Na otázku v názvu článku si musí každý odpovědět sám. někomu se dařilo více a někomu méně. Ale o tom náš dnešní článek není. Dneska se bude mluvit o kompletním zhodnocení roku 2012 z hlediska kosmonautiky. Na své si přijdou jak statistici, kteří si libují v číslech, tak i archiváři. Dal jsem si totiž za úkol přinést co možná nejkomplexnější shrnutí roku, ze kterého v těchto dnech ukrajujeme poslední dílky.
Statistiky startů
Celkově se v roce 2012 na Zemi uskutečnilo 78 raketových startů (vloni jich bylo o 6 víc). Mezi státy, které se mohou chlubit vlastní družicí se dostalo Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Bělorusko a KLDR. Právě Poslední jmenovaný stát dosáhl i dalšího prvenství – vůbec poprvé v historii se jeho nosná raketa dočkala úspěchu. Svou úspěšnou premiéru si letos odbyly již zmíněná raketa Unha-3, evropská Vega a Delta-IV v konfiguraci M+ (5,2). naopak do pomyslného důchodu odešla ruská Proton-K.
Pokud necháme mluvit čísla, zjistíme, že nejaktivnější (co se startů raket týče) bylo Rusko. To vyslalo do kosmu dohromady 29 raket. V tom jsou započteny i 3 starty raket Zenit z plošiny Sea Launch a 2 Sojuzy z Kourou.Druhé místo bere s 19 starty Čína, třetí jsou Spojené státy (13 startů). Následuje Evropa (8 startů), Írán (3 starty) a na závěr tu je Japonsko, India a KLDR (po dvou startech). Hezky to ilustruje přiložený obrázek.
Samotný počet startů ale není směrodatným měřítkem. Důležitá je i spolehlivost. Z již zmíněných 78 celkových startů skončily fatálním neúspěchem 4 z nich. Další dva pak byly částečně neúspěšné (Falcon 9 a Proton-M/Briz-M). Celkově tedy můžeme říci, že úspěchem skončilo startů, což je 93,5%. Částečným selháním pak 2,5% a havárií 5%. Nejspolehlivějšími stroji se může chlubit Čína, Evropa, Indie a Japonsko – všechny jejich letošní starty dopadly úspěšně. U Indie a Japonska se jednalo pouze o dva starty, ale Evropa na sebe může být pyšná a před Čínou musíme smeknout. Velmi slušně je na tom i Rusko – 93% úspěšných startů a USA, která má pouze o jeden procentní bod méně. KLDR má jen poloviční úspěšnost a Írán dokonce třetinovou.
Přejděme teď k pilotované kosmonautice. Díky ní se letos v pěti startech podívalo do kosmu celkem 15 lidí. 12 jich mířilo k ISS (Sojuz TMA-04, Sojuz TMA-05M, Sojuz TMA-06M a konečně Sojuz TMA-07M). Tři tajkonauti navíc navštívili první čínskou orbitální stanici Tiangong-1 v lodi Šenčou-9. Celkově bylo na palubách lodí 13 mužů a 2 ženy. Národnostní rozdělení posádek je následující.
A když už jsme u pilotované kosmonautiky, nesmíme zapomenout na celkem 5 výstupů do volného kosmu, přičemž všechny proběhly na palubě ISS. V souhrnu to dělá celkem 33 hodin a 29 minut. Dva výstupy byly ruské (Kononěnko/Škaplerov a Padalka/Malenčenko), tři potom americko/japonské (Williamsová/Hošide).
Trochu smutné je zjištění, že všechny starty mířily pouze na oběžnou dráhu Země. Lidstvo v roce 2012 nevyslalo žádnou družici k jiné planetě. 40 startů mířilo na nízkou oběžnou dráhu, 4 na střední, 32 na geosynchronní a 2 na vysokou oběžnou dráhu Země. Nejvíce živo bylo na Bajkonuru, kde proběhlo 21 startů. Naopak z atolu Kwajelein se startovalo pouze jednou.
