sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Hera)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

York Space Systems

Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.

Ursa Major

Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.

U-space

Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .

Samara Aerospace

Startup Samara Aerospace získal kontrakt společnosti SpaceWERX na vývoj zlepšeného zaměřování družic o hmotnosti o 200 až 500 kilogramů.

Capella Space

Capella Space, poskytovatel služeb pozorování Země využívající radarové družice se syntetickou aperturou, získal od amerického letectva kontrakt v hodnotě 15 milionů dolarů na modernizaci svých senzorů a schopností sběru dat pro vojenské aplikace.

Agentura DGA

Eva Portier, zástupkyně pro vesmír francouzské zbrojní agentury DGA uvedla, že do roku 2030 Francie plánuje mít aktivní schopnost bránit vesmírné prostředky.

Pokuta pro SpaceX

FAA oznámila 17. září, že udělila SpaceX pokutu ve výši 633 009 USD za porušení podmínek jejích licencí během června 2023 při startech rakety Falcon 9 na misi Satria-1 a v červenci 2023 za vynesení Jupiteru-3 Falconem Heavy.

Družicová platforma NOVA

Výrobce družic Apex formálně uvedl na trh větší družicovou platformu NOVA, která je podle společnosti určena pro náročnější mise vládních zákazníků. První dodávky zákazníkům začnou ve třetím čtvrtletí roku 2025.

Neuraspace

Evropská kosmická agentura plánuje otestovat služby řízení kosmického provozu, které nabízí portugalský startup Neuraspace. Na základě smlouvy oznámené 16. září bude kancelář ESA Space Debris Office integrovat služby Neuraspace se svými stávajícími nástroji.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Aby Orion neshořel

Když na našem blogu vyšel 8. května článek, který shrnoval aktuální pokrok v přípravě na novou éru americké kosmonautiky, avizoval jsem, že vzhledem k tomu, jak je v této oblasti živo, tak je jen otázkou času, kdy přijde volné pokračování. Dnes je tedy připraven článek zaměřený na aktuální pokrok, který se za poslední týdny podařilo uskutečnit. Zaměříme se především na konstrukci tepelného štítu, který má za úkol ochránit Orion před žhavým vstupem do atmosféry. Dostaneme se ale i k dalším součástem celé komplexní mise.

Úplně prvním krokem k nové éře americké kosmonautiky bude mise EFT-1, která proběhne na podzim příštího roku. Před několika dny měli novináři den otevřených dveří do výrobní haly společnosti Textron Defense Systems ve městě Wilmington (stát Massachusetts). Právě tady se rodí tepelný štít, který bude prakticky již skoro za rok a pár týdnů chránit Orion při jeho vstupu do atmosféry. Samotný štít bude založený na osvědčené technologii Avcoat, kterou pro potřeby lunárního programu Apollo vyvinula společnost Avco. Tu v roce 1984 odkoupil právě Textron. Je jasné, že současný Avcoat se od toho z programu Apollo liší. Změnilo se třeba složení – tak, aby odpovídalo současným přísnějším ekologickým normám.

Dole šestihranná kostra - nahoře hotový výsek tepelného štítu.
Dole šestihranná kostra – nahoře hotový výsek tepelného štítu.
Zdroj: http://3.bp.blogspot.com/

Systém Avcoat vychází z aplikace epoxidové pryskyřice do útvarů, které náramně připomínají včelí plástve. Tyto tmavé trubičky jsou ale vytvořeny ze skleněných vláken a při letu budou zajišťovat strukturální pevnost tepelného štítu a napojení na jeho titanovou kostru. Samotná pryskyřice se do  otvorů plní speciální pistolí. Pracovníci si musí dávat dobrý pozor, aby pryskyřici dobře upěchovali a v materiálu tak nevznikly nežádoucí bubliny, které by mohly negativně ovlivnit funkci tepelného štítu.

O kontrolu, zda je všechno v pořádku, se v závodě Textron stará rentgen. Jelikož má tepelný štít Orionu pět metrů v průměru, nedá se s ním dobře manipulovat. Takže když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře. V tomto případě je k dispozici rentgenový snímač na pohyblivém rameni umístěný na vzduchem nadnášeném podvozku. Dá se tedy velmi snadno dopravit na potřebné místo. Důkladným skenováním pak prověří, zda v konstrukci štítu nejsou nějaké mechanické závady – trhliny, bubliny v pěně atd. Podrobně uvidíte práci tohoto rentgenu ve videu, které je umístěno v tomto článku o několik řádků níže.

