Záznamy přednášek

  • Milan Halousek, Jakub Rozehnal, Jan Spratek –  První kosmonaut – online pořad 18:00 (12.4.2021)

    Milan Halousek, Jakub Rozehnal, Jan Spratek – První kosmonaut – online pořad 18:00 (12.4.2021)

    Tak jsem si celý plánovaný program tohoto týdne připravil dopředu, abych ihned v pondělí zjistil, že jsem se nepřipravil dostatečně. V hektickém dění dnešního dne sem zjistil, že se chystá i další pořad. Ten pro vás připravila Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy. Samozřejmě se týká též prvního letu Jurije Gagarina na palubě první kosmické lodi světa Vostok-1. Let to byl poměrně krkolomný, jak se můžete přesvědčit v přednášce Tomáše Přibyla, která probíhala dnes od osmi hodin ráno. Podobně se o celém dění před 60. lety na oběžné dráze určitě vyjádří i Ondřej Šamárek, který bude o této historické události přednášet v 16:30. Již v 18:00 však začne na youtube vysílat pražské planetárium. Zde bych rád své krátké upozornění zakončil a předám slovo tvůrcům pořadu. Dne 12. dubna 2021 uplyne 60 let od okamžiku, kdy lidé zpřetrhali okovy pozemské gravitace a člověk poprvé vzlétl do vesmíru. Přestože od té doby vzlétli do kosmu lidé více než tisíckrát, zůstane Jurij Alexejevič…

  • Ondřej Šamárek – Na prahu nové epochy – Gagarinův let do historie – online přednáška v 16:30 (12.4.2021)

    Ondřej Šamárek – Na prahu nové epochy – Gagarinův let do historie – online přednáška v 16:30 (12.4.2021)

    12. duben je výjimečný den v dějinách subdomény přednášky na serveru kosmonautix. Nikdy předtím se totiž nestalo, aby na tentýž den připadly dva online přenosy, které se zároveň budou zabývat stejným tématem. Cestu prvního kosmonauta světa na oběžnou dráhu nám bude od pondělního rána až do samotného poledne takřka minutu po minutě mapovat živý přenos Hvězdárny a planetária Brno. Moderátorem tohoto pořadu bude Tomáš Přibyl. Poté si jako posluchači a diváci dostanete příležitost si několik hodin odpočinout. Zbystřit pozornost byste měli po 16. hodině a v poklidu si otevřít počítač či zapnout televizi a naladit si kanál, na kterém už nějakou dobu vysílají své přednášky pátečníci. Od 16:30 zde totiž zahájí přednášku redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro vás píše historické seriály. Již jsme zde vydali jednu jeho přednášku o kosmických skafandrech. Pondělí bude tedy tak nabito kosmonautikou, jak snad ještě nikdy. Přeji vám, abyste jej strávili co nejpříjemněji, jak to bude možné. 

  • Tomáš Přibyl, Vladimír Remek, Petr Kapoun, Jiří Kokmotos a další – Dobrý den, majore Gagarine – let prvního člověka do vesmíru – online vysílání 8:00 (12.4.2021)

    Tomáš Přibyl, Vladimír Remek, Petr Kapoun, Jiří Kokmotos a další – Dobrý den, majore Gagarine – let prvního člověka do vesmíru – online vysílání 8:00 (12.4.2021)

    Dnešní krátký článek vychází v naprosto netradiční čas, nejedná se totiž o záznam přednášky, ale o upozornění na budoucí kosmonautický program. Upozornění vydávám s jednodenním předstihem, abyste jako příznivci kosmonautiky měli příležitost zorganizovat své aktivity a získali tím příležitost jej shlédnout. 12. duben je jedním z nejdůležitějších dat v dějinách kosmonautiky. Před 60 lety se do vesmíru na palubě lodi Vostok vydal první člověk, kterým byl Jurij Alexejevič Gagarin. O 20 let později se odehrál první start amerického raketoplánu Columbia, kdy se v rámci mise STS-1 vydali do vesmíru John W. Young a Robert Crippen. Při příležitosti 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru se rozhodla Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s Českým rozhlasem Brno a Technickým muzeem Brno uspořádat speciální vysílání, které potrvá od osmi do dvanácti hodin. Jako první přijde na řadu přednáška Tomáše Přibyla s názvem Dobrý den, majore Gagarine, ve které se nám známý popularizátor kosmonautiky pokusí pomocí unikátních fotografií a videozáběrů představit let Jurije…

