sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket
Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
záznamy přednášek
První člověk ve vesmíru je něco, co zajímá posluchače a tak je poměrně logické, že o tomto tématu přednášel mnohý popularizátor kosmonautiky. V dnešní přednášce se k tomuto tématu vyjádří i dlouholetý popularizátor kosmonautiky, novinář a spisovatel Karel Pacner. Osobně jsem jej sice nikdy nepoznal, ale můžu říct, že jsem četl některé jeho knihy. Dá se říct, že jako první to byla Cesta na Mars 1998–99, moc se mi moc líbila a mohu říct, že jsem si jej zafixoval jako spisovatele sci-fi. Až mnohem později jsem zjistil, že velkým zdrojem pro tuto knihu byl plán NASA na využití programu Apollo. Mě však jako malého kluka překvapilo, když jsem nemohl najít žádnou další podobnou knihu od něj. Ono to bylo velmi jednoduché, pan Pacner psal hlavně literaturu faktu. Pokud si vzpomínám, dostal jsem se i ke knize Polidštěná galaxie, která pojednává o možnostech cestování lidstva k jiným planetám a hvězdám. Kniha je to zajímavá a některé nápady v ní jsme použili kdysi s jedním kamarádem při vylepšování online hry Outer Space. Poté už to byly dva díly knihy Kolumbové vesmíru, které dá se říct
V roce 2011 se ve Spojených Státech skončila 30 let trvající éra, kdy hlavním dopravním prostředkem NASA byl raketoplán. Jednalo se úžasný stroj, ale už několik let dříve bylo jasné, že tu nebude věčně. Proč ale musely skončit, nedal se jejich provoz ještě udržet? Počátek desátých let 21. století ale nepřinesl jen změnu v pojetí pilotované kosmonautiky. Nástup prezidenta Obamy přinesl i řadu změn ve financování kosmického programu, díky kterému bylo nutno změnit také některé již domluvené a připravené spolupráce s dalšími kosmickými agenturami. Měnily a upravovaly se v té době i plány na nové nosiče a kosmické lodi. Původně vyvíjená raketa Ares byla zrušena a z celého programu Constellation zůstala pouze přejmenovaná kosmická loď Orion. Počátek desetiletí však nepřinesl jen snížení rozpočtu, ale je charakterizován i novými dopravními loděmi soukromých dopravců, kterou zahájily zásobování ISS. Jednalo se o veskrze vzrušující a zajímavou dobu, kterou nám ve své přednášce představí redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.
V našich přednáškách se vrátíme k tématu raketoplánů, které jsme od února poněkud opomíjeli. Nebylo to však z mé strany jakýmkoliv podceňováním, ale tím, že jsem vás na přelomu ledna a února zavalil smrští hned tří přednášek na téma těchto úžasných strojů, které přes 30 let létaly do vesmíru a vynášely na oběžnou dráhu telekomunikační či vědecké družice, meziplanetární sond. Tím však výčet těchto strojů zdaleka nekončí, vynesly modul ke stanici Mir, kterou i zásobovaly a přivážely k ní nové členy dlouhodobých expedic. Vynesly též většinu dílů, ze kterých je dnes složena Mezinárodní vesmírná stanice ISS. Za dobu jejich existence je potkaly také dvě obří tragédie. Tou první byla zkáza raketoplánu Challanger a celé jeho posádky v roce 1986. O 17 let později se při návratu raketoplánu Columbia po misi STS-107 stala druhá, při které rovněž zahynulo všech 7 astronautů na palubě. Pro dnešní přednášku sáhneme opět do bohatého archívu Hvězdárny a planetária v Brně, který vám mimochodem velmi doporučuji. Píše se konec roku 2005 a my se nejprve vrátíme ke zkáze Columbie, projdeme si závěry vyšetřovací komise a pak si řekneme, jak se
