Znovuzrození jaderného paliva pro vesmírné sondy

Jestli se kosmické aparáty bez něčeho neobejdou, pak je to zdroj elektrické energie. Ano, okolo Země je to snadné – na družici se připojí solární panely a nemusíme nic řešit. I u Marsu je můžeme použít, ale jelikož jsme dál od Slunce, bude jejich účinnost nižší než na naší planetě. Pokud bychom šli do větších hlubin Sluneční soustavy, už nám Slunce nebude stačit. Na druhou stranu čest výjimkám – třeba americká sonda JUNO letí k Jupiteru jen se solárními panely. Pokud chceme zásobovat sondy energií, musíme vsadit na jaderné palivo.

Není to tak, že by do vesmíru startovaly klasické jaderné reaktory, jaké známe z jaderných elektráren. V přístrojích, které létají do kosmu nenajdeme žádné uranové palivo, ani regulační tyče. Kosmické sondy využívají takzvaného radioizotopového termoelektrického generátoru (RTG). Za tajemně znějícím názvem si můžeme představit poměrně jednoduchý systém, který využívá radioaktivního rozpadu a přímo jej převádí na elektřinu. O samotnou přeměnu se starají termoelektrické články, které využívají termoelektrického efektu (Seebeckův jev). Výhodou takového systému je snadná a hlavně bezpečná obsluha. U RTG nemůže nikdy dojít k jadernému výbuchu. Pozitivní je i to, že celý generátor váží jen několik desítek kilogramů. Potěšující je i trvanlivost takového zdroje – s dodávkami stejnosměrného proudu můžeme počítat po dobu mnohem let.

Plutonium 238 jako energetický zdroj používá i sonda New Horizons (zde vyfocená ještě během přípravy). MMRTG je vidět na levé straně. Je to ten černý válec.
Plutonium 238 jako energetický zdroj používá i sonda New Horizons (zde vyfocená ještě během přípravy). MMRTG je vidět na levé straně. Je to ten černý válec.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Pro potřeby RTG nejlépe vyhovuje plutonium ve formě oxidu plutoničitého (PuO2). Konkrétně jeho izotop plutonium 238. Poločas jeho rozpadu je 87,7 roku a typické je pro něj vyzařování alfa částic (jádra hélia), čímž se rozpadá na uran 234. Alfa částice bez problémů zastaví jakýkoliv tenký plech a jejich kinetická energie přemění na teplo. To se dá využít pro ohřívání vědeckých přístrojů sondy, která by jinak trpěla vesmírným chladem. Alfa částice navíc díky jednoduchému stínění nemůže poškodit palubní elektroniku. Problém ale je, že Spojené státy ukončily výrobu plutonia 238 ještě v minulém století. A zásoby se začaly tenčit. Vždyť jen pro MMRTG na vozítku Curiosity padlo 4,8 kilogramu oxidu plutoničitého. Jen tak pro zajímavost – podle výpočtů vygeneruje plutoniový zdroj vozítka každou sekundu 2,7 x 1015 alfa částic!

Kromě již míněného roveru bychom RTG našli třeba na některých vědeckých přístrojích, které na Měsíci zanechali astronauti v rámci projektu Apollo. Plutonium zásobuje energií i sondy Cassini (u Saturnu), Voyager 1 i 2, Pioneer 10 i 11, (všechny čtyři sondy na únikové dráze ze Sluneční soustavy), Galileo (Jupiter), Ulysses (Slunce) či New Horizons (na cestě k Plutu, pak opustí Sluneční soustavu).

NASA proto velmi usilovala o to, aby se znovu nastartovala výroba plutonia 238. Ve spolupráci s americkým ministerstvem energetiky se to nakonec podařilo. Ve státě Tennessee se po čtvrt století rozběhl zkušební provoz na výrobu tohoto izotopu. Závod Oak Ridge počítá s tím, že by od poloviny letošního roku rozjel výrobu naplno. Podle odhadů by měla roční produkce kolísat mezi 1,5 a 2 kilogramy plutonia 238. Díky tomu by v roce 2016 mělo být dostatek paliva pro konstrukci dvou generátorů nové generace. Ty se označují zkratkou ASRG – Advanced Stirling Radioisotope Generator – přeloženo do češtiny pokročilý Stirlingův radioizotopový generátor. Název přitom odkazuje na tzv. Stirlingův motor, který ke svému pohybu využívá rozdílů teplot ve dvou pístech a je mu jedno, z jakého zdroje to teplo je. Nabízí se proto jeho využití u plutoniových generátorů.

