V novém díle Kosmotýdeníku si představíme připravovaný skafandr Z-1, který bude astronautům sloužit jak na oběžné dráze, tak na povrchu Měsíce, asteroidu nebo Marsu. Bude mnohem jednodušší si skafandr navléct než jak je tomu dnes. SpaceX se připravuje na již druhý ostrý start rakety Falcon 9 a kosmické lodě Dragon. Termín startu je 1. března. Cíl bude stejný jako u předchozího letu, a to Mezinárodní vesmírná stanice. Robonaut 2 se pomalu chystá na práci, která ho bude v budoucnu čekat. Zatím se provádí pouze testy, ale jednou bude astronautům pomáhat při opravách stanice.
Zdroj: https://www.technobuffalo.com/
Nové skafandry
NASA od roku 2017 plánuje nasadit do provozu nové skafandry, které by astronauti měli používat jak na Mezinárodní vesmírné stanici, tak na povrchu Měsíce nebo Marsu. Skafandry, které se nyní používají nejsou určeny pro chůzi. Jsou navrženy na práci okolo ISS a spodní část obleku je nepohyblivá. Tyto nové skafandry jsou uprostřed spojené tak, aby astronaut mohl pohodlně chodit a otáčet horní polovinou těla. Oblékání do skafandru by mělo být jednodušší. Na zádech je otvor, kterým astronaut do obleku „vklouzne“. Otvor se uzavře připevněním odpojitelného modulu s kyslíkem. Skafandr bude také moci být připevněný k vesmírné lodi nebo roveru. Astronaut pouze upevní svůj oblek a otevře ho, následně z něj vystoupí a bude moci pobývat na palubě vesmírného stroje.
Skafandr je v podstatě malá vesmírná loď. Oblek má stabilní vnitřní tlak, ten může být nižší než je na Zemi. Má v sobě chladící i ohřívací systém a je intenzivně izolován.Teplotu udržuje osobní systém základních životních podmínek.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Druhý „ostrý“ start lodě Dragon
Kosmická loď Dragon má před sebou druhý oficiální zásobovací start. Mise, která má označení SpX-2, měla odstartovat 18.1.2013, ale kvůli vyšetřování anomálie jednoho z motorů rakety Falcon byl start přesunut na 1. března. Pokud proběhne start tak, jak by měl, bude kosmická loď Dragon zachycena robotickou paží Mezinárodní vesmírné stanice a následně připojena k modulu Harmony.
Kosmická loď Dragon je vyvíjena soukromou americkou firmou SpaceX. První zkušební let proběhl 8. prosince 2010. Jednalo se 3hodinový bezpilotní let, během kterého byly otestovány všechny klíčové systémy lodě. Nyní se připravuje DragonRider, což by měla být pilotovaná verze s kapacitou až 7 astronautů. Při zadokování u stanice bude výdrž lodi na oběžné dráze až 210 dní. Současně s posádkou bude možné vynášet i omezené množství dalšího nákladu. Jeho nasazení do akce by mohlo přijít po roce 2015.
Zdroj: http://vtm.e15.cz/
Kosmický pomocník
Robonaut 2 už na palubě ISS už nějakou dobu je, ale zatím toho moc neukázal. Minulý týden velitel Kevin Ford sestavil a uvedl robota do pohybu. Pozemní týmy ho ovládaly a ten zkoušel otáčet a přepínat ventily a měřit všelijaké hodnoty na cvičném panelu. Zatím se jedná pouze o testy, ale v budoucnosti by mohl Robonaut pomáhat astronautům při opravách stanice. Jeho ruce vypadají stejně jako lidské a tak může používat stejné nástroje jako posádka. Tím odpadá potřeba speciálního nářadí, které by bylo pouze pro něj.
V budoucnu by podobní roboti mohli nahradit lidskou posádku. Bylo by to jak levnější, tak bezpečnější. Evropská vesmírná agentura připravuje podobného robota, který se jmenuje Justin. Jeho úkolem bude opravovat poškozené satelity na oběžné dráze Země. ESA plánuje na rok 2013 a 2014 první testy.
Zdroj informací:
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroj obrázků:
https://www.technobuffalo.com/wp-content/uploads/2012/12/nasa-z-1-prototype-640×400.jpg
https://pbs.twimg.com/media/A_twj__CIAAQR2r.jpg
http://vtm.e15.cz/files/imagecache/dust_filerenderer_big/upload/aktuality/4002/robonaut_2_p_i_testech_nebo_udr_ov_n__fyzi_ky__ink_4d75ea5258.jpg
http://procproto.cz/wp-content/uploads/robonaut-2.png
Co znamena „vydrz lodi“? Mluvim o informaci o vydrzi 210 dni u DragonRideru po zadokovani…
Diky.
Loď po spojení se stanicí přejde na její energetický systém a vypne se většina systémů. Například loď Sojuz vydrží u stanice okolo 200 dní.
Ale co vydrzi? Co ubyva? Jestlize se spoji se stanici a prejde na jeji energeticky system, tak baterie to asi nebudou. Takze co konkretne „zacne dochazet“?
Jde o mnoho faktorů. Například u lodi Sojuz je asi největším omezujícím faktorem použité palivo, které působí korozivně na nádrže. Pokud by loď zůstala v provozu déle, už by nemusela být bezpečná, mohlo by dojít k proděravění nádrže. Dalším faktorem omezujícím délku pobytu je třeba střídání dne a noci a s nimi spojené tepelné výkyvy, které namáhají konstrukci. Svůj díl na tom nese i záření, které může oslabovat některé konstrukční prvky lodi. Takže abych to shrnul – nedá se jmenovat jeden konkrétní důvod. Jedná se spíše o souhru mnoha faktorů. Navíc – nikde není psáno, že pokud loď vydrží 200 dní, takže hned 201. hrozí nebezpečí. Není tomu tak. Je to spíše jen takové doporučení ohledně bezpečnosti. Abych to přirovnal k potravinám – není to jako „spotřebujte do“, ale spíše „minimální trvanlivost do“. 🙂 Ty lodě by třeba na oběžné dráze vydržely i déle, ale v rámci zachování maximální bezpečnosti se kosmické agentury raději drží zkrátka.