Tento týden jsem si pro vás připravil dlouho odkládanou věc. Jedná se o přednášku, která na tomto webu měla být zveřejněna už na podzim. Plánoval jsem ji jako jednu z prvních, které zde vydám. Jenže se stalo, že byla zablokována kvůli autorským právům. Když jsem to tenkrát zjistil, akorát jsem protočil oči a začal se shánět po jejím osudu. Následně jsem dlouho přednášku odkládal a přitom měl napsaný příspěvek, až jsem na vše zapomněl a příspěvek smazal. A teď s blížícím se létem jsem přemýšlel, jaké téma bych vám mohl nabídnout. A najednou se přednáška opět objevila. Jsem tomu moc rád a vám doporučuji její shlédnutí. Ať už si říkáme co chceme, lásky a sexu by naše civilizace neexistovala. Zároveň je to i něco, co se rozšiřujícím se pobytem člověka na oběžné dráze stane více a více aktuálním, zvlášť, pokud bude lidstvo začne kolonizovat jiné planety. Nerad bych vám následující hodinu nějakým způsobem vyspoiloval, proto nyní jen v krátkosti. Zkoušel to již někdo? Máme o tom záznamy? Jde to? Hrozí zde nějaká rizika? Zajisté máte mnoho otázek, a osobně se doufám, že vám na ně
Dlouhou dobu jsem přemýšlel, zda přednášky tohoto typu zařazovat mezi ty, které jsem zde už vydal. V žádném případě to není z důvodu přednášejícího, kterého si vážím a mám jeho přednášky rád. Důvod je jiný. Jedná se již o několik let starou přednášku, která pojednává o tom, co se o rok dříve stalo v pilotované kosmonautice. Takováto přednáška je velmi zajímavá v okamžiku přednesení, ale domnívám se, že podobné přednášky mohou o několik let později řadě diváků připadat jako dávná historie. Přesto jsem se rozhodl, že v zájmu kompletnosti zdejšího archívu sem tyto záznamy přidávat budu. Dnes se vrátíme do dění v roce 2015. Budeme si postupně s přednášejícím procházet jednotlivé měsíce v roce a podíváme se, jaká všechna zajímavá kosmonautická výročí připadají na daný den připadají. Připomene si přitom data narození či úmrtí kosmonautů, podíváme se i na to, kde je nějaká výstava. Zda do kosmonautů počítat i filmové herce, to je sice otázka, pokud však tento herec ovlivnil velkou spoustu lidí a možná je tímto způsobem ke kosmonautice i přitáhl, pak za zmínku stojí. Během roku startovaly či přistávaly kosmické lodě a astronauté vystupovali i z kosmické stanice do
V dnešní přednášce zabrousíme do počátku roku 2017, do doby, kdy se kalifornská firma SpaceX vzpamatovávala z exploze, která v září roku 2016 zničila drahý satelit firmy SpaceCom a nosnou raketu. Zároveň tehdy byla poškozena i startovní rampa SLC-40. Pro společnost SpaceX, která vyvinula nosnou raketu Falcon 9 to znamenalo pořádný otřes a nosič musel být na několik měsíců odstaven, než došlo k vyšetření příčin havárie. Příčina byla nalezena a v lednu 2017 byly opět zahájeny lety pro komerční zákazníky. Čím to však je, že se o společnosti SpaceX tolik mluví? Je to poměrně prosté, tato firma totiž dokázala, že se komerční firmy přestaly obracet výhradně na evropské či ruské poskytovatele startů a začaly po řadě let pro dopravu svých nákladů používat služeb společnosti americké. Navíc přitom dokázala zákazníkům nabídnout i zajímavou cenu. Již jsme tu měli v minulosti několik přednášek, které nám představili historii firmy a hovořili o raketách, které firma používá. Dnešní přednáška se však od nich mírně odlišuje, řeč bude totiž i o tom, co všechno prováděl Elon Musk jinak než ostatní. Osobně mi přišla zajímavá i diskuze, která po přednášce následovala. Dnešním přednášejícím
