Uplynul opět týden a na našem blogu jsme si pro vás připravili další vydání pravidelného souhrnu událostí, které se staly na poli kosmonautiky během uplynulých sedmi dní. Dnes se podíváme na aktuální start zásobovacího Progressu k ISS, který se opět pokusil o rychlý profil letu ke stanici. Další zpráva se bude věnovat startu evropské nejsilnější rakety Ariane 5 ECA a největšího evropského satelitu Alphasat. Dnešní kosmotýdeník uzavřeme zprávou o úspěšném testu prvního stupně rakety Falcon 9 v1.1. Přejeme příjemné čtení.
Expresní náklad k ISS
Včera přesně ve 22:45 SELČ se z kosmodromu Bajkonur vznesla raketa Sojuz-U, na jejímž vrcholu byl nový Progress M-20M. Tato zásobovací loď je další z řady ruských nákladních lodí, které svojí konstrukcí vychází z lodí Sojuz. Tyto lodě se používají od roku 1976, kdy první Progress letěl k sovětské stanici Saljut 6. Současný Progress má na palubě 2366 kilogramů nákladu, včetně pohonných látek, kyslíku a vody pro doplnění staničních zásob.
Tento let opět vyzkoušel takzvaný rychlý profil letu, kdy vyslaná loď dorazí k ISS už několik hodin po startu. Progressy byly vlastně prvními loděmi, na kterých se tento nový způsob letu testoval, teprve po nich si ho úspěšně vyzkoušely Sojuzy s lidskou posádkou. Zrychlení letu umožnila, krom jiného, úprava přesnosti letu a navigace rakety Sojuz. Progress M-20M tak ke stanici dorazil už dnes ráno v 04:26 SELČ. Zajímavostí je, že součástí nákladu tohoto Progressu jsou i náhradní díly pro skafandr, s kterým měl problémy italský člen posádky Luca Parmitano, když se mu do útrob skafandru během kosmické vycházky dostala voda.
Alphasat odstartoval
25. července ve 21:54 SELČ odstartovala nejsilnější evropská raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou v Jižní Americe. Raketa měla na své palubě dva satelity. Jedním byl Indický telekomunikační satelit InSAT 3D a druhým byl největší evropský telekomunikační satelit Alphasat. Tento start je zajímavý hned z několika hledisek.
Pro start byla použita vylepšená verze rakety Ariane 5 s označením ECA. Design rakety sice zůstal na pohled stejný, ale proběhlo mnoho významných technických vylepšení, které raketě zvýšily nosnost. Dnes konkrétně pro let na GTO, ale nosnost se zvýšila samozřejmě celkově. Právě díky tomuto zvýšení nosnosti mohla raketa vynést na oběžnou dráhu hned dva těžké telekomunikační satelity. Užitečný náklad, který byl na GTO vynesen, totiž vážil takřka devět tun. S přídavnými zařízení a technickým zázemím satelitů to bylo skoro devět a půl tuny.
Telekomunikační satelit Alphasat je největší evropský satelit, jaký byl kdy vyslán. Vznikl rozsáhlou spoluprací veřejných institucí, soukromého sektory, Evropské kosmické agentury a britské Inmarsat. Hlavním dodavatelem satelitu je společnost Astrium a její nový přírůstek má být první z řady nových vysokokapacitních L-band a geo-mobile spojovacích systémů.
Na palubě tohoto satelitu je však i zařízení, které ho z běžné pozice telekomunikačních satelitu posouvá do role testovací sondy. Jedná se o přístroj, který se na palubu Alphasatu dostal až dodatečně a na němž se bude testovat laserová komunikace mezi družicemi.
Podobné technologie nyní testují Američané v rámci projektu LCRD i Rusové na své části ISS. Zatímco Rusové testují komunikaci mezi nízkou oběžnou drahou a pozemním střediskem, Američané zkoušejí přenášet laserem signál mezi Zemí a objekty v meziplanetárním prostoru. Evropa jde třetí cestou: Bude testovat přenos dat mezi družicemi na nízké a geostacionární dráze. Výhodou oproti klasickému radiovému spojení je doba, po kterou lze komunikovat. Dokud družice není za obzorem, je možné s ní vyměňovat data. Navíc díky velké směrovosti paprsku nelze prakticky tento přenos „odposlouchávat“. Tato kombinace dvou vzájemně velmi rychle se pohybujících objektů je náročná na přesné zacílení a směrování, takže je složitější než ruské pokusy. Americké pokusy by měly být o něco náročnější z hlediska větší vzdálenosti objektů a zpoždění signálu.
SpaceX slavila úspěch
Už v minulém kosmotýdeníku jsme vás informovali o tom, že SpaceX konečně prolomila neúspěch s testováním vylepšené verze prvního stupně její rakety Falcon 9 v1.1 a povedl se jí úspěšný test nových motorů Merlin 1D. Pro potvrzení úspěšnosti však bylo potřeba provést ještě jeden dlouhý zážeh, který měl sestavu motorů ještě jednou otestovat, a to se podařilo. Zážeh trval 3 minuty a vše probíhalo podle plánu. Nyní čeká raketu cesta do Kalifornie, odkud vynese na oběžnou dráhu půl tuny těžký kanadský satelit Cassiope. Je nutné zdůraznit, že v případě, kdyby testy nových motorů nebyly úspěšné, stála by společnost před velkým problémem, protože už nemá žádné původní rakety Falcon 9 a nová verze je nutná pro splnění dalších technických plánů společnosti, včetně užití zařízení Grasshopper, nebo plné využití nosnosti a možností jejich lodě Dragon. Držme jim tedy palce, ať jim start s vylepšeným Falconem vyjde.
Zdroje informací:
http://www.nasaspaceflight.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://telecom.esa.int/
http://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
http://img.ct24.cz/cache/616×411/article/39/3819/381811.jpg?1343836665
http://images.gizmag.com/hero/alphasat-launch.jpg
http://aerospace.firetrench.com/wp-content/uploads/2011/06/esa_alphasat_large0.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/insat-3d__1.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2013/07/Z741.jpg