sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.
Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
záznamy přednášek
Než přikročíme k dnešní přednášce, tak bych se jen rád zmínil, že nám pořád a pořád ubývají doposud nevydané přednášky. V současnosti jich zbývá přibližně deset. Říkám přibližně, protože přeci jen se mi čas od času podaří najít neznámou přednášku, takže zbývající počet stále nemusí být konečný. Tolik tedy úvodem a nyní můžeme již přikročit k dnešnímu tématu. Přednáška je poměrně stará a pronesena byla na půdě Hvězdárny a planetária Brno. Píše se počátek roku 2006 a na pódium přednáškového sálu vstupuje mladý popularizátor kosmonautiky a budoucí redaktor serveru kosmonautix pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se bude skládat z několika částí, v té první si povyprávíme o dění v kosmonautice v roce předchozím. Nezapomeneme přitom i na několik selhání, ať už nosných raket či družic. Poté už přejdeme k představě o tom, co nás čeká v roce 2006. Pak už si představíme americky program Constellation, v jehož rámci měly vzniknout dvě nové nosné rakety, Ares I a Ares V. Poté už přejdeme k sondám a robotům, které zkoumají naši sluneční soustavu. Zde bych rád připomněl dva neúnavné průzkumníky Marsu, kterými byly rovery Spirit a Opportunity. Mimochodem, kvalita záznamu je špatná, ovšem já osobně jsem
V dnešní přednášce se ponoříme hluboko do minulosti a vrátíme se do vzdáleného roku 2006 a využijeme přitom bohatého archívu Hvězdárny a planetária Brno. Prakticky už jen samotný název přednášky vám je schopen přesně říct, o čem dnešní přednáška bude. Aniž si to totiž jako lidské bytosti uvědomujeme, kosmický prostor je místem, které je výrazně úroveň vyšší radiace, než na jakou jsme zvyklí. A pokud v tomto prostředí máme být schopni kratší či delší dobu pobývat, je nutno analyzovat zdroje radiace a míru rizika. Dnes si proto povíme, jaké druhy ionizujícího záření rozeznáváme a jakým způsobem určujeme jeho intenzitu. Poté si řekneme, jaké má toto záření vliv na lidské bytosti či na kosmickou loď, ve které se astronauté nachází. A poté už přejdeme k hlavnímu tématu přednášky, kdy si začneme rozebírat jednotlivé možnosti, které v současnosti máme, abychom mohli kosmonauty či kosmické lodi chránit. O těchto a dalších zajímavých aspektech kosmonautiky nám v dnešní přednášce poví více RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je i autorem řady článků na našem serveru.
Dnes se vrátíme do roku 2019 a podíváme se, co se dělo zajímavého v oblasti pilotované kosmonautiky. Z obecného hlediska se jednalo o celkem průměrný rok. Uskutečnilo se celkem 103 pokusů o start a 5 z nich skončilo selháním. Abych jak se říká nepopisoval celou přednášku, pokusím se spíše zavzpomínat já sám, čím mě osobně utkvěl tento rok v paměti. Asi tím nejdůležitějším momentem roku byl okamžik, kdy výrobek lidských rukou poprvé měkce dosedl na odvrácené straně Měsíce, konkrétně šlo o čínskou misi Chang’e 4. V tomtéž roce se na oběžnou dráhu Měsíce dostal i první soukromý lunární lander Beresheet. Celým rokem se jako tenká nit táhlo i vzpomínání na 50 let starý okamžik, kdy lidstvo poprvé kráčelo po Měsíci. Řada z vás jsou také diváci kosmických startů, proto bych rád připomněl dva z nejatraktivnějších startů roku 2019, samozřejmě se jedná o raketu SpaceX Falcon Heavy, konkrétně šlo o mise STP-2 a Arabsat-6A. Ale teď už k přednášce, v jejímž rámci si připomeneme všechny jednotlivé události, které se v pilotované kosmonautice přihodili, ať už šlo o starty pilotovaných a zásobovacích lodí či výstupy do volného prostoru. Dění v roce 2019 nám představí ve