Dnešní přednáškou se pokusíme zjistit, kterým směrem se už dlouhá desetiletí upínají zraky lidstva. Řeč bude o jedné z mála kolonizovatelných naší Sluneční soustavy. Začněme však od začátku, stejně jako přednášející. Ten se nejdřív podívá na velké osobnosti kosmonautiky historie, které uvažovali o letu na Mars, patří sem totiž hned dva slavní raketový konstruktéři. Prvním z nich byl německo-americký konstruktér rakety Saturn V, Werner von Braun a na opačné straně oceánu to byl Sergej Koroljov, konstruktér rakety R-7, známější dnes jako Sojuz. Dalším vizionářem, který se zajímal o Mars byl i inženýr firmy Douglas Aircraft Company, Philip Bono. I samotná NASA měla v plánu let člověka na Mars, stačí si jen vzpomenout na smělé plány, které inzerovala na počátku programu Apollo. Lidé se měli k Marsu vypravit v polovině 80. let. Zájem o Mars ovšem neutichá ani dnes. Hned dva velcí hráči staví lodě, které by je mohly jednoho dne na povrch Marsu dopravit. Tím prvním je samozřejmě NASA, která kromě trvalého osídlení Měsíce cílí i k sousední rudé planetě. A tím druhým je pak kalifornská raketová společnost SpaceX, která již řadu let udivuje řadu lidí
Epidemie COVIDu-19, jak to vypadá v naší zemi ba i v dalších krajinách, postupně opadá. Je to samozřejmě dobře, ale my se nyní budeme snažit využít jednoho z mála pozitiv, které tato pandemie způsobila. Na jaře roku 2020 se Hvězdárna a Planetárium Brno rozhodla, že zdigitalizuje archiv svých starších přednášek a nahrálo je všechny na server youtube. Všech 123 starých přednášek je k dispozici na kanálu retro přednášky. Ta, kterou jsem pro vás dnes vybral, patří mezi ně. Je jednou z nejstarších, nahrána byla v roce 2004. V dnešní přednášce vystoupí jeden z největších popularizátorů kosmonautiky v Česku, pan Ing. Marcel Grün, bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a dlouholetý člen klubu Space. Tématem jeho přednášky bude nejdražší a nejtěžší kdy člověkem vypuštěná meziplanetární sonda, sonda Cassini. Ta se na na oběžnou dráhu vypravila pod aerodynamickým krytem rakety Titan IV a po sedmileté cestě, v červenci 2004, se dostala na oběžnou dráhu cílové planety Saturn. Tam zahájila svůj mnohaletý výzkum. Její součástí byla i planetární sonda Huygens, která v lednu roku 2005 přistála na povrchu největšího Saturnova měsíce Titanu. Přednášky z této doby jsou často jen audiozáznamem pronesené
Někdy jsou přednášky dlouhé a jindy kratší. U některých přednášek také už z názvu zjistíte, zda je pro vás zajímavá a u jiných je nutno si je pustit. Jsou také přednášející, u kterých jste si jisti, že jejich přednáška bude dobrá, ať už je název jakýkoliv. To je pro kupříkladu pro mě Ing. Tomáš Přibyl. Jsem si jistý, že ať už si vyberu libovolnou, nebudu chtít přednášku vypnout, dokud neskončí. Když také přednášíte, je nutno uzpůsobit přednášku publiku, čím je publikum zasvěcenější v přednášeném oboru, tím více do hloubky můžete jít. Dnešní přednáška vůbec nenasvědčuje, že by měla mít napohled něco společného s kosmonautikou. Na to, jak je krátká, bude ještě i rozdělena do několika kapitol. V té první se dozvíte, v jak hektické atmosféře byly vypuštěny první dvě družice světa – Sputnik a Sputnik-2, který měl navíc na své palubě i prvního živého tvora. V druhé části se vrátíme k prvnímu letu člověka do vesmíru a k osudu jednoho z náhradníků Jurije Gagarina. Poté se vrátíme do doby těsně po jeho letu, kdy americký prezident John Kennedy vyhlásit let člověka do vesmíru. Připomeneme si misi Apollo 1