Jelikož při výrobě není možné zajistit, aby byl tvar štítu naprosto přesně souměrný, je potřeba na závěr výrobního procesu podrobit výtvor obrábění. K tomu se používá frézka s předem naprogramovaným výsledným tvarem. Rotující hrot frézy se pak stará o jemné odbrušování přebytečných vrstev štítu. Ostatně všechno, co jsem popsal na předchozích řádcích je velmi dobře vidět na tomto (místy trochu zdlouhavějším) videu.

Zkouška adaptéru, který při misi EFT-1 umožní propojení rakety Delta IV Heavy s kosmickou lodí Orion.
Zkouška adaptéru, který při misi EFT-1 umožní propojení rakety Delta IV Heavy s kosmickou lodí Orion.
Zdroj: http://sphotos-a.ak.fbcdn.net/

Na začátku článku jsem avizoval, že se dnes nebudeme věnovat pouze tepelnému štítu pro loď Orion. Je potřeba se zaměřit i na nosič, který kosmickou loď dopraví na oběžnou dráhu. Bude jím nejsilnější americká raketa současnosti – Delta IV Heavy. Během června se začalo s jejím postupným skládáním. Přesně podle harmonogramu tak, aby mohla příští rok v březnu dorazit na floridský kosmodrom.

V plném proudu jsou i zkoušky adaptéru, který zajistí pevné spojení mezi Orionem a raketou.Může zdát zbytečné testovat tuhle na první pohled jednoduchou strukturu – vždyť se jedná jen o plechový válec. Ovšem není tomu tak. Funkce adaptéru bude pro správný průběh mise klíčová. Nesmíme zapomínat, že Orion nebude mít vlastní motory – po celou dobu letu tedy bude spojený s horním stupněm Delty. Pokud by tedy ve vzájemném spojovacím článku něco nesedělo, odrazilo by se to na letových parametrech.

K misi EFT-1 by mělo podle aktuálních informací dojít během září roku 2014. Celý let bude trvat jen několik desítek minut. Nosič Delta IV-Heavy vynese kosmickou loď Orion do výšky zhruba 6 000 kilometrů nad povrch Země a po dvou obletech naší planety zamíří Orion do atmosféry. Vstoupit do ní by měl rychlostí 32 000 km/h, čímž bude jeho tepelný štít namáhaný mnohem více, než pokud by se loď vracela z nízké oběžné dráhy.

Diagram mise EFT-1 se všemi potřebnými údaji
Diagram mise EFT-1 se všemi potřebnými údaji
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.nasa.gov/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://fbexternal-a.akamaihd.net/…%2F633%2F439633688_640.jpg&jq=100
http://3.bp.blogspot.com/…/h6TMDS1PN2w/s320/finished-honeycomb.jpg
http://sphotos-a.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-ash3/942078_413221082127048_1290268096_n.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a5/EFT-1_mission_diagram.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Štítky:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Amper
Amper
11 let před

Nevi nekdo zda se jedna o testovani vyroby nebo vyrobu po segmentech ? Protoze na dost mistech je jasne ze je to jen fake z EPS a na videu obrabeni je videt ze na dost mistech jezdi freza nad prazdnou vostinou

Dušan Majer
Dušan Majer
11 let před
Odpovědět  Amper

Tak to opravdu nevím. Osobně bych si tipnul, že se to dělá po částech, ale ruku do ohně za to nedám.

Milan Štrup
11 let před

Samozřejmě, že ta fréza nemusí být ve stálém záběru, opravdu se to dělá po částech-vrstvách. Pokud má povrch zarovnat dělá to postupně od největších nerovností, které samozřejmě ční nad ostatní povrch. Jak se nástroj propracovává do hlubších vrstev bude samozřejmě brát souvisleji, v ideálním případě by byl naprosto souvislý až poslední průchod, eventuálně dva předposlední – to kdyby byly nějaké speciální požadavky na kvalitu povrchu.

slappy
slappy
11 let před

Mohu poprosit o upřesnění toho většího namáhání při návratu? Pokud dobře počítám, je ta rychlost ani ne o jeden kilometr za sekundu vyšší než první kosmická. Neměl být štít testován pro návrat od Měsíce nebo i dál, kde panují větší relativní rychlosti?

Dušan Majer
Dušan Majer
11 let před
Odpovědět  slappy

Víte on ten kilometr za sekundu navíc může vypadat jako drobnost, ale je tenhle test napoví mnohem víc, než pokud by se loď vracela z nízké oběžné dráhy. Pokud poletí z větší výšky, tak ještě nedosáhne tak vysokého namáhání, jako kdyby se vracela z větší dálky. Ale je to momentálně nejjednodušší způsob, jak štít otestovat při podmínkách tvrdších než obvykle(návrat z LEO). Rychlost bude té finální podobnější, což je důležité=, protože pak klesá odchylka při následných výpočtech finálního namáhání.

https://kosmonautix.cz/2013/07/31/aby-orion-neshorel/