Dnes tu po kratší odmlce máme další přednášku. Bude velmi krátká a opět se bude skládat z několika malých podčástí. Budou mít však jedno společné téma, půjde o nepovedené kosmonautické projekty. Jako první přijde na řadu projekt jaderného motoru NERVA, (Nuclear Engine for Rocket Vehicle Application). Jak jsme si řekli již před nedávnem, motor funguje na jednoduchém principu, palivo, v tomto případě vodík se prohání aktivní zónou jaderného reaktoru a poté je tryskou vypouštěn ven. S tímto motorem byly veliké plány, měl být použit jako třetí stupeň rakety Saturn V, na to však nikdy nedošlo. Jako druhou podkapitolku tu máme sovětský raketoplán Buran, který byl vyvíjen od poloviny 70. let. Do vesmíru se pak poprvé a naposledy podíval v roce 1988. Jeho osud rovněž nebyl radostný, v roce 2002 se zřítila střecha hangáru, kde byl letěný exemplář uskladněn a došlo k jeho kompletní destrukci. V poslední části se podíváme na osudy firmy Beal Aerospace, která měla velké plány a plánovala vlétnout do kosmického průmyslu s velkou razancí. To se jí však nepovedlo a po několika letech ukončila svou činnost. Všechny tyto projekty měly neradostný osud a přesto
Dnešní přednáška se zaměří na jaderné pohony vesmírných lodí. Ale abychom se k tomu tématu mohli dostat, podíváme se nejprve na téma kosmické rychlosti. V tomto směru jste se možná potkali s první, druhou či třetí kosmickou rychlostí, ale pan přednášející nám vysvětlí, jak to s nimi vlastně je a řekne nám, co znamenají. Poté už přikročíme k základním principům raketového motoru. Odtud se podíváme dále k pohonným látkám. Ty můžeme v principu rozdělit na tuhé, kapalné a hybridní. Pak už budeme moci přejít k startům raket, jak probíhá vzlet rakety. Když už jsme si prošli všechny tyto části, můžeme pokračovat k tomu, jak můžeme v kosmonautice využít jaderné zdroje. Tím nejužívanějším způsobem je využít rozpadu radioaktivních prvků k vytvoření dlouhodobě stabilního a spolehlivého zdroje elektrické energie – radioizotopový termoelektrický generátor. Tímto zdrojem byly například vybaveny všechny sondy, které opouští sluneční soustavu a byly i na palubách lunárních modulů Apollo. Jaderné energie je možno využít i k získání tahu. Zde se můžeme například podívat do minulosti na motor NERVA. Pracovní médium, kterým byl vodík, byl pomocí jaderného reaktoru zahříván na vysokou teplotu a poté byl vypouštěn tryskou ven. O těchto
První člověk ve vesmíru je něco, co zajímá posluchače a tak je poměrně logické, že o tomto tématu přednášel mnohý popularizátor kosmonautiky. V dnešní přednášce se k tomuto tématu vyjádří i dlouholetý popularizátor kosmonautiky, novinář a spisovatel Karel Pacner. Osobně jsem jej sice nikdy nepoznal, ale můžu říct, že jsem četl některé jeho knihy. Dá se říct, že jako první to byla Cesta na Mars 1998–99, moc se mi moc líbila a mohu říct, že jsem si jej zafixoval jako spisovatele sci-fi. Až mnohem později jsem zjistil, že velkým zdrojem pro tuto knihu byl plán NASA na využití programu Apollo. Mě však jako malého kluka překvapilo, když jsem nemohl najít žádnou další podobnou knihu od něj. Ono to bylo velmi jednoduché, pan Pacner psal hlavně literaturu faktu. Pokud si vzpomínám, dostal jsem se i ke knize Polidštěná galaxie, která pojednává o možnostech cestování lidstva k jiným planetám a hvězdám. Kniha je to zajímavá a některé nápady v ní jsme použili kdysi s jedním kamarádem při vylepšování online hry Outer Space. Poté už to byly dva díly knihy Kolumbové vesmíru, které dá se říct