Každý obor má svou současnost, kdy se zabýváme tím nejnovějším a nejpokročilejším. Ale této době vždy musely předcházet začátky. Celosvětově se v kosmonautice udávají tři osobnosti, které svou činností a aktivitami podnítily zájem dalších. Jsou jimi Rus Konstantin Eduardovič Ciolkovskij, Američan Robert Goddard a rumunský Neměc Hermann Oberth. Možná jste ale nevěděli, že i my Češi máme jednu výraznou osobnost, která prováděla řadu pokusů v oboru raketové techniky a z našeho území ve 20-30. letech 20. století vypouštěla rakety. Touto osobností je Ludvík Očenášek, konstruktér a vynálezce, který žil mezi léty 1872-1949. Nerad bych vám prozrazoval více o jeho životní pouti, protože to bude náplní naší dnešní přednášky. Pokud byste však měli zájem, na serveru kosmonautix se životopis pana Očenáška již nachází. Před několika lety jej pro seriál Vesmírné Osudy napsal Lukáš Houška, jde o díl č.23, který se cele věnuje této významné osobnosti české kosmonautiky. Přednášku pro vás připravil Michal Plavec, kurátor Národního technického muzea. Přednáška byla pronesena na půdě Hvězdárny v Rokycanech a Plzni.
Ve středeční přednášce jsme se podívali na pilotované kosmické lodi, které Spojené státy vyvíjely v prvním desetiletí 21. století. Dvě z nich, Crew Dragon a Starliner byly určené pro dopravu posádek. O těchle lodích dnes řeč však nebude, spíše se podíváme na tu třetí, kterou pro NASA staví firma Lockheed Martin, jedná se o loď Orion. Ta je určena k tomu, aby mohla dopravovat astronauty i mimo oběžnou dráhu naší Země. Dnešní přednáška se skládá ze dvou částí. V té první nám bude představena Mezinárodní kosmická stanice ISS. Již dvě desetiletí se na její palubě odehrávají úžasné vědecké experimenty. Poté už přednášející přejde k druhé části, ve které se zaměří více na budoucnost a ukáže nám, jakým směrem se bude kosmonautika ubírat v příštích desetiletích. Hlavní slovo zde bude mít samozřejmě americká NASA, která plánuje v blízkosti Měsíce vybudovat novou částečně obydlenou kosmickou stanici Gateway. Na její výstavbu nebude však sama, přibrala k tomu osvědčené mezinárodní partnery. Jak vypadal koncept stanice v roce 2017? Bude nějaký rozdíl ve výzkumu na ISS a na stanici Gateway? Na tyto a další otázky nám odpoví dnešní přednášející, kterým je Ing.
Píše se rok 2017 a na pozvání Jihlavské astronomické společnosti vystupuje na pódium Dušan Majer, šefredaktor serveru kosmonautix. Téma jeho přednášky je poměrně prosté, představení směrů, kterými se ubírá v současnosti americká pilotovaná kosmonautika. Pokud jste jen trošku fandové kosmonautiky, jednoznačně jste již na tomto místě schopni odhadnout, o čem bude řeč. Američané tou dobou nestavěli jen jednu pilotovanou loď, ale hnedle tři a k tomu všemu vyvíjeli i nový supertěžký nosič zvaný Space Launch System, zkráceně SLS. Každá z pilotovaných lodí má však jiné určení. Lodě vyvíjené firmami SpaceX a Boeing mají za úkol dopravu posádek na Mezinárodní kosmickou stanici ISS, naproti tomu Orion, který pro NASA staví Lockheed Martin, je určen pro lety za nízkou oběžnou dráhu Země. V přednášce nám budou představeny plány vývoje a termíny, kdy se zkoušky jednotlivých lodí a raket uskuteční. Je možné, že se v průběhu přednášky u řady termínů pousmějete, ale taková je zkrátka kosmonautika a málokdy se v ní stává, že se v ní termíny dodržují, daleko častějším jevem je, že se vše odkládá a posunuje do budoucnosti. Přednáška byla pronesena v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.
