Je to docela nespravedlivé – když vloni 22. května odstartovala k ISS první soukromá loď Dragon, informovala o této události skoro všechna tuzemská média. Dokonce i ta, která se o kosmonautiku běžně nezajímají. Nyní se nám tato situace trochu opakuje – před několika desítkami hodin – 18. září odstartovala na svůj první let k ISS soukromá zásobovací loď Cygnus (v češtině Labuť) provozovaná soukromou firmou Orbital Sciences Corporation. Mediální trh na tuto událost reagoval jen velmi vlažně, některé zpravodajské portály tuto informaci pro jistotu nezmínily vůbec. Cygnus je ve stínu Dragonu. Nikdy nebude první soukromou lodí, která dovezla zásoby na ISS. Pořád bude v očích veřejnosti „až ten druhý v pořadí“, ale i přesto si zaslouží naši pozornost. Dnešní článek tedy věnujeme jak samotnému startu, tak i výhledu na nejbližší dny.

Společnost Orbital Sciences Corporation (dále jen OSC) moc dobře věděla, že nesmí uspěchat přípravy na start. Pokud by totiž raketa, nebo kosmická loď selhaly, znamenalo by to velmi vážné problémy pro celý program zásobovacích letů, které měly touto misí začít. Inženýři proto raději několikrát odsunuli termín startu, aby se mohli poučit z prvního letu rakety Antares (viz starší článek na našem blogu). Nosič měl tehdy problém s dosažením přesné oběžné dráhy (což není při použití horního stupně na tuhá paliva nic neobvyklého – navíc při prvním ostrém startu).

Jak už bylo zmíněno na předešlých řádcích, termín startu se několikrát posouval. Ale v den startu už všechno běželo přesně podle plánu. Počasí hrálo také do karet společnosti OSC a tak se v 16:15 středoevropského letního času mohla raketa Antares odlepit od rampy na základně Walops a vydat se k obloze vstříc ISS.

První exemplář kosmické lodi Cygnus pojmenovaný „G. David Low“ podle zesnulého trojnásobného astronauta, který pracoval pro společnost OSC, se usadil na správné oběžné dráze (254 x 286 km) a několik desítek minut po startu úspěšně rozvinul své solární panely. Jakmile na Zemi dorazilo potvrzení, že panely dodávají dostatečné množství energie, všichni si oddychli. Teď už stačilo jen aktivovat palubní manévrovací trysky.

Ty se dostaly ke slovu už za několik desítek minut, když přišel čas pro první korekční zážeh oběžné dráhy. Trval sedm minut a zvýšil rychlost lodi o cca. 160 km/h. Byl to první z deseti plánovaných zkušebních zážehů, které mají jednak přiblížit loď ke stanici, ale také prokázat, jak umí Cygnus poslouchat. Je to přecijen první let ke stanici a nikdo nechce riskovat. Kosmická loď tak bude muset podstoupit zkušební manévry, které si při svých premiérách odbyly i lodě ATV, HTV, či Dragon.

V průběhu včerejšího dne čekaly na Cygnus ještě další korekční zážehy. Třetí z nich se ale musel odložit kvůli riziku srážky s vesmírným smetím. Šlo ale pouze o kosmetický problém, protože k zážehu nakonec došlo, jen s drobným zpožděním okolo deváté hodiny večer našeho času.

Na Cygnus čeká v dalších dnech zkouška takzvaného free drift módu. Jak jsme si již řekli, loď disponuje tryskami pro korekce své dráhy. Jenže jakmile přiletí ke stanici, musí všechny své motory vypnout. Jakmile by totiž loď zachytil staniční manipulátor, palubní systémy na Cygnusu by zaznamenaly změnu polohy a snažily by se ji pomocí motorů eliminovat. To by ve výsledku mohlo poškodit celou robotickou paži. Toto bezpečnostní opatření, které spočívá ve vypnutí motorů se nazývá free drift mód a právě jeho nácvik bude v nejbližších hodinách náplní práce pozemního personálu. Zástupci NASA a řídící týmy ISS přitom budou sledovat, jak dobře loď na oběžné dráze poslouchá.

Dalším testem, kterému se Cygnus nevyhne je abort mód. Během přibližování ke stanici se může stát cokoliv. V rámci bezpečnosti je proto nutné mít nad lodí neustálou kontrolu. Pokud by během přibližování došlo k problémům, musí mít řídící středisko k dispozici něco jako „ruční brzdu“ – předem naprogramovanou sekvenci, která okamžitě zastaví přibližování lodi ke stanici dokud se nepodaří vyřešit všechny problémy a nebude se moci pokračovat v přibližování. Tato „ruční brzda“ nese označení abort mód a jejím úkolem je zabránit tomu, aby loď pokračovala v letu a třeba v nejhorším případě narazila do stanice.

Pokud Cygnus splní všechny naplánované úkoly, bude moci přijít zlatý hřeb celého programu. V neděli dopoledne našeho času se kosmická loď přiblíží k ISS a Luca Parmitano ji zachytí pomocí staniční paže. Cygnus pak bude připojen k dolnímu uzlu modulu Harmony. Pokud budete chtít celou proceduru sledovat, tak NASA TV bude vysílat živě od cca. 10:30 našeho času.

Posádka najde v útrobách lodi cca. 700 kg nákladu. Nebudou to žádné super důležité věci, kterých by při případném neúspěchu byla škoda. Náklad je podobný tomu, co na stanici dopravila při svém prvním letu loď Dragon, tedy jídlo, oblečení a další „snadno postradatelný náklad“. V dalších dnech a týdnech posádka vynosí zásoby ven a do útrob lodi naopak naloží zhruba jednu tunu již nepotřebných věcí a odpadků. Cygnus se následně (opět s pomocí staniční robotické paže) oddělí od stanice, aby o několik hodin později shořel v atmosféře.

Držme tedy nové soukromé zásobovací lodi palce, ať všechno vyjde tak, jak je popsáno na předchozích řádcích. Cygnus nikdy nebude první, ve srovnání s Dragonem je sice konstrukčně jednodušší, nemá tepelný štít, ale i přesto si zaslouží naši pozornost. Ať se Cygnusu vyhýbají problémy a let probíhá i nadále přesně podle plánu.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://www.kosmo.cz/
http://www.spaceflightnow.com/
http://en.wikipedia.org/

Zdroje informací:
https://scontent-b-vie.xx.fbcdn.net/…/1237970_10151862283886772_747930939_n.jpg
http://www.enjoyspace.com/uploads/news/juin2011/cygnus/artist_Cygnus_high.jpg
http://www.parabolicarc.com/wp-content/uploads/2009/09/cygnus_web.jpg