  • Petr Scheirich – Úsvit trpasličích planet: Pluto a Ceres (2.12.2016)

    Petr Scheirich – Úsvit trpasličích planet: Pluto a Ceres (2.12.2016)

    Když bylo v únoru 1930 objeveno Pluto, celý astronomický svět byl šťastný. Devátá planeta sluneční soustavy, po které se už dlouho pátralo, byla najednou tu. Přecházela však pomalu desetiletí a nadšení opadalo, těleso, které bylo nalezeno nemělo parametry, které se od něj očekávaly. Ještě ke všemu byla mohutnými pozemskými dalekohledy v téže oblasti nalézána další a další tělesa podobných rozměrů, jako mělo Pluto. Nakonec se situace stala neudržitelnou a v roce 2006 bylo Pluto ze seznamu planet vyškrtnuto a zařazeno do nově zřízené kategorie trpasličích planet. Co je to planeta a jak se liší od planety trpasličí. Kolik máme trpasličích planet, zamířily už k některé z nich kosmické sondy? A pokud ano, jaké? Na tyto a další otázky se nám ve své přednášce pokusí odpovědět český astronom, popularizátor a námořník Mgr. Petr Schierich PhD, pracovník astronomického ústavu AV ČR. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Dušan Majer – Kosmonautické aktuality I/2021 – online přednáška v 19:00 (08.04.2021)

    Dušan Majer – Kosmonautické aktuality I/2021 – online přednáška v 19:00 (08.04.2021)

    Dlouhou dobu jsme vám na serveru nabízeli hlavně záznamy různě starých přednášek. Poslední dobou se tento trend ale začíná měnit. Stále více popularizátorů se uchyluje k přednášení pomocí streamů a pro vás diváky to znamená, že máte možnost shlédnout více a více přednášek online, v okamžiku kdy vznikají. Navíc tím získáte možnost přednášejícímu položit otázku.  Přednáška, které máte možnost se ve čtvrtek 8.4.2021 v 19:00 zúčastnit, bude svým způsobem premiérou. Autor v ní plánuje pravidelně shrnovat dění v kosmonautice za uplynulé tři měsíce. Přednášející, kterým nebude nikdo jiný než šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer, vždy vybere tři nejzajímavější události v každém z uplynulých měsíců. Přednáška má název Kosmonautické aktuality I/2021, shrne vám tedy v krátkosti dění v kosmonautice v měsících lednu, únoru a březnu. Na závěr přednášky vám pak Dušan v krátkosti nastíní budoucí kosmonautické dění. Přednáška se uskuteční v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.

  • Matej Poliaček – Ľudia vo vesmíre – súčasnosť a budúcnosť (31.03.2021)

    Matej Poliaček – Ľudia vo vesmíre – súčasnosť a budúcnosť (31.03.2021)

    Od počátku kosmonautiky je pozornost všech diváků a příznivců kosmonautiky upřena směrem vzhůru, na ty osoby, které na palubách kosmických lodí překonávají různé rekordy, provádí pokusy, vystupují z útrob lodí na povrch stanice, či kladou svou vlastní nohu na povrch Měsíce, tedy na astronauty samotné. Všechny tyto osoby si tu pozornost zaslouží, protože ony jsou těmi, co musí tyto úkony vykonat. Zároveň ale astronauté tvořili a vždy tvoří špičku ledovce mezi těmi, kteří se podíleli na tom, aby onen čin mohl být ve vesmíru vykonán. Zde mám rozhodně na mysli všechny ty, kteří vyvinuli a postavili kosmickou loď, či raketu. Ale pak je tu ještě další řada lidí, bez kterých by kosmonaut byl někdy doslova slepý a hluchý. Jde o středisko řízení letů, kde za obrazovkami řady monitorů sedí pracovníci a pečlivě sledují činnost kosmické lodi či stanice. Od prosince 2020 je jednou z těchto osob i MSc. Matej Poliacek, zaměstnanec German Aerospace Center (DLR), který je jedním z letových…

  • Pavel Gabzdyl – Vše co jsme věděli o Měsíci je jinak (9.2.2018)

