Jako každou neděli i dnes se můžete těšit na pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co se událo v kosmonautice a protože změna je život, tak si dnes ukážeme více, jak tři události, už jen proto, že tento týden byl kosmonautickými událostmi nabitý k prasknutí. Doufám tedy, že vám menší změna formátu nebude vadit a dáte přednost informační hodnotě článku. Dnes se tedy můžete těšit na celkem šest témat. Nejdříve se podíváme na úspěšný odlet sondy Mangalyaan k Marsu, poté zmapujeme pokusy o start Falconu 9. Navážeme zprávou o aktivaci tří českých akcelerometrů na družicích SWARM, prozkoumáme problémy, které provázely vozítko Curiosity. Nezapomeneme ani na let zásobovacího Progressu M21-M, který se neobešel bez problémů a dnešní kosmotýdeník uzavřeme pozvánkou na start jednoho ambiciózního čínského projektu.

Mangalyaan je na cestě k Marsu.

Velký úspěch Indie, jak už jsme vás v minulém kosmotýdeníku informovali, Indii se podařilo vystřelit na oběžnou dráhu Země svoji první sondu určenou pro let k Marsu, nicméně raketa PSLV neměla sílu k tomu, aby sondu vyslala přímo k Marsu a tak sonda musela pro odlet využít svých motorů. Na její palubě bylo po startu 852 kg paliva. Mangalyaan musel uskutečnit celkem sedm korekčních manévrů, které postupně zvyšovaly nejvyšší bod oběžné dráhy sondy až na bod, kdy se odpoutala ze zemské gravitace a vydala se na cestu k Marsu. Je důležité říci, že pro Indii byla velká zkouška právě tato fáze, při které si ověřila funkčnost svého opakovatelně restartovatelného raketového motoru, plánování zážehů i propočet drah ve vesmíru, už jen to celou misi ospravedlňuje a už jen díky tomuto se dá považovat za dostatečně úspěšnou.

A právě poslední a na motor sondy nejnáročnější zážeh přišel včera 30. Listopadu. Motor během zážehu běžel celkem 23 minut a spotřeboval 198 kg paliva, což Mangalyaan urychlilo o 648 m/s a poslalo ho na přeletovou dráhu k Marsu. Sondě zbylo na palubě 20 kg paliva, což nevadí, protože zakotvení na orbitě Marsu proběhne jen zachycením gravitací samotné planety a bude třeba vykonat jen velmi krátký brzdící manévr, na který palivo stačí, sonda se tak ocitne na velice elipticky protáhlé dráze, která jí dovolí zkoumat Mars z velké dálky i z blízka.

Falcon stále na zemi

Tento týden se uskutečnily dva pokusy o vypuštění druhého exempláře rakety Falcon 9 v1.1 s družicí SES-8, který ani jeden neskončil startem. Tento let má nejen poprvé doručit náklad na geostacionární dráhu, ale také má prověřit druhý stupeň rakety a jeho schopnost provést restart svého motoru, který se vinou zamrznutí palivového potrubí při minulém letu nezdařil.

První pokus o start se uskutečnil 25. listopadu a poprvé byl přerušen kvůli možné anomálii v elektrické síti druhého stupně. Odpočet se však rozběhl znovu, protože startovací okno nabízelo ještě další pokus. Ten byl však přerušen pár minut před startem kvůli zvýšení tlaku v nádržích prvního stupně. Start byl tak definitivně zrušen a přesunut na 28. listopad. Zdálo se, že všechno běží v naprostém pořádku a došlo až k zážehu motoru ale v čase T+2 sekundy se motory zastavily a raketa zůstala stát na odpalovací rampě. Počítač totiž zaznamenal pomalejší náběh jednoho z devíti motorů prvního stupně. Zdálo se, že se uskuteční ještě jeden pokus, ale nakonec bylo rozhodnuto, že se raketa přesune zpět do montážní haly a proběhne technická prohlídka, aby se při příštím startu předešlo podobným problémům. Nový termín startu je prozatím určen na pondělí 2. prosince.

Je nutné dodat, že SpaceX se s podobnými odklady startu nesetkala poprvé a rozhodně nejde o nic až tak špatného. Řídicí počítač je možná trochu přecitlivělý k nestandardním událostem v nitru rakety, ale na druhou stranu, díky tomu nedošlo ještě k selhání rakety při startu. SpaceX jde opatrnou cestu a je lepší, když několikrát zruší start, než aby došlo k výbuchu. Přípravy na nový start samozřejmě budeme dále sledovat.