Rok 1957 znamenal obrovský přelom v tom, jak se američtí občané dívali na oblohu. Do té doby měli celkem oprávněný pocit, že jsou nejvyspělejší zemí světa. Pak jednoho říjnového dne odstartovala v kazašské stepi raketa a vše se změnilo. Najednou se zdálo, že největší americký rival, Sovětský svaz, umí něco, co oni ne. A tak vznikl Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, NASA. Jedním z prvních cílů, který si vytyčila, bylo poslat do vesmíru astronauta. A tak byl zahájen program Mercury. V jeho rámci bylo v roce 1959 vybráno prvních sedm členů oddílu astronatů americké NASA. Nezaháleli ani Sověti, kteří o rok později vybrali rovnou 20 členů svého kosmonautického oddílu. Proč byli Sověti úspěšnější a vyslali člověka do vesmíru dříve než Američané? Měla NASA vlastně šanci předstihnout Sověty? Na tyto i další otázky nám odpoví ve své přednášce člen redakce kosmonautixu a kurátor Technického muzea v Brně, pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se uskutečnila na půdě Hvězdárny a planetária Brno.
Na dnešní přednášku jsem narazil v podstatě náhodou. Tak nějak jsem pátral, kolik mi zbývá přednášek do okamžiku, kdy budu muset otevřeně prohlásit, že už nám žádná nezbyla a na tomto serveru budete do budoucna vídat jen přednášky budoucí. I téma přednášky je poněkud neobvyklé, protože většina stávajících přednášek, které jsme zde publikovali se zabývala kosmickými programy SSSR/Ruska či USA. Ale i ostatní země mají své kosmické agentury. Kosmická agentura JAXA je jednou z pěti, které mají svůj velký podíl na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Věděli jste však, že tato agentura vznikla až v roce 2003? Předtím v této zemi na dálném východě fungovaly hnedle tři nezávislé agentury, které obhospodařovaly japonské kosmické aktivity. Japonsko bylo též čtvrtou zemí světa, která dokázala vlastními silami dopravit na oběžnou dráhu družici, v této prestižní tabulce bylo předstiženo pouze SSSR, USA a Francií. Přednáška o Japonském kosmickém programu zazněla v rámci Animefestu, což je každoroční setkání fanoušků japonského anime a animovaného filmu. Přednášejícím je Petr Pauš, který v Japonsku studoval.
Dnes se vypravíme prozkoumat dějiny raketové techniky kosmonautiky. A ty nezačínají cestou Jurije Gagarina do vesmíru či letem Sputniku, první družice světa v roce 1957. Počátky kosmonautiky, reaktivního pohonu a raket lze najít už v antickém Řecku. Navázali na ně i staří Číňané, kteří posléze jako první rakety použili v boji. Kosmonautika však není jen nacpání střelného prachu do trubky a zapálení. Abychom mohli pochopit princip jejího pohybu a chování, bylo nutno pochopit pohybové zákony či nebeskou mechaniku, zkrátka zapracovat i na teoretické stránce věci. Poté přišlo 20. století, které nám přineslo hned tři velké osobnosti, které stály na počátku kosmonautiky. Jsou jimi Rus Konstantin Ciolkovskij, Američan Robert Goddard a rumunský Němec Hermann Oberth. I v našich zemích žila osobnost, která je počítána mezi průkopníky raketové techniky a je jí Ludvík Očenášek. Poté už přišla éra moderní, kdy se raketová technika začala dostávat dnešní rysy, v Německu byla vyvinuta raketa V-2. U jejího zrodu stál tým vedený Wernerem von Braunem. Tyto a další zajímavé aspekty historie kosmonautiky nám představí ve své přednášce pan Milanu Halouskovi, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Ten navíc
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