    Pavel Gabzdyl – Vše co jsme věděli o Měsíci je jinak (9.2.2018)

    Dnešní přednáška si, přes svůj kapku bombastický název, dala za cíl představit vývoj poznání o Měsíci v posledních několika desetiletích, po ukončení programu Apollo, který samozřejmě nelze z přednášek o Měsíci vynechat. Zmíněn bude průzkum měsíčního povrchu pomocí ruských sond Luna. Po roce 1976 však až do roku 1994 nezamířila k Měsíci jediná sonda. Tehdy se k Měsíci vypravila sonda Clementine, která prováděla optické snímání povrchu a měřila výškový profil. Dnešní přednášející zmíní i další sondy, kterými byly Lunar Prospector (1998), Kaguya (2007), Chandrayaan-1 (2008), GRAIL (2011) a především LRO (2009), která nás dodnes nepřestává zásobovat úžasnými fotkami měsíčního povrchu. Autor se ve své přednášce neomezí jen na průzkum pomocí kosmických sond, zmíní i pokroky na poli teoretickém, jehož cílem bylo především vysvětlit původ Měsíce, který před dnes jednoznačně rozšířenou představu nevznikl patrně srážkou s planetou o velikosti Marsu. Dostaneme se i k otázce, proč je přivrácená strana Měsíce tak velmi odlišná od té přivrácené. Autor přednášky je rovněž vášnivým…

  • Lumír Honzík – Krizový let Apolla 13 (11.02.2021)

    Lumír Honzík – Krizový let Apolla 13 (11.02.2021)

    Apollo 13 bylo sedmým pilotovaným letem programu Apollo a patá mise k Měsíci. Na svou cestu se vydala 11. dubna 1970. Jejím velitelem byl první čtyřnásobný astronaut, Jim Lovell. Posádku tvořili dva nováčci, pilotem velitelského modulu byl John Swigert, pilotem lunárního modulu byl Fred Haise. V rámci této posádky se uskutečnila řada různých personálních výměn. Původní posádku měla nejprve tvořit trojice Cooper, Eisele, Mitchell, kteří si již odsloužili zálohu Apolla 10 a podle tehdejších zvyklostí se měli o tři mise dále stát posádkou hlavní. Jenže Gordon Cooper i Donn Eisele měli oba škraloupy u svých nadřízených, takže byli oba z nominace vyřazeni. Nahradit je měla trojice Shepard, Roosa, Mitchel, ovšem toto se zase nelíbilo vedení NASA, kterému se zdálo, že Alan Shepard neměl po svém dlouholetém vyřazení z oddílu astronautů dost času na výcvik a rozhodla se pro misi Apolla 13 použít záložní posádku Apolla 11. Ta fungovala ve složení Lovell, Mattingly a Haise. Tato posádka se spolu připravovala řadu…

  • Tomáš Přibyl – Padesátiny rakety Saturn V (26.11.2017)

    Tomáš Přibyl – Padesátiny rakety Saturn V (26.11.2017)

    Téma Apolla jsme tu už několikrát rozebírali, ať už před vánoci, kdy jsme se podívali na řadu různých konspiračních teorií, anebo na konci měsíce ledna, kdy jsme si připomněli výročí požáru kabiny Apolla 1. Na kalendáři se nám pomaličku blíží měsíc duben, který je velice nabitý co se týká kosmonautických událostí. Abychom se proto vyhnuli zmatkům a tlačenici, která logicky přijde, rozhodl jsem se zavzpomínat na tento program poněkud v předstihu. Práce na programu Apollo byly zahájeny krátce po Kennedyho projevu. Pro přistání na Měsíci bylo nutno vyřešit skafandry, způsob přistání, kosmickou loď. Hlavně a především však bylo nutno postavit raketu, která bude schopna americký národ na povrch Měsíce dopravit. Touto raketou se stal nejsilnější a největší doposud realizovaný raketový nosič Saturn V. Každý stupeň této rakety stavěla jiná firma, první stupeň, SIC, zajistil Boeing, druhý, S-II, zajistil North American Aviation, který zároveň vyvíjel loď Apollo a třetí stupeň, S-IVB dodala firma Douglas Aircraft Company. Z dnešního pohledu je popis…