V roce 2011 se ve Spojených Státech skončila 30 let trvající éra, kdy hlavním dopravním prostředkem NASA byl raketoplán. Jednalo se úžasný stroj, ale už několik let dříve bylo jasné, že tu nebude věčně. Proč ale musely skončit, nedal se jejich provoz ještě udržet? Počátek desátých let 21. století ale nepřinesl jen změnu v pojetí pilotované kosmonautiky. Nástup prezidenta Obamy přinesl i řadu změn ve financování kosmického programu, díky kterému bylo nutno změnit také některé již domluvené a připravené spolupráce s dalšími kosmickými agenturami. Měnily a upravovaly se v té době i plány na nové nosiče a kosmické lodi. Původně vyvíjená raketa Ares byla zrušena a z celého programu Constellation zůstala pouze přejmenovaná kosmická loď Orion. Počátek desetiletí však nepřinesl jen snížení rozpočtu, ale je charakterizován i novými dopravními loděmi soukromých dopravců, kterou zahájily zásobování ISS. Jednalo se o veskrze vzrušující a zajímavou dobu, kterou nám ve své přednášce představí redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.
V našich přednáškách se vrátíme k tématu raketoplánů, které jsme od února poněkud opomíjeli. Nebylo to však z mé strany jakýmkoliv podceňováním, ale tím, že jsem vás na přelomu ledna a února zavalil smrští hned tří přednášek na téma těchto úžasných strojů, které přes 30 let létaly do vesmíru a vynášely na oběžnou dráhu telekomunikační či vědecké družice, meziplanetární sond. Tím však výčet těchto strojů zdaleka nekončí, vynesly modul ke stanici Mir, kterou i zásobovaly a přivážely k ní nové členy dlouhodobých expedic. Vynesly též většinu dílů, ze kterých je dnes složena Mezinárodní vesmírná stanice ISS. Za dobu jejich existence je potkaly také dvě obří tragédie. Tou první byla zkáza raketoplánu Challanger a celé jeho posádky v roce 1986. O 17 let později se při návratu raketoplánu Columbia po misi STS-107 stala druhá, při které rovněž zahynulo všech 7 astronautů na palubě. Pro dnešní přednášku sáhneme opět do bohatého archívu Hvězdárny a planetária v Brně, který vám mimochodem velmi doporučuji. Píše se konec roku 2005 a my se nejprve vrátíme ke zkáze Columbie, projdeme si závěry vyšetřovací komise a pak si řekneme, jak se
Tento týden jsem si pro vás připravil dlouho odkládanou věc. Jedná se o přednášku, která na tomto webu měla být zveřejněna už na podzim. Plánoval jsem ji jako jednu z prvních, které zde vydám. Jenže se stalo, že byla zablokována kvůli autorským právům. Když jsem to tenkrát zjistil, akorát jsem protočil oči a začal se shánět po jejím osudu. Následně jsem dlouho přednášku odkládal a přitom měl napsaný příspěvek, až jsem na vše zapomněl a příspěvek smazal. A teď s blížícím se létem jsem přemýšlel, jaké téma bych vám mohl nabídnout. A najednou se přednáška opět objevila. Jsem tomu moc rád a vám doporučuji její shlédnutí. Ať už si říkáme co chceme, lásky a sexu by naše civilizace neexistovala. Zároveň je to i něco, co se rozšiřujícím se pobytem člověka na oběžné dráze stane více a více aktuálním, zvlášť, pokud bude lidstvo začne kolonizovat jiné planety. Nerad bych vám následující hodinu nějakým způsobem vyspoiloval, proto nyní jen v krátkosti. Zkoušel to již někdo? Máme o tom záznamy? Jde to? Hrozí zde nějaká rizika? Zajisté máte mnoho otázek, a osobně se doufám, že vám na ně
