
jj… to je všechno v pořádku 🙂 Nechtěl jsem mentorovat. Jen, že jsem se o zatahování nikde jinde nedoslechl.
A osobně si také myslím, že bude startovat z nožiček jak píšeš. Ale nebude je zatahovat. Prostě budou po celou dobu letu vyklopené.
A nebo je tu ještě úplně jiná možnost. Pokud se jim to měkké přistání do vody povede, tak GH2 vůbec nepoletí a rovnou začnou přistávat na přistávací ploše.
Samozřejmě i to je možnost. Jen nevím, zda by vyklopené nožky nedělaly problémy v aerodynamice. Tomu, že by GH 2 vůbec neletěl, příliš nevěřím. Jeho vývoj je dost daleko a minimálně na nějaké zkoušky ho asi určitě využijí. I kdyby to mělo být chování během silného větru a podobně.
Celkem věřím, že se to SpaceX nakonec povede dotáhnout do úspěšného konce.
Otázka je, jestli znovupoužití částí rakety je opravdu efektivní a ekonomicky výhodné. Jak to dopadlo v „souboji“ sojuz – raketoplán, to nakonec všichni víme.