  • Jaroslav Vojta, Ondřej Santolík – 40 let od vypuštění první československé družice (10.11.2018)

    Jaroslav Vojta, Ondřej Santolík – 40 let od vypuštění první československé družice (10.11.2018)

    První umělá družice spatřila světlo světa v říjnu roku 1957, když se do vesmíru vypravil sovětský Sputnik 1. O pár měsíců později Sověty následoval národ druhý, kterým byli Američané. Postupně se k nim přidávali další a další národy. Vznikly i různé spolupráce, jednou z nich byl i program Interkosmos. Ten vznikl v roce 1965, když SSSR tehdy přizval ke spolupráci i další země východního bloku. Jednou z členských zemí se stala i Československá socialistická republika. Čeští odborníci se začali podílet na vývoji přístrojů, které létaly do vesmíru nejprve na sovětských sondách a posléze i na sondách Interkosmos. Jednoho dne si pak při přípravě družice povšimli, že raketa je před startem vyvažována kusy betonu a začali zjišťovat, jestli by se tato vyvažovací závaží nedala nahradit něčím užitečnějším, například družicí. Ukázalo se že ano a tak se zrodil nápad na první československou družici, kterou se posléze stal Magion-1. Ten se do vesmíru vydal v říjnu 1978 na palubě rakety Kosmos 3M. Jméno…

  • Jiří Podolský – Kosmické poselství gravitačních vln (29.10.2020)

    Jiří Podolský – Kosmické poselství gravitačních vln (29.10.2020)

    Řada z čtenářů našeho serveru znala, anebo sledovala televizní seriál Okna vesmíru dokořán, který v 80. a 90. letech uváděl pan RNDr. Jiří Grygar CSc. Okna, o kterých ve svém pořadu pan doktor Grygar mluvil, měla jedno společné, jednalo se o pásma elektromagnetického záření, ve kterých jsme sledovali na obloze astronomické jevy. Nejstarším z nich bylo okno viditelného záření, později se k nim přidala i pozorování v infračerveném, UV, rentgenovém spektru, vesmír pak sledujeme i v pásmu radiových vln. V posledních několika letech jsme však jako lidstvo získali zcela nové okno, kterým lze dění ve vesmíru pozorovat, gravitační vlny. Ty nejprve jen teoreticky vyplynuly z rovnic Obecné teorie relativity, kterou v roce 1915 publikoval Albert Einstein. Jejich existence byla poprvé nepřímo prokázána až v roce 1974, na přímou detekci jsme si však museli počkat dalších téměř 40 let. Došlo k ní v září roku 2015, kdy se je podařilo zachytit americkému detektoru LIGO. Je zajímavé, že tou dobou už probíhaly…

  • Jiří Dušek a Tomáš Přibyl – Sonda InSight, přistání na Marsu (26.11.2018)

    Jiří Dušek a Tomáš Přibyl – Sonda InSight, přistání na Marsu (26.11.2018)

    Dnes je pondělí, 26. listopadu 2018 a já bych vás rád pozval na půdu Hvězdárny a planetária Brno. Usaďte na židličce a udělejte si pohodlí, dnes vás čeká unikátní zážitek. Dočkáme se totiž přistání vědecké sondy na povrch Marsu. Jde o sondu InSight, která před půl rokem odstartovala z kalifornské Vandenbergovy základny, z rampy SLC-3E. Sonda sama pak vznikla v rámci programu Discovery. Jde o nízkonákladový program americké NASA, který za svou historii zvládl poslat do vesmíru dvanáct sond, z nichž jedenáct bylo úspěšných. Sonda InSight je zaměřena na objasnění procesů, při kterých před miliardami let vznikali terestrické planety naší soustavy. Jejím cílem bylo měřit seismickou aktivitu, tepelný tok a pokusit se objasnit charakteristiku jádra planety Mars. Pokud byste si chtěli připomenout úspěchy této sondy, doporučím vám nedávno vydanou přednášku Petra Brože. Nosná raketa Atlas V, která byla pro vynesení sondy použita, spolu s ní vynesla na oběžnou dráhu i dva 6U cubesaty Marco-A a B. Tyto měly odzkoušet použití…

sociální sítě

Přímé přenosy

Ariane 6 (LE-4)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