sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

NASA

Tomáš Pojezný 21. září 2026 13:00

NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.

Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.

Rocket Lab

Tomáš Pojezný 21. září 2026 8:00

Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.

Isar Aerospace

Tomáš Pojezný 18. září 2026 13:00

Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.

Space Cargo Unlimited

Tomáš Pojezný 18. září 2026 10:00

Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.

Americké vesmírné síly

Tomáš Pojezný 18. září 2026 8:00

Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.

Ocenění pro JWST

Vítězslav Škorpík 18. září 2026 0:30

Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.

Impulse Space

Tomáš Pojezný 17. září 2026 13:00

Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.

EnduroSat

Tomáš Pojezný 17. září 2026 10:00

Bulharský výrobce družic EnduroSat získal 205 milionů dolarů na rozšíření výroby družic v Evropě a Spojených státech, protože roste poptávka po jeho modelu konstelace jako služba (constellation-as-a-service). Společnost to oznámila 16. září.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmotýdeník 53. díl (16.9. – 22.9.2013)

Již třiapadesáté vydání kosmotýdeníku je opět připraveno k nedělnímu poledni. Přehled tří nejzajímavějších zpráv, které se za poslední týden udály v kosmonautice dnes obsahuje podrobnosti o startu a dosavadním letu nové soukromé zásobovací lodě Cygnus a problémech, které aktuálně provází její přílet k ISS. Další zpráva pak představuje start rakety Atlas V. s třetím satelitem ze série družic AEHF a poslední zpráva se zaměří na informaci od roveru Curiosity, kterému se nepodařilo detekovat metan v atmosféře Marsu. Přeji příjemnou neděli a ať se vám kosmotýdeník líbí.

G. David Low odstartoval, ale přílet k ISS byl odložen

Cygnus odstartoval pomocí rakety Antares
Zdroj: http://images.gizmag.com/

G. David Low je název prvního letového exempláře nové soukromé zásobovací lodě Cygnus, která se tento týden vydala na svoji premiérovou cestu. Jméno dostala po zemřelém americkém astronautovi, který ve firmě Orbital Science Corporation pracoval od roku 1996. OSC mu tak vzdala čest. K samotnému startu došlo 18. září v 16:15 SELČ a podrobně se mu věnoval článek na našem blogu. Zde jen připomeneme, že loď veze postradatelný náklad podobný tomu, který vezl na své misi Dragon D2+, tedy potraviny a oblečení.

Přílet k mezinárodní vesmírné stanici byl však dnes odložen, kvůli blíže nespecifikovaným problémům s GPS modulu lodě, který zajišťuje navigaci ve větší vzdálenosti od ISS. Až se loď dostane blíže ke stanici, měla by být aktivována laserová navigace, která umožní už samotný blízký přílet. Posádka byla o odkladu příletu informována dnes v 09:30 SELČ. Chyba bude opravena nahráním softwarové záplaty, ale přílet k ISS bude muset být odložen o minimálně dva dny, což je dáno neúprosnými zákony nebeské mechaniky, které rychlejší přílet neumožňují kvůli rozdílným trajektoriím a velké náročnosti na palivo.

Loď Cygnus bude muset kvůli problémům se svým GPS modulem odložit přílet k ISS o minimálně 48 hodin
Zdroj: http://www.enjoyspace.com/

Atlas vynesl třetí AEHF

Tento týden proběhl také start rakety Atlas V., která z mysu Canaveral vynesla na orbitu vojenský satelit AEHF. Jednalo se již o 6. start Atlasu V. v letošním roce. AEHF (Advanced Extremely High Frequency) je označení skupiny vojenských satelitů, které mají zajišťovat komunikaci i na velmi vysokých frekvencích okolo 20 – 44 GHz. Maximální rychlost dosahuje hodně slušných 8.192 Mbit/s. Osazení adaptivními anténami zaručuje velkou odolnost proti rušení signálu.

Kompletní síť mají tvořit 4 satelity na geostacionární dráze. Pokryjí území v rozmezí od 65° severní do 65° jižní šířky. Tato nová síť nahradí původní staré družice Milstar. Poslední z nich startovala v roce 2003.

Start první AEHF proběhl 14. srpna 2010. Sice se povedl, ale následné usazení na správné oběžné dráze, které mělo být provedeno dvěma zážehy hlavního motoru, už nenastalo. Naštěstí má sonda i korekční iontový motor, díky kterému se na správné místo nakonec dostala. Ovšem ve výrazně delším čase. Příčinou poruchy byl zřejmě kus látky, který ucpal přívodní potrubí motoru. Ten se tam dostal už při výrobě.

Další start satelitu z této řady se konal v květnu 2012 (AEHF-2), následován je tímto aktuálním (AEHF-3) a poslední má proběhnout až v dubnu 2017 (AEHF-4). Životnost družic se odhaduje na 14 let. Celá síť by měla sloužit potřebám NATO, zejména zabezpečené komunikaci složek americké a evropských armád.

Start Atlasu V. se satelitem AEHF
Zdroj: https://scontent-a-vie.xx.fbcdn.net/

Curiosity nenašlo metan

Curiosity i během svého dlouhého přejezdu nepřestalo zkoumat své okolí. Sol 398 a zkoumání pomocí kamery MAHLI
Zdroj: http://kakadu48.sweb.cz/

Z naší domovské planety víme, že metan detekuje výskyt biologického života a má výhodu v tom, že i dlouho po vyčerpání zdroje se metan dá v atmosféře spolehlivě naměřit. Jedním z úkolů roveru Curiosity tak bylo detekovat, zda se v atmosféře Marsu nenachází právě stopy tohoto plynu. Pro příznivce marsovského života však přišla smutná zpráva, protože Curiosity žádný metan stále nedetekovalo. Nicméně bylo by hodně předčasné tvrdit, že se na planetě metan nevyskytuje. Už v roce 2003 zaznamenala sonda Mars Expres z orbity Marsu právě stopy metanu v atmosféře. A nebyla sama, kdo ho takto dálkově detekoval. Curiosity tedy nemuselo metan naměřit proto, že se nachází v oblasti, kde se právě tento prvek nevyskytuje a rozhodně to tedy neznamená, že by metan nebyl na celém Marsu. Navíc nesmíme zapomínat, že to, že metan je indikátorem výskytu života, známe jen z naší planety, ale netušíme, zda by se život na jiné planetě třeba neprojevoval jinak.

Na podrobný výzkum si budeme muset počkat až do příletu Mars Trace Gas Orbiter v rámci projektu Exo Mars. U této sondy bude jedním z prioritních vědeckých programů právě hledání stop metanu v atmosféře. Ke startu by mělo dojít během roku 2016.