Do dějin se letošní rok zapíše tím, že vůbec poprvé se o let k ISS pokusila soukromá loď. Dragon od firmy SpaceX tak poslal do věčných lovišť tvrzení, že ke stanici létají pouze lodě státních agentur. NASA a celkově celá kosmonautika tímto rokem vstupuje do nové éry. Firma SpaceX kromě tohoto úspěchu úpracuje i na dalších projektech – za všechny můžeme jmenovat třeba projekt Grasshopper, tedy motorické přistání vyhořelého raketového stupně, motory SuperDraco pro pilotovanou loď DragonRider atd.
Nepilotovaná kosmonautika
Je čas opustit letošní starty a zaměřit se na družice, které už nějaký ten pátek ve vesmíru fungují. Ukázková je v tomto směru například americká sonda Cassini. Ta během roku 212 vykonala celkem 14 blízkých průletů kolem některého Saturnova měsíce. Po celý rok 2012 kroužily kolem našeho Měsíce dvě americké sondy GRAIL – na jeho oběžnou dráhu vstoupily hned prvního ledna a v průběhu prosince svou misi zakončily řízeným dopadem na jeho povrch. Za zmínku stojí i sonda Dawn, která na přelomu srpna a září opustila po více než ročním zkoumání planetku Vesta a zamířila k trpasličí planetě Ceres. Zapomenout nesmíme ani na čínskou sondu Chang’e-2, která po vypršení základní mise u Měsíce zamířila k asteroidu 4179 Toutatis.
Mnoho informací nám přinesla i sonda MESSENGER u Merkuru, nebo evropská Venus Expres. Nezahálely ani družice kroužící kolem Marsu – MRO, Mars Odyssey a Mars Express.
Bezkonkurenčně největší událostí roku 2012 ale bylo úspěšné přistání vozítka Curiosity na Marsu. Tunový rover od té doby brázdí povrch rudé planety a posílá na Zemi tuny fotek a mnoho vědeckých údajů. Nezahálí ani jeho starší bratříček Opportunity. Stále pilně pracuje. I když o něm poslední dobou není tolik slyšet.
Tolik tedy shrnutí roku 2012 na poli kosmonautiky. Pokud byste chtěli více podrobností, můžete si objednat DVD Vesmírné výzvy 2012 – rekapitulaci celého uplynulého roku. Objednávky budeme spouštět až někdy v druhé polovině ledna 2013, takže zatím máte čas si všechno dobře rozmyslet. A pokud Vás zajímá, jaký bude rok 2013, navštivte náš blog na Nový rok. Bude zde připraven článek, který se pokusí navnadit fanoušky kosmonautiky na události, které nás čekají.
Zdroje informací:
http://en.wikipedia.org/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://news.bbcimg.co.uk/media/images/57788000/jpg/_57788999_il-lanciatore-vega.jpg
A co skok všech skoků ? I když reálně to bylo vystoupení z balonu.
Dobrý den, historický seskok Felixe Baumgartnera byl mimořádný. Skvěle se na to dívalo a ten člověk zaslouží hlubokou poklonu. Ale s kosmonautikou to moc společného nemělo. Proto se o této události nezmiňuji v ročním výčtu, který je zaměřený pouze na kosmonautiku.
Dobrý den,
ano, souhlasím že to nebyl výkon v oblasti kosmonautiky, ale technologie ohledně skafandru a případného opuštění plavidla se toho dotkla. Ale předně, zase to zvedlo zájem o technologické dění na hranici vesmíru v obyčejné hospodě.
Ale hlavně, pokračujte,je to určitě lepší a smysluplnější jako číst bulvár
To je pravda, ale s kosmonautikou to souviselo opravdu velmi okrajově. Do nového roku se budeme snažit naše služby nejen udržet, ale i zkvalitnit. Máme v hlavě pár nových projektů. Snad se budou čtenářům líbit.
Není překvapivé, že letos se nevydala žádná sonda k ostatním planetám, prostě nebyla na to vhodné postavení planet. Například k Marsu se dá létat jen jednou za 2 roky.
Samozřejmě, ale stačilo by i něco k Měsíci 🙂