SWARM je obohacen o českou pomoc

Družice Swarm startovaly minulý týden a my jsme vám o nich říkali v minulém kosmotýdeníku. Tento týden došlo k aktivaci tří českých akcelerometrů na nich umístěných. Nemá cenu se o tom příliš rozepisovat, protože server Technet přinesl online reportáž o celém procesu oživování, která rozhodně stojí za přečtení. Článek si můžete přečíst zde.

Curiosity opět na cestě.

Vozítko Curiosity, které už více jak rok jezdí po Marsu se v posledních dnech setkalo s problémy, které měly povětšinou charakter nepředvídatelně se chovající distribuce energie. Avšak tento týden se podařilo problémy definitivně vyřešit a vozítko je zpět na cestě. Před výjezdem došlo i k fotografování podvozku, který ukázal, jak jsou kola po více jak ročním provozu na Marsu poznamenána. Je na nich vidět protržení v některých částech pláště. Rozhodně to však není nikterak velký problém. Vozítko má kola dobře navržena a byly by schopny posouvat vozítko i bez pláště. Po zkušenostech s vozítky MER, kde kola stály u několika velkých problémů, se zde dbalo na to, aby byly co nejlepší. Protržení pláště proto rozhodně není nic, s čím by se nepočítalo a nikterak to nezpomalí postup vozítka, fotky však vypadají rozhodně zajímavě.

Progress měl problém

25. listopadu se uskutečnil start ruské zásobovací lodě Progres M21-M, kterou vynesla raketa Sojuz. Přenos ze startu byl sice hodně nepovedený, ale samotný start proběhl bez problémů a o pár minut později už Progress rozložil své solární panely a začal tří denní pronásledování ISS. 28. listopadu se loď setkala s Mezinárodní kosmickou stanicí a začalo konečné přibližování, které však zaznamenalo problém, když se 70 metrů od stanice Progress zastavil a hlásil poruchu automatického navigačního systému Kurs-NA. Oleg Kotov tedy přebral ruční řízení lodi ze stanice a pomocí systému TORU loď bezpečně připojil. Zatím se neví, v čem byl problém, protože všechny testy automatického navigačního systému dopadly dobře.

Chystá se start Chang’e 3

Dnes v 18:30 by se měl uskutečnit start čínské rakety CZ-3B, která na svém vrcholku vynese 1200 kilogramů těžký přistávací lander pro Měsíc. Bude to po třiceti sedmi letech poprvé, co se na Měsíci pokusí přistát nějaká lidská sonda. Součástí Landeru je i 120 kilogramů těžký rover, který bude brázdit okolí přistání. Čína se tak pokouší o pravdu ambiciózní projekt a toto přistání je přípravou čínské snahy o přistání lidí na Měsíci, které by chtěli uskutečnit někdy po roce 2020. Celou misi samozřejmě budeme sledovat jak na fóru, tak na našem facebooku.

Zdroje informací:
https://twitter.com/
http://www.nasa.gov/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://en.wikipedia.org/
http://www.spacex.com/

Zdroje obrázků:
http://centreright.in/wp-content/uploads/2013/11/mangalyaan.jpg
http://img1.techtree.com/sites/default/files/styles/story_page_315_236/public/2013/11/isromarsmission11.jpg
https://fbcdn-sphotos-g-a.akamaihd.net/hphotos-ak-frc3/1417678_1402474329990507_283347029_o.jpg
http://spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2013/11/Falcon-9-v1.1-Cape-Canaveral-Air-Force-Station-Space-Launch-Complex-40-SpaceX-SES-8-posted-on-The-SpaceFlight-Group-Insider-photo-credit-John-Studwell.jpg.png
http://spaceinimages.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2012/11/swarm_instruments_side_view/12120613-2-eng-GB/Swarm_instruments_side_view.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/-dzYDUGjALxY/UpOkX8vAXTI/AAAAAAAAAgw/0eCIreh_UQY/s0/0463MH-A02.JPG
https://lh6.googleusercontent.com/-b2QuO-b-lWU/UpntZmleKqI/AAAAAAAAAhY/ZJiVyog5WDo/s0/0467MR-P01.jpeg
https://scontent-a-vie.xx.fbcdn.net/hphotos-frc3/1459306_686951651337769_1313051067_n.jpg
http://www.apolo11.com/imagens/2013/nave_change_3_20131130-173102.jpg
http://i.space.com/images/i/000/034/904/i02/china-moon-rover-yutu.jpg?1385823290
https://scontent-a-vie.xx.fbcdn.net/hphotos-frc3/1456747_574102995992437_1695037907_n.jpg