Dlouhou dobu jsem přemýšlel, zda přednášky tohoto typu zařazovat mezi ty, které jsem zde už vydal. V žádném případě to není z důvodu přednášejícího, kterého si vážím a mám jeho přednášky rád. Důvod je jiný. Jedná se již o několik let starou přednášku, která pojednává o tom, co se o rok dříve stalo v pilotované kosmonautice. Takováto přednáška je velmi zajímavá v okamžiku přednesení, ale domnívám se, že podobné přednášky mohou o několik let později řadě diváků připadat jako dávná historie. Přesto jsem se rozhodl, že v zájmu kompletnosti zdejšího archívu sem tyto záznamy přidávat budu. Dnes se vrátíme do dění v roce 2015. Budeme si postupně s přednášejícím procházet jednotlivé měsíce v roce a podíváme se, jaká všechna zajímavá kosmonautická výročí připadají na daný den připadají. Připomene si přitom data narození či úmrtí kosmonautů, podíváme se i na to, kde je nějaká výstava. Zda do kosmonautů počítat i filmové herce, to je sice otázka, pokud však tento herec ovlivnil velkou spoustu lidí a možná je tímto způsobem ke kosmonautice i přitáhl, pak za zmínku stojí. Během roku startovaly či přistávaly kosmické lodě a astronauté vystupovali i z kosmické stanice do
V dnešní přednášce zabrousíme do počátku roku 2017, do doby, kdy se kalifornská firma SpaceX vzpamatovávala z exploze, která v září roku 2016 zničila drahý satelit firmy SpaceCom a nosnou raketu. Zároveň tehdy byla poškozena i startovní rampa SLC-40. Pro společnost SpaceX, která vyvinula nosnou raketu Falcon 9 to znamenalo pořádný otřes a nosič musel být na několik měsíců odstaven, než došlo k vyšetření příčin havárie. Příčina byla nalezena a v lednu 2017 byly opět zahájeny lety pro komerční zákazníky. Čím to však je, že se o společnosti SpaceX tolik mluví? Je to poměrně prosté, tato firma totiž dokázala, že se komerční firmy přestaly obracet výhradně na evropské či ruské poskytovatele startů a začaly po řadě let pro dopravu svých nákladů používat služeb společnosti americké. Navíc přitom dokázala zákazníkům nabídnout i zajímavou cenu. Již jsme tu měli v minulosti několik přednášek, které nám představili historii firmy a hovořili o raketách, které firma používá. Dnešní přednáška se však od nich mírně odlišuje, řeč bude totiž i o tom, co všechno prováděl Elon Musk jinak než ostatní. Osobně mi přišla zajímavá i diskuze, která po přednášce následovala. Dnešním přednášejícím
Dnešní přednáškou se pokusíme zjistit, kterým směrem se už dlouhá desetiletí upínají zraky lidstva. Řeč bude o jedné z mála kolonizovatelných naší Sluneční soustavy. Začněme však od začátku, stejně jako přednášející. Ten se nejdřív podívá na velké osobnosti kosmonautiky historie, které uvažovali o letu na Mars, patří sem totiž hned dva slavní raketový konstruktéři. Prvním z nich byl německo-americký konstruktér rakety Saturn V, Werner von Braun a na opačné straně oceánu to byl Sergej Koroljov, konstruktér rakety R-7, známější dnes jako Sojuz. Dalším vizionářem, který se zajímal o Mars byl i inženýr firmy Douglas Aircraft Company, Philip Bono. I samotná NASA měla v plánu let člověka na Mars, stačí si jen vzpomenout na smělé plány, které inzerovala na počátku programu Apollo. Lidé se měli k Marsu vypravit v polovině 80. let. Zájem o Mars ovšem neutichá ani dnes. Hned dva velcí hráči staví lodě, které by je mohly jednoho dne na povrch Marsu dopravit. Tím prvním je samozřejmě NASA, která kromě trvalého osídlení Měsíce cílí i k sousední rudé planetě. A tím druhým je pak kalifornská raketová společnost SpaceX, která již řadu let udivuje řadu lidí