Díky tomu, že bude mít NASA k dispozici dostatek plutonia, bude s ním muset šetřit mnohem méně než dnes, kdy metaforicky řečeno zvažuje použití každého gramu. Až doposud se plutoniové zdroje používaly jen pro skutečně velké projekty, ale v dalších letech by se mohly dočkat nasazení i na některých menších sondách – třeba z programu Discovery, který cílí na nízkorozpočtové vysoce vědecky zaměřené kosmické mise. Z těch nejznámějších sond, které byly v programu Discovery realizovány můžeme jmenovat třeba projekty Stardust, Kepler, GRAIL, nebo MESSENGER.

A jak vlastně výroba plutonia 238 probíhá? Jako cíl použijeme uran 238 a bombardujeme jej jádry deuteria (těžký vodík, který má v jádře jeden neutron navíc). Dočasným výsledkem reakce je neptunium 238 a dva neutrony. Neptunium 238 má poločas rozpadu pouhé dva dny a vyzářením částice beta (tedy pozitronu) se rozpadá na požadované plutonium 238. Celou reakci ukazují přehledně tyto rovnice.

23892U + 21D → 23893Np + 2 10n

23893Np → 23894Pu + 0-1e

Rozpálená peletka plutonia 238 - pro lidské zdraví nepředstavuje žádnou velkou hrozbu.
Rozpálená peletka plutonia 238 – pro lidské zdraví nepředstavuje žádnou velkou hrozbu.
Zdroj: http://atominfo.cz/

Na závěr článku ještě jedno uklidnění – to, že do kosmu startují rakety, které mají na palubách sondy s několika kg plutonia není nebezpečné. I kdyby naneštěstí došlo k výbuchu při startu, nedošlo by k obecnému ohrožení ani by se nad kosmodromem neudělal atomový hřib. Do kosmu už startovalo celkem 25 sond s radioizotopovým zdrojem. Pouze ve třech případech došlo k havárii rakety. Pouze v jediném případě došlo k uvolnění radioaktivity do okolí. Ale tohle množství bylo prakticky zanedbatelné. Plutonium v generátoru má z bezpečnostních důvodů podobu keramických ohnivzdorných peletek. Ty se nerozpouští ve vodě a reagují pouze se silnými kyselinami. Po nárazu se z nich neuvolňuje žádný oblak jemného prachu – peletka pouze praskne a rozlomí se na poměrně velké objekty.

Na úplný závěr tu mám uklidnění pro odpůrce válek. Není jediný důvod se domnívat, že by vyrobené plutonium 238 mohlo skončit v jaderných bombách. Pro jejich výrobu se hodí plutonium 239. Nastartování výroby proto bude opravdu sloužit jen pro vědecké mise.

Zdroje informací:
http://www.kosmonaut.cz/
http://vtm.e15.cz/
http://www.chemicool.com/
http://spaceprobes.kosmo.cz/
http://mve.energetika.cz/
http://en.wikipedia.org/
http://cs.wikipedia.org/
http://cs.wikipedia.org/
http://cs.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://www.aviationweek.com/media/images/fullsize/Space/Miscellaneous/Pu-238-USEnergyDepartment.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/New_Horizons_1.jpg/1013px-New_Horizons_1.jpg
http://atominfo.cz/wp-content/uploads/2012/08/plutonium_peletka.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Znovuzrození jaderného paliva pro vesmírné sondy

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Benny
Benny
13 let před

Hele, Dušane, mohl bys, prosím, opravit v té rovnici D na H? Jinak zajímavý článek.

Dušan Majer
Dušan Majer
13 let před
Odpověď  Benny

Jelikož se jedná o deuterium a ne klasický vodík, tak si myslím, že to D je tam správně. 😉

Respektive – úplně nejsprávněji by samozřejmě bylo H jako vodík, ale u D je jasnější, že se jedná o deuterium.

Milan Štrup
13 let před

Formálně je to úplně jedno takže to tak může zůstat.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Deuterium

Ačkoli, kdyby se mě někdo ptal na můj soukromý názor, tak upřednostňuji označení s horním indexem u H, ale to je můj osobní problém.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Space Cargo

    Evropská společnost Space Cargo Unlimited, specializující se na výrobu ve vesmíru, dokončila vývojový model opakovaně použitelného kosmického zařízení REV1 určeného k dopravě užitečného zatížení do vesmíru a jeho následnému návratu na Zemi.

  • NASA

    Administrátor NASA Jared Isaacman představil vizi agentury, která se při zajišťování kosmických lodí a přepravních služeb spoléhá na komerční firmy, ale zároveň si zachovává odborné znalosti a zázemí potřebné k vývoji technologií, do nichž by se soukromý sektor sám nepustil kvůli příliš vysokým rizikům nebo nákladům.

  • Mitsubishi Electric

    Společnost Mitsubishi Electric plánuje při druhém zkušebním letu nosné rakety Miura 5 vypustit demonstrační družici pro připravovanou víceúčelovou megakonstelaci. Španělská kosmická společnost PLD Space, která raketu Miura 5 vyvíjí, plánuje její první start v první polovině roku 2027.

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