Epidemie COVIDu-19, jak to vypadá v naší zemi ba i v dalších krajinách, postupně opadá. Je to samozřejmě dobře, ale my se nyní budeme snažit využít jednoho z mála pozitiv, které tato pandemie způsobila. Na jaře roku 2020 se Hvězdárna a Planetárium Brno rozhodla, že zdigitalizuje archiv svých starších přednášek a nahrálo je všechny na server youtube. Všech 123 starých přednášek je k dispozici na kanálu retro přednášky. Ta, kterou jsem pro vás dnes vybral, patří mezi ně. Je jednou z nejstarších, nahrána byla v roce 2004. V dnešní přednášce vystoupí jeden z největších popularizátorů kosmonautiky v Česku, pan Ing. Marcel Grün, bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a dlouholetý člen klubu Space. Tématem jeho přednášky bude nejdražší a nejtěžší kdy člověkem vypuštěná meziplanetární sonda, sonda Cassini. Ta se na na oběžnou dráhu vypravila pod aerodynamickým krytem rakety Titan IV a po sedmileté cestě, v červenci 2004, se dostala na oběžnou dráhu cílové planety Saturn. Tam zahájila svůj mnohaletý výzkum. Její součástí byla i planetární sonda Huygens, která v lednu roku 2005 přistála na povrchu největšího Saturnova měsíce Titanu. Přednášky z této doby jsou často jen audiozáznamem pronesené
Někdy jsou přednášky dlouhé a jindy kratší. U některých přednášek také už z názvu zjistíte, zda je pro vás zajímavá a u jiných je nutno si je pustit. Jsou také přednášející, u kterých jste si jisti, že jejich přednáška bude dobrá, ať už je název jakýkoliv. To je pro kupříkladu pro mě Ing. Tomáš Přibyl. Jsem si jistý, že ať už si vyberu libovolnou, nebudu chtít přednášku vypnout, dokud neskončí. Když také přednášíte, je nutno uzpůsobit přednášku publiku, čím je publikum zasvěcenější v přednášeném oboru, tím více do hloubky můžete jít. Dnešní přednáška vůbec nenasvědčuje, že by měla mít napohled něco společného s kosmonautikou. Na to, jak je krátká, bude ještě i rozdělena do několika kapitol. V té první se dozvíte, v jak hektické atmosféře byly vypuštěny první dvě družice světa – Sputnik a Sputnik-2, který měl navíc na své palubě i prvního živého tvora. V druhé části se vrátíme k prvnímu letu člověka do vesmíru a k osudu jednoho z náhradníků Jurije Gagarina. Poté se vrátíme do doby těsně po jeho letu, kdy americký prezident John Kennedy vyhlásit let člověka do vesmíru. Připomeneme si misi Apollo 1
Každý obor má svou současnost, kdy se zabýváme tím nejnovějším a nejpokročilejším. Ale této době vždy musely předcházet začátky. Celosvětově se v kosmonautice udávají tři osobnosti, které svou činností a aktivitami podnítily zájem dalších. Jsou jimi Rus Konstantin Eduardovič Ciolkovskij, Američan Robert Goddard a rumunský Neměc Hermann Oberth. Možná jste ale nevěděli, že i my Češi máme jednu výraznou osobnost, která prováděla řadu pokusů v oboru raketové techniky a z našeho území ve 20-30. letech 20. století vypouštěla rakety. Touto osobností je Ludvík Očenášek, konstruktér a vynálezce, který žil mezi léty 1872-1949. Nerad bych vám prozrazoval více o jeho životní pouti, protože to bude náplní naší dnešní přednášky. Pokud byste však měli zájem, na serveru kosmonautix se životopis pana Očenáška již nachází. Před několika lety jej pro seriál Vesmírné Osudy napsal Lukáš Houška, jde o díl č.23, který se cele věnuje této významné osobnosti české kosmonautiky. Přednášku pro vás připravil Michal Plavec, kurátor Národního technického muzea. Přednáška byla pronesena na půdě Hvězdárny v Rokycanech a Plzni.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
